8 C 294/2015

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a Věry Coufalové v právní věci žalobce: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec a číslo , zastoupeného: údaje o zástupci proti žalovanému: 1) název žalované , se sídlem adresa , obec I., IČO , zastoupeného: JUDr. příjmení jméno , advokát se sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení částky částka z titulu proplacení nevyčerpané dovolené <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit část soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] na účet Okresního soudu Praha-západ do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení státu částku, která bude uvedena v samostatném usnesení do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na pozici montér sádrokartonu. Dne [datum] žalobce utrpěl pracovní úraz při podávání sádrokartonových desek, o čemž svědčí záznam o úrazu sepsaný dne [datum] a podepsaný účastníky. Podle znaleckého posudku šlo o závažné postižení pravého ramenního kloubu, způsobené dlouhodobým opakovaným neadekvátním přetěžováním s následnou náhlou dekompenzací. V důsledku pracovního úrazu byl žalobce v pracovní neschopnosti do [datum]. Dosavadní práci již nebyl schopen vykonávat, proto žádal žalovaného o přeřazení na jinou pozici. Nabízené pozice však ze [anonymizováno] důvodů nemohl vykonávat. Proto se účastníci dohodli na rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. Žalovaný nemohl pro ukončení pracovního poměru vyčerpat dovolenou za rok 2014, žádá proto její náhradu za celkem 20 pracovních dnů ve výši podle průměrného výdělku. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok neuznává. Nárok na dovolenou za rok 2014 žalobci nevznikl, protože v roce 2014 žalobce neodpracoval z důvodu pracovní neschopnosti alespoň 60 dnů. Pracovní poměr nebyl rozvázán z důvodu pracovního úrazu. Žalovaný úraz jako pracovní neuznal. Žalovaný úraz žalobce uplatnil u [právnická osoba], pojišťovna událost vyřadila jako bezpředmětnou s odůvodněním, že úraz není úrazem pracovním. S ohledem na stanovisko žalobce požádal žalovaný pojišťovnu o přehodnocení jejího rozhodnutí, pojišťovna však opět konstatovala, že z popisovaného děje úrazu vyplývá, že u žalobce nedošlo ani k náhlému působení zevních vlivů ani v době výkonu práce se nekonaly činnosti, které jsou svou povahou nepřiměřené tělesným možnostem, ani nebylo překonáváno okamžitým usilovným vzepětím sil vnější odpor. Důvodem vyhledání lékaře bylo postupné omezení hybnosti ramene a narůstající bolesti. V [anonymizováno] zprávách není uvedena úrazová [anonymizováno] – [anonymizováno] manžety rotátoru vzniká při přetěžování ramenního kloubu. Žalobcem navržené znění dohody o rozvázání pracovního poměru, kde bylo jako důvod uvedeno, že zaměstnanec nesmí podle [anonymizováno] posudku vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, odmítl žalovaný podepsat. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl zaměstnancem žalovaného jako montér suchých staveb počínaje dnem [datum] (pracovní smlouva). Pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil dohodou dne [datum], dohoda obsahuje odkaz na ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce (dohoda o rozvázání pracovního poměru). V nepodepsané verzi návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru je i výslovně uvedený důvod – skutečnost že zaměstnanec pro pracovní úraz nesmí dále vykonávat dosavadní práci. Na den [datum] požádal žalobce o jednodenní dovolenou (dovolenka). Podle záznamů žalovaného byl žalobce veden od [datum] do konce měsíce září jako práce neschopen, dne [datum] měl dovolenou (evidence docházky) Dne [datum] byl sepsán záznam o úrazu žalobce na stavbě [jméno] v [obec] při podávání a montáži sádrokartonových desek, k úrazu mělo dojít dne [datum] v 7.30 hodin, zraněno bylo vazivo v pravém rameni, předpisy BOZP nebyly porušeny, záznam byl podepsán žalobcem, zástupcem pro bezpečnost práce M. Ptáčkem a dne [datum] i zaměstnavatelem (záznam o úrazu). Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] se podává, že žalobce byl tehdy zdráv a schopen práce ve stavebnictví. Z rentgenového vyšetření žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno zbytnění AC kloubu a zaniklá štěrbina. MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] stanovil [anonymizováno] syndrom manžety rotátoru. Ze znaleckého posouzení vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] a z výpovědi znalce bylo zjištěno, že současné [anonymizováno] obtíže žalobce – bolestivé omezení hybnosti pravého ramenního kloubu, kdy není schopen zvednout ani malé břemeno (2- 3 kg) jsou následkem dlouhodobého chronického pracovního přetěžování pravého ramenního kloubu, zejména opakované časté zvedání nadměrně těžkých břemen nad horizontálu a jejich fixace ve výdrži, kdy při podobném manévru dne [datum] došlo k náhlé těžké dekompenzaci funkce pravého ramene a velmi pravděpodobně k významnému poškození nitrokloubních struktur. Mechanismus postižení je ekvivalentní úrazovému ději. Zranění žalobce vzniklo v důsledku dlouhodobého přetěžování typu zvedání břemen. Ke zhoršení stavu docházelo řadu let. Ze zpráv, které měl znalec k dispozici ani jeho vlastního vyšetření žalobce nepojal podezření, že by žalobce trpěl revmatismem. V současné době žalobce trpí chronickým [anonymizováno] na základě dlouhodobého přetěžování. V důsledku toho došlo nejspíše na stavbě v [obec] k dekompenzaci – ve zprávě MUDr. [příjmení] bylo zmíněno roztržení kloubního pouzdra. Pokud by měl žalobce někdy v minulosti nějaké závažnější potíže, asi by znemožnily fyzickou práci od počátku zaměstnání. Dopisem ze dne [datum] zástupkyně žalobce vyzývala žalovaného, aby přidělil žalobci práci pro něj vhodnou s ohledem na pracovní úraz. Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci vyplývá ze závěrů MUDr. [jméno] [příjmení], že žalobce není [anonymizováno] způsobilý vykonávat nabízenou práci na pozicích řidič referent, úklid staveb ani mistr na stavbách. Ve stavebním a montážním deníku pro akci Polyfunkční dům [ulice] KV není žádný záznam o úrazu některého z pracovníků. [příjmení] pracovníků na této akci klesaly z původních šesti na konečné dva. Vedoucí projektu stavby Ing. [příjmení] opakovaně vyzýval žalovaného (konkrétně [jméno] [příjmení]) k posílení počtu pracovníků na stavbě (e-mail ze dne [datum] a z [datum]). Ve stavebním a montážním deníku pro akci Florentinum je uvedeno, že dne [datum] montér [celé jméno žalobce] při manipulaci s materiálem ucítil bolest v paži – stejné místo jako při předchozím zranění na jiné akci – a byl odeslán k lékaři (stavební deník kniha I list [číslo]). Z potvrzení lékaře ze dne [datum] bylo zjištěno, že MUDr. [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavila žalobci potvrzení, že byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v přímé souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že průměrný měsíční výdělek žalobce činil [částka]. Z dopisu [anonymizováno], pojišťovny, a. s. ze dne [datum], adresovaného žalovanému, bylo zjištěno, že podle materiálů pojišťovně poskytnutých (k namožení měkkých tkání ramene došlo vlivem podávání a montáže sádrokartonových desek, tedy vlivem každodenní pracovní činnosti) chybí základní předpoklad vzniku úrazu – krátkodobé náhlé a násilné působení zevních vlivů nezávisle na vůli zaměstnance. V době výkonu práce se nekonaly činnosti svou povahou nepřiměřené tělesným možnostem ani nebyl překonáván okamžitým, usilovným vzepětím sil vnější odpor. Úraz proto odložili bez nároku na peněžité plnění. Žalobce ke zdejšímu soudu podal proti žalovanému další žalobu – o zaplacení [částka] a o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 1. 2015 (spis sp. zn. 16 C 292/2015) Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že úraz se mu stal při stavbě [jméno] při podávání sádrokartonových desek za přítomnosti pánů [příjmení] a [příjmení]. Úraz nahlásil panu [příjmení], který ho považoval za pracovní a sepsal záznam. I žalovaný považoval dlouho úraz za pracovní. Již v předchozí zakázce – práce v [obec] – měl žalobce podobný zdravotní problém s rukou, která„ přestala fungovat“, jen menšího rozsahu. Hlásil to také panu [příjmení], ten ho ubezpečil, že to bude považováno za pracovní úraz, nicméně prosil, aby to vydržel do dokončení prací. Žalobce se snažil vyhovět, bral analgetika, mazal ruku hojivými gely. Předtím přitom žádné zdravotní problémy neměl, ruka ho nikdy nebolela. Na akci v [obec] byli zaměstnanci přetěžováni, pracovalo jim mnohem méně, než bylo zapotřebí. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v září 2013 pracoval pro žalovaného na stavbě [jméno] se žalobcem. Okolo [datum] se lepily skleněné obklady, pracovali na dost nepřístupném místě, na lešení ve výšce 8 metrů, velmi stísněným prostorem cca 30 cm si podávali materiál, skleněné těžké čtverce. V té době žalobci ruplo v rameni, stěžoval si na tupou bolest. Událost svědek nahlásil panu [příjmení], jejich vedoucí [příjmení] ten den nebyl na stavbě přítomen. Žalobce tehdy směnu dokončil, protože jich tam bylo na stavbě málo, ne již na lešení a podával jen menší věci. Úrazu byl přítomen [jméno] [příjmení]. Svědek pracoval i v [obec], vedení stavby se opakovaně dotazovalo, proč jich (pracovníků) je tak málo. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako OSVČ, nicméně smluvně spolupracuje se žalovaným, když dohlíží na bezpečnost práce. Na místě úrazu nebyl přítomen, po telefonickém oznámení žalobce sepisoval hlášení o úrazu. Vcházel z podkladů žalobce, věc konzultoval se stavby vedoucím [příjmení], možná i panem [příjmení]. Svědek [příjmení] si na předmětné události příliš nepamatoval, o úrazu žalobce se dověděl v sídle firmy, nikdo mu nic nehlásil. Pokud se do stavebního deníku něco doplňovalo zpětně, maximálně ze jeden den. Nikdo si nestěžoval, že by byl přetěžován. [jméno] [příjmení] se jako svědek vyjádřil k akci v [obec]. [jméno] žalobci ruplo v rameni, hlásilo se to panu [příjmení] a [příjmení], oba ho tehdy přemlouvali, ať na stavbě vydrží, slíbili mu, že to jako pracovní úraz nahlásí zpětně. Na stavbě jich pracovalo málo, museli se ohánět. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl přítomen úrazu žalobce při stavbě [jméno], mezi lešením si podávali materiál – skleněné desky, při zvedání desky žalobci povolila ruka, stěžoval si na bolest, úraz šel nahlásit nadřízenému panu [příjmení], jeho reakce byla taková, ať to vydrží do kolaudace stavby. Práce ten den byla výjimečná tím, že šlo o obtížnou manipulaci, materiál se musel podávat mezi stěnou a lešením. Něco podobného se stalo žalobci již při stavbě v [obec], reakce pana [příjmení] byla obdobná – aby to žalobce vydržel. Do stavebního deníku se tehdy nic nepsalo, mělo to být dopsáno zpětně. Žalobce nikdy dřív nezmiňoval problémy s ramenem. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, pracoval na stavbě v [obec]. Informace o přetížení ruky žalobce se k němu dostala jen zprostředkovaně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nic podstatného nevyplynulo. Další provedené listinné důkazy soud blíže nerozebírá, když má skutkový stav za dostatečně zjištěný a tyto listiny nic nového nepřinesly. Vzájemná písemná komunikace účastníků před podáním žaloby obsahově odpovídá současným procesním stanoviskům sporných stran. Soud neprovedl další navržené důkazy. Výslech osob navržených k tvrzení o způsobu ukončení pracovního poměru žalobce nebyl proveden proto, že s touto projednávanou věcí – zejména zásadní otázkou povahy zranění žalobce – nesouvisí. Stejně tak není pro posouzení věci rozhodné, co měl žalobce v roce 2011, dva roky před předmětnou událostí, říkat dalšímu zaměstnanci. Soud nenařídil ani revizní znalecký posudek, když má za to, že znalec při své výpovědi dospěl k jednoznačnému a logickému závěru ve shodě s dalšími provedenými důkazy. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce (ZP) zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Podle § 216 odst. 2 věta druhá ZP doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo [anonymizováno] z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Podle § 222 odst. 2 ZP zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Pojem pracovní úraz není přímo v zákoně definován, podle ustálené judikatury kupř. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1235/2011) se pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví zaměstnance, jehož příčinou byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, tedy že k poškození zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (fyzické či psychické přetížení – trauma), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné; přitom musí jít o příčinu podstatnou, důležitou a značnou. V daném případě se soud jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda poškození zdraví, které utrpěl žalobce v září 2013, je či není pracovním úrazem, protože to má zásadní význam pro posouzení nároku na náhradu za nevyčerpanou dovolenou, respektive na to, zda žalobci za kalendářní rok 2014 dovolená příslušela. V řízení je mezi účastníky nesporné, že v důsledku pracovní neschopnosti žalobce 60 dnů u žalovaného v roce 2014 neodpracoval. [příjmení] vznikl nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, musela být pracovní neschopnost, která trvala téměř po celou dobu kalendářního roku 2014, důsledkem pracovního úrazu. Soud při posouzení této otázky vycházel především ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] (posuzován jako listinný důkaz), z výslechu tohoto znalce a z výpovědí svědků, zejména těch osob, které byly spornému úrazovému ději přítomny. Soud přihlédl také k tomu, že žalovaný zpočátku nijak nezpochybňoval, že by se o pracovní úraz nejednalo. Ještě v dohodě o rozvázání pracovního poměru je odkaz na ustanovení § 52 písm. d) ZP. Ze znaleckého posudku vyplývá, že k úrazu došlo v důsledku dlouhodobého přetěžování ramenního kloubu, když však zásadní projev, nenadálý, způsobil praskliny v kloubu. Příčinu lze tedy spatřovat v náhlém působení vnějších vlivů, šlo o fyzické přetížení. Zvedané břemeno bylo značně těžké, dle přítomných svědků bylo zvedáno právě v předmětný den v neobvykle úzkém prostoru, kde bylo složité manévrování. Nelze tedy tvrdit, že by k úrazu došlo při výkonu činnosti, která je každodenní obvyklou náplní práce žalobce. Dlouhodobé přetěžování žalobce (a nejen jeho), které„ umožnilo“ úraz, pak bylo dle skutkových zjištění soudu zapříčiněno jednoznačně výkonem pracovní činnosti, na tom se shodli svědci [příjmení], [příjmení] i [příjmení] a vyplývá to i z požadavků objednatele. Na těchto závěrech nic nemění nejasnosti v dataci události, nepřesnost záznamu ve stavebním deníku (uvedeno datum 9. 9.) byla zjevně způsobena zpětným dopisováním, když pracovní neschopnost byla žalobci vystavena počínaje dnem 11. 9. a den předchozí byl na dovolené, což odpovídá i výkazům žalovaného. Soud tak uzavírá, že událost ze dne [datum] je pracovním úrazem žalobce. Žalovaný se z odpovědnosti nemůže vyvinit ani poukazem na lehkomyslný a nedbalý přístup žalobce k vlastnímu zdraví, když to byl právě zaměstnavatel, který opakovaně na žalobce naléhal, aby„ to vydržel“ do dokončení stavby, bolest překonal a v práci pokračoval. Když se žalobce snažil vyjít zaměstnavateli vyjít vstříc, je nyní přímo v rozporu s dobrými mravy postup žalovaného, který toto žalobci vyčítá. Pracovní neschopnost v roce 2014 tak u žalobce měla původ v pracovním úrazu, proto vznikl žalovanému za rok 2014 nárok na dovolenou, která nebyla čerpána, proto po skončení pracovního poměru má žalobce nárok na její proplacení. Žalobci náleží základní výměra dovolené v rozsahu 20 dnů, požadovaná výše odpovídá výši jeho měsíčního příjmu, kterou potvrdil sám žalovaný. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobce je v řízení částečně (v rozsahu 50 %) osvobozen od soudního poplatku. Proto v řízení neúspěšný žalovaný je podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinen zbývající část soudního poplatku za žaloby ve výši [částka] zaplatit. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě vznikly a ještě vzniknou státu náklady vyplaceným svědečným znalečným, dosud není známa přesná výše těchto nákladů. Náklady je povinen zaplatit v řízení neúspěšný žalovaný, o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci v řízení vznikly náklady v celkové výši [částka], kde [částka] představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalobce učinil v řízení celkem 11 úkonů (převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, schůzka s klientem [datum], podání žaloby, schůzka s klientem [datum], vyjádření z [datum], účast u 4 jednání, vyjádření z [datum], porada s klientem + nahlížení do spisu, vyjádření z [datum]), proto odměna činí [částka], [částka] za 13 režijních paušálů + náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].