8 C 357/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupena advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neúčinnost právního jednání,

I. Určuje se, že Kupní smlouva ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], prodala žalované pozemek parc. č. st. 190 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda v obci [obec], katastrální území [část obce] u [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, žalované je vůči osobě žalobce právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení, že právní jednání žalované a [jméno] [příjmení], bývalé manželky žalobce (dále také„ dlužník“ či„ dlužnice“), popsané ve výroku tohoto rozsudku, je vůči žalobci právně neúčinné. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení u Okresního soudu v Kolíně byl schválen smír účastníků – žalobce a paní [jméno] [příjmení] ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem v obci [obec] v hodnotě dle znaleckého posudku [částka]. Na základě usnesení o schválení smíru měla [jméno] [příjmení] nabýt výlučné vlastnictví nemovitostí a vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Peníze na úhradu vypořádacího podílu měla hradit z přislíbeného hypotéčního úvěru, když soudu předložila potvrzení [právnická osoba] o možném získání úvěru. Úvěr měl pro dlužnici vyřizovat [jméno] [příjmení], který požádal žalobce o prodloužení doby splatnosti vypořádacího podílu do [datum], čemuž žalobce v dobré víře vyhověl. Ani k [datum] však dluh nebyl uhrazen, žalobce proto vyvolal exekuční řízení. Při exekučním řízení bylo zjištěno, že dlužnice nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty, u zaměstnavatele pobírá pouze minimální mzdu a není již vlastníkem ani nemovitých věcí v [obec] Tyto totiž převedla kupní smlouvou ze dne [datum] (návrh na vklad vlastnického práva podán [datum]) na žalovanou společnost. Jediným zakladatelem a společníkem žalované je [jméno] [příjmení], velmi blízký přítel dlužnice, k založení žalované došlo až dne [datum]. K úhradě kupní ceny v její podstatné části mělo dojít započtením pohledávky proti dále neidentifikované pohledávce žalované za dlužnicí. Jednáním dlužnice v součinnosti se žalovanou byl žalobce zkrácen, kdy o úmyslném zkrácení musela žalovaná vědět s ohledem na blízký vztah jejího jednatele a dlužnice.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jí bylo pouze známo, že se dlužnice pokoušela skrze úvěr řešit své majetkové vyrovnání se žalobcem. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] však poskytl již dne [datum] půjčku ve výši [částka] a dne [datum] půjčku ve výši [částka] dlužnici a jejímu tehdejšímu příteli [jméno] [příjmení]. Půjčka byla úročena sazbou 10 % se splatností 1 měsíc od výzvy. Později došlo k rozluce mezi oběma spoludlužníky, následně pan [příjmení] zemřel, zbylá dlužnice [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ubezpečila, že dluh vyrovná. V roce 2020, kdy dlužnice řešila majetkové vyrovnání se žalobcem, začal mít obavu o splacení dluhu a vyzval dlužnici k úhradě. Navrhl jí, že od ní koupí nemovitosti v [část obce] a nechá ji tam dva roky bydlet. [jméno] [příjmení] účelově založil žalovanou společnost, kdy měl za to, že je vhodnější nemovitosti nabýt ne na sebe jako fyzickou osobu. Následně došlo k postoupení pohledávky pana [příjmení] na žalovanou a realizaci převodu vlastnického práva. Na kupní cenu byly započteny pohledávky ze smlouvy o půjčce s úroky, rozdíl ve výši [částka] byl zaplacen na účet dlužnice.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci žalobce proti [jméno] [příjmení] schválil uvedený soud smír, na základě kterého nebyla dlužnice výlučné vlastnické právo k nemovitým věcem - pozemku parc. č. st. 190, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [část obce] u [obec], okres [okres] zavázala se zaplatit žalobci vypořádací podíl v celkové výši [částka], kdy částku [částka] měla zaplatit do dvou měsíců od právní moci usnesení a částku [částka] do [datum] [právnická osoba] potvrdila, že [jméno] [příjmení] doložila potvrzení o příjmu svého a plánovaných spoludlužníků tak, aby jí mohl být poskytnut úvěr ve výši [částka] (potvrzení ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] v zastoupení dlužnice žádal žalobce o prodloužení splatnosti vypořádacího podílu pro prodlení vyřizování úvěru kvůli pandemii covid (e-mailová zpráva z [datum]). Žalobce a dlužnice se dohodli na prodloužení lhůty pro výplatu vypořádacího podílu ve výši [částka] z důvodu vyřizování hypotečního úvěru do [datum] (dohoda ze dne [datum]).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro obec Zásmuky, kat. úz. [část obce] u [obec] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byla [jméno] [příjmení] výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 190, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [část obce] u [obec] Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala [jméno] [příjmení] uvedené nemovité věci žalovanému za kupní cenu [částka], přičemž část kupní ceny [částka] měla být uhrazena na účet prodávající do 20 dnů od podpisu smlouvy a část ve výši [částka] byla dle smlouvy uhrazena formou zápočtu blíže nespecifikované pohledávky kupující vůči prodávající. S nemovitostmi bylo převedeno i vlastnické právo k řadě movitých věcí typu televizí, nábytku, sekačky na trávu aj. (příloha [číslo] ke kupní smlouvě). Žalovaná uhradila dlužnici částku [částka], a to až dne [datum] (potvrzení o platbě). Cena shora uvedených nemovitých věcí v [část obce] byla znalcem [jméno] [příjmení] stanovena ke dni [datum] na částku [částka] (znalecký posudek [číslo]).

5. Žalovaná společnost vznikla dne [datum], má jediného společníka a jednatele [jméno] [příjmení] (výpis z obchodního rejstříku). [jméno] [příjmení] jako postupitel a žalovaná jako postupník uzavřeli smlouvu o bezplatném postoupení pohledávky za dlužnicí v celkové výši [částka] vzniklé z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši [částka] a ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši [částka], obě s úrokem 10 % p. a. (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Dne 30. 4. 2021se smluvní strany shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávky dohodly o změně obsahu smlouvy – namísto bezplatného postoupení jde o postoupení úplatné za postupní cenu [částka] (Dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávky). Jednatel žalované však při jednání uvedl, že úplata za postoupení byla ve skutečnosti uhrazena pouze ve výši [částka], částka uvedená v dodatku smlouvy je pouze hodnotou pohledávky, nikoliv postupní cenou.

6. Exekutorský úřad Přerov sdělil žalobci, že v exekuční věci žalobce v pozici oprávněného proti povinné [jméno] [příjmení] k vymožení částky [částka] byl vydán exekuční příkaz postihující mzdu, bankovní účty, životní pojištění a penzijní připojištění a žádný jiný postižitelný majetek nebyl zjištěn (oznámení ze dne [datum]). Žalobce vyzýval dlužnici k úhradě platby dle usnesení soudu, která měla být zaplacena do [datum], upozornil na možnost exekuce (e-mail ze dne [datum]).

7. Ve věci vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], [jméno] [příjmení] žádala tamní soud o osvobození od soudních poplatků, do kolonky„ dluhy“ tehdy (ke dni [datum]) nevyplnila žádné údaje a žádné dluhy ani jinak nedoložila.

8. Žalovaná předložila soudu prosté kopie rukou psaných smluv o půjčce- jedna ze dne [datum] na částku [částka], druhá ze dne [datum] na částku [částka]. V obou smlouvách je uveden úrok 10 % ročně, smluvními stranami vždy jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (tehdy [příjmení]) jako dlužníci a [jméno] [příjmení] jako věřitel. Splatnost měla být do 1 měsíce na výzvu věřitele.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je manželkou jednatele žalované [jméno] [příjmení], společné jmění nemají nijak modifikované. [příjmení] [jméno] [příjmení] zná od roku 2002, pana [příjmení] osobně neznala. Ví a souhlasila s tím, že její manžel půjčil [jméno] [příjmení] a panu [příjmení] peníze, byla informována o jedné půjčce okolo roku 2000 2002, v té době bydleli v bytě v osobním vlastnictví. Výši částky neví. Měli tehdy disponibilní prostředky zhruba ve výši [částka], což byly na jejich tehdejší výdělkové poměry velmi slušné peníze. Půjčka byla splacena, ale nepamatuje si kdy, zda byl nějaký zisk z půjčky také nevěděla, rovněž tak neví, proč dluh nebyl 20 let vymáhán. Žalovaná společnost byla založena asi před rokem, asi ohledně koupě nemovitosti, kdy s manželem uvažovali, že by dům, ve kterém žijí, přenechali dětem a přestěhovali by se do koupené nemovitosti na důchod. Podívat se tam nebyla, neví ani, v jaké je obci, je to někde za Prahou. Soud výpovědi svědkyně neuvěřil. Výpověď je v rozporu s žalovanou stranou prezentovanou listinou – kopií smluv o půjčkách, kde výše půjček měla dosáhnout trojnásobné výše oproti disponibilním prostředkům, kromě toho je sama osobě výpověď zcela nevěrohodná. Svědkyně neznala jednoho ze spoludlužníků a souhlasila s poskytnutím půjčky v trojnásobné výši, než kolik tehdy mohli postrádat. Jejich tehdejší majetkové poměry (kromě zmíněné hotovosti vlastnili již jen„ starou chalupu u [obec] n. L.“) těžko mohly umožnit půjčku uvedené výše. [obec] nemovitostí v [část obce] měla dle slov svědkyně sloužit k budoucímu bydlení„ na důchod“, ale svědkyně neví, kde přesně dům leží a nebyla se tam nikdy podívat. Uváděla, že je„ někde za Prahou“, [část obce] je však od kraje [obec] ve vzdálenosti cca 50 km, cca 80 km od jejího bydliště. Těžko si lze představit, že by souhlasila se zásadní změnou ve svém životě – přestěhováním do místa, které vůbec nezná, aniž by se s místem předem seznámila, totéž jistě platí o podobě domu atp.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že společně s exmanželem panem [příjmení] (v době, kdy ještě manželé nebyli) si půjčili peníze od [jméno] [příjmení], kdy chtěli koupit dům v [část obce] u [obec]. Úrok byl 10 %, přesnou částku neví, okolo 1,5 milionu. Ona to tehdy moc neřešila, byla jen spoludlužník, vše zařizoval pan [příjmení], ona to vnímala jako jeho dluh. [příjmení] [jméno] [příjmení] vše začala řešit po smrti pana [příjmení], žádala o posečkání, platila tehdy hypotéku a měla malého syna. [jméno] [příjmení] řekl, že do roku 2016 počká. Pak se to zkomplikovalo, rozpadl se její vztah se žalobcem, žádala ještě o prodloužení splatnosti. Nakonec na pana [příjmení] převedla dům, jinak už to řešit nešlo. Smlouvy o půjčkách byly dvě, psány rukou, originály již nemá, ty zničila, když se vše s panem [příjmení] vyřešilo. Nebyla schopna vysvětlit, proč dluh neuvedla do žádosti o osvobození od soudního poplatku v jiném soudním řízení. Převedení vlastnického práva i ke všemu movitému vybavení domu nemá žádný speciální důvod. Této svědkyni soud také neuvěřil pro naprostou nevěrohodnost výpovědi. Minimálně po smrti pana [příjmení], kdy měla žádat pana [příjmení] o„ posečkání“, musela vědět, jaká je (nebo tehdy byla) výše dluhu (tvrdila přitom při jednání, že ani nyní přesnou výši nezná), musela si být vědoma toho, že je úročen nezanedbatelným úrokem, tedy výše duhu stále narůstá, přitom nesplácela dluh ani částečně, neuvědomila o dluhu svého tehdejšího manžela (žalobce), dluh neuváděla, když žádala o osvobození od soudních poplatků (přitom dluh ve značné výši by byl pádným důvodem pro osvobození). Při převodu vlastnického práva k nemovitým věcem převedla na žalovanou, jak uvedla,„ bez speciálního důvodu“ i řadu movitého vybavení, přestože je nyní v zásadě nemajetná, a za o dost nižší cenu, než je obvyklá cena dle znaleckého posudku.

11. Soud již neprovedl další navržené důkazy – výslech jednatele žalované jako účastníka řízení a některé navržené listinné důkazy, když má za to, že zjištěný skutkový stav již umožňuje ve věci rozhodnout. Soud také blíže nerozebírá další provedené listinné důkazy (podklady k žádostem [jméno] [příjmení] o poskytnutí úvěrů u banky), neboť z nich nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí věci potřebné informace. Pro úplnost soud uvádí, že přihlédl i k tvrzením a důkazům, které žalovaný doplnil po lhůtě vyžádané v souvislosti s poučením podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. na prvním jednání, neboť nešlo o tvrzení a důkazy uplatněné po koncentraci řízení ve smyslu § 118b o. s. ř.

12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu ve vztahu k žalovanou tvrzené půjčce jejího jednatele dlužnici, soud má za to, že nikdy žádná půjčka nebyla reálně [jméno] [příjmení] ani panu [příjmení] poskytnuta. Žalovaná doložila pouze prosté kopie rukou psaných smluv, ze kterých nikterak nelze pravost původního originálu a pravost podpisů ověřit. Nebyly navrženy žádné důkazy o skutečném poskytnutí údajně půjčených peněz. Minimálně v částce [částka] není prokázáno, že by věřitel takovou částkou vůbec disponoval (co do zbytku ve výši [částka] pak prokazováno pouze výpovědí zcela nevěrohodné svědkyně), natož že by ji po dobu 20 let mohl postrádat. Po stejně dlouhou dobu nebyl dluh vymáhán, dlužnice nebyla vyzvána ani k částečným splátkám nebo alespoň k úhradě sjednaných úroků. [příjmení] řadu let se spoludlužnice o splácení nejen nesnažila, a to ani částečně a při vědomí nezanedbatelného úroku, ale ani se o údajném dluhu z půjček nikomu nezmínila (dokonce ani svému tehdejšímu manželovi – žalobci), ba dokonce ani v případě, kdy by zmínka o závazku byla k jejímu prospěchu (žádost o osvobození od soudních poplatků).

13. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

14. Věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání mj. kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit (§ 590 odst. 1 písm. b o. z.).

15. Předpokladem úspěšnosti odpůrčí žaloby je v prvé řadě existence vykonatelné pohledávky. Žalobce prokázal, že vykonatelnou pohledávkou za dlužníkem [jméno] [příjmení] disponuje. Ke zkrácení uspokojení věřitele (další předpoklad úspěšnosti odpůrčí žaloby) došlo, když dlužnice nedisponuje v současnosti žádným hodnotnějším majetkem nemovitým ani movitým, postižitelná mzda je dosti nízká, jediného hodnotnějšího majetku (nemovitých věcí) se zbavila napadeným právním jednáním, a to značně nevýhodně (přenechání i řady movitých věcí – elektrických spotřebičů a dalšího vybavení spolu s nemovitostmi bez navýšení již tak nízké kupní ceny), i kdyby snad tvrzená půjčka a dluh z ní plynoucí reálně existoval (závěr soudu je však opačný – viz výše).

16. Vzhledem k neexistenci půjčky žalovaná společnost (osobně propojená s údajným věřitelem [jméno] [příjmení]) věděla nebo alespoň musela vědět o úmyslu dlužnice zkrátit žalobce (jinak než snahou o zkrácení věřitele [jméno] [příjmení] celý řetěz transakcí nedává smysl) - započten byl fiktivní dluh, dlužnice žádný dluh vůči K. [příjmení] neměla, žádná kupní cena s výjimkou částky [částka] žalovanou dlužnici vyplacena nebyla (a tato částka byla navíc vyplacena po lhůtě splatnosti stanovené v kupní smlouvě), pochybnosti vzbuzuje i původně bezplatné postoupení, změněné později na úplatné, ale fakticky byla zaplacena úplata pouze symbolická.

17. Neúčinnosti napadeného právního jednání se věřitel dovolal včas ve lhůtě stanovené v zákoně (§ 591 o. z.) vzhledem k datu podání žaloby. Proto soud žalobě vyhověl.

18. Pokud jde o náklady řízení, podle výsledku řízení ve věci samé dle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a náklady právního zastoupení – odměna právního zástupce žalobce za 8 úkonů po [částka] podle § 7, § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum], účast u 4 jednání soudu) v celkové výši [částka], 8x režijní paušál po [částka] podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb., dále náleží náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka], celkem náklady řízení žalobce činí [částka].