8 C 310/2020
č. j. 8 C 310/2020-46
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ zamítl žalobu žalobkyně o náhradu dvou plateb, které byly odeslány omylem na účet žalovaného, protože plnění bylo založeno na právním důvodu – smluvní pokutě za prodlení v úhradě dluhu. Soud uznal, že žalovaný měl právní nárok na úhradu smluvní pokuty, která vznikla z existující smlouvy o zápůjčce, a tedy nešlo o bezdůvodné obohacení. Dohoda o uznání dluhu nezahrnovala odklad splatnosti ani zánik smluvních pokut, a proto žalobkyně nemohla odmítnout úhradu. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátem: Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem: Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že převedla omylem na účet žalovaného dvě platby v součtu částka, když omyl byl vyvolán tím, že žalobkyně splácí společnosti právnická osoba, jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalovaný. Mylné platby byly sice označeny„ škoda anonymizována dvě slova“, nedopatřením však byla odeslány na účet žalovaného. Po zjištění omylu vyzývala žalobkyně k vrácení částky nebo její poukázání společnosti právnická osoba, avšak bez úspěchu.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Mezi žalovaným jako zapůjčitelem a žalobkyní jako vydlužitelem byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce celkem na částku částka se splatností do datum, resp. datum, když pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná dluh ze smluv uznala, o čemž byl vyhotoven notářský zápis. Žalobkyně však zapůjčené prostředky vrátila až dne datum, tudíž se ocitla v prodlení a je povinna hradit smluvní pokutu ve výši celkem částka. Na straně žalovaného přijetím v žalobě označeného plnění nedošlo k bezdůvodnému obohacení, když nešlo o plnění bez právního důvodu, nýbrž o plnění existující smluvní sankce.
3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: anonymizováno dvou potvrzení o provedení tuzemské platby bylo zjištěno, že žalobkyně z účtu vedeného na její jméno uskutečnila dne datum platbu ve výši částka na účet č. bankovní účet (mezi účastníky je nesporné, že jde o účet žalovaného) s poznámkou – zprávou pro příjemce„ skoda anonymizována dvě slova (p. příjmení) 1. cast,“ a že žalobkyně ze svého účtu odeslala dne datum na účet žalovaného částku částka se zprávou pro příjemce„ skoda anonymizována dvě slova (p. příjmení)
2. část.“ 4. Žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti právnická osoba (výpis z obchodního rejstříku).
5. Z uznání dluhu a dohody o jeho úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jako dlužník uznala, že dluží věřiteli právnická osoba částku částka, a zavázala se věřiteli uhradit tuto částku do datum na účet věřitele č. bankovní účet.
6. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni k úhradě smluvních pokut za prodlení s vrácením zápůjček ve výši částka, když na účet žalovaného byly již z celkové výši pokuty připsány částky částka a částka. Žalobkyně v reakci na výzvu žalovaného k úhradě nedoplatku smluvní pokuty tomuto dopisem sdělila, že částku částka a částku částka uhradila žalovanému omylem, jak vyplývá z označení platby; nárok na smluvní pokutu žalovanému nevznikl, neboť dohodou uzavřenou formou notářského zápisu ze dne datum byla sjednána nová splatnost jistiny dluhu, což vedlo k zániku původního závazku včetně smluvní pokuty (dopis ze dne datum).
7. Z uznání dluhu a dohody o jeho úhradě s datem datum bylo zjištěno, že žalobkyně uznala svým podpisem, že ke dni datum trval její dluh ve výši částka ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum splatný do datum a dluh z další smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve výši částka splatný do datum. V dohodě se zavázala uhradit celou částku jistiny částka do datum, dále potvrdila, že uznání nelze považovat za odklad splatnosti a že dohodou není dotčen čl. 4 smluv o zápůjčce. Téhož dne žalobkyně a žalovaný učinili právní jednání – uznání dluhu formou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, kde opětovně žalobkyně uznala dluh celkem částka ze zápůjček (notářský zápis sepsaný jménem notáře JUDr. jméno příjmení pod sp. zn. NZ 1980 číslo, N 2066/2019).
8. Žalovaný jako zapůjčitel uzavřel se žalobkyní jako vydlužitelem dvě smlouvy o zápůjčce - ze dne datum ve výši částka splatných do datum a ze dne datum ve výši částka splatných do datum, v obou smlouvách byl sjednán úrok 12 % p. a. a vždy v článku 4.4 pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouvy o zápůjčce ze dne datum a datum).
9. Žalovaný dopisem datovaným datum započetl„ výlučně pro případ právní jistoty“ proti pohledávce částka, která měla vzniknout z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku bezhotovostních plateb ze dne datum a datum, oproti pohledávce na úhradu smluvní pokuty v celkové výši částka za pozdní úhradu jistin ze smluv o zápůjčce (listina nadepsaná započtení pohledávek s datem datum).
10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. s ohledem na dobu vzniku tvrzeného bezdůvodného obohacení (rok 2020).
11. Dle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
12. Soud dospěl k závěru, že žalovaný měl vůči žalobkyni platný nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení s vrácením zapůjčených peněz ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do (minimálně – s ohledem na obsah uznání dluhu) datum, tedy za 617 dnů, což činí částka, již tato smluvní pokuta převyšuje nárok uplatněný v žalobě. Dále byl prokázán nárok na další pokutu za prodlení s vrácením další půjčky ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do minimálně datum, tedy za 382 dnů. Právní důvod plnění dán byl, přestože zjevně došlo u žalobkyně k omylu v osobě adresáta (resp. v čísle účtu) u zasílaných peněz, jak plyne z poznámky plátce. Nebylo však tvrzeno, natož prokázáno, že by omyl žalobkyně žalovaný způsobil. Plnění tedy bylo poskytnuto žalovanému nikoliv bez právního důvodu, byť žalobkyně nejspíše zamýšlela peníze odeslat třetí osobě, není tak možné žalobě vyhovět.
13. Byla vyvrácena námitka žalobkyně, že dohodou o uznání dluhu byla sjednána účastníky nová splatnost dluhu ze zápůjček, když dohoda obsahuje výslovné vyjádření, že uznání nelze považovat za odklad splatnosti a že dohodou není dotčen čl. 4 smluv o zápůjčce. Notářský zápis pouze na dohodu o uznání dluhu navazoval a tuto otázku (splatnosti) neřešil vůbec. Odkaz žalobkyně na ustanovení § 1932 a § 1933 o. z. je nepřípadný, když v dané věci nejde o dluh vůči jednomu subjektu, sestávající z jistiny a příslušenství, nebo více dluhů vůči jednomu věřiteli, nýbrž o dva různé dluhy vůči dvěma subjektům.
14. Soud proto žalobu zamítl, aniž bylo třeba se zabývat nově tvrzeným započtením.
15. O povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalovaného představují náklady právního zastoupení - odměna zástupce žalovaného za 4 úkony právní služby po částka (převzetí zastoupení, odpor s vyjádřením, další vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast u jednání), 4 x režijní paušál po částka podle § 7 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada za 21% DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobce činí částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li odvolání podáno včas a oprávněnou osobou, stává se tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.