8 C 216/2017

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, PSČ obec zastoupen advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení dlužné částky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – západ náhradu nákladů řízení státu, přičemž výše nákladů řízení státu bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný jsou t. č. spoluvlastníky každý s podílem o velikosti jedné poloviny bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, která stojí na pozemku st. parcelní číslo v kat. úz. obec. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k jednotce ke dni datum, dřívějším spoluvlastníkem byla do uvedeného dne Ing. jméno příjmení. Žalovaný po celou dobu od roku 2014 užívá celou bytovou jednotku, užíváním věci nad rámec spoluvlastnického podílu se žalovaný bezdůvodně obohacuje v rozsahu poloviny obvyklého nájemného, které činilo v roce 2014 částku částka měsíčně, v roce 2015 částku částka měsíčně a v letech 2016 a částka měsíčně. Žalobce se domáhal náhrady za období od datum do datum, když nároku za období, kdy ještě nebyl vlastníkem (do datum) se domáhá na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s předchozí vlastnicí Ing. příjmení. Výši bezdůvodného obohacení – obvyklého nájemného – opírá o znalecký posudek JUDr. jméno příjmení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předchozí vlastník spoluvlastnického podílu Ing. příjmení nabyla podíl v rámci exekuce, nikdy neusilovala o užívání bytu, ani žalobce neměl nikdy snahu byt užívat, dva cizí lidé byt o 4 místnostech ani užívat nemohou. Kromě žalovaného byt užívá i jeho syn a bývalá družka. Ze strany žalovaného tak nevzniká žádné bezdůvodné obohacení. Žalovaný sporoval i výši tvrzeného obvyklého nájemného.

3. V průběhu řízení žalobce, v reakci na běh času a obsah znaleckého posudku znaleckého ústavu žalobu opakovaně rozšířil, nejprve na částku částka s příslušenstvím, když se domáhal částky za jednotlivé měsíce nižší než v žalobě dle znaleckého posudku znaleckého ústavu právnická osoba, rozšířil však období, za které požaduje plnění, a to za období datum až datum. Dalším rozšířením žaloby ze dne datum rozšířil žalobce žalobu o dalších částka (4 x částka) za období říjen 2019 až leden 2020, později došlo ještě k rozšíření žaloby podáním ze dne datum o nároky za dalších 15 měsíců za období od datum do datum, když částečně upravil dříve požadované částky za jednotlivé měsíce, pokud jde o rok 2018, a celkově se domáhá částky částka. Soud postupná rozšíření žaloby připustil. Ke dni rozhodování soudu žalobce požadoval úhradu bezdůvodného obohacení ve výši částka za rok 2014 (5 měsíců), částka za rok 2015, částka za rok 2016, částka za rok 2017, částka za rok 2018, částka za rok 2019, částka za rok 2020 a částka za 4 měsíce v roce 2021, celkem částka.

4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum jsou vlastníky bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, která stojí na pozemku st. parcelní číslo v kat. úz. obec každý s podílem o velikosti ½ žalobce a žalovaný. příjmení mezi účastníky je, že dřívějším spoluvlastníkem bytu byla Ing. jméno příjmení.

5. Dopisem ze dne datum žalobce oznámil žalovanému, že mu byla postoupena pohledávka Ing. jméno příjmení za žalovaným ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení za užívání celé předmětné bytové jednotky v období od datum do datum. Dopisem ze dne datum vyzýval žalobce žalovaného k úhradě částky částka z titulu shora uvedené postoupené pohledávky a dále jako nový spoluvlastník bytové jednotky z titulu bezdůvodného obohacení za její užívání počínaje datum do datum (dopis z datum, předžalobní upomínka). Později žalobce vyzýval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení i za další období od datum do datum a rovněž za období datum až datum a období leden až duben 2021 (dopis ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum). Žalobce jako postupník a Ing. jméno příjmení jako postupitel uzavřeli dne datum smlouvu, na základě které Ing. příjmení postoupila na žalobce pohledávku za žalovaným ve výši částka z bezdůvodného obohacení za výlučné užívání předmětného bytu v období datum do datum (smlouva o úplatném postoupení pohledávek).

6. Právní zástupce žalovaného k návrhu dohody o nájmu uvedl, že žalovaný nemůže uzavřít nájemní smlouvu na něco, co vlastní; jinou věcí je případné bezdůvodné obohacení, které plyne z toho, že žalovaný užívá celou věc. Žalovaný tehdy nabízel z tohoto titulu částku ve výši částka měsíčně (dopis z datum). jméno příjmení v prosinci 2014 a opětovně v březnu 2015 vyzývala žalovaného k dohodě o způsobu užívání bytové jednotky, která tehdy byla v jejich spoluvlastnictví a pro případ výlučného užívání žalovaným žádala o úhradu částky částka měsíčně (e-mailová komunikace z prosince 2014 a března 2015).

7. Svědkyně příjmení příjmení vypověděla, že se žalovaným jsou již 17 let, žili jako druh a družka, mají společného syna narozeného v roce 2002. Bydlí společně v jedné domácnosti, o financování bydlení se stará žalovaný. Partnerský vztah již se žalovaným nemá zhruba tři čtyři roky. Každý z nich užívá jeden pokoj, kuchyň a koupelnu užívají společně. Přesnou představu o budoucím bydlení nemá, asi by si měla najít nějaký nájem nebo něco jako nájemné žalovanému platit. Žalovaný ji žádal při hádkách, aby odešla, ale když zjistil, že nemá kam, toleruje ji v bytě. V předmětném bytě jsou tři pokoje, kuchyň a koupelna, záchod je na společné chodbě, ale jen k jejich bytu. příjmení jméno příjmení jednala jen jednou, pak jednala výhradně se žalovaným. Žalobce přímo ji nikdy nekontaktoval.

8. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že koupi spoluvlastnického podílu na bytové jednotce uskutečnila kvůli příznivé ceně k řešení bytové situace dcery, jednala s paní příjmení i se žalovaným o možném způsobu vypořádání, žádná z možností, o které jednali, však nebyla z jejich vůle realizována. příjmení příjmení svědkyně ústně vyzývala, aby byt opustila. Žalovaný se na ni neobracel v tom smyslu, že by žádal součinnost směřující k jejímu vystěhování, ani žádné takové kroky sám nečinil. Ona vnímala paní příjmení a žalovaného jako druha a družku. 9. jméno příjmení, dcera žalovaného, vypověděla jako svědkyně, že paní příjmení chtěla prodat spoluvlastnický podíl žalovanému, paní příjmení slíbila na to sehnat peníze, ale neuspěla. příjmení příjmení a žalovaný již nežijí v družském svazku, ovšem žijí ve společné domácnosti, ledničku mají jednu společnou.

10. Ze závěrů znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení, který objednal zástupce žalobce, soud vycházet nemohl, když znalec předmětnou bytovou jednotku nenavštívil a tedy ji uvnitř neviděl, žalovaný o zpracování znaleckého posudku nebyl vůbec informován, při vypracování posudku znalec vycházel pouze z informací poskytnutých mu žalobcem.

11. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce celé jméno znalce rovněž nebylo možné vycházet, když tento při určování pouze převzal nabídkové ceny nájemného u bytů použitých pro srovnávací metodu již v posudku JUDr. příjmení, přičemž nepřidal žádný jiný srovnávací byt (s odůvodněním, že žádný srovnatelný nenašel) ani nezjišťoval, zda vůbec a za jaké ceny byly srovnávané byty pronajaty, závěry velice stručného znaleckého posudku pak nebyl schopen při jednání vysvětlit a obhájit.

12. Ze znaleckého posudku anonymizována tři slova – právnická osoba a z výslechu zpracovatele znaleckého posudku Ing. jméno příjmení soud zjistil, že obvyklé měsíční nájemné za předmětnou bytovou jednotku v roce 2020 činilo částka, ve vztahu k spoluvlastnickému podílu žalovaného který nemá právně zajištěn přístup k bytovému domu, obvyklé nájemné pak představovalo částku částka, za rok 2019 činilo za celý byt částku částka, ve vztahu k spoluvlastnickému podílu žalovaného částka, a za rok 2018 činilo celkem částka, za podíl žalovaného pak částka. Znalecký posudek je obsáhlý, přehledný a přesvědčivý, žádný z účastníků k němu neměl námitky. Zohledněn byl i stav bytové jednotky a umístění příjmení na chodbě mimo byt, přičemž však nejde o společné WC pro více bytů. K doplňujícímu dotazu na výši obvyklého nájemného za rok 2021 uvedl zpracovatel znaleckého posudku, že nepochybně takové nájemné není nižší, než bylo v roce 2020.

13. Ze znaleckého posudku právnická osoba a z výpovědi zpracovatelky znaleckého posudku Ing. jméno příjmení soud zjistil obvyklou výši měsíčního nájemného za celek bytové jednotky za roky 2014 až 2017, kdy v roce 2014 činilo částka, v roce 2015 činilo částka, v roce 2016 činilo částka a v roce 2017 činilo částka. Byť v tomto znaleckém posudku nebylo použito větší množství srovnávacích bytů (a je pravděpodobné, že jeden z nich byl použit dokonce dvakrát), pomocné koeficienty nebyly zvoleny ve všech případech zcela logicky, znalecký ústav nepřihlédl k dílčí komplikaci omezeného právního přístupu žalovaného k bytu, závěry tohoto posudku se však prakticky shodují se závěry znaleckého posudku zpracovaného druhým znaleckým ústavem (odchylka v řádech desetikorun), proto soud mohl vycházet pro předcházející období (roky 2014 až 2017) z tohoto znaleckého posudku a nenavyšovat náklady řízení a neprodlužovat dobu trvání sporu o další, v pořadí již třetí revizi znaleckého posudku. Obvyklé měsíční nájemné za spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny tak za rok 2014 činilo částka, za rok 2015 pak částka, za rok 2016 činilo částka a za rok 2017 činilo částka.

14. Další provedené důkazy soud blíže nerozebírá, když z nich nebylo zjištěno nic podstatného potřebného pro rozhodnutí této věci (např. korespondence zástupců účastníků či další komunikace s předchozí vlastnicí o možnosti vypořádání spoluvlastnictví).

15. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1120 odst. 1 o. z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků) společnou věc nad rámec svého podílu, je povinen vydat, oč se obohatil (náhradu ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy), ostatním spoluvlastníkům. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení, právo spoluvlastníka na náhradu je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah toho užívacího práva ke společné věci nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada (obdobně rozhodnutí sp. zn. spisová značka, spisová značka).

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Soud má po zhodnocení provedeného dokazování za prokázané, že žalobce jako vlastník spoluvlastnického podílu na bytové jednotce, kterou výlučně užívá žalovaný a žalobce ji nijak neužívá, je počínaje dnem datum aktivně legitimován k podání žaloby na vydání náhrady za užívání nemovitých věcí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Za první úsek žalovaného období - od datum do datum je pak žalobce aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s dřívější spoluvlastnicí Ing. příjmení.

20. Pasivně legitimován je pak výlučně žalovaný. Mezi účastníky nebyla uzavřena nikdy žádná dohoda o způsobu či režimu užívání, žalobce ani jeho právní předchůdkyně Ing. jméno příjmení bytovou jednotku po celé žalované období neužívali, vzhledem k velikosti bytu ani nepřipadá společné užívání dvěma cizími osobami v úvahu. příjmení žalovaného, že„ nenadužívá“ společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu proto, že kromě něj věc užívá také paní příjmení příjmení, je zcela účelová. Již před zahájením soudního sporu si byl žalovaný toho, že na jeho straně vzniká bezdůvodné obohacení, vědom, jak plyne z dopisu jeho právního zástupce. příjmení příjmení byla družkou žalovaného, mají společného syna, přičemž jejich družský vztah trval ještě minimálně v počátku žalovaného období. I po ukončení tohoto druhu soužití dále žalovaný paní příjmení v bytě toleroval, žádné právní ani faktické kroky směřující k jejímu vyklizení nepodnikl, dokonce svým způsobem dle výpovědi svědkyň pokračovalo i jejich společné hospodaření. Nepochybným právem vlastníka bytové jednotky je rozhodnout, jaké osoby s ním budou v bytě žít či byt užívat, za toto rozhodnutí je však každý takový vlastník odpovědný. Pokud je byt ve spoluvlastnictví, byla by zřejmě k případnému vykázání osoby užívající byt bez právního důvodu třeba součinnost spoluvlastníků, o žádnou takovou součinnost však nikdy žalovaný nepožádal.

21. Soud následně, po vyřešení aktivní a pasivní věcné legitimace účastníků, zjišťoval výši náhrady (nejde přitom o bezdůvodné obohacení, ale o nárok plynoucí přímo ze zákona), která odpovídá jedné polovině obvyklého nájemného, které by bylo možné dosáhnout při pronájmu bytové jednotky, jíž se tento spor týká. Jedna polovina vychází z velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného v rozhodné době, za kterou je náhrada požadována. Soud nechal při zpochybnění závěrů posudku předloženého žalobcem vypracovat postupně znalecké posudky soudem ustanoveným znalcem, následně z důvodů uvedených shora i znaleckými ústavy. Z těchto posudků znaleckých ústavů pak byla zjištěna výše částek odpovídajících bezdůvodnému obohacení za jednotlivé měsíce. Za žalovaných pět měsíců roku 2014 činí částka odpovídající bezdůvodnému obohacení za„ nadužívání“ bytu nad rámec spoluvlastnického podílu částka, za rok 2015 částku částka, za rok 2016 částku částka, za rok 2017 částku částka, za rok 2018 částku částka, za rok 2019 částku částka, za rok 2020 částku částka a za 4 měsíce roku 2021 částku částka, celkem částka. Proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně uplatněného úroku prodlení z přisouzené částky podle § 1970 o. z. ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb.

22. Další obrana žalovaného, že nevzniká žádné bezdůvodné obohacení proto, že předmět užívání není možné reálně pronajmout, byla zcela vyvrácena zejména znaleckým posudkem znaleckého ústavu anonymizována tři slova s přihlédnutím k výpovědi svědků. V této věci se nepochybně nejedná o věc, kterou by nebylo možné vůbec pronajmout, když jde o byt užívaný žalovaným řadu let, v žádané lokalitě blízko obec o několika místnostech, s příslušenstvím, byť vybavení není v příliš dobrém stavu a WC (určené pouze pro samotný byt, nikoliv společné, jak účelově tvrdil žalovaný) je umístěno mimo byt na společné chodbě. Skutkově tak jde o zcela jinou situaci oproti žalovaným citovanému rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka.

23. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobce představují soudní poplatek ve výši částka (v souvislosti s postupným rozšířením žaloby nebyla dosud žalobcem zaplacena plná výše soudního poplatku a bude mu doplňujícím usnesením vyměřen doplatek) a náklady právního zastoupení.

24. Náklady právního zastoupení tvoří odměna zástupce žalobce za 20 úkonů právní služby v několika různých výších v souvislosti se změnami předmětu řízení (rozšířeními žaloby, kdy ke změně tarifní hodnoty došlo dnem připuštění rozšíření žaloby): za 13 úkonů ve výši částka (převzetí zastoupení, 2 předžalobní výzvy, podání žaloby, účast na jednáních datum, datum, datum, datum, účast při místním šetření znalce, podání ve věci samé ze dne datum, datum, datum, datum), za 7 úkonů ve výši částka (účast u jednání datum a datum, účast u místního šetření znalce, další 2 předžalobní výzvy, další vyjádření ve věci samé ze dne datum, datum), celkem odměna částka + částka = částka.

25. Dále žalovanému náleží náhrada za promeškaný čas jeho právního zástupce za cesty k jednání soudu po trase obec – obec a zpět k šesti jednáním a dvěma místním šetření se znalcem, vždy celkem 5 půlhodin po částka podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jízdné 2 x částka za jízdy k soudu a zpět ve dnech datum a datum, vždy ujeto 188 km, dále náleží částka jízdného 2 x částka k jednání soudu dne datum a datum, dále částka částka za cestu k místnímu šetření v obec dne datum, ujeto 172 km, částka jízdného částka k jednání soudu dne datum, částka částka za cestu k místnímu šetření v obec dne datum a částka jízdného částka k jednání soudu dne datum. Dále paušální náhrada hotových výdajů 20 x částka a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši částka Celkem žalobci vznikly náklady právního zastoupení ve výši částka a náklady řízení částka.

26. V řízení vznikly náklady státu s výplatou znalečného, jejichž přesná výše dosud není známa, soud proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že ve věci neúspěšný žalovaný bude povinen hradit náklady státu, když konkrétní výše bude uvedena následně v samostatně vydaném usnesení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).