8 C 267/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o vypořádání SJM

I. Ze zaniklého společného jmění manželů - účastníků se do vlastnictví žalovaného přikazují tyto položky: a) pohledávka ze smlouvy o investičním životním pojištění [číslo] u [právnická osoba] b) pohledávka z penzijního připojištění u [obec] spořiitelny – penzijní společnosti, a. s. [číslo].

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí: bytová jednotka [číslo] umístěná v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec]. Součástí bytové jednotky je spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec]. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů částku [částka] do devíti měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do devíti měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit každý jednou polovinou náhradu nákladů řízení státu. Konkrétní výše nákladů řízení státu bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou vypořádání zaniklého společného jmění manželů – účastníků (dále jen SJM). Konkrétně navrhla, aby byly vypořádány nemovité věci – bytová jednotka [číslo] umístěná v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku v kat. úz. [obec], a to přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků každému s podílem o velikosti jedné ideální poloviny, případně nechť je nařízen prodej bytové jednotky. Uvedla, že předmětná bytová jednotka je jediným zásadnějším předmětem zaniklého SJM účastníků, kteří uzavřeli manželství dne [datum] a právní moc rozhodnutí o rozvodu jejich manželství nastala dne [datum].

2. Žalovaný souhlasil s tím, že jedinou hodnotou zaniklého SJM účastníků je předmětná bytová jednotka, nesouhlasil však s navrženým způsobem vypořádání. Žalovaný vlastnil v [obec] starší rodinný dům [adresa], který pod nátlakem žalobkyně prodal s tím, že utržené peníze byly použity na pořízení bytu. Žalobkyně však nesouhlasila s tím, aby byl byt nabyt do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný souhlasil, aby se byt stal součástí SJM účastníků, nevěděl totiž, že žalovaná má již nového přítele a žalovaného chce opustit. Vzhledem k tomu, že byt byl pořízen zcela za jeho výlučné prostředky, jeho cenu považuje za vnos do SJM a žádá o náhradu vnosu ve výši [částka] složenou z celé kupní ceny bytové jednotky [částka] a daně z nabytí nemovitých věcí [částka]. Navrhl, aby byt byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí vypořádací podíl ve výši [částka].

3. Žalobkyně později, ovšem v koncentrační lhůtě, označila jako součást zaniklého SJM a žádala vypořádat další položky, a to životní pojištění žalovaného u [právnická osoba] a prostředky na důchodovém připojištění u [právnická osoba]; zároveň uplatnila vnosy ze SJM do výlučného majetku žalovaného (do později prodaného domu [adresa] v [obec]), a to v celkové výši [částka], kde [částka] představuje splacení půjčky od tety žalovaného z prostředků SJM za trvání manželství, [částka] z daru otce žalobkyně na rekonstrukci domu ve vlastnictví žalovaného a vrácení půjčky od zaměstnavatele žalovaného z prostředků SJM ve výši [částka], kdy půjčky byly poskytnuty žalovanému na získání vlastnictví nemovitosti. Kromě toho uplatnila jako samostatný nárok po žalovaném částku [částka], což byla část kupní ceny domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, kterou žalobkyně uhradila před uzavřením manželství se žalovaným ze svých prostředků. Dále uvedla, že by se nebránila přikázání bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalovaného, ovšem za odpovídající vypořádací podíl, pokud takovou částkou bude žalovaný disponovat. Ohledně otázky případné dohody při vnášení majetku za SJM do výlučného a naopak uvedla žalobkyně, že mezi účastníky žádná taková dohoda nebyla nikdy uzavřena.

4. Žalovaný namítl promlčení uplatněného nároku žalobkyně ve výši [částka].

5. K poslednímu jednání ve věci se nedostavil bez omluvy žalovaný ani jeho právní zástupkyně, ač byli řádně a včas předvoláni, soud proto jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Rozsudkem č. j. [číslo jednací] rozvedl zdejší soud manželství účastníků, uzavřené dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (důkaz: rozsudek ze dne [datum]).

7. Z informací z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jsou vedeni v katastru nemovitostí jako vlastníci (v SJM) bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v kat. úz. [obec] a podílu na společných částech ve výši [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ na [list vlastnictví].

8. Z výpisu z účtu žalovaného u [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že na účet vedený na jméno žalovaného byla dne [datum] připsána platba od Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] s poznámkou [příjmení] [jméno] [příjmení], dne [datum] byla připsána platba [částka] od Mgr. [jméno] [příjmení] a dne [datum] z účtu odešla platba [částka] s poznámkou nákup nemovitosti [obec]. Dne [datum] z účtu žalovaného odešla platba [částka] na účet žalobkyně. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka].

9. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jako kupující uzavřeli s prodávající [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, na základě které nabyli do vlastnictví bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa] v [obec], a to za kupní cenu [částka]. 10. [jméno] [příjmení] jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě které žalovaný převedl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], za kupní cenu [částka] (kupní smlouvy ze dne [datum]).

11. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný má s touto pojišťovnou uzavřenu smlouvu o investičním životním pojištění, ke dni [datum] byl nárok na odkupné [částka]. Ze sdělení [obec] spořitelny – penzijní společnosti a. s. bylo zjištěno, že žalovaný měl naspořenu ke dni [datum] částku [částka].

12. Na základě kupní a darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl celkem 3/8 na pozemku pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], přičemž již dříve vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 (smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaným).

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně jí darovala byt, který měla ve vlastnictví, za to bylo v rodině žalobkyně domluveno, že otec (žalobkyně a svědkyně) poskytne finanční investice do domu v [obec], kde účastníci dříve bydleli, když se předělávalo první patro, dělaly se kompletně nové podlahy, pokoj, kuchyň, topení, rozvody a koupelna.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně, soud zjistil, že financoval přestavbu domu žalovaného v [obec], takto poskytl žalobkyni částku zhruba [anonymizována tři slova]. Důvodem poskytnutí těchto finančních prostředků, kdy kromě uvedené částky poslal ještě žalobkyni přímo na účet další částku [částka], bylo odstupné za to, že žalobkyně darovala jeho další dceři, své sestře, byt, který žalobkyně vlastnila.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a z čestného prohlášení jím podepsaného bylo zjištěno, že svědek je dlouholetým kamarádem žalovaného, zapůjčil žalovanému v roce 2010 částku [částka] na rekonstrukci domu [adresa] v [obec]. K vrácení půjčky došlo koncem roku 2016. Svědek přímo i při rekonstrukci pomáhal.

16. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], matky žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato darovala žalovanému na vypořádání vlastnických vztahů k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec] celkem částku [částka]. Ze smlouvy o půjčce sepsané ve slovenštině ze dne [datum], z výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum] a z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že teta žalovaného [jméno] [příjmení] půjčila žalobci dne [datum] částku [anonymizována dvě slova] slovenských korun, půjčka jí byla vrácena bankovním převodem částky [částka] dne [datum].

17. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento uvedl, že žalovanému [datum] zapůjčil v hotovosti částku [částka], částka mu byla vrácena žalovaným v prosinci 2016 za obdobných podmínek.

18. Při jednání před [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] žalovaný v postavení účastníka řízení uvedl, že mají s (tehdy) manželkou (zde žalobkyně) v SJM byt v [obec], ve kterém bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní od června 2017, do května 2017 vedl společnou domácnost s manželkou (protokol o jednání u [název soudu]).

19. Znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [celé jméno znalkyně] a z výpovědi znalkyně má soud za prokázané, že obvyklá cena bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku v obci a kat. úz. [obec] činí v současných cenách částku [částka], přičemž plynutím času od doby vypracování znaleckého posudku se obvyklá cena nezměnila.

20. Žalobkyně jako účastník řízení vypověděla, jakým způsobem bylo financováno pořízení celku domu v [obec] do vlastnictví žalovaného, když původně žalovaný vlastnil pouze 1/8 domu s pozemky. Uvedla, že investovali do kupní ceny společné úspory, dům byl nákladně rekonstruován z prostředků, které dostala žalobkyně od otce výměnou za darování bytu, který vlastnila, její sestře. Potvrdila, že [jméno] [jméno] poskytl peníze, spíše ale na vybavení, vnímala je jako půjčku pro oba účastníky.

21. Další provedené listinné důkazy již soud blíže nerozebírá, když z nich nebylo zjištěno nic dalšího pro věc podstatného.

22. Právně soud věc posoudil, pokud jde o vypořádání zaniklého SJM účastníků, podle zákona č. 89/2012 Sb., o. z., s ohledem na datum zániku SJM.

23. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. Pravidla vypořádání pak stanoví § 742 o. z.

24. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

25. Předmětem vypořádání zaniklého SJM účastníků byla aktiva – bytová jednotka v [obec] a peněžní prostředky na investičním životním pojištění žalovaného ve výši [částka] a penzijním připojištění žalovaného ve výši [částka]. Žalovaný navrhl vypořádat bytovou jednotku přikázáním do jeho výlučného vlastnictví. Nedoložil však, že disponuje částkou zhruba [částka], která by byla třeba na vypořádání ve prospěch žalobkyně, pokud by byla bytová jednotka přikázána do jeho vlastnictví. Vzhledem k jeho neúčasti při posledním jednání ve věci nemohlo být žalovanému soudem poskytnuto poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že je třeba tzv.„ solventnost“ prokázat, aby mohl soud rozhodnout o vypořádání bytové jednotky dle návrhu žalovaného. V této situaci žalobkyně navrhla, aby byla jednotka vypořádána tím, že bude nařízen její prodej.

26. Celková hodnota aktiv SJM činí [částka] ([částka] celkem pohledávky z pojištění + [částka] bytová jednotka). Pohledávky z penzijního připojištění a kapitálového životního pojištění byly přikázány do vlastnictví žalovaného, když jsou vedeny na jeho osobu. Předmětem vypořádání nebyla učiněna žádná pasiva.

27. Žalovaný uplatnil vnosy z výlučného majetku do SJM ve výši [částka], prokázány byly ve výši [částka] (platba kupní ceny bytové jednotky v SJM dne ve výši [částka] dne [datum] z účtu žalovaného krátce v řádu dnů poté, kdy na účet přišla platba z prodeje výlučného majetku žalovaného – domu v [obec]). Opět z důvodu nepřítomnosti na posledním jednání nemohl být žalovaný soudem poučen, že co do zbytku uplatněných vnosů nemá soud tvrzení žalovaného za prokázaná.

28. Vnosy, které uplatnila v řízení žalovaná, byly prokázány v celé tvrzené výši [částka]. Bylo prokázáno, že za trvání manželství byla tetě žalovaného vrácena částkou [částka] půjčka, kterou tato poskytla žalovanému na koupi části domu v [obec]; obdobné to je s půjčkou od zaměstnavatele žalovaného [částka]. Do výlučného majetku žalovaného (dům v [obec]) pak byly vynaloženy společné prostředky získané od otce žalobkyně na rekonstrukci domu v [obec] – soud zde vychází ze žalobkyní uplatněné výše vnosu [částka], byť svědek [příjmení] hovořil o„ cca [částka]“).

29. Požadovaná valorizace vnosů nemohla být ve shodě s rozhodnutím NS ČR sp. zn. [spisová značka] zohledněna, když mezi účastníky nebyla žádná dohoda o budoucí valorizaci vnosů při jejich vnesení do/ze SJM uzavřena.

30. Když pomineme nařízený prodej bytové jednotky, jehož budoucí výnos bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem, žalovanému se dostala aktiva ve výši [částka], žalobkyni žádná aktiva. Žalovaný má nárok na úhradu polovinu vnosu [částka], tedy [částka], žalobkyně nárok na polovinu jejího vnosu, tedy [částka], žalobkyně má nárok na polovinu hodnoty přikázané žalovanému, tedy částky [částka], na vyrovnání vnosů a podílů tak vychází částka [částka], kterou je povinna žalobkyně žalovanému uhradit.

31. Žalobkyně dále požadovala vypořádat částku [částka], což byly výlučné prostředky žalobkyně, které byly vynaloženy na výlučný majetek žalovaného. Soud takovou částku považuje za plnění bez právního důvodu (žádná darovací či jiná smlouva uzavřena účastníky nebyla), tedy bezdůvodné obohacení dle § 3028 odst. 3 o. z. a § 451 obč. zák. Pokud žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky – vydání bezdůvodného obohacení, její nárok je po právu. K námitce promlčení vznesené žalovaným soud uvádí, že promlčecí doba po dobu trvání manželství neběžela (§ 646 o. z.), částka byla zaplacena v květnu 2008, manželství trvalo od [datum] do [datum], nárok byl uplatněn podáním ze dne [datum], tříletá promlčecí doba tedy neuplynula. O částce [částka] soud rozhodl samostatným výrokem. Lhůta k plnění byla v obou případech zvolena značně delší než zákonná třídenní, aby vzhledem k výši vypořádacího podílu bylo možné povinnosti dobrovolně dostát či k jeho úhradě použít kupř. výnos prodeje bytové jednotky.

32. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když podle jeho názoru nelze hovořit o převážném úspěchu ve věci u žádného z účastníků.

33. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

34. V daném případě vznikly státu náklady již vyplaceným znalečným a ještě vzniknou další náklady na znalečné, které teprve bude vyplaceno. Účastníci jsou proto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit tyto náklady státu, přičemž o jejich konkrétní výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.