8 C 353/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 111 765,62 Kč s příslušenstvím

I. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci 96 765,62 Kč s úrokem 4,8 % ročně z částky 111 765,62 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 111 765,62 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 15 000 Kč.

III. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 18 586,8 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit mu částku 111 765,62 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že 1. žalovaný uzavřel dne datum s žalobcem smlouvu o stavebním spoření, na základě které požádali oba žalovaní o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne datum byla smlouva o poskytnutí meziúvěru uzavřena, a to na úvěr do výše 250 000 Kč. Tento úvěr byl v plné výši vyčerpán. Následně, po splnění podmínek pro získání řádného úvěru, byla mezi účastníky dne datum uzavřena úvěrová smlouva ke smlouvě o stavebním spoření, prostřednictvím které byly žalovaným poskytnuty prostředky ve výši 146 771,51 Kč, jež byly použity, spolu se zůstatkem na vkladovém účtu ve výši 103 228,49 Kč, na splacení vyčerpaného meziúvěru ve výši 250 000 Kč. Smlouvou u úvěru ze dne datum se žalovaní zavázali počínaje listopadem 2016 splácet poskytnutý úvěr 146 771,51 Kč prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 460 Kč. Této své povinnosti žalovaní nedostáli, když sjednané splátky neplatili řádně a včas, a dostali se do prodlení. Žalobce proto v souladu s obecnými úvěrovými podmínkami od smlouvy o úvěru odstoupil a celý úvěr ke dni datum zesplatnil, o čemž žalované informoval dopisem ze dne datum. Ke dni zesplatnění činila dlužnou částku jistina ve výši 111 765,62 Kč a smluvní úrok do data odstoupení ve výši 6 033,43 Kč. Zúčtované úhrady žalovaných ve výši 8 100 Kč žalobce započetl na smluvní úrok do odstoupení a částku 2 066,57 Kč započetl na úhradu zákonného úroku z prodlení od datum do datum. Žalovaní svůj dluh neuhradili ani přes předžalobní výzvy.

2. Ve svém vyjádření ze dne datum sdělil 1. žalovaný, že s žalobou nesouhlasí, neboť za 15 let spoření mu bylo vyplaceno pouze 8 000 Kč, o zbývající prostředky se žalobce zřejmě obohatil. Nárok žalobce proto odmítá.

3. Ve svém vyjádření ze dne datum sdělila 2. žalovaná, že nárok žalobce neuznává, neboť platby žalobci posílá pravidelně trvalým příkazem, přičemž každý ze žalovaných posílá měsíčně 1 000 Kč, celkem tedy 2 000 Kč, což by při splátce 1 460 Kč mělo vytvářet přeplatek 540 Kč měsíčně, který by bylo možné započítávat na případný dluh. Žalobce 2. žalovanou navíc nijak nekontaktoval ohledně nedostatečných plateb, kromě toho žádný z žalovaných nedisponuje samotnou smlouvou o úvěru a neobdrželi ani odstoupení od smlouvy či předžalobní výzvu. Navíc 2. žalovaná není vedena jako vlastník úvěrového účtu, ten je veden na 1. žalovaného, a pokud je na účtu nějaký dluh, není schopná to jakkoliv ovlivnit.

4. Soud ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, když 2. žalovaná se z účasti u jednání omluvila a žalobce stejně jako 2. žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni. Pro úplnost soud uvádí, že 1. žalovaný sice sdělil soudu doručovací adresu odlišnou od adresy uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, což je adresa trvalého pobytu, ovšem doručovací adresu sděloval soudu písemně ručně psaným téměř nečitelným podáním, ze kterého se soudu nepodařilo žádnou existující adresu dovodit a adresu 1. žalovaného jinou než v záhlaví soud nezjistil ani dotazem na 2. žalovanou.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy číslo o stavebním spoření ze dne datum soud zjistil, že navrhovaná smlouva mezi 1. žalovaným a žalobcem měla obsahovat cílovou částkou 300 000 Kč a pravidelný měsíční vklad 1 000 Kč.

6. Z potvrzení o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření ze dne datum soud zjistil, že žalobce návrh 1. žalovaného na uzavření smlouvy o stavebním spoření číslo přijal a smlouva tak byla uzavřena.

7. Ze změny smlouvy o stavebním spoření ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a 1. žalovaným soud zjistil, že 1. žalovaný navrhoval změnit cílovou částku původní smlouvy na 250 000 Kč a ve zbytku uzavřít smlouvu novou s cílovou částkou 50 000 Kč.

8. Z potvrzení o rozdělení smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce souhlasil s návrhem 1. žalovaného na rozdělení smlouvy o stavebním spoření. Ke smlouvě číslo s cílovou částkou 250 000 Kč příslušela státní podpora a její zůstatek ke dni datum činil 23 498,70 Kč Smlouva číslo mířila na cílovou částku 50 000 Kč a zůstatek ke dni datum činil - 290 Kč.

9. Z žádosti o poskytnutí meziúvěru soud zjistil, že 1. žalovaný žádal o meziúvěr bez zajištění, a to ke smlouvě o stavebním spoření číslo. Jako spoludlužník byla uvedena 2. žalovaná.

10. Z plánu financování soud zjistil, že bylo žádáno o meziúvěr ve výši 250 000 Kč, přičemž k čerpání mělo dojít zálohově.

11. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že žalobce uzavřel s 1. žalovaným jako dlužníkem a 2. žalovanou jako spoludlužnicí dne datum tuto smlouvu. Předmětem smlouvy byl meziúvěr do výše 250 000 Kč a ke dni přidělení cílové částky také úvěr ze stavebního spoření do výše 150 000 Kč na základě smlouvy číslo ze dne datum. Ke dni uzavření této smlouvy činili zůstatek na účtu stavebního spoření 27 498 Kč Lhůta splatnosti meziúvěru byla stanovena k datu přidělení cílové částky ze stavebního spoření. Dlužníci souhlasili, aby byl k datu přidělení cílové částky meziúvěr včetně příslušenství automaticky splacen zaúčtováním s uspořenou částkou, státní podporou a poskytnutým úvěrem. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 4,8 % p. a. ulice splátka úvěru 1. žalovaného byla sjednána ve výši 1 500 Kč. Prodlení s platbou dvou a více splátek představovalo porušení smluvních povinností, pro které byl věřitel oprávněn požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru nebo úvěru. Poplatek za čerpání byl sjednán ve výši 2 500 Kč. Dlužníci jsou ze smlouvy zavázáni společně a nerozdílně.

12. Z žádosti o čerpání ze dne datum soud zjistil, že žalovaní žádali o čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč na účet 2. žalované.

13. Z žádosti o čerpání ze dne datum soud zjistil, že žalovaní žádali o čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč na účet 2. žalované.

14. Z oznámení o čerpání meziúvěru ze dne datum soud zjistil, že dle příkazu ze dne datum bylo provedeno čerpání meziúvěru v částce 147 500 Kč a poplatku 2 500 Kč.

15. Z oznámení o čerpání meziúvěru ze dne datum soud zjistil, že dle příkazu ze dne datum bylo provedeno čerpání meziúvěru v částce 100 000 Kč 16. Z návrhu na změnu smlouvy o stavebním spoření ze dne datum soud zjistil, že 1. žalovaný zažádal o změnu korespondenční adresy, nově mu mělo být doručováno na adresu adresa žalovaného.

17. Z pokynu k zahájení splácení úvěru ze stavebního spoření ze dne datum soud zjistil, že 1. žalovaný splnil podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a byl vyzván, aby nadále již splácel pouze řádný úvěr. Vyčerpaný meziúvěr činil 250 000 Kč, stav na vkladovém účtu odpovídal částce 103 228,49 Kč, poskytnutý úvěr byl tedy ve výši 146 771,51 Kč ulice splátka byla ve výši 1 460 Kč a počátek splácení nastal v listopadu 2016.

18. Z poslední výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobce informoval 1. žalovaného, že nezaplatil-li by 1. žalovaný svůj dluh nejpozději do datum, žalobce by přistoupil k okamžitému odstoupení od smlouvy. Dlužná částka činila 8 695,10 Kč. Výzva byla zaslána na adresu adresa žalovaného. Tuto výzvu si 1. žalovaný nepřevzal.

19. Z poslední výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobce informoval 2. žalovanou, že nezaplatila-li by 2. žalovaná svůj dluh nejpozději do datum, žalobce by přistoupil k okamžitému odstoupení od smlouvy. Dlužná částka činila 8 695,10 Kč. Výzva byla zaslána na adresu adresa. Tuto výzvu si 2. žalovaná nepřevzala.

20. Z oznámení věřitele ze dne datum soud zjistil, že ani v dodatečné lhůtě nebyl uhrazen předepsaný dluh. Ke dni datum proto nastala účinnost odstoupení ze strany žalobce a splatnost celého dluhu. Dlužná částka byla ve výši 117 799,05 Kč. Toto oznámení zaslal žalobce oběma žalovaným na výše uvedené adresy.

21. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že oba žalovaní byli vyzýváni k úhradě dluhu ve výši 119 795,01 Kč včetně příslušenství. Výzva byla zaslána 1. žalovanému na adresu adresa žalovaného žalované na adresu adresa adresu adresa žalované.

22. Z výpisu z vkladového účtu soud zjistil, že v období od datum do datum na něm vznikl zůstatek 103 228,49 Kč.

23. Z výpisu z meziúvěrového účtu soud zjistil, že ke dni datum byl vyčerpán úvěr ve výši 150 000 Kč. Dále z této listiny bylo zjištěno, jaké konkrétně úvěrové splátky a kdy žalovaní uhradili. Dne datum bylo na úvěru čerpáno dalších 100 000 Kč. Ke dni datum činil nedoplatek 250 000 Kč. Tento nedoplatek byl částečně umořen naspořenými prostředky ve výši 103 228,49 Kč a ve zbytku částkou 146 771,51 Kč čerpanou z úvěru ze stavebního spoření.

24. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že částka 146 771,51 Kč byla čerpána k pokrytí jistiny meziúvěru. Ke dni datum činil dluh na tomto účtu 111 765,62 Kč, k čemuž byly následně navíc připočítávány úroky, takže ke dni datum činil dluh celkem 119 325,54 Kč 25. Ze sdělení žalobce ze dne datum soud zjistil, že 2. žalovaná byla informována o vzájemném ručitelském závazku spolu s 1. žalovaným. Ke dni datum evidoval žalobce dluh 5 195,10 Kč.

26. Z historie transakcí z účtu č. bankovní účet za období od srpna 2018 do září 2021 vedeného u společnosti právnická osoba, na 2. žalovanou soud zjistil, že 2. žalovaná posílala žalobci pravidelně splátku ve výši 1 000 Kč měsíčně. Poslední splátka byla doložena datum. V období po datum tak bylo žalovanou uhrazeno celkem 15 000 Kč.

27. Jinými provedenými důkazy nebyly zjištěny žádné další skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, proto soud již tyto další listiny konkrétně nerozebírá. Soud považuje takto zjištěný skutkový stav za dostatečný.

28. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel s 1. žalovaným dne datum smlouvu o stavebním spoření. Dne datum byla mezi žalobcem, 1. žalovaným jako dlužníkem a 2. žalovanou jako spoludlužnicí uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Oba žalovaní byli z této smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. Meziúvěr byl sjednán do výše 250 000 Kč a následný úvěr až do výše 150 000 Kč. Splatnosti meziúvěru byla stanovena k datu přidělení cílové částky ze stavebního spoření. Žalovaní souhlasili, aby byl k datu přidělení cílové částky meziúvěr včetně příslušenství automaticky splacen zaúčtováním s uspořenou částkou, státní podporou a poskytnutým úvěrem. Úroková sazba následného úvěru byla sjednána ve výši 4,8 % p. a. Prodlení s platbou dvou a více splátek představovalo porušení smluvních povinností, pro které byl věřitel oprávněn požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru nebo úvěru. Prostředky z meziúvěru žalovaní čerpali v maximální výši 250 000 Kč. Jelikož čerpaný meziúvěr činil 250 000 Kč, stav na vkladovém účtu odpovídal částce 103 228,49 Kč, byl následný úvěr poskytnut ve výši 146 771,51 Kč ulice splátka byla ve výši 1 460 Kč a počátek splácení nastal v listopadu 2016. Žalovaní se s plněním splátek dostali do prodlení, pročež žalobce od smlouvy ke dni datum odstoupil, o čemž byli žalovaní informováni dopisem ze dne datum. Nicméně 2. žalovaná i dál pravidelně posílala splátku ve výši 1 000 Kč měsíčně na účet žalobce, a to nejméně až do datum. Žalobce žalovaným doručoval písemnosti na adresy, které jimi byly uvedeny.

29. Zjištěný skutkový stav posoudil soud s ohledem na datum uzavření smluv podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. z.“).

30. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Podle § 506 obch. z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

32. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je –li dlužník v prodlení se plněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak předpisy práva občanského.

33. Podle § 303 obch. z. kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

34. Podle § 306 odst. 1 obch. z. věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní, zejména při prohlášení konkursu.

35. Podle § 330 odst. 2 obch. z. při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

36. Soud po zjištění skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobce je částečně, a to co do částky 96 765,62 Kč s příslušenstvím oprávněný. Žalovaným jako dlužníku a spoludlužníku byly žalobcem poskytnuty finanční prostředky, které se žalovaní za dohodnutých podmínek zavázali splácet spolu se sjednanou úrokovou sazbou a případnými poplatky. Zatímco žalobce prokázal, že své smluvní povinnosti plnil, žalovaní své povinnosti zcela splatit poskytnutý úvěr nedostáli. Žalobce prokázal listinami, že úvěr byl poskytnut, dále to, že ke dni datum mu žalovaní dlužili žalovanou částku. Současně bylo prokázáno listinami doloženými 2. žalovanou, že 2. žalovaná pokračovala v zasílání splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně nejméně až do září 2021. Je tedy zřejmé, že nad rámec tvrzení žalobce uhradila 2. žalovaná částku 15 000 Kč, o kterou proto soud snížil částku přiznanou žalobci. Soud tedy vyhověl žalobě částečně co do částky 96 765,62 Kč a žalobu částečně zamítl v částce 15 000 Kč, když nárok žalobce v této výši zanikl započtením.

37. Žalovaní se dostali do prodlení se splacením peněžitého dluhu, načež v souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru. Žalobci tak vznikl nárok rovněž na sjednaný úrok z úvěru ve výši 4,8 % ročně a na zákonný úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., plynoucí vždy do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena delší než obvyklá třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na tvrzení žalovaných o nesolventnosti tak, aby měli tito delší časový úsek k zajištění finančních prostředků, přičemž však nejde o tak značné oddálení splatnosti, které by žalobce mohlo poškodit.

38. K námitkám žalovaných uvádí soud následující. Soud byl připraven poučit 2. žalovanou podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů k tvrzení o tom, zda žalovaná nad rámec plateb, jejichž úhradu prokázala, tedy zejména po datum, zaplatila žalobci nějaké další splátky, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se 2. žalovaná k ústnímu jednání nedostavila. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučena podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006 a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. datum, sp. zn. IV. ÚS 627/2005). Druhá žalovaná uvedla, že se žalovaní dohodli, že každý z nich bude žalobci hradit měsíčně splátku 1 000 Kč, čím měl vzniknout přeplatek, nikoliv nedoplatek na úvěrovém účtu. Tvrzení o takových platbách však nebylo prokázáno, pouze 2. žalovaná, a to ještě nikoliv po celou dobu trvání smluvního vztahu, hradila splátku 1 000 Kč měsíčně, 1. žalovaný v některých měsících neuhradil ničeho, jindy hradil částku nižší, jak plyne z výpisu z úvěrového účtu. Předžalobní výzvy byly odesílány oběma žalovaným na adresy, které žalobci sami uvedli jako adresy doručovací. Prvnímu žalovanému byly všechny dopisy žalobcem odesílány na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. O jiném soudním sporu mezi 1. žalovaným a žalobcem, který má být zřejmě veden u jiného soudu, není zdejšímu soudu nic známo. Ani žalovaný číslo nemohl být pro neúčast u jednání vyzván k doplnění tvrzení, v čem má tvrzený dluh žalobce vůči němu spočívat.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně - ovšem více - úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 586,8 Kč. Žalobce měl ve věci úspěch z 86 %, přísluší mu tedy náhrada nákladů ve výši 72 % (86 ku 14). Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 471 Kč a z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za 3 úkony právní služby po 5 580 Kč stanovené dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a žaloba) a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Náklady řízení žalobce celkem činí 25 815 Kč, z toho 72 % je 18 586,8 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.