8 C 18/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. jméno příjmení a soudkyň JUDr. Ireny Sekavové a Mgr. Kláry Hrobské ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozena datum , bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozen datum , bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , narozen datum , bytem adresa žalobce , všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací , <b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.</b> <b>II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.</b> <b>III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka] do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.</b> 1. Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stanovil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s příslušenstvím, a to žalobkyni a) [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobci b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a žalobci c) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] (výrok III.), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. stanovil žalované povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci v rozsudku k rukám jejich právního zástupce. Předmětem řízení byl nárok žalobců na zaplacení bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, že žalovaná užívá bez právního důvodu nemovitosti, jejichž spoluvlastníky jsou žalobci, a to pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek st. [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo], pozemek p. č. st. 220 a p. č. st. [číslo], vše v katastrálním území Tursko tak, že na pozemku [číslo] a části pozemku [parcelní číslo] se nachází fotbalové hřiště s příslušenstvím, na pozemku [parcelní číslo] je autobusová zastávka a na pozemku st. [parcelní číslo] objekt pošty. Na pozemcích p. č. st. 220 a p. č. st. [číslo] je čistírna odpadních vod. Výši bezdůvodného obohacení požadovali žalobci za dobu od [datum] do [datum]. Soud prvního stupně uzavřel, že za stavu, kdy žalovaná užívá předmětné pozemky, jejichž jsou žalobci spoluvlastníky, a to bez úhrady za jejich užívání, je nárok žalobců důvodný s tím, že výši bezdůvodného obohacení v podobě ročního nájemného ve výši [částka] stanovil dle závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalované spočívající v tvrzení, že žalovaná vydržela věcné břemeno – služebnost bezplatného užívání předmětných pozemků. V tomto směru soud prvního stupně uzavřel, že žalované nesvědčil v minulosti žádný, byť jen domnělý, soukromoprávní titul, na základě kterého by jí svědčilo bezplatné užívací právo. Takovým titulem nejsou veřejnoprávní rozhodnutí (stavební povolení či kolaudační rozhodnutí). Nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení dle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), z toho důvodu, kdy po celou zákonem požadovanou vydržecí dobu, která nemohla skončit dříve než 5 let po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tedy [datum], nebyla žalovaná poctivým (dobrověrným) držitelem služebnosti bezplatného užívacího práva, když v této době se žalobci domohli vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků pravomocnými rozhodnutími soudu.

2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. Soudu prvního stupně vytýkala, že neúplně zjistil skutkový stav a nepřihlédl k žalovanou tvrzeným skutečnostem. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že předmětné pozemky užívá bez právního důvodu, když setrvala na tvrzení, že jí svědčí věcné břemeno v podobě služebnosti. V tomto směru se takového určení vydržení věcného břemene užívacího práva k předmětným pozemkům domáhá v jiném soudním řízení, které však dosud nebylo pravomocně skončeno. Soudu prvního stupně vytýkala, že se nezabýval argumentací žalované spočívající v tvrzení, že nepřímými důkazy je prokázáno, že žalovaná je oprávněna k užívání předmětných nemovitostí, a to zejména na základě vydaných stavebních povolení, k jejichž vydání bylo povinnou náležitostí žádosti stavebníka předložení dokladu o vlastnictví pozemků. Poukazovala na to, že zejména u pozemků, na kterých je provozována čistírna odpadních vod se jedná o zákonné věcné břemeno podle vodního zákona, kdy je vlastník povinen strpět vodní dílo za náhradu. Žalobci však v tomto případě již nemají nárok na tuto jednorázovou náhradu, když jejich nárok je již promlčen, a to k [datum]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

3. Žalobci, tak jako v řízení před soudem prvního stupně, poukazovali na to, že se v daném případě jedná již o několikátý spor účastníků s totožným nárokem, kdy odlišnost je dána pouze jiným obdobím, za které je bezdůvodné obohacení požadováno, a tím jeho odlišnou výší. Soudy všech stupňů bylo doposud žalobcům vždy při uplatnění tohoto nároku vyhovováno, což je v souladu s právními předpisy i konstantní judikaturou. Žalovaná dosud neprokázala svá tvrzení o existenci právního titulu k užívání předmětných pozemků a argumentaci zákonným věcným břemenem na pozemcích, na nichž se nachází stavby čistírny odpadních vod, uplatnila až v odvolacím řízení, kdy se jedná tedy o nové, nepřípustné tvrzení. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné.

5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z těchto skutkových zjištění: žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. 217, parc. [číslo] parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo], vše v katastrálním území Tursko, a to žalobci a) a b) každý v rozsahu jedné dvanáctiny celku a žalobce c) v rozsahu tří čtvrtin celku. Žalobci a) a b) nabyli své spoluvlastnické podíly na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a žalobce c) na základě usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Na pozemku parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo] (na výměře [číslo] m²) je fotbalové hřiště, na pozemku parc. [číslo] autobusová zastávka, na pozemku p. č. st. [anonymizováno] je objekt pošty a na pozemcích p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo] čistírna odpadních vod. Pozemky jsou využívány žalovanou a slouží veřejnosti. Žalovaná za užívání pozemků žalobcům neposkytuje finanční náhradu. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], byla stanovena hodnota ročního nájemného uvedených pozemků v celkové souhrnné výši [částka].

6. V souladu s ustanovením § 213 odst. 3, 4 o. s. ř. odvolací soud, doplnil řízení listinnými důkazy, a to dodatkem [číslo] znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] o výši nájemného předmětných pozemků, a to za dobu kalendářního roku 2020, ze kterého bylo zjištěno, že nájemné činí u pozemku [parcelní číslo] částku [částka], u pozemku [parcelní číslo] částku [částka], u pozemku p. č. st. [anonymizováno] částku [částka], u pozemku [parcelní číslo] částku [částka], u pozemku p. č. st. 220 částku [částka], u pozemku p. č. st. [číslo] částku [částka], celkem tedy částku [částka]. Z listinných důkazů – rozhodnutí týkajících se čistírny odpadních vod, bylo zjištěno, že stavba čistírny odpadních bod byla povolena rozhodnutím odboru vodního a lesního hospodářství zemědělství Okresního národního výboru [okres] ze dne [datum], byla tvořena objektem hrubého předčištění, sdruženích objektů biologického čištění, kalového hospodářství, provozního objektu a ostatních objektů čistírny odpadních vod; umístěna byla na pozemku Místního národního výboru [obec]. Rozhodnutím Městského úřadu Černošice ze dne [datum] byl vydán souhlas se zahájením zkušebního provozu čistírny odpadních vod, rozhodnutím odboru vodního a lesního hospodářství ze dne [datum] bylo povoleno uvedení vodovodních řadů a splaškové kanalizace do provozu. Zkušební provoz čistírny odpadních vod byl s ohledem na skutečnost, že čistírna odpadních vod byla zatížena odpadními vodami méně než provoz původně předpokládal, opakovaně prodlužován, jak vyplynulo z rozhodnutí referátu životního prostředí Okresního úřadu [okres] ze dne [datum], z žádosti o uvedení čistírny odpadních vod do trvalého provozu ze dne [datum] i z rozhodnutí Okresního úřadu [okres] ze dne [datum]. Trvalé užívání čistírny odpadních vod bylo povoleno rozhodnutím Okresního úřadu [okres] ze dne [datum], jímž byl zároveň schválen předložený provozní řád čistírny odpadních vod. Ze stavebního povolení ze dne [datum] a vyhodnocení zkušebního provozu rekonstruované čistírny odpadních z [datum] je zřejmé, že během provozování čistírny odpadních vod došlo k stavebním úpravám a rekonstrukci stávající čistírny odpadních vod; ve vyhodnocení zkušebního provozu je uvedeno, že stávající objekty byly zachovány a zrekonstruovány, linky betonových nádrží nově vystrojeny, došlo k opravě stávající kanalizace, byly opraveny stoky s provaleným potrubím, vyčištěny šachty, doplněné rozpadlé žlábky šachtách a podobně.

7. Ve zbylém rozsahu se odvolací soud ztotožnil se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně při právním posouzení vycházel z ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle tohoto zákonného ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobců tím, že užívá bez právního důvodu nemovitosti žalobců, aniž by jim za to poskytovala odpovídající finanční náhradu, a to pokud jde o pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo]. Soud prvního stupně zcela správně uzavřel, že žalobci prokázali, že jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, které nabyli od právních předchůdců děděním. Odvolací soud se v plném rozsahu ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, pokud jde o námitku žalované, že k těmto pozemkům vydržela věcné břemeno jejich užívání. Tak jak soud prvního stupně zcela správně uzavřel, žalovaná nemohla být oprávněným držitelem, neboť neexistoval žádný soukromoprávní titul, na základě kterého by žalované svědčilo bezplatné užívací právo. Takovým titulem nejsou veřejnoprávní rozhodnutí, na které poukazovala žalovaná (tedy stavební povolení či kolaudační rozhodnutí ke stavbám na pozemcích umístěných). Žalovaná v tomto směru své tvrzení neprokázala. Soud prvního stupně zcela správně při posouzení námitky vydržení věcného břemene vycházel z právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), kdy podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. se vlastníkem věci stává oprávněný držitel, má-li nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

10. Za tohoto stavu je tedy nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu ke shora označeným pozemkům důvodný. Odvolací soud se ztotožnil i s výší soudem prvního stupně stanoveného bezdůvodného obohacení ve vztahu k těmto pozemkům, které vychází ze závěrů znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] a ve vztahu ke každému z žalobců odpovídá výši jeho spoluvlastnického podílu.

11. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že bezdůvodné obohacení žalované vzniklo i užíváním pozemků parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo], na kterých je umístěna čistírna odpadních vod. V souladu s ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“) je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání. [ulice] díla jsou definována v ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona, podle kterého jsou vodní díla stavby, které slouží ke vzdouvání, zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Následně jsou demonstrativním způsobem vyjmenovány základní typy vodních děl, pod písmenem c) pak stavby vodovodních řadů, vodárenských objektů, včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací.

12. Skutečnost, že se na shora uvedených dvou pozemcích žalobců nachází čistírna odpadních vod, nebyla mezi účastníky sporná. Žalobkyně sama bezdůvodné obohacení ve vztahu k těmto pozemkům vymezila jako užívání pozemků k umístění a provozování čistírny odpadních vod. Žalovaná prokázala (listinnými důkazy), že čistírna odpadních vod žalované se na těchto pozemcích nacházela již před [datum] a již v této době sloužila svému účelu. Vodním dílem se čistírna odpadních vod stala již okamžikem, kdy byla způsobilá plnit funkce uvedené v ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona, tedy již ve fázi zkušebního provozu, k jehož zahájení byl dán souhlas již rozhodnutím ze dne [datum]. I když z listinných důkazů vyplývá, že stavba čistírny odpadních vod byla následně rekonstruována, a to ve dvou etapách v letech 2006 - 2012, došlo pouze k opravě a rekonstrukci stávající čistírny odpadních od, která nedoznala takových změn, že by bylo možné konstatovat, že se jedná o jiné dílo. Za tohoto stavu tedy je žalovaná oprávněna užívat uvedené pozemky žalobců na základě shora citovaného ustanovení § 59a vodního zákona.

13. V tomto směru je nutno tyto skutečnosti, zkoumat z úřední povinnosti, a pokud žalovaná tuto obranu v řízení před soudem prvního stupně neuplatnila, avšak uvedla rozhodné skutečnosti pro tento závěr, je právní posouzení zcela na soudu. Odvolací soud z tohoto důvodu neshledal důvodnou námitku žalobců, že se jedná o nová, v odvolacím řízení již nepřípustná tvrzení. Žalovaná již v řízení před soudem prvního stupně předložila důkazy, ze kterých lze učinit závěr, kdy byla stavba čistírny odpadních vod dokončena a kdy začala tato stavba sloužit svému účelu. S ohledem na pochybení soudu prvního stupně, který se zákonným věcným břemenem ve smyslu ustanovení § 59a vodního zákona nezabýval, tyto žalobkyní předložené listinné důkazy k důkazu neprovedl.

14. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalobců, že v jiné věci vedené u téhož soudu prvního stupně, včetně odvolacího řízení vedeného u Krajského soudu v Praze, jehož předmětem bylo bezdůvodné obohacení odlišné vlastnice pozemků, na nichž se nachází shodná stavba čistírny odpadních vod, nebylo k takovým tvrzením uplatněným až v odvolacím řízení přihlíženo. V tomto směru se jednalo o odlišný stav, kdy odvolací soud zde nepřihlédl (tak jak je uvedeno v odůvodnění jeho rozhodnutí) k novým tvrzením a důkazům, pokud jde o zpochybnění závěru, že čistírna odpadních byla dobudována v roce 2010. V daném případě však žalovaná již v řízení před soudem prvního stupně poukazovala na vybudování čistírny odpadních vod již v roce 1990, což dokládala i listinnými důkazy. Za tohoto stavu proto odvolací soud neshledal důvodný nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení v části týkající se užívání pozemku p. č. st. 220 a p. č. st. [číslo] žalovanou. Znalcem [titul] [jméno] [příjmení] byla výše bezdůvodného obohacení spočívající v určené výši nájemného za uvedené dva pozemky v kalendářním roce 2020 určena ve výši [částka] u pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a k pozemku parc. č. st. [číslo] ve výši [částka]. Celková výše bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] u uvedených dvou pozemků tedy činí [částka]. Za tohoto stavu proto neshledal odvolací soud důvodný nárok žalobkyně a) a žalobce b) u každého ve výši [částka], odpovídající spoluvlastnickému podílu každého z nich ve výši jedné dvanáctiny. U žalobce c) pak nebyl shledán nárok důvodný ve výši [částka], odpovídající výši spoluvlastnického podílu v rozsahu tří čtvrtin.

15. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. částečně změnil a žalobu ve výše uvedeném rozsahu ve vztahu ke každému z žalobců, pokud jde o bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. st. 220 a [číslo] zamítl. Ve zbylém rozsahu byl rozsudek soudu prvního stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

16. Vzhledem k tomu, že byl rozsudek soudu prvního stupně částečně změněn, rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. V řízení před soudem prvního stupně byli žalobci úspěšní částečně, mají tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v poměrné části. Úspěch žalobců byl v rozsahu 96 %, neúspěch v rozsahu 4 %, a mají tedy právo na náhradu 92 % všech účelně vynaložených nákladů. Žalobcům vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady na zaplaceném soudním poplatku, a to v celkové výši [částka]. Dalšími náklady žalobců jsou náklady právního zastoupení, a to za šest úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemná žaloba, písemné vyjádření žalobců k odporu a vyjádření žalované a účast právního zástupce žalobců u dvou jednání soudu prvního stupně) po [částka] (z předmětu řízení ve výši [částka]) pro každého z takto zastoupených žalobců, sníženo o 20 %, tj. odměna za jeden úkon právní služby ve výši [částka] a dále šest režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši [částka]. Odměna nebyla přiznána za další právním zástupcem žalobců požadované dva úkony, spočívající v nahlížení do spisu dne [datum] a [datum]. Nejedná se o úkony právní služby, za které by v souladu s ustanovením § 11 advokátního tarifu náležela odměna. Dalším nákladem žalobců v řízení před soudem prvního stupně je částka [částka] za vyhotovený znalecký posudek. Celková výše nákladů řízení žalobců před soudem prvního stupně činí [částka], z čehož 92 % představuje částka [částka].

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. V odvolacím řízení byli žalobci úspěšní v rozsahu 96 % požadovaného nároku, neúspěšní v rozsahu 4 % procent, mají tedy právo na náhradu 92 % vzniklých nákladů. Žalobcům vznikly náklady na právní zastoupení, a to za dva úkony právní služby po [částka] pro každého z žalobců (odměna ve výši [částka] za jeden úkon, sníženo o 20 % při zastoupení více osob), a to za účast právního zástupce u dvou jednání odvolacího soudu, dále odměna v poloviční výši za účast právního zástupce žalobců na jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, tj. po [částka] pro každého z žalobců, tři režijní paušály po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka]. Celková výše nákladů žalobců v odvolacím řízení činí [částka], z čehož 92 % představuje částka [částka]. Za účelně vynaložený náklad nelze považovat písemné vyjádření žalobců, které bylo jimi podáno po poučení ze strany odvolacího soudu o nutnosti specifikace výše požadovaného bezdůvodného obohacení ve vztahu ke každému z jimi označených pozemků a dále částka [částka] za doplněk znaleckého posudku z [datum]. Tato tvrzení spolu s přiloženým důkazem (kompletním znaleckým posudkem) měla být obsažena již v žalobě. Rovněž znalecký posudek, na základě kterého bylo žalobci bezdůvodné obohacení požadováno, měl být vyhotoven tak, aby byla stanovena výše obvyklého nájemného za předmětný kalendářní rok u každého z pozemků, za které je bezdůvodné obohacení požadováno. Pokud znalecký posudek obsahoval pouze souhrnnou výši, nelze úhradu za jeho doplnění, spočívající pouze v upřesňujícím údaji a nikoliv ve znaleckém ocenění, považovat za účelně vynaložený náklad.

18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní délce. [obec] plnění, pokud jde o náklady řízení, bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobců, který je advokátem.