8 C 216/2017

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec zastoupen advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení dlužné částky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – západ náhradu nákladů řízení státu, přičemž výše nákladů řízení státu bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný jsou t. č. spoluvlastníky každý s podílem o velikosti jedné poloviny bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která stojí na pozemku st. [parcelní číslo] v kat. úz. [obec]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k jednotce ke dni [datum], dřívějším spoluvlastníkem byla do uvedeného dne Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaný po celou dobu od roku 2014 užívá celou bytovou jednotku, užíváním věci nad rámec spoluvlastnického podílu se žalovaný bezdůvodně obohacuje v rozsahu poloviny obvyklého nájemného, které činilo v roce 2014 částku [částka] měsíčně, v roce 2015 částku [částka] měsíčně a v letech 2016 a [částka] měsíčně. Žalobce se domáhal náhrady za období od [datum] do [datum], když nároku za období, kdy ještě nebyl vlastníkem (do [datum]) se domáhá na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s předchozí vlastnicí Ing. [příjmení]. Výši bezdůvodného obohacení – obvyklého nájemného – opírá o znalecký posudek JUDr. [jméno] [příjmení].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předchozí vlastník spoluvlastnického podílu Ing. [příjmení] nabyla podíl v rámci exekuce, nikdy neusilovala o užívání bytu, ani žalobce neměl nikdy snahu byt užívat, dva cizí lidé byt o 4 místnostech ani užívat nemohou. Kromě žalovaného byt užívá i jeho syn a bývalá družka. Ze strany žalovaného tak nevzniká žádné bezdůvodné obohacení. Žalovaný sporoval i výši tvrzeného obvyklého nájemného.

3. V průběhu řízení žalobce, v reakci na běh času a obsah znaleckého posudku znaleckého ústavu žalobu opakovaně rozšířil, nejprve na částku [částka] s příslušenstvím, když se domáhal částky za jednotlivé měsíce nižší než v žalobě dle znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], rozšířil však období, za které požaduje plnění, a to za období [datum] až [datum]. Dalším rozšířením žaloby ze dne [datum] rozšířil žalobce žalobu o dalších [částka] (4 x [částka]) za období říjen 2019 až leden 2020, později došlo ještě k rozšíření žaloby podáním ze dne [datum] o nároky za dalších 15 měsíců za období od [datum] do [datum], když částečně upravil dříve požadované částky za jednotlivé měsíce, pokud jde o rok 2018, a celkově se domáhá částky [částka]. Soud postupná rozšíření žaloby připustil. Ke dni rozhodování soudu žalobce požadoval úhradu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za rok 2014 (5 měsíců), [částka] za rok 2015, [částka] za rok 2016, [částka] za rok 2017, [částka] za rok 2018, [částka] za rok 2019, [částka] za rok 2020 a [částka] za 4 měsíce v roce 2021, celkem [částka].

4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která stojí na pozemku st. [parcelní číslo] v kat. úz. [obec] každý s podílem o velikosti ½ žalobce a žalovaný. [příjmení] mezi účastníky je, že dřívějším spoluvlastníkem bytu byla Ing. [jméno] [příjmení].

5. Dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalovanému, že mu byla postoupena pohledávka Ing. [jméno] [příjmení] za žalovaným ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení za užívání celé předmětné bytové jednotky v období od [datum] do [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovaného k úhradě částky [částka] z titulu shora uvedené postoupené pohledávky a dále jako nový spoluvlastník bytové jednotky z titulu bezdůvodného obohacení za její užívání počínaje [datum] do [datum] (dopis z [datum], předžalobní upomínka). Později žalobce vyzýval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení i za další období od [datum] do [datum] a rovněž za období [datum] až [datum] a období leden až duben 2021 (dopis ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalobce jako postupník a Ing. [jméno] [příjmení] jako postupitel uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které Ing. [příjmení] postoupila na žalobce pohledávku za žalovaným ve výši [částka] z bezdůvodného obohacení za výlučné užívání předmětného bytu v období [datum] do [datum] (smlouva o úplatném postoupení pohledávek).

6. Právní zástupce žalovaného k návrhu dohody o nájmu uvedl, že žalovaný nemůže uzavřít nájemní smlouvu na něco, co vlastní; jinou věcí je případné bezdůvodné obohacení, které plyne z toho, že žalovaný užívá celou věc. Žalovaný tehdy nabízel z tohoto titulu částku ve výši [částka] měsíčně (dopis z [datum]). [jméno] [příjmení] v prosinci 2014 a opětovně v březnu 2015 vyzývala žalovaného k dohodě o způsobu užívání bytové jednotky, která tehdy byla v jejich spoluvlastnictví a pro případ výlučného užívání žalovaným žádala o úhradu částky [částka] měsíčně (e-mailová komunikace z prosince 2014 a března 2015).

7. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že se žalovaným jsou již 17 let, žili jako druh a družka, mají společného syna narozeného v roce 2002. Bydlí společně v jedné domácnosti, o financování bydlení se stará žalovaný. Partnerský vztah již se žalovaným nemá zhruba tři čtyři roky. Každý z nich užívá jeden pokoj, kuchyň a koupelnu užívají společně. Přesnou představu o budoucím bydlení nemá, asi by si měla najít nějaký nájem nebo něco jako nájemné žalovanému platit. Žalovaný ji žádal při hádkách, aby odešla, ale když zjistil, že nemá kam, toleruje ji v bytě. V předmětném bytě jsou tři pokoje, kuchyň a koupelna, záchod je na společné chodbě, ale jen k jejich bytu. [příjmení] [jméno] [příjmení] jednala jen jednou, pak jednala výhradně se žalovaným. Žalobce přímo ji nikdy nekontaktoval.

8. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že koupi spoluvlastnického podílu na bytové jednotce uskutečnila kvůli příznivé ceně k řešení bytové situace dcery, jednala s paní [příjmení] i se žalovaným o možném způsobu vypořádání, žádná z možností, o které jednali, však nebyla z jejich vůle realizována. [příjmení] [příjmení] svědkyně ústně vyzývala, aby byt opustila. Žalovaný se na ni neobracel v tom smyslu, že by žádal součinnost směřující k jejímu vystěhování, ani žádné takové kroky sám nečinil. Ona vnímala paní [příjmení] a žalovaného jako druha a družku. 9. [jméno] [příjmení], dcera žalovaného, vypověděla jako svědkyně, že paní [příjmení] chtěla prodat spoluvlastnický podíl žalovanému, paní [příjmení] slíbila na to sehnat peníze, ale neuspěla. [příjmení] [příjmení] a žalovaný již nežijí v družském svazku, ovšem žijí ve společné domácnosti, ledničku mají jednu společnou.

10. Ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který objednal zástupce žalobce, soud vycházet nemohl, když znalec předmětnou bytovou jednotku nenavštívil a tedy ji uvnitř neviděl, žalovaný o zpracování znaleckého posudku nebyl vůbec informován, při vypracování posudku znalec vycházel pouze z informací poskytnutých mu žalobcem.

11. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] rovněž nebylo možné vycházet, když tento při určování pouze převzal nabídkové ceny nájemného u bytů použitých pro srovnávací metodu již v posudku JUDr. [příjmení], přičemž nepřidal žádný jiný srovnávací byt (s odůvodněním, že žádný srovnatelný nenašel) ani nezjišťoval, zda vůbec a za jaké ceny byly srovnávané byty pronajaty, závěry velice stručného znaleckého posudku pak nebyl schopen při jednání vysvětlit a obhájit.

12. Ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] – [právnická osoba] a z výslechu zpracovatele znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obvyklé měsíční nájemné za předmětnou bytovou jednotku v roce 2020 činilo [částka], ve vztahu k spoluvlastnickému podílu žalovaného který nemá právně zajištěn přístup k bytovému domu, obvyklé nájemné pak představovalo částku [částka], za rok 2019 činilo za celý byt částku [částka], ve vztahu k spoluvlastnickému podílu žalovaného [částka], a za rok 2018 činilo celkem [částka], za podíl žalovaného pak [částka]. Znalecký posudek je obsáhlý, přehledný a přesvědčivý, žádný z účastníků k němu neměl námitky. Zohledněn byl i stav bytové jednotky a umístění [příjmení] na chodbě mimo byt, přičemž však nejde o společné WC pro více bytů. K doplňujícímu dotazu na výši obvyklého nájemného za rok 2021 uvedl zpracovatel znaleckého posudku, že nepochybně takové nájemné není nižší, než bylo v roce 2020.

13. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] a z výpovědi zpracovatelky znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil obvyklou výši měsíčního nájemného za celek bytové jednotky za roky 2014 až 2017, kdy v roce 2014 činilo [částka], v roce 2015 činilo [částka], v roce 2016 činilo [částka] a v roce 2017 činilo [částka]. Byť v tomto znaleckém posudku nebylo použito větší množství srovnávacích bytů (a je pravděpodobné, že jeden z nich byl použit dokonce dvakrát), pomocné koeficienty nebyly zvoleny ve všech případech zcela logicky, znalecký ústav nepřihlédl k dílčí komplikaci omezeného právního přístupu žalovaného k bytu, závěry tohoto posudku se však prakticky shodují se závěry znaleckého posudku zpracovaného druhým znaleckým ústavem (odchylka v řádech desetikorun), proto soud mohl vycházet pro předcházející období (roky 2014 až 2017) z tohoto znaleckého posudku a nenavyšovat náklady řízení a neprodlužovat dobu trvání sporu o další, v pořadí již třetí revizi znaleckého posudku. Obvyklé měsíční nájemné za spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny tak za rok 2014 činilo [částka], za rok 2015 pak [částka], za rok 2016 činilo [částka] a za rok 2017 činilo [částka].

14. Další provedené důkazy soud blíže nerozebírá, když z nich nebylo zjištěno nic podstatného potřebného pro rozhodnutí této věci (např. korespondence zástupců účastníků či další komunikace s předchozí vlastnicí o možnosti vypořádání spoluvlastnictví).

15. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1120 odst. 1 o. z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků) společnou věc nad rámec svého podílu, je povinen vydat, oč se obohatil (náhradu ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy), ostatním spoluvlastníkům. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení, právo spoluvlastníka na náhradu je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah toho užívacího práva ke společné věci nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada (obdobně rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Soud má po zhodnocení provedeného dokazování za prokázané, že žalobce jako vlastník spoluvlastnického podílu na bytové jednotce, kterou výlučně užívá žalovaný a žalobce ji nijak neužívá, je počínaje dnem [datum] aktivně legitimován k podání žaloby na vydání náhrady za užívání nemovitých věcí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Za první úsek žalovaného období - od [datum] do [datum] je pak žalobce aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s dřívější spoluvlastnicí Ing. [příjmení].

20. Pasivně legitimován je pak výlučně žalovaný. Mezi účastníky nebyla uzavřena nikdy žádná dohoda o způsobu či režimu užívání, žalobce ani jeho právní předchůdkyně Ing. [jméno] [příjmení] bytovou jednotku po celé žalované období neužívali, vzhledem k velikosti bytu ani nepřipadá společné užívání dvěma cizími osobami v úvahu. [příjmení] žalovaného, že„ nenadužívá“ společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu proto, že kromě něj věc užívá také paní [příjmení] [příjmení], je zcela účelová. Již před zahájením soudního sporu si byl žalovaný toho, že na jeho straně vzniká bezdůvodné obohacení, vědom, jak plyne z dopisu jeho právního zástupce. [příjmení] [příjmení] byla družkou žalovaného, mají společného syna, přičemž jejich družský vztah trval ještě minimálně v počátku žalovaného období. I po ukončení tohoto druhu soužití dále žalovaný paní [příjmení] v bytě toleroval, žádné právní ani faktické kroky směřující k jejímu vyklizení nepodnikl, dokonce svým způsobem dle výpovědi svědkyň pokračovalo i jejich společné hospodaření. Nepochybným právem vlastníka bytové jednotky je rozhodnout, jaké osoby s ním budou v bytě žít či byt užívat, za toto rozhodnutí je však každý takový vlastník odpovědný. Pokud je byt ve spoluvlastnictví, byla by zřejmě k případnému vykázání osoby užívající byt bez právního důvodu třeba součinnost spoluvlastníků, o žádnou takovou součinnost však nikdy žalovaný nepožádal.

21. Soud následně, po vyřešení aktivní a pasivní věcné legitimace účastníků, zjišťoval výši náhrady (nejde přitom o bezdůvodné obohacení, ale o nárok plynoucí přímo ze zákona), která odpovídá jedné polovině obvyklého nájemného, které by bylo možné dosáhnout při pronájmu bytové jednotky, jíž se tento spor týká. Jedna polovina vychází z velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného v rozhodné době, za kterou je náhrada požadována. Soud nechal při zpochybnění závěrů posudku předloženého žalobcem vypracovat postupně znalecké posudky soudem ustanoveným znalcem, následně z důvodů uvedených shora i znaleckými ústavy. Z těchto posudků znaleckých ústavů pak byla zjištěna výše částek odpovídajících bezdůvodnému obohacení za jednotlivé měsíce. Za žalovaných pět měsíců roku 2014 činí částka odpovídající bezdůvodnému obohacení za„ nadužívání“ bytu nad rámec spoluvlastnického podílu [částka], za rok 2015 částku [částka], za rok 2016 částku [částka], za rok 2017 částku [částka], za rok 2018 částku [částka], za rok 2019 částku [částka], za rok 2020 částku [částka] a za 4 měsíce roku 2021 částku [částka], celkem [částka]. Proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně uplatněného úroku prodlení z přisouzené částky podle § 1970 o. z. ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb.

22. Další obrana žalovaného, že nevzniká žádné bezdůvodné obohacení proto, že předmět užívání není možné reálně pronajmout, byla zcela vyvrácena zejména znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] s přihlédnutím k výpovědi svědků. V této věci se nepochybně nejedná o věc, kterou by nebylo možné vůbec pronajmout, když jde o byt užívaný žalovaným řadu let, v žádané lokalitě blízko [obec] o několika místnostech, s příslušenstvím, byť vybavení není v příliš dobrém stavu a WC (určené pouze pro samotný byt, nikoliv společné, jak účelově tvrdil žalovaný) je umístěno mimo byt na společné chodbě. Skutkově tak jde o zcela jinou situaci oproti žalovaným citovanému rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka].

23. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobce představují soudní poplatek ve výši [částka] (v souvislosti s postupným rozšířením žaloby nebyla dosud žalobcem zaplacena plná výše soudního poplatku a bude mu doplňujícím usnesením vyměřen doplatek) a náklady právního zastoupení.

24. Náklady právního zastoupení tvoří odměna zástupce žalobce za 20 úkonů právní služby v několika různých výších v souvislosti se změnami předmětu řízení (rozšířeními žaloby, kdy ke změně tarifní hodnoty došlo dnem připuštění rozšíření žaloby): za 13 úkonů ve výši [částka] (převzetí zastoupení, 2 předžalobní výzvy, podání žaloby, účast na jednáních [datum], [datum], [datum], [datum], účast při místním šetření znalce, podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]), za 7 úkonů ve výši [částka] (účast u jednání [datum] a [datum], účast u místního šetření znalce, další 2 předžalobní výzvy, další vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum]), celkem odměna [částka] + [částka] = [částka].

25. Dále žalovanému náleží náhrada za promeškaný čas jeho právního zástupce za cesty k jednání soudu po trase [obec] – [obec] a zpět k šesti jednáním a dvěma místním šetření se znalcem, vždy celkem 5 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jízdné 2 x [částka] za jízdy k soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], vždy ujeto 188 km, dále náleží částka jízdného 2 x [částka] k jednání soudu dne [datum] a [datum], dále částka [částka] za cestu k místnímu šetření v [obec] dne [datum], ujeto 172 km, částka jízdného [částka] k jednání soudu dne [datum], částka [částka] za cestu k místnímu šetření v [obec] dne [datum] a částka jízdného [částka] k jednání soudu dne [datum]. Dále paušální náhrada hotových výdajů 20 x [částka] a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] Celkem žalobci vznikly náklady právního zastoupení ve výši [částka] a náklady řízení [částka].

26. V řízení vznikly náklady státu s výplatou znalečného, jejichž přesná výše dosud není známa, soud proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že ve věci neúspěšný žalovaný bude povinen hradit náklady státu, když konkrétní výše bude uvedena následně v samostatně vydaném usnesení.