8 C 311/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově číslo popisné , Anonymizováno, na pozemku parc. č. St , Anonymizováno, , k níž náleží podíl ve výši 4038/316338 na budově č. p. , Anonymizováno, s na pozemcích parc. č. St , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území Hořelice, obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ na LV č. , hodnota, je vlastnictvím žalobkyně a žalovaného v právním režimu společného jmění manželů.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově číslo popisné 1319 na pozemku parc. č. St , Anonymizováno, , k níž náleží podíl ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na budově č. p. , Anonymizováno, s na pozemcích parc. č. St , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území Hořelice, obec , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ na LV č. , hodnota, v právním režimu společného jmění manželů. Svou žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, a rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, . Bytová jednotka, která byla nabyta na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , a to ze společných prostředků účastníků, je v katastru nemovitostí zapsána jen na osobu žalovaného. Zápis v katastru nemovitostí není v souladu s právním stavem věcí. Žalobkyně spatřuje svůj naléhavý právní zájem v tom, že změny zápisu v katastru nemovitostí může dosáhnout jen společným prohlášením nebo rozhodnutím soudu. Právní domněnka podle § 709 odst. 1 o. z. svědčí v této věci žalobkyni. Účastníci nikdy nemodifikovali svoje SJM. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že projev vůle jednoho z manželů vede k výlučnému vlastnictví. K presumpci SJM existuje dlouhodobá a konstantní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně se obává, že by žalovaný mohl nemovitost prodat 3. osobě, která pak bude chráněna ve smyslu § 980 o. z. Řízení o vypořádání SJM může trvat roky a žalobkyně není po tu dobu nijak chráněna. Žalobkyně před podáním žaloby poslala žalovanému výzvu k podpisu souhlasného prohlášení pro katastr, aby zápis v katastru nemovitostí byl odpovídající skutečnému stavu. Žalovaný ale nevyhověl. Dle žalobkyně by muselo dojít nejdříve ke zhojení zápisu a až pak by bylo možné vypořádat zaniklé SJM. Byt je momentálně pronajatý a žalobkyně do něj nemá přístup.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že zapsaný stav vlastnického práva v katastru nemovitostí neodpovídá stavu právnímu. Žalovanému není jasné, z čeho má vyplývat, že byt je v SJM účastníků. Stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídá dle žalovaného vůli účastníků v okamžiku pořízení bytu. Účastníci nyní jednají o mimosoudní dohodě o vypořádání jejich zaniklého SJM a podaná žaloba ze strany žalobkyně je dle žalovaného pouze účelová, aby žalobkyně získala výhodnější pozici při jednání. Žalobkyně tvrdí, že na koupi bytu byly použity finanční prostředky účastníků, ale i kdyby tomu tak bylo, nelze bez dalšího uzavřít, že byt je v SJM. Žalobkyně navíc nevysvětluje, co má pod pojmem „prostředky manželů“ na mysli. Posouzení vlastnictví bytu musí být dle žalovaného podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ke koupi bytu byly použity výlučně prostředky žalovaného. Oba manželé měli samostatné bankovní účty. Žalobkyně také nesdělila, proč se neangažovala v koupi bytu a i po nabytí bytu se o vše staral žalovaný. Dle žalovaného lze vše vyřešit v rámci sporu o vypořádání SJM. Věc mohla žalobkyně řešit v řízení o vypořádání společného jmění. Následně doplnila tvrzení o existenci nájemního vztahu jako důvodu požadavku na určení, ale nájemní vztah mezitím zanikl. Veškerá komunikace s prodávajícím byla vedená výhradně ze strany žalovaného, žalobkyně od počátku věděla, že není zapsána v katastru nemovitostí, takže i z tohoto důvodu není důvod pro vyhovění žalobě. Dle žalovaného mu žalobkyně nezaslala žádnou předžalobní výzvu a proto by neměla mít nárok na náhradu nákladů řízení, pokud by byla úspěšná.

3. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde. Takto posuzován byl předmět řízení.

5. Oba účastníci jsou ve věci věcně legitimováni a rovněž je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně tvrdí, že byt byl kupován z prostředků obou účastníků za trvání manželství. Vlastnické právo k předmětu sporu tak náleží do SJM, přičemž jako výlučný vlastník bytu je v katastru nemovitostí zapsán pouze žalovaný, postavení účastníků se tím stalo nejistým, rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Jinak než touto žalobou by se žalobkyně změny údajů o vlastnickém právu v katastru nemovitostí nedomohla. Podle § 980 o. z. Je třeba přihlédnout i k ustanovení § 980 zákona č. 89/1012 Sb. – bez požadovaného určení by žalobkyně nebyla chráněna před následky případného převodu vlastnického práva žalovaným na třetí osobu. Soud odkazuje i na rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, .

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu:

7. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že byt byl zakoupen pro matku žalobkyně, která tam mnoho let žila. Část kupní ceny platil žalovaný a část žalobkyně. Žalobkyně byla tehdy pracovně vytížená a nemohla záležitosti ohledně bytu vyřizovat. Žalobkyně neví, proč je v katastru zapsán jako vlastník pouze žalovaný. Žalobkyně to neřešila, byli se žalovaným manželé. Veškeré dokumenty k bytu dala žalobkyně žalovanému. Byt je nyní pronajímán a dřív v něm bydlela milenka žalovaného. Účastníci měli vždy oddělené bankovní účty, neboť žalobkyně měla dceru a navíc vydělávala násobně víc než žalovaný. Žalobkyně iniciovala koupi předmětného bytu. Žalobkyně se neúčastnila komunikace s developerem, neboť byla v ambulanci a vydělávala na ten byt. Žalobkyně se marně snažila zjistit informace o nájemním vztahu.

8. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky od prodávajícího , Anonymizováno, , a. s. kupujícímu , Jméno žalovaného, , uzavřené dne , datum, , soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, a. s. prodala shora uvedený byt za kupní cenu ve výši , částka, . Kupní smlouvu jako kupující podepsal pouze žalovaný.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV , Anonymizováno, v katastrálním území Hořelice, obec , adresa, soud zjistil, že jako výlučný vlastník shora uvedené bytové jednotky je v katastru nemovitostí zapsán pouze žalovaný, a to na základě kupní smlouvy z , datum, .

11. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, od právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného, včetně přílohy návrhu souhlasného prohlášení bývalých manželů soud zjistil, že návrh žalovaného na vypořádání SJM byl pro žalobkyni zcela neakceptovatelný. Byt je v SJM i když v katastru nemovitostí je něco jiného. Žalobkyně byla připravena podat tuto žalobu. Žalobkyně dále požadovala vypořádání podílu ve společnosti HelpRef. spol. s. r. o. částku , částka, . Splněním tohoto požadavku se eliminuje požadavek na audit a znalecký posudek. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném nájemné ve výši , částka, . Pokud by žalovaný splnil požadavky žalobkyně, nebylo by potřeba dále řešit majetek, každý by si nechal to, co má na svých účtech a co výlučně užívá. Z návrhu souhlasného prohlášení vyplývá, že by účastníci prohlásili, že byli manželé, že žalovaný koupil byt, kupní smlouva byla uzavřena za trvání manželství a kupní cena byla uhrazena ze společných peněz. Nemovitost proto není výlučným vlastnictvím žalovaného.

12. Z e-mailové zprávy žalobkyně adresované žalovanému z , datum, soud zjistil, že žalovaný nesouhlasil v dubnu 2024 s vynětím společností 7 , právnická osoba, . a 7 Steps medical s. r. o. a do dělení majetku tak spadá asi 20 milionový dluh. Účastníci proto mají společný dlu.

13. Návrhy na doplnění dokazování o dohodu o skončení nájmu bytu s datem , datum, a výslech zástupce společnosti , právnická osoba, . byly zamítnuty z důvodu procesní ekonomie, kdy soud má zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci.

14. Právně soud posoudil uvedený skutkový stav s ohledem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a podle ustálené judikatury.

15. Podle § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

16. Podle § 144 občanského zákoníku pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

17. V projednávané věci soud shledal, že účastníci byli manželé od roku 1996 do , datum, . Žalovaný uzavřel dne , datum, , tedy za trvání manželství účastníků, jako kupující kupní smlouvu o koupi předmětné bytové jednotky. Byt se tak v souladu s § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku stal součástí SJM účastníků. Nedošlo by k tomu pouze v případě, že by žalovaný prokázal, že koupě byla financována z výlučných prostředků žalovaného. Skutečnost, že v katastru nemovitostí je zapsán (nesprávně) jako vlastník pouze žalovaný, na tom nic nemění. Žalovaný neprokázal, že by nemovitost nabyl pouze ze svých výlučných prostředků, nebo že by se jednalo o majetek nabytý žalovaným za majetek náležející do výlučného vlastnictví žalovaného; k tomuto tvrzení ani nenavrhl přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žádné důkazy. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , kde , částka, představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, , částka, je sazba mimosmluvní odměny (soud vychází z tarifní hodnoty – kupní ceny bytu- viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1750/23) za jeden úkon právní služby podle § 7 a 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., , částka, režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky účinné do , datum, , a 450 je režijní paušál po , datum, , zástupce žalobkyně učinil v řízení dva účelně vynaložené úkony do , datum, a tři úkony po , datum, (převzetí zastoupení, podání žaloby do , datum, a replika, účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ), proto odměna činí , částka, , , částka, za 2 režijní paušály do , datum, a 3 od , datum, + náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo uvedené v § 142a odst. 1 .o. s. ř. platí jen pro řízení o splnění povinnosti, nikoliv v případě určovací žaloby. Nadto by náhrada nákladů řízení žalobkyni příslušela i s přihlédnutím k rozhodnutí NS sp. zn. 29 cdo 4388/2013.