8 C 400/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a Ing. Jiřího Pelce v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku. <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná byla zaměstnancem žalobce a měla s ním uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti. Na pobočce, kde kromě žalované pracovaly ještě dvě jiné zaměstnankyně – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – byl zjištěn nesoulad faktického stavu peněžních prostředků se stavem hlášeným a evidovaným v účetnictví žalobce ve výši [částka]. Při prověřování okolností vzniku zjištěného schodku vyšlo najevo, že pracovnice pobočky, kde žalovaná pracovala, neoprávněně nakládaly s finančními prostředky žalobce, v této souvislosti žalovaná opakovaně uváděla žalobci nepravdivé údaje o stavu pokladny. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila povinnosti vyplývající z pracovního poměru zvlášť hrubým způsobem, proto byl se žalovanou okamžitě zrušen pracovní poměr. Žalovaná úmyslně porušila povinnosti plynoucí z pracovní smlouvy, nestřežila majetek zaměstnavatele a v příčinné souvislosti s tím vznikla žalobci škoda ve výši [částka]. Trestní stíhání žalované bylo podmíněně zastaveno, kdy bylo konstatováno, že se žalovaná dopustila jednání, v němž je spatřován [anonymizováno] nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku. Na předžalobní výzvu k úhradě škody žalovaná nereagovala a škoda nebyla uhrazena ani částečně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaná nic neodcizila a pokud vznikl jednáním dalších osob nesoulad v pokladně, byl brzy uhrazen. [jméno] žalovaná na kolegyně podala [anonymizováno] oznámení. Při jejím nástupu do zaměstnání nebyla provedena inventura. V [anonymizováno] řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná přímo na škodě a jejím vzniku podílela.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalovaná byla zaměstnancem žalobce na pozici prodejce zájezdů na dobu určitou do [datum] (pracovní smlouva ze dne [datum]); pracovní poměr žalované u žalobce trval do [datum], kdy byl ukončen okamžitým zrušením (dopis ze dne [datum] – okamžité zrušení pracovního poměru).

4. Z Dohody o odpovědnosti ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uzavřela se žalobcem dohodu ve smyslu § 252 zákoníku práce s účinností od [datum].

5. Trestní stíhání žalované pro skutek spočívající v tom, že nejméně od června do listopadu 2018 jako zaměstnankyně žalobce na pozici prodejce zájezdů v pobočce v obchodním centru QUADRIO, ač věděla o svých kolegyních, spoluobviněných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že si ponechávají část peněžních prostředků z tamní pokladny žalobce, které předtím přijaly od klientů za nákup zájezdů, e-mailem zaslaným na centrálu zaměstnavatele potvrzovala, že fyzický stav pokladny souhlasí se stavem účetním, přestože věděla, že tomu tak není, neboť v pokladně stále chyběly peníze, a jejich protiprávní jednání neoznámila zaměstnavateli ani policii, v čemž je spatřován přečin nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku, se podmíněně zastavuje na zkušební dobu 18 měsíců. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že nebylo prokázáno, že by se žalovaná přímo na vzniku škody podílela, kdy je jí toliko kladeno za vinu, že jednání svých spoluobviněných, spočívající ve zpronevěře hotovosti svěřené jim zaměstnavatelem, neoznámila orgánům činným v trestním řízení, proto nebyla žalované uložena povinnost k náhradě škody poškozenému žalobci (usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] j. [číslo jednací]).

6. Z protokolu o kontrole pokladny ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle záznamů z pobočky [anonymizováno] bylo v hotovosti na pokladně ke dni [datum] vykázáno [částka]. Při fyzické kontrole dne [datum] bylo napočítáno [částka]. Kontrolou tak bylo zjištěno manko [částka]. Kontrola byla provedena [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za přítomnosti [jméno] [příjmení], která s výsledkem kontroly souhlasila.

7. Z [anonymizováno] příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly shledány vinnými z přisvojení si cizí věci a způsobení škody na cizím majetku nikoliv nepatrné tím, že [jméno] [příjmení] nejméně v době od [datum] do [datum] jako zaměstnankyně žalobce na pozici prodejce zájezdů bez vědomí zaměstnavatele část peněz přijatých od klientů žalobce nevložila do pokladny, ponechala si je a použila pro svoji potřebu, když zároveň kupovala od žalobce zájezdy, které platila v hotovosti, na což sama vystavila pokladní doklady, ale peníze do pokladny nevložila nebo pouze jejich část a zbytek použila pro vlastní potřebu, takto jednala v úmyslu si hotovost ponechat, nepředat zaměstnavateli a tím mu způsobila škodu v celkové výši [částka]; [jméno] [příjmení] tím, že nejméně v době od [datum] do [datum] jako zaměstnankyně žalobce na pozici prodejce zájezdů bez vědomí zaměstnavatele část peněz přijatých od klientů žalobce nevložila do pokladny, ponechala si je a použila pro svoji potřebu, takto jednala v úmyslu si hotovost ponechat, nepředat zaměstnavateli a tím mu způsobila škodu v celkové výši [částka]. Tím obě spáchaly přečin zpronevěry a byly odsouzeny k podmíněným trestům odnětí svobody a bylo jim uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradily škodu, kterou svým činem způsobily.

8. Z e-mailových zpráv bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala žalobci dne [datum], že fyzický stav pokladny k uvedenému dni souhlasí, jde o částku [částka], dne [datum] sdělovala, že fyzický stav souhlasí, jde o částku [částka], další e-mailové zprávy tohoto typu žalovaná odeslala16. 4. 2018, [datum], [datum], [datum], [datum], 9. – [datum], 13.- [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], vždy s uvedením konkrétní částky, z přehledu e-mailových zpráv bylo zjištěno, že takové e-maily žalobci průběžně i v dalších měsících roku 2018 posílaly buď žalovaná, nebo [jméno] [příjmení], vždy s uvedením věty: Fyzický stav pokladny k dnešnímu dni souhlasí. 9. [jméno] [příjmení] byla zaměstnancem žalobce od [datum], na pozici prodejce zájezdů pak od [datum], [jméno] [příjmení] byla zaměstnancem žalobce od [datum], byla s ní, obdobně jako se žalovanou, uzavřena samostatná dohoda o hmotné odpovědnosti (pracovní smlouvy, dodatek [číslo] dohoda o odpovědnosti ze dne [datum]).

10. Z trestního oznámení žalobce soud zjistil, že bylo podáno žalobcem dne [datum] na [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] jako podezřelé pro podezření ze spáchání [anonymizováno] zpronevěry ve formě spolupachatelství, kdy podezřelé [příjmení] a [příjmení] si svévolně a opakovaně přisvojovaly prostředky žalobce a žalovaná toto jednání přinejmenším vědomě a opakovaně kryla a za účelem neodhalení tohoto jednání úmyslně sdělovala žalobci nepravdivé informace o stavu hotovosti na provozovně, čímž způsobily žalobci větší škodu.

11. Z podání vysvětlení Mgr. [jméno] [příjmení] u policie bylo zjištěno, že uvedená pracuje jako HR manažerka ve společnosti žalobce, v listopadu 2018 jí telefonoval otec [jméno] [příjmení] a řekl jí, že se mu dcera doznala, že má na pobočce manko. Hned ten den byla na pobočce, kde pracovala i žalovaná, provedena inventura a manko skutečně zjištěno, a to ve výši [částka]. Všechny tři pracovnice pobočky byly pozvány na pohovor, žalovaná však byla tehdy služebně v zahraničí, dostavila se později. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se doznaly, že braly peníze z pokladny, žalovaná toto popřela.

12. Z úředního záznamu policie ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dodal policii CD s nahrávkami jednání mezi zástupci žalobce a žalovanou, kdy z těchto bylo zjištěno, že dne [datum] se uskutečnilo jednání mezi pracovnicemi žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a všemi třemi spoluobviněnými. [příjmení] a [příjmení] se opětovně k neoprávněnému zcizování hotovosti z pokladny doznaly a současně uváděly, že jim není známo, že by stejně postupovala i žalovaná. Žalovaná vypověděla, že ona z pokladny nevzala nic. Dne [datum] se uskutečnilo jednání mezi žalovanou a pracovnicemi žalobce [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalovaná uvedla, že od května či června 2018 nesouhlasil stav pokladny, kde chyběly peníze, snažila se je dohledat. [příjmení] s [příjmení] jí řekly, že je běžné, že se peníze z pokladny půjčují i na jiných pobočkách, ona neviděla, jak si půjčují peníze v pokladně, ovšem peníze v pokladně stále chyběly a ona přesto potvrzovala žalobci, že fyzický stav pokladny odpovídá stavu účetnímu, a to opakovaně. Ona sama žádné peníze z pokladny nevzala.

13. Z vkladových dokladů bylo zjištěno, že z pobočky žalobce [příjmení] [jméno] byla dne [datum] odvezena tržba [částka], dne [datum] tržba [částka], dne [datum] tržba [částka]

14. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti [jméno] [příjmení] bylo ke dni [datum] vedeno celkem osm exekučních řízení.

15. Další navržené důkazy (zejména výslechy svědků) soud již neprovedl, když k rozhodnutí věci nejsou potřeba, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl již dostatečně zjištěn provedenými listinnými důkazy.

16. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce (ZP) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle § 252 odst. 5 ZP se zaměstnanec zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

18. Podle § 259 ZP zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.

19. Podle § 301 písm. a) ZP jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

20. Nebyla-li na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, dohodnuta společná hmotná odpovědnost, nečiní to jejich individuální dohody o hmotné odpovědnosti neplatnými (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

21. Dojde-li ke střetu odpovědnosti neznámého pachatele za protiprávní zásah do majetkových práv zaměstnavatele a odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, nemůže se zaměstnanec své hmotné odpovědnosti zprostit, jestliže neplněním svých povinností řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím vznik schodku umožnil (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

22. V daném případě byla žalovaná zaměstnancem žalobce, měla uzavřenu dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Od této dohody žalovaná nikdy neodstoupila. U žalobce byl na provozovně, kde působila žalovaná společně s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zjištěn schodek na svěřených hodnotách, tzv. manko ve výši [částka]. V době nástupu žalované do zaměstnání bylo přitom vše v pořádku, i sama žalovaná sdělovala žalobci, že peníze začaly v pokladně chybět až od května či června 2018 Dohodu o hmotné odpovědnosti měla se žalobcem uzavřenu i [jméno] [příjmení], šlo však o samostatné dohody, nikoliv o společnou hmotnou odpovědnost, pravidla uvedená v zákoníku práce pro společnou hmotnou odpovědnost (§ 260 ZP) tak nelze použít. Za schodek odpovídají obě společně a nerozdílně.

23. V trestním řízení bylo zjištěno, že žalovaná dlouhodobě kryla [anonymizováno] činnost [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (hlavní příčina vzniku schodku), kdy její role nebyla pouze pasivní (neoznámení), nýbrž aktivní (úmyslně dlouhodobě uváděla žalobce v omyl o stavu pokladny), čímž trestnou činnost, ze které vznikla žalobci škoda, umožnila. Takže i když nebyla strůjcem celé kauzy a pro svou potřebu si pravděpodobně žádné peníze nepřisvojila, nemůže se vyvinit ve smyslu § 255 ZP, a za schodek odpovídá v plném rozsahu. Kdyby nekalé jednání spoluobviněných včas zaměstnavateli oznámila, nemusela škoda vzniknout vůbec. Je na žalobci, aby sám zvolil, po které z odpovědných osob zavázaných společně a nerozdílně bude škodu vymáhat. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované nahradit škodu žalobci v plné výši.

24. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinna podle § 1970 o. z. platit úroky z prodlení od počátku prodlení v jednotlivých případech. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.

25. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud s ohledem na okolnosti případu a výši přisouzené částky rozhodl o zásadně delší lhůtě splatnosti oproti základní třídenní, aby měla žalovaná reálnou možnost dlužnou částku získat a žalobci dobrovolně zaplatit.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl.

27. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] žalobci, když náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a z nákladů právního zastoupení žalobce – [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení 6 úkonů (převzetí zastoupení, žaloba, dvě vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a [datum] a účast u dvou jednání ve věci), dále přísluší 6 x režijní paušál [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl., dále náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] Lhůta k plnění byla i u nákladů řízení určena delší než základní třídenní, aby mohla žalovaná lépe dobrovolně uložené povinnosti dostát s ohledem na výši nákladů řízení.