8 C 313/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou hlavním městem a je oprávněn zřizovací listinou k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací. Dne datum provedl žalobce odtah (podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb.) vozidla registrační značka, vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Cena za nucené odtahy a parkovné vyplývá z nařízení hlavního města Prahy. Dluh žalované sestává z ceny za odtah částka a parkovného – to činí částka za 1. až 3. den střežení, částka za 4. až 180. den střežení a částka za každý den následující po 180 dni po odtahu vozidla. Celkem žalovaná dluží žalobci částka. Žalovaná však přes výzvu dluh neuhradila. Žalobce v závěrečném návrhu uvedl, že v řízení bylo prokázáno, nárok vznikl. Žalovaná možná vozidlo prodala, ale je stále zapsaným provozovatelem. Žalobce navrhl, aby bylo žalobě vyhověno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě po podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části. Žalovaná žije od roku 2016 v anonymizováno na anonymizována dvě slova, a v obec byla naposledy v roce 2018. Předmětný vůz prodala už v roce 2017 panu příjmení jméno, který se zavázal převést na sebe vozidlo v registru, což neudělal. Dle informací, které získala od policie, byla zřejmě vozidlo dále přeprodáno. Za nepřevedení vozidla byla už žalovaná sankciována. Bez ohledu na evidovaný stav žalovaná není vlastníkem vozidla a není oprávněna jej odkudkoliv vyzvednout. Za jeho umístění následný odtah ani jeho setrvání na odtahovém parkovišti žalobce není odpovědná. Pokud by žalovaná převzala vozidlo, vědomě by nakládala s cizí věcí. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl, a aby žalobce byl povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Žaloba měla být podána proti skutečnému vlastníku.

3. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané: Z protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že auto bylo odtaženo datum z adresy adresa až 180. den ve výši částka a za další dny částka. Ze zřizovací listiny žalobce soud zjistil, že zastupitelstvo anonymizováno obec zřídilo příspěvkovou organizaci anonymizováno služeb anonymizováno územní celek. Z výzvy k úhradě soud zjistil, že datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky částka. Z dodejky o vhození zásilky do schránky soud zjistil, že byla výzva vhozena žalované dne datum. Ze záznamu o statutu vozidla jako provozovaného provozovatelem paní celé jméno žalované soud zjistil, že od datum je žalovaná vedená jako vlastník a provozovatel vozidla. Z kopie technického průkazu soud zjistil, že provozovatelem je žalovaná. Z Kupní smlouvy soud zjistil, že pan jméno příjmení jako prodávající prodal předmětné vozidlo panu příjmení jméno jako kupujícímu, a to za částka. Kupující se zároveň zavázal převést vozidlo na svoje jméno. Z plné moci z datum soud zjistil, že žalovaná dala plnou moc svému otci jméno příjmení, ve které ho zmocnila k jednání s úřady a ve věcech dopravně správní agendy. Z dopisu Městského úřadu Černošice soud zjistil, že vozidlo je zapsané na žalovanou.

4. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Podle § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb. řidič nesmí zastavit a stát mj. na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno.

6. Podle § 27 odst. 5 cit. zák. o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

7. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

8. Podle § 2 písm b) zákona č. 361/2000 Sb. provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

9. V daném případě má soud za prokázané, že žalobce zajistil odtah vozidla žalované v souladu s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. na pokyn městské policie, za to je oprávněn požadovat po žalované částku celkem částka, když výše dlužné částky odpovídá nařízení hl. m. obec. Příslušenství pohledávky tvoří zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. K námitkám žalované soud uvádí, že v registru vozidel zapsaným vlastníkem a provozovatelem vozidla, které stálo neoprávněně na vyznačeném parkovišti, je žalovaná. Žalované se nepodařilo prokázat, kdo je toho času skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovanou předložená kupní smlouva není dle soudu platná, neboť jako vlastník a prodávající je v ní uveden otec žalované, v plné moci byl ovšem zmocněn jen k zastupování před úřady, ale zmocnění k prodeji vozidla z ní dovodit nelze. Pan anonymizována dvě slova nikdy nebyl veden jako vlastník vozidla. Žalovaná navíc uvedla, že vůz byl dále přeprodán. V současné době tak není vůbec zřejmé, kdo je skutečným vlastníkem vozidla a nelze vyloučit, že je jím dosud žalovaná. Soud proto vycházel z ust. § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu a žalovanou považuje za pasivně legitimovanou. Tento názor není ani v rozporu s rozhodnutím NS ČR sp. zn. spisová značka, kde se uvádí, že primárním subjektem povinným nahradit náklady na odstranění vozidla je osoba zapsaná jako vlastník či provozovatel v registru silničních vozidel, avšak není vyloučeno, aby náklady hradil skutečný vlastník nebo provozovatel, bude-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti. To se v daném případě nestalo. Nárok žalobce co do výše byl pak prokázaný listinnými důkazy.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka – částka představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále přísluší 2 x paušální náhrada nezastoupeného účastníka částka podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za dobu do podání žaloby včetně (předžalobní výzva, žaloba), dále, vzhledem k pozdějšímu zastoupení advokátkou, odměna za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a účast u jednání) po částka dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 x režijní paušál částka podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. za úkony shora uvedené a náhrada 21 % DPH z právního zastoupení ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.