8 C 158/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , Kypr zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] prostředky komunikace na dálku s právním předchůdcem žalobce, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. se sídlem na [anonymizováno] smlouvu o úvěru (v žalobě nepřesně uvedeno, že šlo o zápůjčku), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr do [datum], což neučinil. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s poskytovatelem úvěru dne [datum]. Ke dni postoupení žalovaný dlužil stále [částka] na jistině, dlužného poplatku se žalobce nedomáhá. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané následující: Z návrhu smlouvy o úvěru a z příkazů k úhradě a výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet ve výši [částka], splatnost úvěru byla sjednána [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou ze dne [datum], žalovanému to bylo oznámeno dopisem. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu předžalobní výzvou (dopis ze dne [datum], podací lístek). Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen„ OZ“), ve spojení se zákonem č. zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“). Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 419 OZ platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 OZ platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1879 OZ může věřitel svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jako právní nástupce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl sice v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 9 tehdy účinného zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru, žalobní tvrzení o tomto byla neúplná (přesněji žalobce uvedl, že mu to není známo), na druhou stranu se žalobce domáhá pouze částky odpovídající skutečně poskytnutých finančních prostředků. Smlouva o úvěru je tak s největší pravděpodobností neplatná a na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení plněním bez právního důvodu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, pokud jde o požadovanou jistinu [částka], když aktivní legitimaci ve věci žalobce má na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen podle § 1970 o. z. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], když [částka] představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení 3 úkony, proto odměna činí [částka], dále přísluší 3 x režijní paušál [částka] podle § 14b odst. 2 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení ([částka]).