8 C 402/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, částku [částka] se smluvním úrokem z prodlení 54,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a 1. žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru a podle této smlouvy poskytl žalobce 1. žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] na pořízení předmětu financování. První žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení byl smluven úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, tj. 54,75 % ročně. Druhý žalovaný a třetí žalovaný na základě ručitelského prohlášení z [datum] převzali ručení za peněžité dluhy 1. žalovaného. První žalovaný se dostal do prodlení, žalobce ho dopisem upozornil na hrozbu zesplatnění úvěru. Ke splatnosti celé úvěrové pohledávky a předčasnému ukončení smlouvy došlo [datum]. Podle všeobecných obchodních podmínek žalobce bylo provedeno konečné finanční vyrovnání úvěrové smlouvy. Konečným vyrovnáním byly vyčísleny nároky žalobce za žalovanými v celkové výši [částka], a to nesplacená část úvěru [částka], dlužné úroky z prodlení [částka], [částka] je poplatek za zpracování finančního vyrovnání. První žalovaný dlužnou částku ve výši [částka] přes výzvu neuhradil, proto se žalobce, opět neúspěšně, obrátil s výzvou k úhradě na další žalované. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. Podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru [číslo] vyplývá, že mezi žalobcem a 1. žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na částku [částka], 1. žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky žalobce, dle kterých byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,15 % denně (54,75 % ročně). Z příkazu k čerpání převzetím dluhu ze dne [datum] a z faktury bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnut. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru, jinak že dojde k zesplatnění celé pohledávky. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že konečným (finančním) vyrovnáním byl vyčíslen nárok žalobce za žalovanými ve výši [částka] - nesplacená část úvěru [částka], dlužné úroky z prodlení [částka] a [částka] je poplatek za zpracování finančního vyrovnání. O zaplacení dlužné částky byl 1. žalovaný upomínán předžalobní upomínkou z [datum], 2. žalovaný upomínkou též z [datum] a 3. žalovaný upomínkou z [datum]. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2018 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li-věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a 1. žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalobce poskytl 1. žalovanému úvěr ve výši [částka], 1. žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami. První žalovaný porušil povinnost pravidelně splácet, úvěr byl proto zesplatněn, bylo provedeno konečné vyrovnání a 1. žalovaný byl povinen zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši [částka]. První žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Druhý žalovaný a 3. žalovaný se zavázali uhradit dluh 1. žalovaného pro případ, že tento své povinnosti nedostojí, avšak ani oni přes upomínku dluh neuhradili. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobce a 1. žalovaný ve smyslu § 1970 o. z. sjednali výši úroku z prodlení ve smlouvě 0,15 % denně, je tedy úrok z prodlení v této výši po právu požadován. Do prodlení se žalovaní dostali den po splatnosti konečného vyrovnání. Soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kde [částka] představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupkyně žalobce učinila v řízení tři úkony (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), proto odměna činí [částka], [částka] za 3 režijní paušály + náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].