8 C 192/2018

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o vypořádání SJM

I. Ze zaniklého společného jmění manželů – účastníků – se do vlastnictví žalovaného přikazují tyto věci: a) [anonymizována dvě slova] b) nákladní přívěs [registrační značka] c) osobní automobil [registrační značka]

II. Do vlastnictví žalobkyně se přikazuje: a) [značka automobilu], [registrační značka]

III. Žalobkyně je povinna doplatit úvěr [číslo] u [právnická osoba] Financial services ve výši [částka] ke dni [datum].

IV. Nařizuje se prodej nemovitých věcí: a) pozemek st. [parcelní číslo] – jehož součástí je stavba [adresa] b) pozemek st. [parcelní číslo] – jehož součástí je stavba bez č.p. / č.e. c) pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha západ, pro obec a katastrální území Kosoř. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha západ na náhradě nákladů řízení státu částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů – účastníků (dále jen SJM). Konkrétně navrhla, aby byly vypořádány movité věci, označené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s výjimkou automobilu Volkswagen, který žádala přikázat do jejího vlastnictví), dále měly být vypořádány nemovité věci popsané ve výroku IV. tohoto rozsudku jejich prodejem a rozdělením výtěžku a žalobkyni měl být přikázán k úhradě dluh z úvěru vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaný nejprve připustil, že se žalobkyně podílela na nákupu nemovitých věcí, sděloval, že se pokouší je nabídnout k prodeji tak, aby měl věcné břemeno jejich doživotního užívání. Později uvedl, že nesouhlasí s prodejem nemovitostí, které byly pořízeny výhradně z jeho výlučných prostředků a z jeho výlučných prostředků byly též rekonstruovány. Nemovité věci tak jsou v jeho výlučném vlastnictví. Doplnil, že byl výlučným vlastníkem nemovitých věcí v [obec] (nyní obec Orlík nad Vltavou), které kupní smlouvou ze dne [datum] prodal za částku [částka]. Následně dne [datum] kupní smlouvou koupili se žalobkyní do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nemovité věci v [obec] (předmět žaloby) za kupní cenu [částka]. S návrhem žalobkyně na vypořádání movitých věcí se žalovaný ztotožnil.

3. V dalším průběhu řízení, po procesním poučení soudu o jiném právním posouzení věci, navrhl, aby nemovité věci, které jsou v žalobě označeny, byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, kdy vnos žalovaného do SJM odpovídá ceně těchto věcí, žalobkyni tak nemá náležet žádný vypořádací podíl.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Rozsudkem č. j. [číslo jednací] rozvedl zdejší soud manželství účastníků, uzavřené dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Mezi účastníky je dále nesporné, že součástí zaniklého SJM účastníků byly následující movité věci, jejichž zbytkové ceny ke dni zániku SJM účastníků dosahovaly dále uvedených hodnot: a) motocykl [příjmení] [částka], b) nákladní přívěs [částka], c) osobní automobil Nissan 70 [částka], d) osobní automobil Volkswagen 285 [částka].

6. Ze sdělení [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činila nesplacená část úvěru poskytnutého žalobkyni na pořízení vozu [anonymizována dvě slova] částku [částka].

7. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] nebylo zjištěno nic pro posouzení sporu podstatného, když tento nebyl přítomen u žádných jednání ve věci převodu práv k bytu v [obec].

8. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] o ceně obvyklé [číslo] má soud za prokázané, že obvyklá cena nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba garáže, a pozemek parc.l [číslo] vše v kat. úz. [obec], podle jejich stavu ke dni [datum] v současných cenách, činí [částka]. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že předmětné nemovité věci jsou vedeny jako vlastnictví žalobkyně a žalovaného formou SJM. Z kupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jako kupující uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími kupní smlouvu, na základě které nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem za kupní cenu [částka] zaplacenou v hotovosti před podpisem kupní smlouvy. Vždy oba účastníci podávali v roce 2003 žádosti o zápis stavby na pozemku st. [parcelní číslo] v kat. úz. [obec] a zápis vyznačení změny vnějšího obvodu budovy na st. [parcelní číslo] v kat. úz. [obec] do katastru nemovitostí jako stavebníci a spoluvlastníci (žádosti s podacími razítky [datum] a [datum]).

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že dřívější manželství žalovaného s [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno ke dni [datum]. Z kupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný jako prodávající uzavřel s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími kupní smlouvu, na základě které na kupující převedl vlastnické právo k nemovitostem v kat. úz. [obec] za kupní cenu [částka], která byla kupujícími zaplacena prodávajícímu v hotovosti před podpisem smlouvy. [jméno] [celé jméno žalobce] tehdy potvrdila, že prodávané věci jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného.

10. Dotčené správní úřady vydaly svá souhlasná stanoviska k žádostem žalovaného (v případě stavebního úřadu pak žádosti obou účastníků), aby část přízemí domu [adresa] v [obec] byla využívána jako vinárna (vyjádření [anonymizováno] a útvaru [anonymizováno] požární ochrany, [anonymizováno], [stát. instituce] a Stavebního úřadu v [obec]).

11. Ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný disponuje živnostenským oprávněním od roku 1992, žalobkyně od roku 1995, od roku 2012 má provozování živnosti přerušeno.

12. Z evidenčních listů důchodového zabezpečení žalobkyně bylo zjištěno, že v roce 1987 měla žalobkyně hrubý výdělek [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka]. Žalobce měl v roce 1987 hrubý výdělek ve výši [částka], v roce 1988 ve výši [částka], v roce [částka] a v roce [částka].

13. Žalovaný uvedl, že nedisponuje finančními prostředky ve výši poloviny hodnoty předmětných nemovitých věcí ani nemá možnost si je opatřit.

14. Další žalobkyní navržené důkazy soud již pro nadbytečnost neprovedl. Žalovaný přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neprokázal tvrzení, že.kupní cena za koupi nemovitých věcí, které jsou předmětem sporu, byla uhrazena výhradně z jeho výlučných prostředků, získaných prodejem jeho výlučného majetku – nemovitostí v [obec].

15. Právně soud věc posoudil, pokud jde o vypořádání zaniklého SJM účastníků, podle zákona č. 89/2012 Sb., o. z., s ohledem na datum zániku SJM. Vznik vlastnického práva k nemovitým věcem (když soud jako předběžnou otázku řešil, zda nemovité věci jsou v SJM nebo ve výlučném vlastnictví žalovaného) bylo však třeba posoudit podle předpisu účinného v době nabytí (rok 1990), tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák.

16. Podle § 143 obč. zák. tehdy účinného v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů.

17. Podle čl. VIII bod 2. zákona č. 91/1998 Sb. věci, které ke dni [datum] tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů.

18. V daném případě nepochybně účastníci nabyli nemovité věci v [obec] v roce 1990 do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, následně se staly [datum] součástí jejich SJM.

19. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. Pravidla vypořádání pak stanoví § 742 o. z.

20. Podle § 742 odst. 1 o. z. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

21. V daném případě rozhodl soud o vypořádání movitých věcí tak, že žalobkyni připadne výlučné vlastnické právo k automobilu Volkswagen Golf, ostatní movité věci připadnou žalovanému. Tento způsob rozdělení byl účastníky navržen a nebylo důvodu rozhodovat jinak. Žalobkyni pak je uložena povinnost, aby výlučně ona doplatila úvěr čerpaný na pořízení jí přikázaného vozidla. I zde soud vycházel z návrhu účastníků.

22. U nemovitých věcí v [obec] byl pak nařízen jejich prodej, když žalobkyně neměla o přikázání těchto věcí zájem a žalovaný nedisponuje finančními prostředky na výplatu vypořádacího podílu tak, aby věci mohly být přikázány do jeho výlučného vlastnictví.

23. Celková hodnota aktiv SJM činí [částka] ([částka] celkem movité věci + [částka] nemovité věci). Pasiva činí [částka]. Žalobkyni se dostane aktiv po odečtu pasiv v hodnotě [částka]. Žalovanému se dostane věcí v souhrnné hodnotě [částka]. Každému z účastníků pak jedna polovina výnosu z prodeje nemovitých věcí. Z toho je zřejmé, že oběma se dostane aktiv prakticky stejné hodnoty (rozdíl [částka] je zcela zanedbatelný v poměru hodnotě masy SJM), není proto třeba žádného vypořádacího podílu.

24. Pro úplnost je třeba se vyjádřit k tvrzenému vnosu z výlučného majetku žalovaného do SJM. Žalovaný tvrdil, že jeho vnosem je celá částka kupní ceny vynaložené na koupi předmětných nemovitých věcí v [obec] získaná (v o něco málo vyšší částce) prodejem nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví v [obec]. Žalovaný jednak, jak již shora uvedeno, neprokázal, že by právě kupní cena utržená (v hotovosti) prodejem jeho výlučného majetku posloužila výhradně a v plné výši ke koupi předmětných nemovitých věcí účastníků, tedy že se ani nesmísila s majetkem (penězi) v tehdy bezpodílovém spoluvlastnictví manželů ani nebyla použita jinak (byť je pravděpodobné, že alespoň částečně byly tyto peníze takto použity pro blízkou časovou souvislost a nevysoké příjmy účastníků v období let 1987 – 1990), navíc je otázkou, zda vůbec i v případě prokázání tvrzení žalovaného by s ohledem na tehdejší právní úpravu § 143 obč. zák. je bylo možné za vnos žalovaného do bezpodílového spoluvlastnictví, následně do SJM považovat. Je také třeba zmínit, že v reakci na žalobu žalovaný zprvu připustil, že se žalobkyně na pořízení nemovitostí finančně podílela. Není na žalobkyni, aby prokazovala tvrzení, že ve vlastnictví účastníků v té době byly nějaké úspory, ani to, jakými finančními prostředky disponovala při vstupu do manželství, když břemeno důkazní k tvrzení o vnosu je výhradně na tom z účastníků, který vnos tvrdí. Proto k tvrzenému vnosu soud v řízení nemohl přihlížet.

25. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když podle jeho názoru nelze hovořit o převážném úspěchu ve věci, neboť každému z účastníků se dostane poloviny společného majetku.

26. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

27. V daném případě vznikly státu náklady vyplaceným znalečným ve výši [částka], zálohou zaplacenou žalobkyní z toho bylo pokryto [částka], nepokryto zůstalo [částka]. Žalovaný, který zálohu nezaplatil, navíc je v řízení ve vztahu k procesním návrhům méně úspěšný, je proto povinen uvedenou částku zaplatit.