8 C 324/2018

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemkům parc. [číslo] ostatní plocha, a parc. [číslo] orná půda, oba v katastrálním území a obci [obec], okres [okres], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha západ, se zrušuje.

II. Pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, a pozemek parc. [číslo] orná půda, oba v katastrálním území a obci [obec], okres [okres], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha západ, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným k nemovitostem popsaným ve výroku ad I. tohoto rozsudku takovým způsobem, aby byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby jí bylo uloženo zaplatit žalovanému na vypořádání podílů částku [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, u pozemku parc. [číslo] činí spoluvlastnický podíl žalobkyně id. 7/8 celku, podíl žalované id. 1/8 celku, u pozemku parc. [číslo] činí podíl žalobkyně id. 1/3 z celku a podíl žalované id. 2/3 z celku. Jedná se o pozemky, které slouží jako komunikace k přístupu a příjezdu k okolním pozemkům a domům, jde o pozemky pod komunikací v ulici [ulice]. Žalovaná zneužívá spoluvlastnické právo k pozemku parc. [číslo] chce ho užívat výlučně a ostatním užívání znemožnit, část pozemku chce zaplotit, jak už zástupce žalované [jméno] [příjmení] jednou učinil. V lednu 2017 obdržela žalobkyně žádost [anonymizováno] a [anonymizováno], aby byl pozemek parc. [číslo] určen jako komunikace, neboť přístup přes něj potřebují, aby se dostali ke svým nemovitým věcem. Předmětné pozemky jsou účelovými komunikacemi. K tomu, aby byly zařazeny do sítě místních komunikací, musí být žalobkyně jejich vlastníkem. Před výstavbou rodinných domů v dané lokalitě bylo podmínkou, že následně budou všechny nově vzniklé komunikace převedeny do vlastnictví žalobkyně. U všech ostatních pozemků se tak stalo. U pozemku parc. [číslo] pan [příjmení] [jméno] [příjmení] svůj podíl o velikosti 1/3 na žalobkyni převedl, žalovaná tak odmítla učinit. Pozemky neužívá ani neudržuje. Zachování předmětných pozemků jako komunikace je třeba pro přístup k pozemkům parc. [číslo] průjezdnost je třeba zachovat i pro integrovaný záchranný systém.

2. Žalovaná navrhla, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků a vypořádáno tak, že pozemek parc. č. bude přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, pozemek parc. [číslo] bude rozdělen mezi účastníky podle geometrického plánu, který žalovaná dodá. Uvedla, že pozemek parc. [číslo] je skutečně komunikací, pozemek parc. [číslo] však komunikací není, pouze žalobkyně chce, aby jí byl. V projektu na výstavbu rodinných domů nebyl tento pozemek jako komunikace označen. Jde o nerovný pozemek, na kterém se drží voda, jeho využití pro průjezd a odbočení na hlavní silnici je nebezpečné, na části pozemku je zeleň. Komunikační potřeba se týká maximálně části pozemku (dál od hlavní silnice), tu část navrhuje žalovaná k přikázání žalobkyni.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z informací o pozemcích z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně s podílem o velikosti jedné třetiny a žalovaná s podílem o velikosti dvou třetin jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v kat. úz. [obec], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – západ, pozemek je evidován jako orná půda, dále že žalobkyně s podílem o velikosti sedmi osmin a žalovaná s podílem o velikosti jedné osminy jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 298 m2 v kat. úz. [obec], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – západ, pozemek je evidován jako ostatní komunikace, ostatní plocha. Z katastrální mapy soud zjistil tvar a umístění obou pozemků. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, jak se v průběhu času měnilo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizována tři slova].

4. Žalovaná se dopisem obrátila na žalobkyni s návrhem na hospodaření se společnou věcí, pozemkem parc. [číslo] kdy navrhla, že pozemek by byl pouze z části užíván jako přístupová a příjezdová cesta, v části, směrem k hlavní komunikaci [ulice] by byl užíván pouze žalovanou jako většinovým spoluvlastníkem jako louka. Následně žalovaná rozhodla o takovém způsobu užívání jako většinový spoluvlastník (dopisy ze dne 15. 3. a [datum]). 5. [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení] požádali žalobkyni, aby byly předmětné pozemky určeny jako komunikace, aby je mohli bez problémů k takovému účelu používat (žádost ze dne [datum]). [stát. instituce] rozhodl o návrhu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], že se určuje, že komunikace na pozemku [parcelní číslo] v kat. úz. a obci [obec] je veřejně přístupná účelová komunikace. Žalovaná proti rozhodnutí podala odvolání, na základě kterého Krajský úřad Středočeského kraje toto rozhodnutí zrušil a vrátil k dalšímu projednání a rozhodnutí. Následně Obecní úřad Vrané nad Vltavou řízení zastavil, když Ing. [příjmení] vzala návrh zpět (rozhodnutí č. j. 1464/2012, odvolání z 2. 11. 2012, rozhodnutí KÚ z [datum], rozhodnutí ze dne [datum]).

6. Z fotografií založených do spisu žalobkyní bylo zjištěno, že příjezd i příchod na pozemek parc. [číslo] ve směru od hlavní silnice byl v určité době zamezen umístěním drátěného pletiva nataženého napříč, na fotografii jsou také patrné vyjeté pruhy svědčící o užívání pozemku jako příjezdové cesty. Pozemek žalobkyně užívaný jako zahrada parc. [číslo] (výpis z KN, [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec]) je směrem k pozemku parc. [číslo] oplocen masivním zděným oplocením. Ze starších fotografií (černobílých) je zjevné, že v místech pozemku parc. [číslo] vedla prašná či travou zarostlá cesta s vyjetými„ kolejemi“ i v ve vzdálenější minulosti, zcela přesný průběh cesty však z fotografií patrný není. Část pozemku parc. [číslo] je travnatá, část šotolinová (fotografie od žalované). Další fotografie ukazují podobu a povrch pozemku parc. [číslo] křížení s ulicí parc. [číslo]. Žalobkyně sdělovala v reakci na předchozí výzvu policii, že [datum] byly na pozemní komunikaci na části pozemku parc. [číslo] umístěny překážky provozu, o umístění byla žalobkyně informována dopisem žalobkyně zastoupené V. Křivou o umístění„ dočasných zábran“ (dopisem z [datum]), obecní úřad vyzval žalobkyni k okamžitému odstranění nepovolené stavby plotu (výzva z [datum]), obec obdržela informaci, že v nočních hodinách 28. 11. málem došlo k nabourání vozidla do překážky, která není vůbec označena a není dobře vidět. Vhledem k tomu, že V. [příjmení] nehodlá překážku odstranit, odstranila ji žalobkyně (dopis ze dne [datum]).

7. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaná navrhovala rozdělení pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec].

8. V rozhodnutí o umístění stavby, vydaném Městským úřadem Jílové u Prahy, stavebním úřadem, týkajícím se přístavby rekreačního objektu č. ev. 120 v kat. úz. [obec], bylo mj. uvedeno, že vjezd osobním vozem na pozemek parc. [číslo] není zajištěn, ale u přístavby to stavební úřad neřeší (rozhodnutí ze dne [datum]). Obecní úřad Dolní Břežany vydal stavební povolení ke stavbě komunikací a veřejného osvětlení ve [obec] v lokalitě [anonymizováno] kole, netýkalo se pozemku parc. [číslo] územní řízení vedené před vydáním stavebního povolení ovšem zmiňovalo„ stávající komunikaci“ na východní straně lokality, což je oblast, kde leží pozemek parc. [číslo] (oznámení o zahájení územního řízení z [datum], rozhodnutí o povolení stavby z [datum]). Žalovaná a [jméno] [příjmení] podali na Obecní úřad Vrané nad Vltavou v roce 2011 podnět k nepodstatné změně územního plánu, aby tehdy jejich společný pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [obec] byl v novém územním plánu označen jako zeleň – zahrada (listina datovaná [datum]). Ing. [jméno] [příjmení] napsala [jméno] [příjmení], že zájemci o koupi pozemků parc. [číslo] v kat. úz. [obec] mají zájem o zřízení věcného břemene (příjezdu) s ohledem na podmínky banky pro získání úvěru. Posílá proto návrh na zřízení věcného břemene a žádá o vyjádření jeho stanoviska (dopis z [datum]). Pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [obec] měl v minulosti mnohem větší výměru, rozdělen byl v roce 1998, při dělení pozemku bylo počítáno s cestou o šíři 4,5 m metru v místě současného vedení pozemku parc. [číslo] (katastrální mapa z roku 1997, územní rozhodnutí ze dne [datum]). Žalovaná sdělila žalobce, že nesouhlasí s návrhem místní úpravy provozu po pozemku parc. [číslo] když tento je ornou půdou (dopis z [datum]). Podle informace Městského úřadu Černošice, odbor územního plánování s datem [datum] jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] určeny územním plánem jako součást plochy veřejných prostranství (územně plánovací informace o podmínkách využívání území). Z vyjádření Městského úřadu Černošice, odboru stavebního úřadu, oddělení dopravy a správy komunikací ze dne [datum] bylo zjištěno, že úřad jako silniční správní úřad doporučuje ponechat komunikaci na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] jako účelovou komunikaci oboustranně průjezdnou z důvodu zajištění dopravní obslužnosti přilehlých nemovitostí a zejména pro zajištění průjezdu vozidel integrovaného záchranného systému (IZS). Dle vyjádření starostky obce Mgr. [příjmení] odeslaného zástupkyni žalované ze dne [datum] byl [jméno] obce předložen geometrický plán [číslo] rada nesouhlasila s návrhem žalované na vypořádání ani s rozhodnutím žalované jako většinového spoluvlastníka.

9. Dle vyjádření velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů [anonymizováno] s datem [datum] pro případ zásahu (vozidel IZS) na pozemcích parc. [číslo] je nezbytné, aby komunikace parc. [číslo] byla průjezdná oběma směry, tedy i od ulice [ulice], a zejména příjezd cisteren s hasicími médii byl od ulice [ulice], a to vzhledem ke značnému úhlu otáčení.

10. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] ve svědecké výpovědi uvedla, že vlastnila chatu ve [obec], dávala podnět, aby pozemek parc. [číslo] byl určen jako účelová komunikace, protože jim bylo zamezováno panem [příjmení] v přístupu k jejich pozemku parc. [číslo]. Navrhovali zřízení věcného břemene přístupu, nabízeli odkoupení pozemku, vše neúspěšně. Pozemek používali k pěšímu přístupu i příjezdu autem, pan [příjmení] tehdy nebránil fyzicky, ale opakovaně říkal, že si to nepřeje. Cestu odspodu nevyužívali proto, že tam je sráz a cesta není zpevněná.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je vlastníkem rekreačního domku, který užívá k celoročnímu bydlení, ve [obec] na pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] též z výpisu z KN). [anonymizována dvě slova] mu říkal hned po přistěhování, že pozemek parc. [číslo] je jeho a že přes něj nemůže jezdit. [příjmení] sám nemá po většinu roku problém přijíždět druhou stranou odspodu, tento příjezd je však problematický v zimě při sněhu (do úzké ulice se nevejde radlice) a s ohledem na obtížnější manévrování vozem je složitý pro jeho manželku. Cesta dole je sice široká, ale do prudkého svahu, sanitka to již jednou málem nevyjela. [příjmení] bydlel ve [obec] celý život, ví, že cesta od [příjmení] se vždy jako cesta používala.

12. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že vlastnil rekreační chatu na pozemku parc. [číslo] na ni se vždy jezdilo z ulice [ulice], když to byl prakticky jediný přístup, pouze za dobrého počasí a když nebylo příliš rozorané pole se dalo jet i z druhé strany. I vlastníci chat, které leží dál, používali stejný příjezd z [příjmení], nikdy v minulosti tomu nikdo nebránil (až v poslední době, jak ví z doslechu, zmínil jméno pana [příjmení]), jezdilo se tudy i nákladními auty. Svědek potvrdil, že s největší pravděpodobností odesílal e-mailem žalobkyni dne [datum] vyjádření, kde uvedl k otázce posouzení existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace. Ve vyjádření je mj. uvedeno, že nezpevněná cesta, po které je z komunikace [ulice] přístup a příjezd k pozemků parc. [číslo] se používala v minulosti již od roku [rok] (což ví od svého otce) jako komunikace bez veškerých překážek a omezení (e-mailová zpráva z [datum], dopis s podacím razítkem s datem [datum]).

13. Z usnesení [číslo] k zápisu z jednání zastupitelstva [územní celek] bylo zjištěno, že zastupitelstvo dne [datum] odsouhlasilo podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním pozemků do vlastnictví obce za náhradu. V pasportu komunikací [územní celek] je zahrnuta komunikace [ulice] jako místní komunikace obslužná, obsahuje vypočtené pozemky uvedených parcelních čísel, mj. pozemky parc. [číslo].

14. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], předloženého žalobkyní, soud nevycházel, když posudek určoval administrativní cenu a k ceně obvyklé se vyjádřil pouze dvěma větami a vycházel ze sdělení žalobkyně. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] a z výpovědi znalce soud zjistil, že obvyklá cena nemovitostí, pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] by mohla být stanovena ve výši [částka] za jeden m. U pozemku parc. [číslo] jde tak o částku [částka] za celek pozemku, u pozemku parc. [číslo] jde o částku [částka] za celek pozemku. Pokud by bylo zvoleno ocenění dle cenového předpisu, cena by činila u pozemku parc. [číslo] částku [částka] a u pozemku parc. [číslo] částku [částka]. Administrativní cenu, která není cenou obvyklou, zmínil v posudku jednak pro určité srovnání, když v posudku ve spisu založeném byla určována administrativní cena, také proto, že takový typ pozemků jako pozemky oceňované se na trhu běžně neobchoduje, proto měl omezenou možnost porovnávací. Rozšířil však vzorek pro porovnání po celé republice (zde vycházel i z realitních nabídek) a v úvahu vzal i uskutečněné prodeje v místě v dřívější minulosti. Pozemky oceňoval jako komunikace proto, že byl na místě samém, viděl vyjeté„ koleje“ a i šíři pozemku vyhodnotil jako dostačující pro posouzení pozemků jako komunikace.

15. Další listinné důkazy soud nerozebírá, protože nejsou pro věc samu podstatné (pozvánka na jednání o pozemních komunikacích, kupní smlouvy o prodeji pozemků sloužících jako komunikace v let 2008 a 2010, další vzájemná komunikace zástupců účastníků apod., žádost o poskytnutí informace) a skutkový stav byl již náležitě zjištěn, nebo listiny nejsou nikým podepsané či kompletní, proto mají nulovou vypovídací hodnotu (vyjádření k zadání stavby [anonymizována tři slova] kole, posudek [anonymizováno] záchranné služby). Pro nadbytečnost soud nevyslechl další navržené svědky.

16. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § [číslo] odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

17. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětným nemovitostem, žalobkyně má zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem vypočteným ve výroku ad I.) tohoto rozsudku zrušil.

18. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě soudu proto nejprve jako předběžnou otázku řešil, zda je možné reálné rozdělení zejména pozemku parc. [číslo] (když o budoucím osudu ve smyslu jeho přikázání za náhradu žalobkyni pozemku parc. [číslo] panovala mezi účastníky shoda). Při tomto posouzení soud přihlédl i k ustanovení § 1142 o. z. Rozhodnutí by bylo jednoznačné, pokud by pozemek parc. [číslo] byl nade vši pochybnost veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pak by bylo zjevné, že (pro zachování své funkce) rozdělen být nemůže, a to ani způsobem navrženým žalovanou, ani nijak jinak. Po provedeném rozsáhlém dokazování má soud za to, že předmětný pozemek jako celek by mohl být považován za účelovou komunikaci, byť striktně vzato není zcela a nade vši pochybnost naplněn jeden ze znaků účelové komunikace, a to nutná komunikační potřeba, když příjezd ke všem stavbám na pozemcích sousedících s pozemkem parc. [číslo] je možné uskutečnit pouze po té části pozemku parc. [číslo] kterou navrhovala žalovaná přikázat do vlastnictví žalobkyně. Jde však zejména o příjezd obtížnější, s potřebou složitějšího manévrování. Pro veřejnou potřebu je tak přístup a příjezd přes celý pozemek parc. [číslo] (tedy oběma směry, od [příjmení] ulice i od pozemku parc. [číslo]) zcela žádoucí, jak vyplývá nejen z z vyjádření hasičů, ale i stanoviska stavebního úřadu a silničního správního úřadu. Pozemek je navíc v územním plánu veden jako veřejné prostranství. A vzhledem k tomu, že v dané věci nejde o určení, zda je pozemek účelovou komunikací, nýbrž o vypořádání podílového spoluvlastnictví, má soud širší prostor pro uvážení budoucího využití, kdy při posouzení otázky překážky rozdělení je nutno vzít v potaz i veřejně prospěšný cíl. Tím rychlý a bezpečný průjezd oblastí pro vozidla IZS nepochybně je.

19. Podle rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] je třeba vzít v úvahu, že zákon samozřejmě nemůže výslovně řešit veškeré případy, jež mohou v praxi nastat. Za takové situace by mechanická aplikace ustanovení § 1142 odst. 1 o. z. mohla vést k řešení, které by mohlo být z hlediska spravedlivého uspořádání nežádoucí a v mohlo by vést k dalším komplikacím. Obecné soudy proto musí brát zřetel i na celkové výsledné uspořádání, za určitých okolností tak může dojít k oslabení prioritního principu reálného rozdělení věcí, a to ve prospěch principu přikázání věcí jednomu z účastníků.

20. Toto rozhodnutí je použitelné právě v dané věci. Využití nejen pozemku parc. [číslo] ale i celého pozemku parc. [číslo] jako veřejně přístupné účelové komunikace (čímž se umožní i její změna na místní komunikaci) bude účelnějším využitím (ke kterému ostatně dlouhodobě fakticky slouží desítky let) než žalovanou plánované užití pro pěstování malin a jiných keřů v prostoru odděleném od vlastní zahrady ve vlastnictví žalované masivním zděným jednolitým neprůhledným plotem, kdy na pozemek parc. [číslo] není možné ani přímo projít kupř. vrátky. Soud proto rozhodl o způsobu vypořádání tak, že oba pozemky přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

21. Výše vypořádacího podílu pak vyplývá ze zjištěné obvyklé ceny pozemků a velikosti podílů obou účastníků, jako náhrada se žalované dostanou dvě třetiny hodnoty (obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce) předmětného pozemku parc. [číslo] jedna osmina ceny pozemku parc. [číslo] tedy částky [částka] (2/3 z ceny [částka]) a [částka] (1/8 z ceny [částka]), celkem [částka] Lhůta k plnění byla zvolena o něco delší než obvyklá třídenní s ohledem na povahu žalobkyně jako veřejné korporace.

22. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, soud rozhodoval podle § 142 a § 150 o. s. ř., když v tomto typu řízení obecně není jednoznačné, který z účastníků měl úspěch ve věci a kdo neúspěch, když oba navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ohledně způsobu vypořádání mezi účastníky panovala shoda u jednoho ze dvou vypořádávaných pozemků. Co do poloviny nákladů je tak namístě rozhodnutí, že každý z účastníků si ponese náklady řízení ze svého. U druhého z pozemků bylo sporné již to, zda má být rozdělen nebo jako celek někomu přikázán. V tomto smyslu byla úspěšná žalobkyně. Soud proto celkově o nákladech řízení rozhodl, že žalobkyně má právo na náhradu jedné poloviny nákladů řízení - tedy jedné poloviny soudního poplatku (výše činí [částka], polovina je [částka]) a jedné poloviny nákladů právního zastoupení. [příjmení] [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 8 odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty [částka], [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalobkyně učinil v řízení 9 úkonů (převzetí zastoupení, žaloba, tři vyjádření ve věci samé z [datum], [datum] a [datum], účast u 4 soudních jednání), proto odměna činí [částka], [částka] za 9 režijních paušálů, dále přísluší náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem náklady právního zastoupení [částka], celkové náklady řízení žalobkyně [částka], z toho polovina je [částka]