8 C 335/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu titul Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně právně zastoupena advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalovaného právně zastoupen advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na výživné manželky,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném manželky za období září 2019 až listopad 2019 částku částka měsíčně, za období prosinec rok částku částka a dále počínaje březnem rok výživné ve výši částka měsíčně vždy do 15. dne v měsíci.

II. Co do zbytku, pokud žalobkyně požadovala placení dalších částka měsíčně za období září 2019 až listopad 2019, dalších částka měsíčně v prosinci rok, dalších částka měsíčně v lednu a únoru rok a dalších částka měsíčně počínaje březnem rok, se žaloba zamítá.

III. Dlužné výživné ve výši částka je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných spolu s běžným výživným vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – západ soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala výživného pro její osobu od svého manžela – žalovaného, počínaje zářím rok, ve výši částka měsíčně. Svoji žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou manželé, kteří žijí ve společné domácnosti, žalovaný však již dvakrát podal návrh na rozvod a od ledna rok přestal žalobkyni na chod domácnosti přispívat, ačkoliv má příjmy z podnikání cca částka měsíčně a žalobkyně pouze příjem ze zaměstnání ve výši částka, když pečuje o svého vnuka jméno příjmení, proto nemůže dosahovat vyššího příjmu.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že účastníci spolu již delší dobu nežijí. Příjmy žalovaného, které nedosahovaly výše uvedené v žalobě, byly zasílány na účet žalobkyně, navíc jsou spojeny s vysokými náklady na provozování autodopravy jako podnikatelské činnosti. Příjem žalobkyně nedosahuje ani minimální mzdy, žalobkyně netvrdí žádné důvody, pro které by se nebyla schopná sama živit.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: účastníci jsou manželé od datum, manželství dosud trvá, u zdejšího soudu probíhá řízení o rozvod manželství (mezi účastníky nesporné). Žalobkyně bydlí od datum v pronajatém bytě v obec, kde nájemné činí částka měsíčně a zálohy na vodné, teplo a odvoz odpadu činí částka měsíčně (nájemní smlouva z datum). Zálohy na elektřinu platí žalobkyně ve výši částka měsíčně (oznámení o výši záloh). Za rezervační zálohu v souvislosti s pronájmem bytu žalobkyně zaplatila v listopadu 2019 částku částka (příjmový platební doklad).

4. Ze zprávy dřívějšího zaměstnavatele žalobkyně titul. jméno příjmení bylo zjištěno, že v období od dubna 2016 do října 2019 byla žalobkyně zaměstnána na poloviční úvazek jako pomocnice v domácnosti, pobírala čistou mzdu částka, v říjnu 2019 ve výši částka. V listopadu a prosinci 2019 žalobkyně pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši částka měsíčně (rozhodnutí úřadu práce). Od datum je žalobkyně zaměstnána jako uklízečka na plný úvazek v ZŠ obec, její plat činí částka měsíčně (pracovní smlouva ze dne datum, platový výměr). Ze zprávy Městského úřadu Brandýs nad Labem – příjmení jméno ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně měla ve své faktické péči svého nezletilého vnuka jméno příjmení, narozeného datum OSPOD neměl námitky proti svěření nezletilého do péče žalobkyně.

5. Ze zprávy právnická osoba s. r. o. bylo zjištěno, že žalovaný působil jako dopravce pro uvedenou společnost, za tuto činnost mu byly vyplaceny následující částky: částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum a částka dne datum. Ze zprávy obec správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod, v roce rok ve výši částka měsíčně, od datum ve výši částka měsíčně. Z exekučního příkazu anonymizováno úřadu pro Středočeský kraj bylo zjištěno, že ke dni datum dlužil žalovaný finančnímu úřadu částka včetně úroků a nákladů exekuce. Dluh u Okresní správy sociálního zabezpečení ke dni datum činil částka (výkaz nedoplatků). Ze změnového listu bylo zjištěno, že žalovaný přerušil provozování živnosti od datum do datum. Z daňových přiznání žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný v roce 2017 vykázal roční příjem částka a výdaje částka, v roce 2018 roční příjem ve výši částka a výdaje částka. Za rok 2019 žalovaný daňové přiznání nepředložil. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ve výši částka se společností právnická osoba s měsíční splátkou částka (smlouva o úvěru ze dne datum). Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ve výši částka s měsíční splátkou částka.

6. Z výpisu z účtu žalobkyně u právnická osoba bylo zjištěno, že ke dni datum disponovala částkou částka, nebyly zaznamenány žádné vyšší příjmy ani výdaje. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba bylo zjištěno, jaké měl žalovaný příjmy a výdaje v žalovaném období od září rok, dále to, že ke dni datum byl zůstatek účtu částka. V srpnu 2019 byly připsány platby od právnická osoba s. r. o. v celkové výši částka, v září rok ve výši částka, v říjnu 2019 ve výši částka, v listopadu 2019 ve výši částka, v prosinci 2019 ve výši částka, v březnu rok ve výši částka, dále dvě platby od právnická osoba k. r., s. r. o. ve výši částka v lednu 2020 a částka v únoru rok. Z výpisu jsou dále patrné výběry hotovosti ve výši přes částka v srpnu rok, ve výši částka v září rok, ve výši částka v říjnu rok, ve výši částka v listopadu rok, ve výši částka v prosinci rok, ve výši částka v lednu rok, ve výši částka v únoru a části března rok. Z výpisu z účtu žalovaného je dále zřejmý příjem invalidního důchodu, platby za telefon, elektřinu, pohonné hmoty a pravidelné platby splátek úvěrů u ČMSS a příjmení jméno a průběžné platby dluhů u finančního úřadu, VZP a PSSZ 7. Žalovaný jako pronajímatel a příjmení příjmení jako nájemce uzavřeli dne datum smlouvu o nájmu nemovitostí týkající se stavby v obec na dobu určitou od datum do datum s měsíčním nájemným částka (nájemní smlouva).

8. Další navržený důkaz (výslech svědkyně jméno příjmení) již soud neprovedl, protože důkaz byl navržen až po zákonné koncentraci řízení, a to k novému dosud neuvedenému tvrzení o dluzích žalovaného vůči svědkyni.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

10. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále o. z., manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti (§ 913 odst. 2 věta první o. z.).

11. V daném případě se žalobkyně jako manželka (manželství účastníků nebylo dosud pravomocně rozvedeno) domáhá určení výživného, když tvrdí, že její životní úroveň je (a v minulosti byla) nižší než žalovaného.

12. Soud proto posuzoval, nakolik odlišnou hmotnou a kulturní úroveň účastníci mají. Zjistil, že posuzované období je třeba rozdělit na několik etap, neboť příjmy a výdaje účastníků, a to zejména na straně žalovaného, byly v čase velmi proměnlivé. V období září a říjen rok měla žalobkyně pouze velmi nízký příjem z práce na částečný úvazek, když zároveň celodenně pečovala o dvouletého vnuka, žalovaný měl příjem jednak z částečného invalidního důchodu, ale zejména z podnikání, kdy i po zaplacení všech pravidelných plateb, splátek dluhů a úvěrů vybíral z účtu v hotovosti částky přesahující částka měsíčně. V listopadu rok měla žalobkyně příjem pouze z podpory v nezaměstnanosti v zanedbatelné výši, obdobně v prosinci rok. V období do listopadu rok neměla žalobkyně výdaje spojené s bydlením, nejprve bydlela se žalovaným, poté u své sestry, které za možnost bydlení nic neplatila, od prosince rok žije v pronájmu, v prosinci vynaložila kromě nájemného ještě jednorázovou částku – rezervační poplatek. Soud proto má za přiměřenou částku na vyrovnání životní úrovně účastníků za období od podání žaloby do listopadu rok částku částka měsíčně, v prosinci pak částka s přihlédnutím ke snížení již tak malého příjmu žalobkyně a značnému zvýšení jejích nákladů. Jiná pak je situace v období od ledna rok do února rok, kdy žalobkyně začala dosahovat o něco vyššího příjmu ze zaměstnání již na plný úvazek, žalovaný zároveň přerušil podnikání a příjem má již jen z částečného invalidního důchodu. V tomto období soud neshledal zásadní rozdíl v životní úrovni účastníků, proto za toto období neuložil žalovanému výživné manželky platit. V období od března 2020 nadále pak uložil povinnost placení výživného, ovšem pouze částka měsíčně, žalovaný měl ještě příjem v souvislosti s předchozím podnikáním (v březnu) a počínaje dubnem má příjem z pronájmu, na straně žalobkyně se poměry nezměnily. Proto soud žalobě částečně vyhověl a částečně ji zamítl, jak uvedeno ve výroku rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že výživné bylo určeno za dobu od září rok, vznikl žalovanému dluh na výživném za dobu do rozhodnutí soudu, protože žalovaný za toto období dosud nezaplatil žalobkyni na výživném nic. Je tak povinen žalobkyni dluh zaplatit, a to celkem částka (3 x částka, 1 x částka, 3 x částka), s ohledem na výši dluhu a současné možnosti žalovaného v přiměřených splátkách spolu s běžným výživným. V případě, že nebude dluh řádně splácen ve splátkách, stane se splatným celý najednou.

14. Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena, proto poplatková povinnost přechází dle § 2 odst. 3 cit. zák. na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena z přisouzené částky podle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li odvolání podáno včas a oprávněnou osobou, stává se tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.