8 C 171/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba na odstranění stromů a křovin

I. Žalovaná je povinna odstranit strom druhu ořešák královský v počtu jeden kus, který byl vysazen žalovanou ve vzdálenosti menší než 3 metry od společné hranice pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vše v obci [obec], katastrální území Vestec u Prahy a to do vzdálenosti 3 metry od hranice uvedených pozemků, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, pokud jde o odstranění stromu druhu jeřáb v počtu tří kusů a keře druhu lísky obecné v počtu jednoho kusu a požadavek, aby se žalovaná zdržela vysazování stromů a dřevin, které obvykle dorůstají výše až 3 metry ve vzdálenosti menší než 3 metry od společné hranice pozemků, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se původně domáhala rozhodnutí, aby bylo žalované uloženo odstranit stromy druhu javor babyka v počtu 2 ks, strom druhu ořešák v počtu 1 ks, stromy druhu jeřáb v počtu 3 ks a keř druhu líska obecná v počtu 1 ks, které byly vysazeny u hranice pozemků v žalobě popsaných v obci [obec].

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná jsou vlastníky sousedících pozemků, žalobkyně parc. [číslo] žalovaná parc. [číslo] v obci [obec], žalovaná vysadila bezprostředně při hranici pozemků několik stromů a keřů, mj. ty shora uvedené, které ohrožují majetek žalobkyně, konkrétně hrozí poškození opěrné zdi vybudované na hranici pozemků kořenovým systémem těchto dřevin, dále hrozí zastínění pozemku žalobkyně, žalobkyně je obtěžována spadem listů ze stromů a keřů na její pozemek a hrozí i poškození až úhyn vegetace, když strom druhu ořešák obsahuje látku nebezpečnou pro ostatní rostliny zvanou junglone, která hubí vegetaci v jeho okolí.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedla, že zeleň v žalobě označená tvoří živý plot z náletových dřevin, který nevybočuje z místních poměrů. Žalobkyně na svém pozemku navýšila terén a vybudovala nevzhlednou zeď, kořenový systém dřevin žalované se nachází hluboko pod úrovní podezdívky zdi. Na pozemek žalobkyně nic nezasahuje. Dřeviny jsou na jejím pozemku umístěny pro potřebu zachování soukromí. Sousedské vztahy mezi účastníky jsou velmi špatné. Zavázala se upravovat živý plot vždy v období vegetačního klidu, aby se nerozrůstal. Obtěžování spadem listů je zcela nepravděpodobné při umístění zeleně, když vane převážně západní vítr.

4. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v požadavku odstranění stromů javor babyka s odůvodněním, že stromy byly žalovanou po podání žaloby odstraněny, v tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno podle § 96 o. s. ř.

5. Krátce před posledním jednáním ve věci žalobkyně se souhlasem soudu částečně upravila žalobní petit, kdy se nově domáhala kromě odstranění stromů a keřů i toho, aby se žalovaná zdržela vysazování stromů a/nebo dřevin, které obvykle dorůstají výšky přesahující tři metry ve vzdálenosti menší než tři metry od společné hranice uvedených pozemků.

6. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav:

7. Vlastnické vztahy účastníků k pozemkům uvedeným v žalobě jsou mezi žalobkyní a žalovanou nesporné.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je známou žalobkyně, směla venčit psa na pozemku žalobkyně, sousedícím s pozemkem žalované. V letech 2011 až 2012 byly na pozemku žalované viditelné z pozemku žalobkyně meruňky a keř lísky, blíže domu pak nějaký okrasný keř. V období 2018 až 2019 pořizovala na žádost žalobkyně fotografie dřevin na pozemku žalované, v té době tam byly vidět javor, ořešák a jeřabina, líska a šípek. V letech 2012 až 2013 u [anonymizováno] probíhala stavba bazénu, tehdy odendali plotové dílce a přes pozemek [anonymizováno] přejížděla nákladní auta se zeminou. Přejezd byl v místě, kde v pozdější době rostly javor, ořech a jeřabina. Údržbu dřevin ze strany žalované nezaznamenala, pouze po zahájení řízení zaznamenala uříznutí javoru a mírné ořezání ořechu. První stížnosti žalobkyně na stromy [anonymizováno] zaznamenala až v roce 2016. V roce 2014 neviděla žádné stromy v místě, kde je později (v roce 2018) fotila. Byť při venčení psa neměla důvod kontrolovat stromy, zahrad si všímá, neví, zda tam mohly být stromy malé, schované v trávě apod.

9. Ve svědecké výpovědi svědkyně byly určité rozpory (otázka přítomnosti žalobkyně při focení, časová posloupnost jednotlivých návštěv na místě), důležité však je zejména to, že závěry svědkyně o existenci či neexistenci dřevin v místě samém v rozhodnou dobu [datum] nejsou jednoznačné a připouští obojí výklad. Vycházet pouze ze svědecké výpovědi proto soud nemohl.

10. Při místním ohledání soud zjistil a fotograficky zadokumentoval situaci na pozemcích žalobkyně i na pozemcích žalované. Při místním šetření bylo zejména zjištěno konkrétní umístění stromů a keřů, které jsou nyní předmětem řízení. U tří stromů jeřábů bylo zjištěno, že jsou umístěny poměrně blízko u hranice pozemků, nikoliv však bezprostředně (vzdálenost cca 50 cm), jsou na nich patrné řezy svědčící o zakracování. [příjmení] ořešák je umístěn v bezprostřední blízkosti u plotu (tedy u hranice pozemků). Na pozemku žalované roste na jiném místě vzrostlý strom ořešák se širokým kmenem a mohutnou korunou. Viditelné a zjevné neprospívání rostlin na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované nebylo zjištěno. Soud dále dokumentoval i fotograficky situaci v obci [obec] v okolí pozemků ve vlastnictví účastníků, pokud jde o místní zvyklosti v umísťování dřevin na pozemcích. V řadě případů zjistil, že stromy i s ohledem na poměrně malou výměru pozemků okolo rodinných domů jsou vysazovány bezprostředně při hranicích mezi pozemky, rozhodně ve vzdálenosti menší než 1,5 metru od hranic pozemků, a to stromy různých druhů, různého stáří a různých velikostí, stromy ovocné (zejména třešeň) i stromy okrasné a rovněž keře. V okolí však nebyl zaznamenán ve vzdálenosti menší než 3 metry od hranice pozemku, žádný strom druhu ořešák s výjimkou dvou stromů tohoto druhu na pozemku žalované. Stromy jeřáby pak rostou na obecních pozemcích, v případě ulice [ulice] se jeřabiny nacházejí blízko hranic se soukromými pozemky. I soused žalobkyně po levé straně má umístěné stromy či keře při hranici mezi pozemky (protokol o místním šetření, fotografie pořízené soudem).

11. Z pokladního dokladu, fotografií a faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že práce na nadzemní části stavby žalobkyně probíhaly koncem roku 2014, na fotografii z té doby (je na ní patrná rozestavěná stavba) je vidět na pozemku žalované vzrostlý keř lísky a strom meruňku a další drobné keře, žádný strom není jednoznačně patrný. Přítomnost již poměrně vzrostlého keře lísky na stále stejném místě jako v době místního šetření je patrná i na fotografii označené datem [datum] (je zjevné, že tehdy ještě nebylo ani započato se stavbou domu žalobkyně). Na této fotografii není v místě, kde nyní roste strom ořešák, patrný žádný stromek ani keřík.

12. Dle odborného vyjádření RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., je vyloučeno, aby jeřabina vyrostla v období vegetačního klidu (říjen až prosinec) o více než jednotky centimetrů.

13. S námitkami proti vysazeným dřevinám na pozemku žalované se žalobkyně obracela v roce 2016 na žalovanou i na [územní celek] (dopis ze dne [datum], podací lístek). S žádostí o údržbu (zastřižení) stromů při hranici pozemků se žalobkyně obrátila i na jiného ze sousedů [jméno] [příjmení] (e-mailová zpráva ze dne [datum]).

14. Z dopisu žalované starostovi [územní celek] s datem [datum] bylo zjištěno, že vztahy účastnic dlouhodobě nejsou dobré, byly mezi nimi různé sousedské spory ohledně umístění kamerového systému, ukládání odpadu apod.

15. Soud neprovedl další navržené důkazy (faktura ohledně stavebního materiálu z [datum], úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], protokol o projednání přestupku ze dne [datum], další sdělení a rozhodnutí správních úřadů, stránky z hobby časopisů), protože má za to, že již provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout.

16. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Podle § 1017 odst. 2 o. z. ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

18. Nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před [anonymizována dvě slova] [rok] (rozhodnutí [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka]).

19. V daném případě soud jako předběžnou otázku zkoumal, zda stromy a keře, jejichž odstranění se žalobkyně domáhá, byly nebo nebyly vysazeny před [datum]. U keře lísky soud dospěl z doložených fotografií k jednoznačnému závěru, že byla vysazena před [datum], proto ohledně lísky je žalobu bez dalšího třeba zamítnout. Soud rovněž neshledal u lísky ve smyslu § 127 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., obtěžování či ohrožení pozemku či jiného majetku žalobkyně existencí keře, který není vysazen v bezprostřední blízkosti plotu, na pozemek žalobkyně zásadním způsobem nepřesahuje větvemi ani kořeny, u keřů vzhledem k jejich výšce a stavbě spad listů není pravděpodobný ve větší vzdálenosti přes obrys keře, nízký keř nijak zásadně nemůže stínit atd.

20. Naopak strom ořešák na fotografiích z roku 2014 ještě vůbec na místě patrný nebyl. O dataci fotografií soud vzhledem k doloženým dokladům o probíhající stavbě soud nepochybuje, byť obecně datumovka může být na fotografii umístěna jakákoliv, skutečnému datu neodpovídající. U stromů druhu jeřáb nemohl být závěr o datu umístění učiněn nade vši pochybnost, byť jejich vysazení až po [datum] se jeví vysoce pravděpodobným, i z toho důvodu – při dlouhodobě špatných vztazích účastníků – že žalobkyně si na stromy stěžovala až v roce 2016. U stromu ořešáku a u stromů – jeřábů soud tedy dále posuzoval, zda jsou splněny předpoklady pro potřebu jejich odstranění. Výluky ve smyslu § 1017 odst. 2 o. z. naplněny nejsou, stromy netvoří rozhradu ani nejde o stromy zvlášť chráněné.

21. Všechny čtyři uvedené stromy jsou vysazeny k hranici pozemků blíže než 1,5 metru. Místní zvyklosti v obci [obec], soudem podrobně zkoumané při místním šetření (minimálně v části obce, kde leží pozemky účastníků) jsou však takové, že jde o zcela běžnou situaci u stromů různých druhů včetně druhu jeřáb, v řadě případů i u stromů, které dosahují větších rozměrů jak výškou, tak i šíří koruny. Soud tedy musel u každého ze stromů individuálně zkoumat, zda vůbec existuje rozumný důvod pro odstranění a pokud ano, zda převáží nad hlediskem místních zvyklostí. Takový významný rozumný důvod pak soud shledal pouze u stromu ořešáku. Tento strom je umístěn při samém okraji pozemku žalované pouze několik málo centimetrů od plotu, s ohledem na jeho obvyklý vzrůst a objem koruny, což lze demonstrovat na starším exempláři přímo na pozemku žalované z druhé strany naprosto nelze předpokládat možnost jeho„ zakracování a udržování“ v takových rozměrech, aby větve zásadně nepřesahovaly na pozemek žalobkyně, aby mohutný kořenový systém a v budoucnu široký kmen neohrozil podezdívku plotu či plot samý, aby nebyl pozemek žalobkyně znečišťován spadem listí ořešáku, které je tuhé, velké, špatně se rozkládající. Mohutná koruna pak může způsobit i nadměrné zastínění pozemku žalobkyně. Rozumný důvod pro odstranění tohoto stromu nebo pro možnost jeho zachování přínosnější řešení - přesun na vzdálenější místo (vzhledem k mládí stromu by nemusel být přesunem poškozen a mohl by se ujmout na jiném místě) je dán zejména jako prevence vzniku možných škod (a dalšího poškozování již narušených sousedských vztahů) do budoucna, když nyní objektivně ještě naznačené problémy v zásadní míře jistě nezpůsobuje. Ještě je třeba doplnit, že výskyt druhu stromu ořešák nebyl v okolí na malých pozemcích zjištěn, umístění ořešáku tedy odporuje místním zvyklostem. Soud proto vyhověl žalobě o odstranění stromu ořešáku.

22. U jeřábů (jeřabin) takový rozumný důvod k odstranění soud neshledává, tyto stromy nejsou tak mohutné ani kmeny ani korunami, lze je snadno udržovat v žádoucí výšce i tvaru, jsou také alespoň ve dvou případech umístěny o něco dál od plotu než ořešák, proto ani v budoucnu zvětšující se kmen nebude zasahovat do oplocení a kořenový systém do podezdívky plotu. Při umístění textilní výplně k drátěnému pletivu nelze předpokládat zásadní přepad plodů na pozemek žalobkyně. V obci [obec], přímo ve čtvrti, kde leží dotčené pozemky, jsou stromy jeřáby běžně vysazovány, a to i samotnou obcí, ve vzdálenosti menší než tři metry od hranice pozemků různých vlastníků. Žalovaná v průběhu řízení přistoupila k údržbě (ořezání, zakrácení) stromů - předmětu sporu (u javorů dokonce v té míře, že ohledně nich byla žaloba vzata zpět), lze tedy předpokládat, že si je vědoma své povinnosti zamezit ohrožení sousední nemovitosti. A i ve spojení s otázkou, která nebyla postavena najisto, tedy kdy přesně se stromy jeřáby prvně na pozemku žalované objevily, nezbylo soudu než žalobu týkající se jeřábů zamítnout.

23. K doplněnému požadavku, aby bylo žalované uloženo zdržet se vysazování dřevin do vymezené vzdálenosti od hranice pozemků, soud uvádí, že jednak z místních zvyklostí plyne, jak výše popsáno, že stromy a keře jsou běžně umísťovány blíže než 1,5 metru od hranice pozemků, rozumný důvod pro zákaz sázení může být dán nikoli obecně, jak je žalobkyní požadován, nýbrž pouze v konkrétním případě dle přesného umístění dřeviny (těsně u plotu oproti vzdálenosti kupř. 2,5 metru), jejího druhu – tedy předpokladu, jakých rozměrů bude v budoucnu dosahovat, jak velký může být spad listů apod. K zákazu obecnému soud důvod neshedal. Proto i v této části žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu jedné poloviny nákladů řízení, když žalovaná měla úspěch ve věci zhruba ¾ ku ¼. Žalované v řízení vznikly náklady v celkové výši [částka] tvořené náklady právního zastoupení, kde [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalované učinil v řízení devět úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], účast u jednání [datum], [datum], [datum] a dne [datum], účast na místním šetření dne [datum]), proto odměna činí [částka], [částka] za 9 režijních paušálů + 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Polovina nákladů pak je částka [částka].