8 C 113/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Dany Ovčáčkové a Ing. Miloslavy Blacké v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupenému advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru,

I. Žaloba, aby bylo určeno, že dohoda o rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované ze dne [datum] je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by bylo určeno, že dohoda o rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované, datovaná [datum], je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že je jednatelem a provozním ředitelem žalované, pracovní smlouva byla uzavřena v roce 2005. Dne [datum] ke konci dlouhé směny přišli za žalobcem 3 společníci žalované společnosti, tvrdili mu, že mají zprávu finančního úřadu, že ve firmě bylo provedeno nepřiměřené množství storen nákupů, že finanční úřad proveden vyčíslení škody, kterou dá společnosti k úhradě a dále vyměří velkou pokutu. Sdělili dále žalobci, že na něj podají [anonymizováno] oznámení. Při jednání byl žalobce vystrašený, proto podepsal jimi předloženou dohodu o skončení pracovního poměru. Nepodepsal ji dobrovolně, ale pod tíhou výhrůžek společníků a neobvyklé přítomnosti [jméno] [příjmení], podpis tak nevyjadřuje skutečnou vůli žalobce. Následně hovořil s pracovnicí finančního úřadu, která popřela, že by úřad posílal žalované nějaký dopis. Na následné valné hromadě odmítl žalobce převést svůj obchodní podíl za [částka] i odstoupit z funkce jednatele, což po něm společníci chtěli již [datum].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že provozní [jméno] [příjmení] zjistil, že při směnách žalobce bylo velké množství storen, které nebyly doloženy lístky z pokladny, z následně vyžádaného výpisu z EET bylo zjištěno, že žalobce krátil tržby. Při žalobcem zmíněném jednání se žalobce k uvedené činnosti přiznal s odůvodněním, že mu nestačila jeho mzda. Byla mu nabídnuta možnost dohody o ukončení pracovního poměru, jinak by došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru, žádný nátlak na něj nikdo nevyvíjel.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl zaměstnancem žalované společnosti od roku 2005 jako provozní (pracovní smlouva).

4. Pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen dohodou ke dni [datum], za žalovanou byla dohoda podepsána jednatelem Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], do předtištěného textu bylo rukou dopsáno jak datum ukončení pracovního poměru, tak i datum podpisu, vždy [datum] (dohoda o ukončení pracovního poměru).

5. Z listiny nadepsané„ mimořádná schůze“ bez uvedení data bylo zjištěno, že schůze proběhla za účasti Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] st., Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] ml., [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], v zápisu je uvedeno, že ze strany [celé jméno žalobce] došlo k neoprávněnému nakládání s finančními prostředky společnosti, proto se jmenovaný„ staví mimo pracovní poměr“ dohodou k [datum], v případě nesouhlasu se okamžitě ruší jeho pracovní poměr, je požadováno odevzdání klíčů a služebního vozidla, úhrada škody, odprodání (obchodního) podílu společnosti za [částka] a v případě nesouhlasu podá společnost na jmenovaného trestní oznámení, kdy se„ jedná o [anonymizováno] sazbu 2-8 let“.

6. Zápis z mimořádné schůze [datum], ve kterém bylo uvedeno, že žalobce podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru ke dni [datum] a že se doznal ke krácení tržeb a provádění neoprávněných storen, žalobce nepodepsal. V zápisu je uveden odkaz na listinu uvedenou v předchozím odstavci s tím, že tato listina byla žalobci přečtena (zápis).

7. Žalobce odeslal poštou dne [datum] dopis [jméno] [celé jméno žalobce], koncem března 2020 pak další dopis a dále dopisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Všechny dopisy se mu vrátily nepřevzaté zpět. Žalobce napsal dopis datovaný [datum], kde vyslovil nesouhlas s rozvázáním pracovního poměru a uvedl, že byl vydírán vymyšleným dokumentem a k podpisu donucen.

8. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] a z výpisu z účtu žalované společnosti bylo zjištěno, že žalobce si z účtu společnosti převedl na svůj účet dne [datum] částku [částka] jako zálohu na nevyplacenou mzdu, stejnou částku pak vrátil dne [datum].

9. Z prohlášení zaměstnanců s datem [datum] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] a další osoba s nečitelným podpisem podepsali strojově sepsané prohlášení, že žalobce nikdy neuvedl, že by chtěl dát výpověď či podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru, měl plány do budoucna, dobrovolný podpis dohody o rozvázání pracovního poměru je pro ně nepochopitelný. Obdobné prohlášení doplněné o popis schůzky společníků se žalobcem dne [datum] podepsali i [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. 10. [jméno] [příjmení] jako svědkyně vypověděla, že pracovala v prodejně žalovaného jako prodavačka, dne [datum] měla odpolední směnu. Ke konci otevírací doby přišli do prodejny bratr, otec a sestra žalobce i jeho švagr, bylo to neobvyklé. [jméno] [příjmení] jí pak řekl, aby se převlékla a odešla domů. Čestné prohlášení o dění dne [datum] jí dal podepsat žalobce, text byl již předem připravený. K tomuto čestnému prohlášení pak uvedl svědek [příjmení] [příjmení], že ho podepsal, ačkoliv se s jeho obsahem neztotožňuje, nevěděl, že by pan [příjmení] stál před kanceláří, nebyl u toho. Ani zda jsou jiná tvrzení v prohlášení pravdivá tehdy nevěděl. Podepsal ho proto, že to po něm chtěl žalobce, a on nechtěl vstupovat do sporu zaměstnavatelů. 11. [jméno] [příjmení], společnice žalované, jako svědkyně popsala průběh jednání se žalobcem dne [datum] přímo v provozovně žalované. Uvedla, že k jednání došlo proto, že zaznamenali neobvykle velké množství storen i celých nákupů zejména krátce před zavírací hodinou. Přišla tedy s ostatními společníky – svým otcem a bratrem [jméno] v doprovodu svého manžela [jméno] [příjmení] do prodejny a jednali se žalobcem, který přišel do kanceláře, za zavřenými dveřmi; [jméno] [příjmení] převzal práci prodavačů, kteří byli odesláni domů, a jednání se neúčastnil. Žalobce poté, co byl seznámen se zjištěními shora uvedenými, uvedl, že to dělat musel, protože měl malý plat. Když mu bylo dáno na výběr, zda ukončí pracovní poměr dohodou nebo má dojít na okamžité zrušení pracovního poměru, zvolil dohodu, proti podpisu nic nenamítal. Na obsah jemu předložené listiny, kde byla zmíněna zjištěná škoda a možnost [anonymizováno] oznámení, nijak nereagoval. Obdobně pak vypovídal Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] jako účastník řízení.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že schůzky společníků dne [datum] se neúčastnil, ani nemohl sledovat, co se při jednání dělo. Jednání bylo zcela tiché, což nečekal. [příjmení] byl tím, kdo měl určité podezření ve vztahu k žalobci, skutečně bylo následně zjištěno velké množství storen. Svědek popsal, jakým způsobem se v prodejně řešila storna.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že opakovaně vídala žalobce, jak vybíral z koše účtenky zákazníků, a to i pokud je zmačkala. Když mu již vybrané vyhodila, osopil se na ni, že je měl připravené ke stornu. Storna přitom mohl dělat jako vedoucí hned. Někdy také z pokladny vybíral bankovky. Záležitost nahlásila panu [příjmení]. Storna bylo možné udělat na základě účtenek. Z její iniciativy bylo sepsáno panem [jméno] [celé jméno žalobce] čestné prohlášení, které podepsala. S obsahem se ztotožnila i svědkyně [jméno] [příjmení].

14. Žalobce ve své účastnické výpovědi popsal, jak podle něj probíhalo jednání [datum]. Soud však žalobci neuvěřil z více důvodů. Nejen že jeho výpověď je v rozporu s jinými provedenými důkazy, zejména svědeckými výpověďmi, ale určité rozpory byly dokonce i mezi žalobcovou výpovědí a žalobou, kterou přitom sám sepsal v době, kdy ještě nebyl právně zastoupen. V žalobě uvedl, že s [jméno] [celé jméno žalobce] st., [jméno] [celé jméno žalobce] ml. a [jméno] [příjmení] byl s ním v kanceláři i [jméno] [příjmení], jehož přítomnost ho„ vyděsila nejvíc“, v účastnické výpovědi namísto toho uváděl, že [jméno] [příjmení] vyčkával odchodu zaměstnanců a tyto vyprovázel (a v kanceláři vůbec nebyl). V žalobě tvrdil, že mu [jméno] [příjmení] vytrhávala klíče od vozidla jeho manželky, v účastnické výpovědi pak byla verze opět jiná, mělo jít o klíče od jeho soukromého auta a jeho manželka ho později svým autem vyzvedávala. Jeho výpověď je pak i zcela nelogická. Tvrdil, že na tom byl zdravotně špatně, ale lékařskou pomoc si nevolal. Tvrdil, že měl strach, ale nevolal o pomoc, neobrátil se, a to ani později, na policii.

15. Další provedené listinné důkazy (čestná prohlášení svědků, zápisy z valných hromad a pozvánky na ně a další) soud blíže nerozebírá, když z nich již nebylo zjištěno nic dalšího pro posouzení věci podstatného nad rámec již popsaných skutkových zjištění. [příjmení] navržených listinných důkazů soud neprovedl pro jejich nadbytečnost, zejména proto, že šlo o záležitosti staršího data nebo vůbec s meritem věci nesouvisely. Neprovedl například lékařskou zprávu o zdravotním stavu žalobce z roku 2013, když zdravotní stav žalobce v době podpisu sporné dohody v únoru 2020 nemůže taková o sedm let starší zpráva nikterak prokázat.

16. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Podle § 49 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP) dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda musí být písemná.

18. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

19. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo [anonymizováno] násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

20. V daném případě bylo provedeno rozsáhlé dokazování a dostatečně zjištěn skutkový stav. Napadené jednání žalobce – jeho podpis dohody o skončení pracovního poměru – není v žádném případě zdánlivým právním jednáním – žalobce jednoznačně měl vůli dohodu podepsat (oproti možnosti nechat žalovaného, aby žalobci okamžitě zrušil pracovní poměr) a tuto projevil – dohodu podepsal. Žádného fyzického násilí se vůči žalobci nikdo nedopustil a zjištěn nebyl ani psychický nátlak ve smyslu § 587 odst. 1 o. z. Tehdejší zjištění osob jednajících za žalovanou společnost o neoprávněných stornech (plynoucí z výslechu svědků) mohla vést k platné výpovědi z pracovního poměru, možná až k okamžitému zrušení pracovního poměru; pokud místo toho byla žalobci nabídnuta dohoda o skončení pracovního poměru, mohlo to být spíše k jeho prospěchu než naopak. Ani z listiny„ mimořádná schůze“, na kterou žalobce odkazoval a dovozoval z ní nátlak, nelze mít nepřiměřený nátlak za prokázaný, když v listině je mj. požadován převod obchodního podílu žalobce za [částka], k čemuž žalobce nesvolil. Již z toho je zřejmé, že žalobce se svobodnou vůlí rozhodl, které z požadavků žalovaného splní a které ne a prvek donucení tedy přítomen nebyl. Ani jiný důvod pro neplatnost dohody o skončení pracovního poměru pak soudem shledán nebyl, písemná forma byla dodržena. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř.. V řízení úspěšné žalované náleží plná náhrada jejich nákladů řízení. Náklady řízení žalované sestávají z nákladů právního zastoupení – [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7, § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalované učinil v řízení 5 úkonů (převzetí zastoupení, účast u jednání soudu dne [datum], [datum] v rozsahu dvou úkonů, [datum]), dále přísluší 5 x paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. + náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka], celkem [částka].