Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

8 C 154/2021

č. j. 8 C 154/2021-141

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPZ:2022:8.C.154.2021.3

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně o určení vlastnictví

I. Určuje se, že vlastnické právo k motorovému vozidlu tovární značky Ford Focus C-Max, [registrační značka], [příjmení]: WF0MXXGCDM6A66188, náleží žalobkyni ode dne [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala jednak rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je výlučným vlastníkem motorového vozidla označené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci spolu dříve žili jako druh a družka, mají nezletilou dceru. Žalovaný jako dárce a žalobkyně jako obdarovaná spolu uzavřeli darovací smlouvu o darování předmětného vozidla. Darovací smlouva byla platně uzavřena, k odevzdání předmětu daru nemuselo dojít, když žalobkyně měla již vůz v držení. Žalovaný však odmítl žalobkyni poskytnout součinnost ke změně vlastníka vozu v evidenci vozidel, proti vůli žalobkyně navíc změnil registrační značku vozidla, čímž žalobkyni znemožnil vůz užívat. Žalovaný rozporuje platnost darovací smlouvy, zaslal žalobkyni dopis nazvaný odvolání daru pro údajný nevděk. Žádný důvod k vrácení daru však není dán, žalobkyně neporušila dobré mravy, samotné podání [anonymizováno] oznámení, které byla žalobkyně nucena podat s ohledem na jednání žalovaného, které v ní vzbudilo důvodné obavy, není jednáním porušujícím dobré mravy. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně v souladu se zákonem č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel, ale žádosti nebylo pro nesoučinnost žalovaného vyhověno. Její postavení je tak nejisté a znemožňuje užívání vozu.

2. Žalovaný navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně proti němu vede šikanující kampaň, podává na něj řadu trestních oznámení s cílem poškodit ho v zaměstnání. Již v únoru 2018 si bez dovolení vzala doklady k vozidlu. K darování mělo dojít v rámci majetkového vyrovnání až ke dni [datum]. V době podpisu dokumentu o darování na listině nebyl uveden nadpis darovací smlouva ani nebylo prohlášení o přijetí daru. Ani podpis nebyl dobrovolný, když žalobkyně na žalovaného před podpisem hystericky křičela, citově ho vydírala. Přestože zpochybňuje vlastnické právo žalobkyně k vozu, několikrát se snažil vůz na žalobkyni přepsat. Dar odvolal nikoliv z důvodu podání trestního oznámení, ale proto, že [anonymizováno] oznámení obsahovalo nepravdivé údaje, které měly vyvolat řízení o odebrání jeho bezpečnostní prověrky.

3. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.

5. Oba účastníci jsou ve věci věcně legitimováni, neboť žalovaný tvrdí, že se žalobkyně nikdy nestala vlastníkem vozu, případně že se obnovilo jeho vlastnické právo po odvolání daru, přičemž dle darovací smlouvy je vlastnicí žalobkyně, postavení účastníků se tím stalo nejistým. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis jejího vlastnického práva do registru vozidel. Jinak než touto žalobou by se žalobkyně změny údajů o vlastnickém právu v registru nedomohla, když žalovaný její vlastnické právo sporuje, součinnost žalovaného k zápisu nebyla poskytnuta, což bylo prokázáno správním rozhodnutím (viz dále).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu: Z listiny nadepsané DAROVACÍ SMLOUVA bylo zjištěno, že byla sepsána dne [datum], žalovaný v ní slovy„ ……daruji [celé jméno žalobkyně]“ daroval žalobkyni [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalobkyně v listině uvedla, že dar přijímá. Z dopisu s označením věci – odvolání daru, zrušení darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeným dopisem zrušil žalovaný darovací smlouvu na osobní automobil, který daroval žalobkyni, důvodem odvolání darovací smlouvy je nevděk obdarované vůči dárci tím, že na jeho osobu bylo podáno trestní oznámení, jehož účelem je poškození dobrého jména dárce v soukromém i pracovním životě. Vyzval zároveň žalobkyni ke vrácení vozidla. Žalobkyně v reakci na dopis žalovaného napsala, že nesouhlasí s tím, že by porušila dobré mravy podáním trestního oznámení, odkázala na judikaturu (dopis ze dne [datum]).

7. E-mailem ze dne [datum] v reakci na podané trestní oznámení žádal žalovaný po žalobkyni, aby mu poslala omluvný dopis, v opačném případě má počítat s tím, že nebude mít auto, které žalovaný úředně odhlásí (e-mailová zpráva).

8. Dne [datum] v 9.44 hodin napsal žalovaný žalobkyni [příjmení] zprávu, kde mj. uvedl:„ Také ti tento týden daruji auto a v úterý ho půjdu přepsat a pojištění budu platit do konce měsíce. Tak bude splněný první slib se vším všudy.“ Dne [datum] ve 12.14 hodin napsal žalovaný žalobkyni, že napsal„ tu darovací smlouvu. Stačí si ji podepsat a auto si na sebe přepsat“. Jen by si vzal rád z auta osobní věci. Následně dne [datum] komunikovali účastníci věcně o„ přepisu“ vozidla. Dne [datum] napsal žalovaný žalobkyni, že pokud mu nevrátí auto tentýž týden, dostane výpověď z darovací smlouvy od právníka a že vozidlo nechá právně odstavit či na ni podá trestní oznámení o odcizení vozu. Dne [datum] vyzýval žalovaný žalobkyni k vrácení zimních pneu a dalších věcí a výslovně uvedl, že darovací smlouvu má žalobkyně pouze na auto (SMS zprávy – předložené žalobkyní přímo v telefonu+ přepis ve spisu vojenské policie).

9. Dne [datum] napsal žalovaný žalobkyni v e-mailu, že v autě má některé osobní věci, které by si rád vzal a potřeboval by auto do konce dubna na jeden den v týdnu, Do konce dubna si pořídí své auto. Dne [datum] v další e-mailu sdělil, že si v pátek kupuje své auto, které na sebe bude převádět v nejbližší době, proto by se mohli sejít na úřadě a„ přepsat to“. Dále uvedl, že:„ darovací smlouvu musíme udělat novou, protože bychom nestihli těch 10 dní.“ Dále zmínil otázku pojištění, a že by měla žalobkyně přezout (gumy), které ať si vezme ve venkovní chodbě.

10. Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností rozhodl dne [datum] o zamítnutí žádosti žalobkyně o zápis změny vlastníka silničního vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] s odůvodněním, že dosavadní vlastník (žalovaný) písemně sdělil správnímu orgánu, že se zápisem žalobkyně jako nového vlastníka nesouhlasí z důvodu, že dne [datum] od darovací smlouvy odstoupil pro nevděk žalované a považuje se tak za majitele předmětného vozidla. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum rozhodnutí] (rozhodnutí [číslo jednací]).

11. Z rozhodnutí ředitele sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo zrušeno rozhodnutí ředitele Agentury komunikačních a informačních systémů ze dne [datum], kterým byl žalovaný uznán vinným z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že v období od [datum] do [datum] zaslal [celé jméno žalobkyně] zcela nepřiměřené množství SMS zpráv a s mnohdy hrubým a urážlivým obsahem, ačkoliv byl žádán, aby ji nadále kontaktoval pouze ve věci jejich nezletilé dcery, přičemž se [celé jméno žalobkyně] cítila být jeho dlouhodobou nevybíravou a často neslušnou komunikací poškozována na své psychice, a řízení bylo zastaveno. V odůvodnění odvolací orgán uvedl, že některé výroky žalovaného, vyřčené v rámci vyhrocené komunikace účastníků v rozhodném období, skutečně atakují pomyslnou červenou linii, kdy mohly již překročit hranici pouhé nevhodnosti či pravidel zdvořilosti a slušnosti, je však třeba zohlednit zejména obsah, kdy v dané komunikaci nebylo neobvyklým jevem, že se i na podstatné otázky, například stran zdravotního stavu nezletilé dcery, nedostávalo žalovanému odpovědi. Z pohledu odvolacího orgánu je pochopitelné jisté rozhořčení žalovaného nad občasnou neochotou žalobkyně komunikovat či značnými prodlevami v odpovědích, kterých se mu dostává. Na druhou stranu je právě toto důsledkem ne zcela vhodného způsobu komunikace ze strany odvolatele, pro což má odvolací orgán minimálně v části hanlivých zpráv, vcítí-li se do postavení žalobkyně, také velké pochopení. Žalovaný by si měl uvědomit, že nic není černobílé, matka jeho nezletilého dítěte je osoba, kterou si v minulosti sám za svou partnerku vybral, zplodil s ní dceru a s ohledem na tuto skutečnost by se měl snažit právě pro dobro nezletilé dcery namísto sporu hledat maximální možnou shodu. Žalovaný je vojákem z povolání, zastává tedy ze své vůle povolání, k němuž společnost vzhlíží, od kterého společnost očekává a vyžaduje, nutno podotknout, že zcela po právu a důvodně, jednání příkladné a striktně nevybočující z mantinelů právního řádu, což se žalovanému, s poukazem na další odvolacímu orgánu známá přestupková řízení, nedaří, a je proto třeba na žalovaného apelovat, aby v budoucnu volil smírnější, sebekritičtější a empatičtější přístup k řešení případných sporů.

12. Ze spisu [anonymizována čtyři slova] sp. zn. VP [číslo] 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] na žalovaného, kde uvedla, že měli se žalovaným vztah, ze kterého se narodila dcera, v srpnu 2017 se rozešli, od září jí začal žalovaný psát výhrůžné e-maily a SMS, kde ji ponižuje, dne [datum] jí poslal zprávu:„ [jméno] za nic nemůže. Každý máme své zdroje. Změň si hesla děvče.“, z čehož žalobkyně usoudila, že se jí dostává k soukromým zprávám, vzhledem k tomu, že je voják z povolání, zpravodajec. Bratrovi žalobkyně píše, že ho zničí, poté, co se jí bratr zastal. Zpráva SMS označená v [anonymizováno] oznámení byla skutečně odeslána z telefonu užívaného žalovaným. Na základě trestního oznámení byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), d) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Tato věc byla odložena usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Dále byl z uvedeného spisu zjištěn přepsaný obsah SMS komunikace účastníků zjištěný policií v období první poloviny roku 2018. Kupř. dne [datum] napsal žalovaný žalobkyni mj, že jak odejde, ať si vezme auto a po opuštění bytu ji vyplatí. Dne [datum] proběhla nekonfliktní komunikace mezi účastníky o zapomenutém řidičském průkazu a přezouvání gum. Všechny zprávy předkládané v průběhu řízení žalobkyní jsou v této komunikaci všechny obsaženy ve stejném znění.

13. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení soud zjistil, že se účastníci po rozchodu domluvili na finančním vyrovnání ze společného soužití způsobem, že žalobkyně si ponechá předmětné vozidlo. Komunikovali o tom SMS zprávami, žalovaný ji informoval, že připravil darovací smlouvu a ona se má zastavit k jejímu podepsání. K tomu došlo [datum], byla tomu přítomna i nezletilá dcera účastníků. Žalovaný jí předal i velký technický průkaz. Podrobnosti z průběhu toho dne (zda byla v práci, odkud s dcerou přijely apod.) si již nepamatovala. Vůz užívala již před podpisem darovací smlouvy na základě dohody účastníků. Žádný nátlak na žalovaného při podpisu nečinila, jen podepsala smlouvu, kterou jí předložil.

14. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že po rozchodu se žalobkyní se domluvili, že finanční vyrovnání proběhne ke dni [datum], kdy bude žalobkyní jím darováno předmětné vozidlo a [částka]. Připustil, že podepsal dokument nyní s nadpisem darovací smlouva, ten však na něm v době jeho podpisu nebyl a nebyla tam ani věta„ dar v podobě osobního automobilu přijímám“. Rozhodně nebyl autorem textu, vytištěného navíc na tiskárně Epson, kterou již v té době neměl k dispozici. Dokument podepsat nechtěl, ale před podpisem na něj žalobkyně vyvíjela psychický nátlak, kdy za přítomnosti dcery říkala žalobkyně, že vůz nutně potřebuje, aby se o dceru mohla starat, hystericky křičela a mlátila věcmi. Chtěla slib, že v budoucnu k darování dojde, ten on podepsal, bral to jako slib do budoucna.

15. Další provedené listinné důkazy (např. e-mailová komunikace účastníků z října 2019, komunikace mezi žalovaným a právním zástupcem žalobkyně apod., výpisy z účtu žalovaného) soud nerozebírá, když pro rozhodnutí věci nemají význam, netýkají se období rozhodného pro posouzení věci nebo vůbec nesouvisí s věcí samou. Soud obdobně pro nadbytečnost neprovedl další navržené důkazy. Výslech nezletilé dcery účastníků jako svědkyně pak nebyl proveden proto, že soud z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (řízení o úpravu poměrů nezletilé dcery účastníků) zjistil, že nezletilá u OSPOD uvedla, že mezi rodiči je špatná komunikace, často si z ní dělají prostředníka, řeší před ní i věci týkající se automobilu. Krajský soud ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že je nezletilá nevhodně zatahovaná do konfliktů rodičů, otec nemá náhled na své chování vůči nezletilé, komunikuje s ní jako se sobě rovnou, tím ji staví do pozice, kdy nezletilá sama musí vyrovnávat mezi rodiči nepříjemnou atmosféru, oběma rodiči je tlačena do vyhýbavého chování, účelového vyjadřování ohledně chování druhého rodiče. Za dané situace by výslech nezletilé nepřinesl objektivní zjištění a navíc by nezletilou nepřiměřeně traumatizoval.

16. Právně soud posoudil uvedený skutkový stav podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. a podle ustálené judikatury. Jako předběžnou otázku soud nejprve řešil, zda byla platně uzavřena darovací smlouva, když její platnost žalovaný sporuje. Soud se zaměřil nejen na samotnou listinu – darovací smlouvu, ale i na celý kontraktační proces, který podpisu listiny předcházel. Listina sama obsahuje podstatné náležitosti darovací smlouvy. Není podstatné, kdo sepsal text listiny. S největší pravděpodobností to byl žalovaný, který toto sepsání v SMS komunikaci opakovaně avizoval. Pokud předkládal jako důkaz„ srovnávací“ listinu údajně psanou žalobkyní – souhlas s vycestováním dcery k moři – a dovozoval z ní autorství žalobkyně, je třeba poukázat na to, že nebylo prokázáno, že by souhlas s vycestováním skutečně formulovala žalobkyně. Žalovaný pak učinil nesporným pravost jeho podpisu na listině. Podstatné není ani, na jaké tiskárně byla listina vytištěna. Žalovaný nejen podpisem smlouvy, který nepopírá, projevil vůli smlouvu uzavřít. Tato vůle je zcela nepochybně seznatelná z komunikace mezi účastníky před uzavřením smlouvy (zejména zprávy ze dne 17. 3. a [datum]). Neméně podstatné pak je, že darování opakovaně potvrdil i po uzavření darovací smlouvy (vyjádření správní orgánu ve věci žádosti o zápis změny vlastníka vozidla, SMS z [datum] a [datum], e-mail z [datum]). Nejde tedy o zdánlivé právní jednání dle § 551 o. z. Soud proto neuvěřil žalovanému, že podpis darovací smlouvy nebyl dobrovolný, že byl nucen psychickým nátlakem, hysterickým křikem a podobně a je zde tedy dán důvod neplatnosti (dle § 587 o. z.). V případě, že by tomu tak bylo, by se jistě žalovaný vymezil proti platnosti darovací smlouvy bezprostředně poté, co namítaný nátlak pominul, to však neučinil, naopak opakovaně jednal v souladu s platným uzavřením darovací smlouvy. Zcela nesmyslná je žalovaného konstrukce k otázce obsahu e-mailové zprávy z [datum] (potřeba uzavření nové darovací smlouvy po nestihnutí 10denní lhůty), že by se měla týkat v budoucím čase plánované smlouvy ke dni [datum] z důvodu jeho lázeňského pobytu v červenci, když se měli dle obsahu e-mailu účastníci jednoznačně sejít na úřadě k zápisu změny vlastníka vozu„ v nejbližší době“ po 3. dubnu 2018. Námitka o budoucím čase darování je s přihlédnutím k tomu nesmyslná; rovněž proto, že kdyby skutečně chtěl pouze potvrdit vůli někdy v budoucnu vůz darovat, jistě by do prohlášení uvedl i k jakému datu tak hodlá učinit.

17. Soud uzavírá, že darovací smlouvy byla platně uzavřena.

18. Dále pak soud zkoumal, zda žalovaný následně po právu odstoupil od darovací smlouvy, zejména zda žalobkyně při jednání vůči žalovanému ublížila hrubým porušením dobrých mravů.

19. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

20. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák., předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]) .Hrozba trestem nemůže být okolností, která sama o sobě kvalifikuje akt podání trestního oznámení jako chování hrubě porušující dobré mravy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

21. V odstoupení od darovací smlouvy nazvaném odvolání daru, zrušení darovací smlouvy, uvedl žalovaný pouze jeden důvod – nevděk spočívající v podání trestního oznámení. Jediným trestním oznámením v době, kdy žalovaný od darovací smlouvy odstoupil, je věc projednávaná nejprve [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. VP [číslo] 2018. Je třeba uvést, že rozhodné období, po které může být chování žalobkyně posuzováno, končím právním jednáním – odvoláním daru [datum], následné chování je pro posouzení věci nerozhodné. Úkony trestního řízení ve věci v tomto odstavci označené byly zahájeny pro podezření z přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Věc byla sice odložena a žalovanému nebyla uložena žádná sankce a s ohledem na postavení žalovaného ve společnosti a zejména na jeho povolání je nepochybné, že i pouhé prověřování jeho osoby mu mohlo způsobit v osobním životě a ještě více v jeho kariéře problémy, z obsahu spisu však plyne, že jednání žalovaného (zejména zasílané zprávy, hlavně ta konkrétně uvedená v trestním oznámení) mohlo vzbudit v žalobkyni reálné obavy, nešlo tak o smyšlené obvinění uvádějící nepravdivé informace vedené úmyslem žalovaného poškodit. Vztah účastníků byl dlouhou dobu vyhrocený, jejich vzájemná komunikace konfrontační, některé zprávy z obou stran dehonestující a porušující dobré mravy, panovala mezi nimi nedůvěra. Za takové konstelace stačí malý podnět (nevhodná provokativní SMS) k tomu, aby došlo k jednání, u kterého nebyly zcela domyšleny jeho možné budoucí důsledky – zde podání trestního oznámení na žalovaného. Jednání žalobkyně však rozhodně není možné označit za úmyslné ublížení žalovanému hrubým porušením dobrých mravů. Důvody pro odstoupení od darovací smlouvy tedy nebyly naplněny.

22. Odstoupení od darovací smlouvy tak není po právu, nemohlo vyvolat právní účinky, vlastnické právo žalovaného k předmětu daru se neobnovilo a žalobě bylo proto třeba vyhovět.

23. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívají v nákladech na soudní poplatek [částka] a za právní zastoupení – [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalované učinil v řízení 12 úkonů (převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé z [datum], z [datum], z [datum] a z [datum] a účast na 5 jednáních, z toho jednání [datum] v rozsahu dvou úkonů vzhledem k délce jednání), odměna proto činí [částka], dále náleží [částka] za 12 režijních paušálních náhrad hotových výdajů, celkem [částka], k tomu přísluší náhrada za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka], celkem [částka].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.