8 C 188/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a JUDr. Gabriely Veselé v právní věci žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupenému advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neplatnost zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného u žalobce obsažené v právním jednání žalovaného ze dne datum, které bylo žalobci doručeno datum, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného právním jednáním ze dne datum je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce od roku 2012 na pozici manažer pro vnitřní obchod, dopisem ze dne datum, kterým byl žalobci doručen datum žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr u žalobce s odůvodněním, že mu nebyly vyplaceny paušální náhrady na home office při práci na dálku a užitečně vynaložené náklady za jeho pracovní činnost od datum splatné s jeho mzdovými náklady. Okamžité zrušení považuje žalobce za neplatné. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o výkonu práce na dálku (z domu). Ani podle právní úpravy zákoníku práce účinné od datum, ani po tomto datu. Změnou pracovní smlouvy č. hodnota v roce 2018 bylo dohodnuto místo výkonu práce adresa – tedy v sídle zaměstnavatele, a v adresa, kde se nacházelo informační centrum zaměstnavatele. Po zrušení pracoviště v adresa byl žalovaný povinen práci vykonávat v Zastávce. Žádná jiná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla. Logicky tak nemohla být uzavřena ani dohoda o úhradě paušální náhrady za práci na dálku. Žádný neuhrazený mzdový nárok nebo nárok na náhradu mzdy dle § 56 zákoníku práce žalobce neeviduje. Žalovaný opírá své jednání o prodlení žalobce s úhradou náhrad, které však tvrdil a vyčíslil až přípisem ze dne datum. I v případě, že by byl nárok žalovaného po právu, což žalobce popírá, ke dni datum by žalobce nebyl v prodlení s jejich úhradou. Žalobce sdělil žalovanému, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, netrvá však na tom, aby žalovaný pro něj dále pracoval, proto dle § 70 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále ZP) platí, že pracovní poměr skončil dohodou ke dni datum.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce skončení pracovního poměru uznal, vystavil žalovanému zápočtový list. Žalovaný pracoval formou home office v souladu s vůlí zaměstnavatele, žalovaný porušil § 317 ZP, když byla nutná písemná dohoda o práci z domu, kterou žalobce neuzavřel, chtěl se vyhnout placení nákladů žalovanému. Výkon práce v adresa nikdo nezrušil, i skladové zásoby byly přesunuty do bydliště žalovaného. Žalobce byl v prodlení i s platbou za dovolenou, proplacením svátků, žalovaný měl omezený přístup k foremním informacím a byl šikanován z důvodu věku.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalovaný byl zaměstnancem žalovaného jako manažer pro vnitřní obchod od roku 2012. adresa výkonu práce byla obec adresa (pracovní smlouva ze dne datum). Dohodou o změně pracovní smlouvy č. hodnota ze dne datum došlo ke změně místa výkonu práce na obce adresa.

4. Z dopisu datovaného datum, doručeného dle doručenky žalobci dne datum bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, které odůvodnil tím, že mu nebyla vyplacena paušální náhrada za home office a užitečně vynaložené náklady na jeho pracovní činnost, které měly být součástí mzdy od datum po zrušení provozovny v adresa, ale k finančnímu plnění dosud nedošlo.

5. Z dopisu datovaného datum soud zjistil, že žalobce sdělil žalovanému, že obdržel okamžité zrušení pracovního poměru datované datum, které však považuje za neplatné, neboť neeviduje a nemá žádný neuhrazený závazek z titulu mzdových nároků či náhrad vůči žalovanému. Zároveň netrvá na tom, aby pro něj žalovaný nadále pracoval, proto platí, že jeho pracovní poměr skončil dohodou ke dni datum.

6. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný mj. žádal o vyplacení paušální náhrady za home office od datum do datum ve výši částka (náklady na energie, internet, úklid), náhradu za pracovní místo (stůl, křeslo, skříň, sedačku) ve výši částka a za garáž-sklad ve výši částka. Žalobce reagoval nesouhlasně (dopis ze dne datum).

7. Z potvrzení o zaměstnání soud zjistil, že žalobci vystavil žalovanému potvrzení o trvání pracovního poměru žalovaného od datum do datum.

8. Z e-mailové zprávy ze dne datum soud zjistil, že pracovník žalobce jméno FO sděloval žalovanému, že má za každý den psát, kde byl, např. „úterý Home office“.

9. Z e-mailové zprávy z datum bylo zjištěno, že žalovaný v rámci návrhu dohody o narovnání uvedl, že po ukončení činnosti provozovny na adresa v listopadu 2022 dostal od obchodního ředitele tituly před jménem jméno FO příslib proplácení nákladů za nově vzniklý home office. To se dosud nestalo, dokonce ani po účinnosti novelizace zákoníku práce o práci na dálku. Nebylo propláceno ani zákonné minimum za energie a WiFi. Ve svém bydlišti poskytoval energie, vodné, stočné, úklid s úklidovými prostředky, připojení WiFi, pohoštění pro partnery žalobce, vlastní kancelářský nábytek, plochu 12 m2 a plochu garáže 18 m2, navrhl, aby mu za to bylo poskytnuto cca částka měsíčně.

10. Z výkazů docházky žalovaného bylo zjištěno, že opakovaně vykazoval v některých dnech (např. únor 2024 celkem pět pracovních dnů) celodenní home office v adresa.

11. Z e-mailové komunikace mezi účastníky (za žalobce tituly před jménem jméno FO) ze 4. a datum soud zjistil, že žalovaný mj. uváděl, že „u sebe“ na skladě má přes vánoční svátky náhradní díly, žalobce toto potvrdil.

12. Z e-mailové zprávy ze dne datum bylo zjištěno, že tituly před jménem jméno FO, jednatel žalobce, sděloval žalovanému, že je třeba, aby začal pořádně pracovat, na to, co od něj požadují, nestačí 80 % home office. 13. jméno FO, manažer žalobce, sděloval žalovanému, že cesta na firmu se nepočítá jako služební cesta (e-mail ze dne datum).

14. Z výpovědi svědka právnická osoba soud zjistil, že žalobce (se kterým svědek spolupracuje jako OSVČ na základě smluvního vztahu) měl v obci adresa pronajatý propagační prostor a kancelář, v roce 2022 pak to žalobce zrušil a přesunulo se to k žalovanému domů. Se žalovaným byl svědek v častém kontaktu, řešili obchodní nabídky, jezdil k němu domů – v přízemí měl kancelář a v garáži sklad.

15. Soud již blíže nerozebírá další provedené listinné důkazy (např. další komunikaci mezi účastníky po datu datum, oznámení Oblastního inspektorátu práce o přijetí podnětu), ze kterých nebylo zjištěno již nic dalšího pro věc potřebného. Soud neprovedl pro nadbytečnost některé listinné důkazy – oznámení žalovaného úřadu práce o okamžitém zrušení pracovního poměru, další výzvy k proplacení tvrzených nároků, pracovní e-maily, které nebyly shora uvedeny, výplatní pásky žalovaného, protože z nich nemohlo být zjištěno nic, co je pro posouzení této věci podstatné.

16. Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

17. Podle § 70 odst. 2 ZP rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby, b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

18. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

19. Podle § 190a odst. 1 ZP náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (dále jen "práce na dálku"), tvoří a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo b) paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3; ustanovení § 190 tím není dotčeno.

20. Podle § 317 odst. 1 ZP výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.

21. V daném případě soud nejprve zjistil, že žaloba byla podána včas, ve dvouměsíční lhůtě dle § 72 ZP, když okamžité zrušení bylo žalobci doručeno datum a žaloba byla podána datum. Soud se proto žalobou zabýval věcně.

22. Při posuzování platnosti právního jednání - okamžitého zrušení se mohl soud zabývat výhradně tím, co je v okamžitém zrušení jako důvod uvedeno. Zcela nerozhodné je proto, zda žalovanému náležela odměna za prodané tepelné čerpadlo, zda mu byla řádně proplacena dovolená atd.

23. Mezi účastníky byla minimálně konkludentně uzavřena dohoda o tom, že výkon práce žalovaného pro žalobce bude probíhat z velké části formou práce na dálku (home office). Žalovaný pracoval z domova, žalobce to nejen toleroval, ale zcela otevřeně v tomto smyslu komunikoval se žalovaným, bylo to zmiňováno i v komunikace s dalšími zaměstnanci jako faktum (sklad firemních náhradních dílů u žalovaného doma apod.). Výkon práce byl stále až do skončení pracovního poměru veden mj. v adresa, ačkoliv tam žalobce již žádné firemní prostory neměl. Námitka žalobce, že home office nikdy nebyl sjednán, proto neobstojí, byť neexistencí písemné dohody v zákoníku práce předvídané došlo k jeho porušení. Žalovanému však toto pochybení primárně žalobce (těžko mohl zaměstnanec jako slabší strana zaměstnavatele k uzavření písemné dohody donutit) přičítat k tíži a nemůže to mít vliv na otázku povinnost žalobce k náhradě nákladů dle § 190a ZP. V řízení nebyla zjištěna existence vnitřního předpisu o poskytování paušální částky náhrady za práci na dálku; žádná písemná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla. V takové situaci náleží žalovanému náhrada nákladů v jím prokázané výši. Žalovaný dříve, než okamžitě zrušil pracovní poměr, vyzýval opakovaně žalobce k úhradě náhrady za výkon práce formou práce na dálku – práce z bydliště žalovaného. Náhrady se domáhal za konkrétní období, uvedl i měsíční výši, kterou požaduje.

24. Zásadní však pro posouzení tohoto sporu je to, že obecně náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku není možné podřadit pod pojem „mzda“ ani pod pojem „náhrada mzdy“, jak s ním operuje ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) ZP, což jednoznačně plyne ať již z výkladu pojmu mzda (§ 109 odst. 2 ZP) a náhrada mzdy (§ 69 odst. 1 ZP), rovněž i ze systematického zařazení ustanovení o náhradě nákladů spojených s výkonem práce (§ 190a) v zákoníku práce – mzda je upravena v části šesté, zatímco náhrada nákladů spojených s výkonem práce na dálku v části sedmé, nazvané Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce. Takže i kdyby žalovaný prokázal, jaké konkrétní nároky na náhradu výdajů mu vznikly za trvání výkonu práce na dálku vůči žalobci, jejich nezaplacení by nemohlo mít za následek možnost platně okamžitě zrušit pracovního poměr, protože nejde o mzdu ani náhradu mzdy. Soud proto žalobě vyhověl. Pro úplnost soud uvádí, že soudní rozhodnutí vyšších soudů, na která odkazoval žalovaný, se netýkají náhrady nákladů spojených s výkonem práce, ale mzdových nároků.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka žalobci, když náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů právního zastoupení žalovaného –částka je odměna za jeden úkon právní služby do datum podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. Tehdy účinného (AT), zástupce žalobce učinil v řízení 3 takové úkony (převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé z datum), částka je náhrada za jeden úkon po datum, zástupce žalobce učinil v řízení dva takové úkony – účast u dvou jednání soudu, odměna tak celkem činí částka, dále přísluší 3 x paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. ve znění do datum, a dvakrát po částka dle znění od datum, dále náhrada za ztrátu času při cestách právního zástupce žalobce k jednáním soudu a zpět po trase adresa v rozsahu 20 půlhodin po částka (celkem částka), náhrada cestovného při ujeté vzdálenosti celkem hodnota km a náhradě za 1 km ve výši částka v celkové výši částka, ke všemu s výjimkou soudního poplatku třeba připočíst náhradu 21 % DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).