7 C 96/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupenému advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že rozhodnutím Městského úřadu Říčany ze dne [datum], sp. zn. [číslo] 2015 [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným tím, že dne [datum] v době od 17:40 do 17:50 hodin v obci [obec], ulice [ulice], před východem z [příjmení] [jméno] [příjmení], [adresa], po předchozí hádce fyzicky napadl žalobce tak, že ho rukou chytil v oblasti brady a dal otevřenou dlaní facku do levé tváře, a způsobil mu tak zhmoždění krční páteře. Skutek, jenž žalovaný spáchal, byl kvalifikován jako přestupek proti občanskému soužití podle ust. § 49 odst. 1 písm. c) tehdy platného a účinného přestupkového zákona. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil žalobci podvrtnutí krční páteře a zhmoždění měkkých tkání krku. Léčení žalobce probíhalo ambulantně, naložením měkkého límce na krk, byly nasazeny léky proti bolesti na uvolnění svalových křečí a na spaní. Následně byla žalobci doporučena rehabilitace. Léčení trvalo od [datum] do [datum]. Zranění žalobce byla detailněji popsána ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Žalobce si na své náklady ([částka]) nechal vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyhotovený soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], kterým byla utrpěná újma žalobce ohodnocena dle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR 40 body. Při hodnotě [částka] za 1 bod žalobce nárokoval na bolestném částku [částka]. Žalobci dále vznikly náklady ve výši [částka] za léky, [částka] za návštěvu pohotovosti, [částka] za provedené rehabilitační výkony a [částka] za pořízení výpisu léčby rehabilitačních výkonů, tj. celkem [částka]. Žalobci také vznikly náklady na cestovní výdaje, kdy v důsledku svého zdravotního stavu a stavu po fyzickém napadení nebyl schopen aktivně řídit a byl nucen si v období od [datum] do [datum] pronajmout vůz spolu s řidičem. Žalobce požadoval po žalovaném uhradit část těchto nákladů ve výši [částka]. Žalobce žalovaného o nahrazení shora popsané škody před podáním žaloby upomínal, avšak žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce žalobci sdělil, že jeho nárok neuznává.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že veškeré nároky žalobce jsou promlčené, neboť k incidentu, který měl mít za následek zdravotní komplikace žalobce, došlo již dne [datum], přičemž následné léčení (a neschopnost žalobce řídit vozidlo) mělo dle tvrzení žalobce probíhat v období od [datum] do [datum]. Nejpozději dne [datum] tedy žalobci musely být známy veškeré okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody stanovené v § 620 odst. 1 občanského zákoníku, tedy (i) kdo mu měl jím tvrzenou škodu způsobit a (ii) jaká škoda mu měla jednáním žalovaného vzniknout. Promlčecí doba v délce tří let v tomto případě počala běžet dnem [datum] a skončila dne [datum]. Žalobce však svůj nárok uplatnil u soudu žalobou až dne [datum], tedy více jak čtyři měsíce po uplynutí promlčecí doby. Žalobce sice v rámci správního řízení přihlásil svůj nárok na náhradu škody, nicméně vzniklou škodu až do vydání rozhodnutí nijak nedoložil a nevyčíslil. K přerušení běhu promlčecí lhůty tak v tomto případě nedošlo. Žalovaný současně uvedl, že k jeho jednání došlo po předchozí hádce se žalobcem, který je bývalým přítelem švagrové žalovaného a zároveň otcem jejího dítěte, přičemž se opakovaně a cíleně snažil znepříjemňovat život švagrové žalovaného. Intenzita jednání žalovaného v žádném případě nebyla tak výrazná, aby mohla způsobit žalobcem tvrzené následky. Znalecký posudek je postaven pouze na subjektivních a nepravdivých tvrzení žalobce a jeho závěry nelze považovat za věrohodné. Je zcela vyloučeno, aby jednání žalovaného mělo takový následek, že by žalobce nemohl po dobu měsíce a půl řídit osobní automobil. Tvrzení žalobce jsou zcela nepravdivá a ryze účelová, dle informací žalovaného žalobce v předmětném období límec nenosil a vozidlo normálně řídil.

3. Z přípisu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky s tím, že nebude-li celková dlužná částka žalobci uhrazena, je zplnomocněn vymáhat ji soudní cestou.

4. Z faktury – daňového dokladu [číslo] 2015 ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla vystavena dodavatelem [právnická osoba] žalobci jakožto odběrateli na částku [částka] sestávající z částky [částka] za pronájem vozu a z částky [částka] za služby řidiče v období od 26. 8. do [datum], se splatností ke dni [datum]. Žalobce na uvedené faktuře stvrdil její převzetí svým podpisem. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o. přijala od žalobce částku [částka] k úhradě faktury [číslo] 2015.

5. Z vyúčtování výkonů v ambulantní péči a paragonu za výpis léčby ze dne [datum] soud zjistil, že v časovém období od [datum] do [datum] byly žalobci poskytnuty výkony v rozsahu 3 277 bodů v celkové ceně [částka]. Výpis léčby stál [částka].

6. Ze znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyní jmenovanou Krajským soudem v Brně pro obor zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum] bylo zjištěno, že z medicinského hlediska bolestné u poškozené osoby [celé jméno žalobce] za úraz ze dne [datum] činí 40 bodů. Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Tato průměrná mzda za rok 2014 činila [částka], tj. hodnota jednoho bodu činí [částka], vnikla-li bolest v roce 2015. Při hodnotě [částka] za 1 bod činí bolestné [částka].

7. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že byla vystavena soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobci za vypracování znaleckého posudku na částku [částka] vč. DPH se splatností ke dni [datum], přičemž po odečtení zálohy ve výši [částka] zbývá doplatit [částka].

8. Z kopií účtů lékárny [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce uhradil za léčiva dne [datum] a [datum] částky [částka] a [částka].

9. Z kopie dokladu ze dne [datum] vystaveného [příjmení] nemocnicí soud zjistil, že byl uhrazen regulační poplatek za návštěvu pohotovosti ve výši [částka].

10. Ze zdravotního záznamu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že u žalobce byla diagnostikována kontuze krční páteře, stav po léčbě. Žalobce absolvoval rehabilitaci, léčba byla ukončena.

11. Z elektronické komunikace mezi žalovaným a pojišťovnou OZP bylo zjištěno, že žalovaný obdržel výzvu k zaplacení nákladů na hrazené služby, přičemž požádal o lékařskou zprávu a soupis výkonů, které si vyžádalo ošetření žalobce, včetně potvrzení doby léčení. Žalovaný pojišťovně OZP po převzetí opětovné výzvy k zaplacení náhrady nákladů na hrazené služby sdělil, že je zde důvodné podezření, že žalobce postupoval účelově, žalobce působí nedůvěryhodně, žádné zranění neutrpěl, sám je jakožto iniciátor úkonů sepsaných v posudku zodpovědný za vzniklé náklady. Žalovaný ve své odpovědi adresované OZP uvedl, že věří, že nebude nutné celou záležitost eskalovat a OZP vše dořeší se žalobcem.

12. Z dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovaným a [anonymizováno] zdravotní pojišťovnou zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Žalovaný uznal náhradu nákladů na hrazené služby ve výši [částka], která vznikla OZP vynaložením nákladů léčení žalobce v důsledku zaviněného poškození zdraví ze dne [datum] vzniklým při fyzickém napadení. Náklady na hrazené služby činily [částka] dle posudku revizního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], přičemž částka [částka] zohledňuje spoluúčast žalobce na svém poškození zdraví ve výši 50 %, neboť žalobce byl iniciátorem konfliktu mezi ním a povinným, který vyústil v protiprávní jednání povinného. Žalovaný se zavázal uhradit OZP náklady na hrazené služby ve výši [částka] nejpozději do konce února 2018, bezhotovostním bankovním převodem na účet OZP.

13. Z přestupkového spisu Městského úřadu Říčany, Odboru právního, oddělení přestupkového, [číslo jednací] soud zjistil následující:

14. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uvedeného dne podal vysvětlení u policejního orgánu z důvodu odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci [anonymizována čtyři slova], v němž uvedl okolnosti napadení žalovaným, zejména pak, že jej žalovaný měl během incidentu bez varování udeřit oběma rukama do krku, a to tak, že měl mít ruce zkřížené v zápěstí, dlaně zaťaté v pěst a opřít se do žalobce plnou vahou. Dále jej měl žalovaný chytit otevřenou dlaní pod krkem v místě ohryzku a vší silou jej udeřit otevřenou dlaní, úderem zvaným facka, do levé tváře a rychle odejít.

15. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že svědek [jméno] [příjmení] k předmětnému incidentu mezi žalobcem a žalovaným před policejním orgánem mimo jiné uvedl, že žalovaný chytil žalobce jednou rukou za bradu, chvíli jej takto držel, načež se mu žalobce nějak vysmekl. Poté si oba muži mezi sebou ještě ústně vyměňovali názory, načež žalovaný udeřil žalobce dlaní do tváře, přičemž svědek si byl jistý, že žalovaný do tohoto úderu určitě nevynaložil veškerou svou sílu, spíše se jednalo jenom o takové proplesknutí.

16. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobce v důsledku napadení utrpěl zranění v podobě zhmoždění krku a krční páteře. Žalobce byl léčen krčním límcem, fixací, analgetiky, rehabilitací, přičemž v obvyklém způsobu života byl žalobce omezen od [datum] nadále, ustálení se čeká po zakončení rehabilitace. [příjmení] ohodnocení bolestného činí 30 bodů, zhmoždění (kontuze) krku je ohodnoceno 10 body a podvrtnutí a natažení krční páteře 20 body.

17. Z oznámení o možnosti uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] s doručenkou soud zjistil, že Městský úřad Říčany, Odbor právní, oddělení přestupkové, upozornil žalobce na možnost uplatnění nároku na náhradu způsobené majetkové škody v souladu s ustanovením § 70 odst. 1 přestupkového zákona, přičemž žalobce poučil o tom, že nárok je možno uplatnit u správního orgánu formou písemného podání, nejpozději však do 10 dnů od obdržení oznámení. Žalobce předmětné oznámení převzal osobně dne [datum].

18. Z podání ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobce zaslal Městskému úřadu Říčany svůj nesouhlas se závěrem policejního orgánu o tom, že se v daném případě jedná o přestupek proti občanskému soužití, neboť žalovaný měl žalobci říci, že žalobce zabije a měl se pokusit toto dokonat. Žalobce požádal o odškodnění za způsobenou bolest, náhradu vynaložených nákladů spojených s léčením a psychickou újmu. Svůj požadavek však nevyčíslil a nedoložil.

19. Z oznámení o zahájení přestupkového řízení a předvolání k ústnímu jednání ze dne [datum] adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalovanému bylo příslušným správním orgánem oznámeno zahájení přestupkového řízení s tím, že se měl vůči žalobci dopustit přestupku proti občanskému soužití, a to úmyslným narušením občanského soužití drobným ublížením na zdraví žalobce. Z oznámení a předvolání ze dne [datum] adresovaného žalobci soud zjistil, že příslušný správní orgán oznámil žalobci zahájení přestupkového řízení vůči žalovanému a předvolal jej k ústnímu jednání na den [datum], přičemž žalobci dále oznámil, že dosud nevyčíslil výši majetkové škody, která mu měla být v souvislosti s projednávaným přestupkem způsobena.

20. Z protokolu o ústním jednání o přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne proběhlo před Městským úřadem Říčany, Odbor právní, oddělení přestupkové, jednání o přestupku, kterého se měl dopustit žalovaný, a to bez přítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil. Při tomto jednání bylo zopakováno obvinění a přítomným bylo dáno poučení podle jejich procesního postavení.

21. Z protokolu o výpovědi svědka ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o protokol o výslechu svědka [jméno] [příjmení] před správním orgánem projednávajícím předmětné obvinění žalovaného z přestupku proti občanskému soužití. Tento svědek po seznámení s poučením k věci mimo jiné vypověděl, že byl přítomen tomu, kdy se mezi sebou žalobce a žalovaný asi 5 až 10 minut společně dohadovali, stáli proti sobě a vyměňovali si názory, načež ten druhý pán vrazil žalobci facku a odešel. [příjmení] byla slabší a taková normální. Svědek dále uvedl, že viděl i první napadení, které vypadalo asi tak, že žalobce byl držen otevřenou rukou za bradu a tím mu byla zvednuta hlava nahoru. Svědek uvedl, že neviděl žádné škrcení nebo jinou ránu vedenou na krk. Po incidentu byl žalobce možná překvapený, ale jinak svědkovi přišel úplně normálně.

22. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví soudního lékařství, vypracovaného na žádost Policie České republiky MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] soud dále zjistil, že na poranění, které bylo u žalobce objektivně zjištěno, lze z hlediska soudně lékařského ještě pohlížet jako na uškození na těle, kdy v průběhu úrazového děje mohlo dojít u žalobce k prudkému pohybu hlavou, způsobilému ke vzniku podvrtnutí krční páteře lehkého stupně, zejména při udeření poškozeného dlaní ruky ze strany podezřelého do tváře. Klinické projevy podvrtnutí krční páteře lehkého stupně obvykle spočívají v obtížích při pohybech hlavou, bolestech krku a případných pocitech nevolnosti. U podvrtnutí krční páteře lehkého stupně tyto obtíže ve významné formě obvykle déle než jeden týden netrvají a zraněná osoba zpravidla není podstatným a citelným způsobem omezena v běžném způsobu života déle než jeden týden. Žalobce byl léčen přiložením zpevňovacího límce na krční páteř, který mohl po uplynutí dvanácti dnů odkládat, byly mu podány léky proti bolesti a byla mu poskytnuta rehabilitační léčba. Úder fackou do obličeje je mechanismus způsobilý ke vzniku podvrtnutí krční páteře, neboť tento úder vedený střední silou může uvést hlavu do prudkého pohybu, jehož švihová energie se přenese na krční páteř.

23. Z protokolu o ústním jednání o přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný na předvolání správního orgánu nedostavil k ústnímu jednání o přestupku, které bylo zahájeno bez přítomnosti žalovaného, bylo zopakováno obvinění a poučení poškozeného. Žalobce uvedl, že byl 7 týdnů nemocný, pročež žádal o překvalifikování přestupku na trestný čin a úhradu nákladů na léčbu a bolestné s tím, že ani k dotazu správního orgánu neuvedl výši škody, kterou v řízení uplatňuje. Žádal, aby při stanovení výše trestu bylo bráno v potaz, že je diabetik prvního typu a v částečném invalidním důchodu. Jednání bylo ukončeno za účelem úvahy správního orgánu, přípravy a vyhotovení rozhodnutí, které bude účastníkům doručeno.

24. Z rozhodnutí o spáchání přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl shledán vinným, že se dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dne [datum] v době od 17:40 do 17:50 hodin v obci [obec], ulice [ulice], před východem z [příjmení] [jméno] [příjmení], [adresa], po předchozí hádce fyzicky napadl žalobce tak, že ho rukou chytil v oblasti brady a dal otevřenou dlaní facku do levé tváře, a způsobil mu tak zhmoždění krční páteře, čímž v přímém úmyslu narušil občanské soužití drobným ublížením na zdraví, čímž naplnil skutkovou podstatu výše uvedeného přestupku, za což byla žalovanému uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši [částka].

25. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem znalkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení], znalkyně [příjmení] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stejně jako výslechy účastníků, pro nadbytečnost, neboť provádění těchto důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

26. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Dne [datum] žalovaný po předchozí hádce fyzicky napadl žalobce tak, že ho rukou chytil v oblasti brady a dal otevřenou dlaní facku do levé tváře, a způsobil mu tak zhmoždění krční páteře. Žalovaný byl rozhodnutím Městského úřadu Říčany ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. I přes poučení správního orgánu o právu uplatnit majetkovou škodu v přestupkovém řízení žalobce v průběhu řízení nevyčíslil výši majetkové škody, která mu měla být v souvislosti s projednávaným přestupkem žalovaným způsobena. Žalobce dne [datum] vynaložil částku [částka] za pronájem vozu a částku [částka] za služby řidiče v období od 26. 8. do [datum]. Dne [datum] a [datum] žalobce zaplatil za léky [částka] a [částka], dne [datum] vynaložil na poplatek za pohotovost [částka], za rehabilitační výkony od [datum] do [datum] zaplatil částku [částka], za výpis léčby dne [datum] [částka] a za vypracování znaleckého posudku potom dne [datum] [částka].

27. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 obč. zák. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2960 obč. zák. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

28. Podle § 609 obč. zák. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 obč. zák. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 obč. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 obč. zák. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. V předmětném případě se žalovaný dopustil shora popsaného protiprávního jednání a byl v přestupkovém řízení vedeném Městským úřadem Říčany, Odborem právním, oddělením přestupkovým, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Zdejší soud je dle ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku promlčení veškerých žalobou uplatněných nároků, soud nejprve posuzoval důvodnost této námitky. Podle shora citovaných zákonných ustanovení počíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody i nemajetkové újmy zahrnují vědomost o újmě a osobě povinné k její náhradě. V řízení bylo zjištěno, že žalobce žalovaného v době, kdy došlo k újmě na jeho zdraví, znal. Již dne [datum] na Policii ČR označil žalovaného jako osobu, která mu svým jednáním ublížila na zdraví. Vědomost o újmě potom v případě nároku na náhradu majetkové újmy (škody) nabyl okamžikem, kdy vynaložil náklady vzniklé v souvislosti s poškozením zdraví, v případě nemajetkové újmy - bolestného po ustálení zdravotního stavu a ukončení léčby. Žalobce vynaložil veškeré náklady, které učinil předmětem řízení (s výjimkou nákladů spojených s jejich uplatněním), do [datum], stejného dne byla ukončena jeho léčba. Tímto dnem tedy počala běžet promlčecí lhůta, která skončila [datum]. Veškeré žalované nároky tak jsou promlčeny, neboť žaloba byla podána k soudu až [datum] Náklady na pořízení výpisu léčby ve výši [částka] a na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka] jsou náklady spojenými s uplatněním pohledávek, tedy příslušenstvím pohledávek ve smyslu §513 obč. zák. Příslušenství pohledávek přitom sdílí osud pohledávek a je rovněž promlčené.

30. K argumentu žalobce, že promlčecí lhůta začala běžet až od okamžiku, kdy žalobce zjistil, že je žalovaný odpovědný za vzniklou újmu, tj. po doručení rozhodnutí přestupkové komise, soud uvádí, že již dříve judikatura dovodila, že o osobě, která odpovídá za vzniklou škodu, se poškozený dozví, jakmile obdrží informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek o osobě konkrétního škůdce, tedy jakmile získá vědomost o skutkových okolnostech, které jsou způsobilé takový závěr o možné odpovědnosti určitého subjektu učinit. Nemusí jít přímo o zjištění, postačuje, aby skutkové okolnosti, kterými poškozený disponuje, mohly vést k závěru o vymezení odpovědného subjektu (nejde tedy o nezpochybnitelnou jistotu v určení odpovědné osoby). Vědomost poškozeného o tom, kdo za škodu odpovídá, není naplněna již na základě pouhého podezření či předpokladu, avšak na druhé straně není rozhodující, kdy na základě určitých skutkových okolností, o nichž prokazatelně věděl, si utvořil právní závěr o odpovědnosti určité osoby či o důvodnosti a výši svého nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). V daném případě žalobce získal vědomost o skutkových okolnostech, které jsou způsobilé učinit závěr o možné odpovědnosti žalovaného, již v den incidentu mezi účastníky, dne [datum]. Absolutní jistota ohledně odpovědnosti konkrétní osoby za vzniklou újmu není předpokladem počátku běhu promlčecí lhůty.

31. K argumentu žalobce, že mohl vyčíslit nemajetkovou újmu – bolestné až po doručení znaleckého posudku MUDr. [příjmení], soud uvádí, že vědomost o újmě znamená, že se poškozený dozvěděl o újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivně vyčíslit v penězích, že lze právo na její náhradu důvodně uplatnit u soudu. Promlčecí lhůta v projednávaném případě počala běžet již dne [datum], kdy měl žalobce k dispozici veškeré informace nezbytné pro vyčíslení bolestného. Skutečnost, kdy byl na žádost žalobce vyhotoven znalecký posudek, kdy byla vyčíslena konkrétní výše bolestného a kdy došlo k doručení znaleckého posudku žalobci, není pro běh promlčecí lhůty podstatná.

32. Vzhledem k tomu, že žalobce v průběhu přestupkového řízení řádně neuplatnil svůj nárok na náhradu majetkové újmy - škody (nemajetková újma nemůže být v rámci přestupkového řízení řádně uplatněna), nedošlo ve smyslu §648 obč. zák. ke stavení běhu promlčecí lhůty. Jelikož je tedy námitka promlčení vznesená žalovaným důvodná, soud dle §609 obč. zák. žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalovaný, a má tak právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovanému vznikly náklady na právním zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci samé k žalobě ze dne [datum] a ze dne [datum], jakož i účast na jednání soudu dne [datum]), tj. celkem [částka], paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených pěti úkonů právní služby, tj. celkem [částka], a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů žalovaného tedy činí celkem [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobce nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného byla stanovena podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.