8 C 25/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 5 417,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení , částka, . Žalobu odůvodňoval tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Pro případ prodlení s nezaplacením jistiny byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný neplatil své závazky plynoucí ze smlouvy řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Platebním rozkazem Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci mimo jiné smluvní pokuty ve výši , částka, a , částka, . Žalovaný dosud ničeho neplnil. Žalovaný byl žalobcem vyzván k plnění dlužné částky uvedené v žalobě, avšak neuhradil dosud ničeho. Co se týká ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tak žalobce ani netvrdil, že by úvěruschopnost zkoumal.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž se z nařízeného jednání zástupce žalobce omluvil a žalovaný se bez omluvy nedostavil.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci splatit v 12 měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to včetně úroků a poplatků. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí , částka, . Pro případ prodlení s hrazením splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. (úvěrová smlouva). Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému dne , datum, oznámení o zesplatnění úvěru. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dne , datum, k zaplacení žalované částky do 15 dnů. (předžalobní výzva, platební rozkaz, zesplatnění). Z platebního rozkazu Okresního soudu , adresa, -západ č. j. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný měl na základě platebního rozkazu povinnost zaplatit žalobci , částka, a , částka, plus úroky a náhradu nákladů řízení.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Žalobce ani netvrdil, že by zjišťoval a posuzoval příjmy a výdaje žalovaného a hodnotil jeho finanční možnosti. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání soudu nedostavili, nemohli být poučeni podle § 118a odst. 1 a 3 o nutnosti tvrdit a prokázat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, přitom není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba ověřit nejen jeho příjmy, ale také náklady spojené s bydlením, jeho dalšími závazky apod. Toto žalobce ani netvrdil.

12. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobce poskytl žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-Finance). Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty zamítnout. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ani ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat.

13. Pro úplnost soud dodává, že odkaz žalobce na pouhé rozhodnutí platebním rozkazem v jiné věci týchž účastníků, bez návrhu provedení důkazu i návrhem na vydání platebního rozkazu, nemůže na závěrech soudu v této věci nic změnit, neboť není možné dovozovat, co přesně bylo předmětem řízení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci úspěšný, nicméně žádné náklady mu v průběhu řízení nevznikly.