7 C 94/2023

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, úrokem 11,48 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že postupní smlouvou účinnou ode dne datum nabyla pohledávku právnická osoba anonymizována tři slova (dále jen„ příjmení“), podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba (dříve právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, za žalovanou, přičemž pohledávka spočívá v nesplaceném úvěru, sjednaném smlouvou o klasickém úvěru číslo na částku částka za 11,48% ročně. Žalovaná úvěr nesplatila ani po upomínkách. Dlužná částka přitom sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, z poplatků dle čl. VII. odst.

8. úvěrové smlouvy ve výši částka, z pokut ve výši 0,1 % denně dle čl. VII. odst.

8. úvěrové smlouvy ve výši částka a z pojistného ve výši 9,9 % dle čl. III. odst.

3. úvěrové smlouvy ve výši částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu:

5. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s bankou dne datum smlouvu, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 11,48 % ročně v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem datum, a to dle označené smlouvy, anonymizováno smlouvy, anonymizováno podmínek a anonymizováno obchodních podmínek (důkaz: Žádost/smlouva o klasickém úvěru číslo ze dne datum, anonymizováno dopis ze dne datum, výpis z úvěrového účtu žalované). příjmení před uzavřením označené smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, přičemž nezjistila žádnou skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila (důkaz: negativní lustrací v registrech příjmení, negativní lustrací úvěrů žalované, výpisy z běžných účtů žalované, informacemi, které žalované prohlásila ve své žádosti o poskytnutí klasického úvěru). Žalovaná v rozporu se smlouvou nehradila bance sjednané splátky úvěru řádně a včas, a ocitla se tak v prodlení (důkaz: anonymizováno z úvěrového účtu žalované). Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované banka od označené úvěrové smlouvy v souladu s anonymizováno obchodními podmínkami odstoupila; ke dni datum se tak stal úvěr v plném rozsahu splatným (důkaz: anonymizováno od úvěrové smlouvy číslo dne datum, anonymizováno obchodní podmínky). Pohledávka za žalovaným byla bankou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, anonymizováno o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne datum a anonymizováno o postoupení pohledávek žalované ze dne datum). Žalobkyně žalovanou o zaplacení dluhu před podáním žaloby písemně upomínala, přičemž žalovanou upozornila, že v případě, že svůj dluh v dodatečné lhůtě 7 dnů neuhradí, uplatní žalobkyně svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu (důkaz: anonymizováno upomínka ze dne datum). Ani poté však žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dle též podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum, neboť předmětnou smlouvu o úvěru, kterou je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

7. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

9. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

16. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně (banka) před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalované řádně zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud je toho názoru, že úvěruschopnost žalované byla bankou řádně zkoumána, neboť banka měla tvrzení uvedená žalovanou ohledně jejích majetkových poměrů doložená výpisy z běžných účtů žalované a lustrací žalované v příslušných databázích. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy splnil podmínku řádného posuzování úvěruschopnosti ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Titulem práva žalobkyně je platně uzavřená smlouva o úvěru, dle níž je rovněž sjednáno právo na zaplacení sjednaného úroku. Poté, co své závazky žalovaná přestala řádně plnit, banka od smlouvy platně odstoupila a nesplacený úvěr v plném rozsahu zesplatnila. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci postupní smlouvou, jíž nabyla pohledávku původního úvěrového věřitele (banky) za žalovanou, jež úvěr čerpala a po dobu několika měsíců též řádně splácela. Žalobkyně nárok uplatnila ve výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení neuvedla na svou obranu nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila, proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítala. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis návrhu ve věci samé) po částka dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále ze tří režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a konečně z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.