8 C 278/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vyklizení nemovitostí a vzájemná žaloba na určení vlastnictví,

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, a budovu č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. St. 115, vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV č. , hodnota, , a to do pěti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Vzájemná žaloba žalované, aby bylo určeno, že žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří a budovy č. p. , Anonymizováno, , která je součástí tohoto pozemku, vše v katastrálním území a obci , adresa, , se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vyklidit budovu č. p. 85 a pozemek parc. č. st. 115, jehož je součástí, vše v kat. úz. , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem těchto nemovitých věcí, které žalovaná bez právního důvodu užívá za účelem bydlení. Přes výzvu žalovaná nemovitosti nevyklidila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaná je osobou s výrazně sníženým intelektem, v předmětu sporu žije od roku 1982, kdy se seznámila s , jméno FO, a začala s ním žít v družském poměru právě v domě č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . V roce 1982 tam bydlel , jméno FO, a jeho otec. Žalovaná měla s , jméno FO, tři děti, které ale byly po narození dány do náhradní péče či k osvojení. V roce 2009 , jméno FO, zemřel a žalovaná od té doby žije v domě v Pticích sama. Po celou dobu nikdy za užívání nikomu nic neplatili. Žalovaná předmět sporu drží po dobu delší než 20 let, ke dni , datum, (původně uvedeno 2017) tak k němu nabyla vlastnické právo mimořádným vydržením.

3. Později (v běžící koncentrační lhůtě) žalovaná podala vzájemnou žalobu na určení vlastnictví k předmětu sporu s odůvodněním, že pokud žalovaná prokáže svá tvrzení (že je na základě mimořádného vydržení vlastníkem), bude to mít sice za následek zamítnutí žaloby na vyklizení, ovšem rozhodnutí soudu by nemohlo být podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a postavení účastníků by zůstalo sporné. Proto má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. K námitkám žalobkyně proti důvodům mimořádného vydržení uvedla, že žalovaná je držitelem podle § 987 občanského zákoníku, když nejprve společně s , jméno FO, , později sama vykonávala právo pro sebe a nevěděla nic o vlastnickém právu sestry pana , jméno FO, paní , jméno FO, a nešlo u ní nikdy o nepoctivý úmysl.

4. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Vzhledem k tomu, že vzájemná žaloba žalované má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.

6. Všichni účastníci jsou ve věci věcně legitimováni a rovněž je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalovaná tvrdí, že vlastnické právo k předmětu sporu náleží jí, přičemž jako vlastník pozemku je v katastru nemovitostí zapsána žalobkyně, postavení účastníků se tím stalo nejistým, rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí. Jinak než touto vzájemnou žalobou by se žalovaná změny údajů o vlastnickém právu v katastru nemovitostí nedomohla.

7. V řízení byl prokázán následující stav.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako výlučným vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , na LV č. , hodnota, , je evidovaná žalobkyně. Předmět sporu nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy od prodávajících , jméno FO, a , jméno FO, za kupní cenu , částka, v roce 2019 (kupní smlouva ze dne , datum, ).

9. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že ve věci projednání dodatečně zjištěného majetku náležejícího do dědictví po Věře Húskové bylo rozhodnuto, že nemovité věci na LV č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, nabyli rovným dílem pozůstalá sestra , jméno FO, , jejímž jménem jednal její právní nástupce , jméno FO, , a , jméno FO, , jehož jménem jednala jeho právní nástupkyně , jméno FO, . Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na předmětu sporu následně nabyla na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , jméno FO, , druhý spoluvlastnický podíl na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nabyl , jméno FO, .

10. Právní zástupce žalobkyně odeslal v zastoupení žalobkyně žalované výzvu k vyklizení předmětu sporu a upozornil ji, že nedojde-li k vyklizení, bude podána žaloba (předžalobní výzva ze dne , datum, , podací lístek).

11. Z rodného listu , právnická osoba, , narozeného , datum, , soud zjistil, že rodiči jmenovaného byli žalovaná a pan , jméno FO, , narozený , datum, v Pticích.

12. Žalovaná je osobou s mentální retardací lehkého až středního stupně s poruchou sociálních schopností (lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ).

13. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je sice praktickým lékařem žalované po úmrtí předchozího ošetřujícího lékaře, se žalovanou se ale ještě osobně nesetkal. Pokud jde o její bydliště, na dřívějších zprávách bylo uváděno bydliště , adresa, , na vyšetření v roce 2017 pak bydliště , adresa, , které mají vedené na kartě žalované.

14. Z trestního spisu Okresního soudu , adresa, – západ sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že zásilky od policie a soudu přebírala žalovaná v roce 1987 na adrese , adresa, , následně již v roce 1988 i 1991 na adrese „u pana , jméno FO, , Nučická dráha, , adresa, “ resp. , jméno FO, domek, , adresa, , v roce 2008 přebírala poštu na adrese , adresa, a žila s druhem , jméno FO, .

15. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Stavebního úřadu bylo zjištěno, že dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stavebníků , Jméno žalované, a , právnická osoba, , narozeného , datum, , srubového typu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 jihovýchodním směrem pod pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, v Pticích.

16. Další provedené navržené důkazy soud již pro nadbytečnost neprovedl, když má za to, že skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl zjištěn již z provedených důkazů.

17. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu. Žalovaná užívá pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v Pticích k bydlení, a to dlouhodobě zřejmě již od roku 1988. Vzhledem k tomu, že budova č. p. , Anonymizováno, je součástí tohoto pozemku, není pro posouzení věci rozhodující, zda žalobkyně t. č. užívá kromě samotného pozemku i budovu (to nesporovala ve vyjádření k žalobě), tedy v jakém rozsahu pozemek užívá. Žalobkyně v průběhu řízení upravila tvrzení tak, že samotnou budovu, kam zatéká, neužívá (nenavrhla však k tomuto tvrzení v koncentrační lhůtě žádné důkazy), užívá pouze pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, tím způsobem, že na něm je umístěn karavan, který užívá, užívá na pozemku studnu a toaletu – součást drobné stavby na pozemku rovněž umístěné). Pozemek začala užívat v souvislosti s navázáním družského vztahu s panem , jméno FO, , ze kterého se narodily i děti, zjevně zůstala v místě i po smrti pana , jméno FO, v roce 2009. Předmět sporu v roce 2019 nabyla do vlastnictví žalobkyně na základě kupní smlouvy uzavřené s předchozími vlastníky nemovitostí, jednou z nich byla právní nástupkyně pana , jméno FO, .

18. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

19. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

20. Podle § 989 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

21. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 2 o. z.). Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. to neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

22. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

23. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.) – rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, .

24. Soud hodnotil všechny důkazy jednotlivě, ale i v jejich vzájemných souvislostech a přihlížel ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Soud se nejprve (po zjištění naléhavého právního zájmu žalované na určení požadovaném vzájemnou žalobou) ve věci samé zabýval touto vzájemnou žalobou (kde argumentace se shoduje s procesní obranou žalované proti původní žalobě), že vlastnické právo nabyla mimořádným vydržením.

25. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná předmět sporu užívá k bydlení, a to zřejmě nepřetržitě již od konce 80. let 20. století. I kdyby bylo najisto postaveno, že v užívání nemovitostí nebyla žádná prodleva a žalobkyně by po celou vydržecí dobu 20 let až do , datum, nemovitosti užívala, což se jeví jako pravděpodobné, soud má za to, že k mimořádnému vydržení dojít nemohlo. U žalobkyně totiž nikdy nešlo o držbu vlastnického práva. Žalovaná se nikdy věcí neujala, aby je měla jako vlastní. Žalobkyně věci pouze fakticky užívala. Nejprve je užívala společně se svým druhem , jméno FO, , který tam zřejmě žil již dříve a který takové užívání žalované umožňoval, bez ohledu na to, jaký právní vztah k věcem tehdy měl (historicky byly nejspíše ve vlastnictví některého z jeho rodinných příslušníků a po určitou dobu, jak plyne z provedených listinných důkazů, i v přímo v jeho vlastnictví či spoluvlastnictví). V té době těžko mohla žalovaná mít za to (bez ohledu na její intelektuální schopnosti), že nemovité věci užívá jako vlastní. Její právo užívací, bylo jen odvozené od práva druha. Po smrti pana , jméno FO, v roce 2009 v užívání pokračovala, zjevně aniž se zajímala o to, komu vlastnicky patří – neboť zřejmě nikdo tomuto užívání nebránil. Ani tehdy však nemohla mít za to, že je užívá jako vlastník (nešlo tedy o držbu vlastnického práva. Šlo pouze o výprosu – situaci, kdy vlastník věcí její užívání toleroval, umožňoval, ale konkludentní souhlas mohl kdykoliv odvolat. Navíc takové užívání se datovalo až od roku 2009, tedy do data podání žaloby neuplynula požadovaná 20 letá vydržecí doba mimořádného vydržení. Otázkou přítomnosti či nepřítomnosti případného nepoctivého úmyslu se proto soud ani zabývat nemusel. Žalovaná se nikdy nestala vlastníkem předmětu sporu. Soud proto zamítl jako nedůvodnou vzájemnou žalobu na určení vlastnictví a ze stejného důvodu vyhověl žalobě na vyklizení.

26. Lhůtu k vyklizení však soud určil delší než obvyklou 15denní s ohledem na osobu žalované a okolnosti případu. S ohledem na prokázaný zdravotní stav žalované a snížený intelekt a neschopnost samostatného výkonu práce a zjevně i obstarávání životních potřeb, jde-li o složitější záležitosti, zjištění, v jakých podmínkách žalovaná žije, bylo třeba určit lhůtu k vyklizení podstatně delší tak, aby se mohla žalovaná obrátit se žádostí o pomoc na orgán státní správy, místní samosprávy apod. a následně dobrovolně uložené povinnosti dostát. Vzhledem k tomu, že žalobkyně za situaci žalované nenese žádnou odpovědnost, nemohla být zvolena lhůta značně dlouhá, aby nebyla žalobkyně na svých právech nedůvodně krácena. Je však třeba přihlédnout i k tomu, že žalobkyně předmět sporu nabyla v roce 2019, předžalobní výzva byla odeslána až v roce 2023, aniž by byla tvrzena a doložena předchozí komunikace, snaha žalobkyně domoci se svého práva tedy zpočátku nebyla nijak intenzivní. Lhůta byla proto určena v trvání pěti měsíců, což soud shledává odpovídajícím daným skutečnostem.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Jelikož bylo zcela vyhověno žalobě žalobkyně a vzájemná žaloba žalované byla v celém rozsahu zamítnuta, vzniklo žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení ze strany žalované v celkové výši , částka, . Náklady žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů právního zastoupení - odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 6 úkonů právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, a , datum, ) za předmět řízení o vyklizení a částkou , částka, za jeden úkony právní služby za předmět řízení o určení vlastnictví (účast na jednání , datum, ), vše dle § 7, § 9 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za 6 úkonů právní služby po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.