8 C 124/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu titul Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem titul . jméno příjmení , CSc., sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , bytem adresa žalovaného , Slovensko o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že pozemky parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] pod [anonymizováno], nejsou zatíženy zástavním právem vzniklým na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne [datum].

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala původně určení, že zástavní smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovanými je neplatná, eventuálně, pro případ, že zástavní právo bude zapsáno do katastru nemovitostí, aby bylo určeno, že nemovitosti – pozemek parc.č. st. [číslo], parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ v [katastrální uzemí], nejsou zatíženy zástavním právem vzniklým na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne [datum]. Později byla žaloba upřesněna tak, že se žalobkyně domáhá rozhodnutí uvedeného ve výroku tohoto rozsudku, což bylo soudem připuštěno. Žalobu žalobkyně zdůvodnila tím, že ke dni podání žaloby byli žalobkyně a 1. žalovaný manželé, za trvání manželství nabyli do společného jmění mj. předmětné nemovité věci. Na základě zástavní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanými, byly uvedené pozemky zatíženy zástavním právem. Tyto smlouvy však byly uzavřeny bez souhlasu žalobkyně. Žalobkyně se proto s odkazem na § 714 o. z. dovolává neplatnosti právního jednání učiněného žalovanými. Naléhavý právní zájem na určení spatřuje v tom, že byl bez jejího souhlasu zatížen majetek žalobkyně, první žalovaný nemovitosti ve společném jmění žalobkyně a 1. žalovaného zatěžuje záměrně s cílem žalobkyni poškodit.

2. První žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně neprokazuje, že by měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, žádné právo žalobkyně není ohroženo ani se nemůže stát nejistým. Ani v případě, kdy by naléhavý právní zájem na určení byl dán, nelze žalobě vyhovět, když 1. žalovaný popírá, že by předmětné nemovité věci spadaly do společného jmění se žalobkyní, jsou v jeho výlučném vlastnictví, proto nebylo třeba jejího souhlasu s uzavřením zástavní smlouvy. První žalovaný nabyl nemovité věci v roce 2008, vždy byl zapsán jako výlučný jejich vlastník v katastru nemovitostí, žalobkyně to nikdy nerozporovala. Navíc není pravda, že by zástavní smlouvu uzavřel bez vědomí žalobkyně, tato o uzavření smlouvy věděla a s tímto postupem souhlasila, minimálně konkludentně.

3. Druhý žalovaný se v řízení k žalobě nikdy nevyjádřil, k jednáním se bez omluvy nedostavoval, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Vzhledem k tomu, že v této věci se jedná o tzv. určovací žalobu, zkoumal soud nejprve, zda jsou dány procesní podmínky pro její podání.

5. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.

6. Podle názoru soudu v daném případě účastníci jsou v tomto sporu věcně legitimováni – žalobkyně a 1. žalovaný jako vlastníci nemovitostí (ve společném jmění) a 2. žalovaný jako zapsaný zástavní věřitel, resp. smluvní strana zástavní smlouvy, jejíž platnost je žalobou zpochybňována. Naléhavý právní zájem na určení soud též shledal, když žalobkyně se domáhá určení neexistence zástavního práva k nemovitostem, které je v katastru nemovitostí vedeno jako existující a svědčící 2. žalovanému, přičemž tvrzením žalobkyně se právní postavení účastníků stalo nejistým. K odstranění nejistoty v postavení žalobkyně a k zamezení ohrožení jejího práva nelze dospět jinak, než požadovaným určením neexistence zástavního práva.

7. Dále se soud zabýval oprávněností žaloby po stránce věcné. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], pro [list vlastnictví], kat. úz. [obec] pod [anonymizováno], [územní celek] a z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že nemovitosti popsané ve výroku tohoto rozsudku jsou ve vlastnictví žalobkyně a 1. žalovaného (v jejich společném jmění). Na nemovitostech vázne mj. zástavní právo smluvní ve prospěch 2. žalovaného podle smlouvy o zřízení zástavního práva z [datum]. Ke dni [datum] a ke dni [datum] byl jako výlučný vlastník předmětných nemovitých věcí veden 1. žalovaný, v katastru nemovitostí však byla zapsána poznámka spornosti s odkazem na žalobu na určení vlastnického práva ve prospěch žalobkyně (výpisy z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] s daty [datum] a [datum]). Druhý žalovaný jako zástavní věřitel a 1. žalovaný jako zástavce uzavřeli dne [datum] k zajištění dluhu ve výši [částka] ze smlouvy o zápůjčce zástavní smlouvu k velké řadě nemovitých věcí ve smlouvě popsaných, mimo jiné i k předmětným nemovitostem (zástavní smlouva ze dne [datum]). Žalobkyně a 1. žalovaný byli manželé od [datum] do [datum] (oddací list, rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]). Další provedené listinné důkazy soud blíže nerozebírá, když skutkový stav potřebný pro rozhodnutí věci byl zjištěn již se shora popsaných důkazů, rovněž pro nadbytečnost pak soud neprovedl navrhovaný důkaz – účastnický výslech 1. žalovaného.

8. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Podle § 714 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

10. Soud jako předběžnou otázku nejprve zkoumal, zda žalobou napadená zástavní smlouva je platná. K platnému uzavření zástavní smlouvy byl zapotřebí souhlas žalobkyně za situace, kdy zástavní smlouvy byla uzavřena za trvání manželství žalobkyně, byla uzavřena k zajištění dluhu [částka] milionů Kč, tedy nepochybně v záležitosti mimo rámec běžné správy společného jmění, žalobkyně není smluvní stranou zástavní smlouvy, přestože se tato týká nemovitých věcí, které jsou v (nyní již zaniklém, ke dni uzavření smlouvy v dosud existujícím) společném jmění žalobkyně a 1. žalovaného, přičemž žalobkyně nedala ani konkludentně 1. žalovanému souhlas k uzavření takové smlouvy (jinak by se krátce po jejím uzavření nedovolávala její neplatnosti touto žalobou). Vzhledem ke všemu shora uvedenému nemohlo dojít k platnému uzavření zástavní smlouvy a smlouva tak je v části týkající se předmětných pozemků neplatná. Proto soud žalobě na určení neexistence zástavního práva vyhověl. Druhý žalovaný se přitom nemůže úspěšně dovolat dobré víry ve výlučné vlastnictví 1. žalovaného k předmětu sporu v době uzavírání zástavní smlouvy, když v té době byla v katastru nemovitostí již zapsána poznámka spornosti týkající se otázky vlastnického práva k zastavovaným nemovitým věcem, které jsou předmětem žaloby (s ohledem na probíhající spor o určení vlastnictví).

11. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně měla ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. plný úspěch, proto jí náleží jejich náhrada. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka] za žalobu a náklady právního zastoupení: [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalobkyně učinil v řízení pět úkonů (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u dvou jednání), proto odměna činí [částka], [částka] za 5 režijních paušálů + náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem náklady právního zastoupení [částka] Náklady řízení žalobkyně tak činí [částka].