8 C 313/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu, kterou bylo pojištěno vozidlo jméno příjmení třídy E, registrační značka pro běžné užití tohoto vozidla. Jedná se o smlouvu číslo s dobou pojištění od datum do datum. Žalobce však zjistil, že žalovaný s tímto vozidlem provozoval taxislužbu, což s sebou nese vyšší pojistné riziko, a pojistné je tudíž vyšší. Tím, že žalovaný neuvedl u sjednávání smluv pravdivé informace vznikla žalobci škoda ve výši žalované částky, když v případě pojištění vozidla taxislužby by činilo pojistné částka, žalobce však předepsal pojistné pouze ve výši částka. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když právní zástupce žalobce s tímto postupem souhlasil (č.l. 6 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva, přičemž předmětem pojištění bylo vozidlo tov. Zn. jméno příjmení třídy E, registrační značka, přičemž způsob užití tohoto vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Mezi žalobcem a žalovaným tak byla sjednána následující smlouva: smlouva číslo s dobou pojištění od datum do datum Smlouva byla uzavřena úhradou prvního pojistného ze strany žalovaného. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Provozovatelem vozidla byl uveden žalovaný. Žalovaný však uvedené vozidlo využíval k provozování taxi služby (tvrzení žalobce, výpis ze seznamu zveřejněného Ministerstvem dopravy). Žalobce žalovaného upomínal o úhradu dlužné částky ve výši částka, jako ušlé pojistné, když žalovaný vozidlo užíval k provozování taxislužby, s čímž se pojí vyšší pojistné riziko (předžalobní upomínka, podací arch).

6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky částka s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva na dobu určitou (§ 2758 a § 2861 zák. č. 89/2012 Sb.), na základě, níž vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné ve sjednané výši, a při jejichž uzavření žalovaný uvedl způsob užití pojištěného vozidla jako běžné. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný však vozidlo využíval jako vozidlo taxislužby, čímž zvýšil pojistné riziko. Naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by vozidlo používal pro běžné užití tak, jak uvedl při uzavírání smluv. Žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v ust. § 2788 a § 2790 o.z., čímž stíhá žalovaného povinnost k náhradě škody vzniklé žalobci (§ 2910 o.z.) spočívající v rozdílu mezi předepsaným pojistným a pojistným, které by bylo předepsáno, pokud by žalovaný uvedl pravdivě způsob užití vozidla pro provozování taxislužby. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka jako náhradu škody.

7. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka. Dále odměnou právního zástupce žalobce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška), kdy tarifní hodnota jednoho úkonu činí částka. Právnímu zástupci žalobce tak náleží odměna za 3 úkony právní služby dle ust. 8 a § 11 odst. 1 písm. a), d). Konkrétně se jedná o převzetí a přípravu právního zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, žalobu. Celkem tedy částka (3 x částka). Dále právnímu zástupci žalobce náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka (3 x částka), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši částka.

9. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.