8 C 335/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu titul Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně právně zastoupena advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalovaného právně zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na výživné manželky,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném manželky za období září 2019 až listopad 2019 částku [částka] měsíčně, za období prosinec [rok] částku [částka] a dále počínaje březnem [rok] výživné ve výši [částka] měsíčně vždy do 15. dne v měsíci.

II. Co do zbytku, pokud žalobkyně požadovala placení dalších [částka] měsíčně za období září 2019 až listopad 2019, dalších [částka] měsíčně v prosinci [rok], dalších [částka] měsíčně v lednu a únoru [rok] a dalších [částka] měsíčně počínaje březnem [rok], se žaloba zamítá.

III. Dlužné výživné ve výši [částka] je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných spolu s běžným výživným vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – západ soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala výživného pro její osobu od svého manžela – žalovaného, počínaje zářím [rok], ve výši [částka] měsíčně. Svoji žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou manželé, kteří žijí ve společné domácnosti, žalovaný však již dvakrát podal návrh na rozvod a od ledna [rok] přestal žalobkyni na chod domácnosti přispívat, ačkoliv má příjmy z podnikání cca [částka] měsíčně a žalobkyně pouze příjem ze zaměstnání ve výši [částka], když pečuje o svého vnuka [jméno] [příjmení], proto nemůže dosahovat vyššího příjmu.

2. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že účastníci spolu již delší dobu nežijí. Příjmy žalovaného, které nedosahovaly výše uvedené v žalobě, byly zasílány na účet žalobkyně, navíc jsou spojeny s vysokými náklady na provozování autodopravy jako podnikatelské činnosti. Příjem žalobkyně nedosahuje ani minimální mzdy, žalobkyně netvrdí žádné důvody, pro které by se nebyla schopná sama živit.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: účastníci jsou manželé od [datum], manželství dosud trvá, u zdejšího soudu probíhá řízení o rozvod manželství (mezi účastníky nesporné). Žalobkyně bydlí od [datum] v pronajatém bytě v [obec], kde nájemné činí [částka] měsíčně a zálohy na vodné, teplo a odvoz odpadu činí [částka] měsíčně (nájemní smlouva z [datum]). Zálohy na elektřinu platí žalobkyně ve výši [částka] měsíčně (oznámení o výši záloh). Za rezervační zálohu v souvislosti s pronájmem bytu žalobkyně zaplatila v listopadu 2019 částku [částka] (příjmový platební doklad).

4. Ze zprávy dřívějšího zaměstnavatele žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v období od dubna 2016 do října 2019 byla žalobkyně zaměstnána na poloviční úvazek jako pomocnice v domácnosti, pobírala čistou mzdu [částka], v říjnu 2019 ve výši [částka]. V listopadu a prosinci 2019 žalobkyně pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka] měsíčně (rozhodnutí úřadu práce). Od [datum] je žalobkyně zaměstnána jako uklízečka na plný úvazek v ZŠ [obec], její plat činí [částka] měsíčně (pracovní smlouva ze dne [datum], platový výměr). Ze zprávy Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně měla ve své faktické péči svého nezletilého vnuka [jméno] [příjmení], narozeného [datum] OSPOD neměl námitky proti svěření nezletilého do péče žalobkyně.

5. Ze zprávy [právnická osoba] s. r. o. bylo zjištěno, že žalovaný působil jako dopravce pro uvedenou společnost, za tuto činnost mu byly vyplaceny následující částky: [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod, v roce [rok] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] ve výši [částka] měsíčně. Z exekučního příkazu [anonymizováno] úřadu pro Středočeský kraj bylo zjištěno, že ke dni [datum] dlužil žalovaný finančnímu úřadu [částka] včetně úroků a nákladů exekuce. Dluh u Okresní správy sociálního zabezpečení ke dni [datum] činil [částka] (výkaz nedoplatků). Ze změnového listu bylo zjištěno, že žalovaný přerušil provozování živnosti od [datum] do [datum]. Z daňových přiznání žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný v roce 2017 vykázal roční příjem [částka] a výdaje [částka], v roce 2018 roční příjem ve výši [částka] a výdaje [částka]. Za rok 2019 žalovaný daňové přiznání nepředložil. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ve výši [částka] se společností [právnická osoba] s měsíční splátkou [částka] (smlouva o úvěru ze dne [datum]). Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka].

6. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni [datum] disponovala částkou [částka], nebyly zaznamenány žádné vyšší příjmy ani výdaje. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] bylo zjištěno, jaké měl žalovaný příjmy a výdaje v žalovaném období od září [rok], dále to, že ke dni [datum] byl zůstatek účtu [částka]. V srpnu 2019 byly připsány platby od [právnická osoba] s. r. o. v celkové výši [částka], v září [rok] ve výši [částka], v říjnu 2019 ve výši [částka], v listopadu 2019 ve výši [částka], v prosinci 2019 ve výši [částka], v březnu [rok] ve výši [částka], dále dvě platby od [právnická osoba] k. r., s. r. o. ve výši [částka] v lednu 2020 a [částka] v únoru [rok]. Z výpisu jsou dále patrné výběry hotovosti ve výši přes [částka] v srpnu [rok], ve výši [částka] v září [rok], ve výši [částka] v říjnu [rok], ve výši [částka] v listopadu [rok], ve výši [částka] v prosinci [rok], ve výši [částka] v lednu [rok], ve výši [částka] v únoru a části března [rok]. Z výpisu z účtu žalovaného je dále zřejmý příjem invalidního důchodu, platby za telefon, elektřinu, pohonné hmoty a pravidelné platby splátek úvěrů u ČMSS a [příjmení] [jméno] a průběžné platby dluhů u finančního úřadu, VZP a PSSZ 7. Žalovaný jako pronajímatel a [příjmení] [příjmení] jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nemovitostí týkající se stavby v [obec] na dobu určitou od [datum] do [datum] s měsíčním nájemným [částka] (nájemní smlouva).

8. Další navržený důkaz (výslech svědkyně [jméno] [příjmení]) již soud neprovedl, protože důkaz byl navržen až po zákonné koncentraci řízení, a to k novému dosud neuvedenému tvrzení o dluzích žalovaného vůči svědkyni.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

10. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále o. z., manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti (§ 913 odst. 2 věta první o. z.).

11. V daném případě se žalobkyně jako manželka (manželství účastníků nebylo dosud pravomocně rozvedeno) domáhá určení výživného, když tvrdí, že její životní úroveň je (a v minulosti byla) nižší než žalovaného.

12. Soud proto posuzoval, nakolik odlišnou hmotnou a kulturní úroveň účastníci mají. Zjistil, že posuzované období je třeba rozdělit na několik etap, neboť příjmy a výdaje účastníků, a to zejména na straně žalovaného, byly v čase velmi proměnlivé. V období září a říjen [rok] měla žalobkyně pouze velmi nízký příjem z práce na částečný úvazek, když zároveň celodenně pečovala o dvouletého vnuka, žalovaný měl příjem jednak z částečného invalidního důchodu, ale zejména z podnikání, kdy i po zaplacení všech pravidelných plateb, splátek dluhů a úvěrů vybíral z účtu v hotovosti částky přesahující [částka] měsíčně. V listopadu [rok] měla žalobkyně příjem pouze z podpory v nezaměstnanosti v zanedbatelné výši, obdobně v prosinci [rok]. V období do listopadu [rok] neměla žalobkyně výdaje spojené s bydlením, nejprve bydlela se žalovaným, poté u své sestry, které za možnost bydlení nic neplatila, od prosince [rok] žije v pronájmu, v prosinci vynaložila kromě nájemného ještě jednorázovou částku – rezervační poplatek. Soud proto má za přiměřenou částku na vyrovnání životní úrovně účastníků za období od podání žaloby do listopadu [rok] částku [částka] měsíčně, v prosinci pak [částka] s přihlédnutím ke snížení již tak malého příjmu žalobkyně a značnému zvýšení jejích nákladů. Jiná pak je situace v období od ledna [rok] do února [rok], kdy žalobkyně začala dosahovat o něco vyššího příjmu ze zaměstnání již na plný úvazek, žalovaný zároveň přerušil podnikání a příjem má již jen z částečného invalidního důchodu. V tomto období soud neshledal zásadní rozdíl v životní úrovni účastníků, proto za toto období neuložil žalovanému výživné manželky platit. V období od března 2020 nadále pak uložil povinnost placení výživného, ovšem pouze [částka] měsíčně, žalovaný měl ještě příjem v souvislosti s předchozím podnikáním (v březnu) a počínaje dubnem má příjem z pronájmu, na straně žalobkyně se poměry nezměnily. Proto soud žalobě částečně vyhověl a částečně ji zamítl, jak uvedeno ve výroku rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že výživné bylo určeno za dobu od září [rok], vznikl žalovanému dluh na výživném za dobu do rozhodnutí soudu, protože žalovaný za toto období dosud nezaplatil žalobkyni na výživném nic. Je tak povinen žalobkyni dluh zaplatit, a to celkem [částka] (3 x [částka], 1 x [částka], 3 x [částka]), s ohledem na výši dluhu a současné možnosti žalovaného v přiměřených splátkách spolu s běžným výživným. V případě, že nebude dluh řádně splácen ve splátkách, stane se splatným celý najednou.

14. Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena, proto poplatková povinnost přechází dle § 2 odst. 3 cit. zák. na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena z přisouzené částky podle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch.