8 C 136/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 1 950 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný nereagoval ve stanovené lhůtě na písemnou výzvu žalobce, že bude považován za poplatníka televizního poplatku, čímž mu ze zákona vznikla povinnost televizní poplatky ve výši částka měsíčně od dubna 2025 ve výši částka měsíčně hradit. Žalovaný však nesplnil tuto povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši Anonymizováno a částka měsíčně v období červenec 2024 až srpen 2025 a dluží tak žalobci celkem částka. Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných poplatků. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok neuznává, televizi nevlastní a většinu roku přebývá na jiné adrese. Při jednání doplnil, že v nemovitosti je pouze lednice, žádný televizor. Žalovaný v nemovitosti nebydlel v rozhodném období, občas tam pouze jednorázově přespal. Žalobce následně uvedl, že k tíži žalovaného musí být přičítáno to, že žalovaný řádně a včas po obdržení výzvy neoznámil žalobci, že nevlastní televizní přijímač. Soud ve věci dne datum jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce, neboť se z účasti na jednání omluvili. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z dopisu ze dne datum vyplývá, že žalobce informoval žalovaného, že byl zjištěn jako odběratel elektřiny a není zatím přihlášen jako poplatník televizních poplatků, proto je povinen ve lhůtě 30 dnů oznámit žalobci, že není držitelem televizního přijímače. Jinak bude veden jako poplatník televizních poplatků a bude povinen je pravidelně hradit. (zjištěno z dopisu ze dne datum, sdělení k placení televizních poplatků - druhá výzva, včetně příloh často kladené dotazy a odpovědní formuláře, informace o zpracování osobních údajů). Zásilka s uvedeným dopisem byla doručována žalovanému na adresu adresa poštou, doručeno bylo dne datum (dodejka). K této listině žalovaný uvedl, že se nevybavuje, že by mu něco bylo doručeno, podpis na doručence nepoznává a neví ani o výzvě. Dopisem ze dne datum sděloval žalobce žalovanému, že neobdržel reakci na výzvu shora uvedenou, proto zařazuje žalovaného do evidence poplatníků a upozorňuje ho, že je povinen hradit televizní poplatky. Odeslání dopisu nebylo prokázáno. Z výpisu přehledu předpisů a plateb bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil poplatky za období od července 2024 do srpna 2025. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši částka + zákonného úroku z prodlení. Výzva se nepodařila dne datum doručit. (dodejka a předžalobní výzva). Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že byt nebo prostor, který je uvedený v žalobě jako odběrné místo, kdysi přestavoval za účelem trvalého bydlení. Když byl prostor již téměř k bydlení uzpůsoben, měl určité zdravotní obtíže a odstěhoval se k přítelkyni. V současné době dlouhodobě žije v Krkonoších. Televizi měl v místě po dobu jednoho týdne někdy v roce 2010. V rozhodném období tam žalovaný nebydlel ani k bydlení byt neužíval, a tím spíše tam neměl televizi. Pokud jde o roky 2024 a 2025, rozhodně nemovitost neužíval trvale, maximálně tam jednorázově přespal. Na tom místě, kde žije trvale, tak bydlí i sestra, která televizi má, ale televizní poplatky tam řádně hradí. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud právnická osoba nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. V daném případě soud dospěl k závěru, že není oprávněný požadavek žalobce na zaplacení částka dle shora uvedeného zákona. Závěr, že se žalovaný stal poplatníkem od července tím, že neprohlásil na výzvu žalobce, že v místě, kde byl po určitou dobu veden jako odběratel elektrické energie, nebydlí a žádný televizní přijímač nevlastní, by byl v daném případě značně formalistický a zjevně nespravedlivý. Výzva mu měla být doručena do vlastních rukou dne datum, což žalovaný sporuje. Soud žalovanému uvěřil, že v daném místě v té době on ani nikdo jiný nebydlel. Žalovanému se výzva zřejmě nedostala do dispozice a žalovaný proto logicky na výzvu nereagoval. Televizní přijímač nevlastnil, uplatnění zákonné fikce tak není na místě. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalovaný, který byl ve věci úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.