8 C 410/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované a žalobce proti žalované: celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované a žalobce zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 10 % z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou nejprve domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a náklady řízení. Později žalobu rozšířil (a soud rozšíření připustil) o dalších částka a částka. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná jsou počínaje rokem 2017 spoluvlastníky domu a pozemků na list vlastnictví v kat. úz. obec. Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny, žalovaná také podíl o velikosti jedné poloviny. S vlastnictvím jsou spojeny poplatky daně z nemovitosti, za elektřinu, vodné a stočné, poplatek ze psů, pojištění nemovitosti, poplatek TV a rozhlas, platby za internet a zabezpečení, kdy žalobce v žalobě uvedl výši ročních plateb. Žalovaná se na platbách nepodílí, přestože ji k tomu vyzýval. Na adrese společného domu je trvale hlášena k pobytu i dcera žalované, proto po žalované požaduje platbu za elektřinu a vodné/stočné ve výši 2/3 podílu, u ostatních položek žádá o jednu polovinu plateb.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mezi účastníky (kteří v minulosti žili partnerským životem a žalobce navrhl žalované uzavření sňatku) došlo v roce 2017 k časově neomezené dohodě o hospodaření se společnými nemovitostmi tak, že žalovaná převezme a bude splácet úvěr, který byl sjednán na úhradu kupní ceny společného domu s pozemky, žalobce pak bude platit náklady související s provozem společných nemovitostí. Na straně žalované tak nedošlo k žádnému bezdůvodnému obohacení. Uzavřenou dohodu žalobce respektoval do roku 2020, kdy po ukončení partnerského vztahu účastníků poslal žalované předžalobní výzvu. Po obdržení výzvy začala žalovaná platit žalobci částku částka měsíčně jako příspěvek na provozní náklady. K jednotlivým požadovaným položkám pak uvedla, že kdyby snad byl nárok žalobce oprávněný, spotřeba energií by měla být mezi účastníky dělena rovným dílem, dcera žalované v rozhodné době bydlela jinde a docházela do domu jen na návštěvy, pojištění hradila sama žalovaná, pouze ona v domě uklízí, pere, stará se o zahradu, rozhlas ani televizi nevyužívá.

3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: mezi účastníky je nesporné a plyne i z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky každý s podílem o velikosti ½ nemovitých věcí – pozemek parc. č. st. 743, jehož součástí je stavba a parc. číslo vše v kat. úz. obec, obec Řitka, na list vlastnictví.

4. Dopisem ze dne datum žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky částka za období duben 2018 až říjen 2020, když měsíčně mělo jít o částku částka jako plnění spoluvlastníka, konkrétně platby na daň z nemovitostí, zálohy na elektrickou energii, vodné a stočné, odvoz odpadu, poplatek za psy, pojistné domu, TV a rozhlas, zabezpečení, internet (vše v měsíčním souhrnu částka) a platby na potraviny měsíčně částka. Dopisem ze dne datum odpověděla žalovaná na předžalobní výzvu. Uvedla, že nesouhlasí s požadavkem na úhradu, neboť na počátku společného rozhodnutí pořídit společně nemovité věci v obec byla mezi účastníky uzavřena ústní dohoda, že žalovaná zajistí na sebe hypotéční úvěr, který řádně splácí včetně plateb pojištění nemovitosti, žalobce pak měl hradit náklady spojené s užíváním rodinného domu. Žalovaná pak zajišťuje péči o domácnost i zahradu. Počínaje dnem datum pak avizovala započetí příspěvků žalobci na provoz rodinného domu ve výši částka měsíčně. Na základě podnájemní smlouvy je dcera žalované jméno celé jméno žalované počínaje dnem datum podnájemkyní bytu v obec část obce (podnájemní smlouva uzavřena s nájemkyní jméno příjmení).

5. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že tato má přátelský vztah se žalovanou, byla žalovanou průběžně informována o jejím partnerském vztahu se žalobcem. Již v roce 2017, půl roku poté, co měli účastníci začít hledat dům, kde by spolu bydleli, se svědkyni žalovaná svěřila, že se stěhují do obec, kde spolu koupili dům, a že si vzala hypotéku, která s ohledem na věk žalobce musela být pouze na žalovanou; žalovaná svědkyni informovala i o dohodě účastníků, že žalovaná bude platit hypotéku a žalobce mimořádné splátky a jiné náklady soužití. Uváděla i důvod – to, že splátka hypotéky představuje vysokou částku a velkou část příjmu žalované.

6. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že se žalovanou má přátelský vztah na pracovní úrovni, v soukromí se nestýkají. Od žalované se již v době, kdy účastníci nabývali vlastnické právo k nemovitostem v obec, dověděla, že účastníci plánovali svatbu, žalovaná původně platila žalobci příspěvky na společnou domácnost ve výši částka měsíčně, po koupi nemovitosti měla přispívat formou splátek hypotečního úvěru, provozní náklady měl hradit žalobce. Jak svědkyně příjmení, tak svědkyně příjmení potvrdily, že se jim žalovaná svěřila o plánované svatbě se žalobcem, ukazovala i zásnubní prsten.

7. Svědkyně jméno celé jméno žalované, dcera žalované, vypověděla, že v letech 2016 až 2018, v době, kdy spolu účastníci žili partnerským životem ve společné domácnosti a svědkyně s nimi též bydlela v anonymizováno ulici v obec a číslo, byla svědkem hovorů a i přímo ji účastníci informovali, že účastníci plánovali pořídit do vlastnictví byt v obec, žalovaná měla platit hypotéku, pojistku domu a zimní zahradu, žalobce měl hradit zbytek – energie, jídlo, vybavení bytu, nábytek i mimořádné splátky kupní ceny. Žádnou dohodu o změně způsobu hospodaření nezaznamenala. Zlom ve vztahu účastníků nastal v září 2020. Tehdy u nich dočasně krátce bydlela při přípravě na státní zkoušku, žalobce s ní měl konfliktní výměnu názorů, tvrdil, že ji dotuje, což se jí dotklo, a ošklivě se vyjadřoval i o žalované. Svědkyně dala žalobci částku částka z brigádně vydělaných peněz, aby dala najevo, že u nich nebydlí zadarmo. Překvapilo ji, že si peníze ponechal.

8. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení bylo zjištěno, že v době koupě společných nemovitostí žili partnerským životem, vzhledem k věku žalobce se dohodli, že si hypotéku na jejich pořízení vezme žalovaná na sebe, žalobce zaplatí vstupní splátku a bude hradit splátky mimořádné. Běžné splátky měla hradit žalovaná a z důvodu jejich značné výše – cca částka měsíčně bylo domluveno, že veškeré další náklady na provoz domu bude hradit žalobce. V tomto smyslu uzavřeli účastníci v roce 2017 ústní dohodu. V průběhu bezproblémového trvání partnerského vztahu, což bylo do září 2020, po ní nikdy žalobce nechtěl žádnou úhradu na energie, daň apod. Požadavek na nějakou úhradu přišel ze strany žalobce až v době, kdy vztah již nefungoval a byla též odeslána předžalobní výzva. V reakci na ni začala žalovaná nově hradit část spotřeby elektřiny, vody a platby za internet. Na mimořádných splátkách žalobce uhradil něco přes dva miliony anonymizováno, žalovaná na řádných splátkách cca částka a k doplacení zbývá 2,3 - 2,4 milionu + úroky. Dcera žalované společně s účastníky bydlela pouze na počátku tak 6 týdnů.

9. Z pojistných smluv bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne datum s právnická osoba pojistnou smlouvu o škodovém pojištění rodinných domů a bytových jednotek ve vztahu k RD v obec s ročním pojistným ve výši částka, žalovaná pak uzavřela dne datum s právnická osoba pojistnou smlouvu na pojištění majetku – domu v obec s ročním pojistným částka. Z výpisů z účtu žalované za období listopad – prosinec 2020 soud zjistil, že v uvedeném období platila žalovaná trvalým příkazem splátky hypotečního úvěru ve výši částka měsíčně, pojištění nemovitosti trvalým příkazem ve výši částka měsíčně a dále zaplatila v obou měsících žalobci vždy částku částka jako příspěvek na náklady spojené s užíváním RD.

10. Soud nevycházel z účastnické výpovědi žalobce, který dohodu účastníků předestřenou žalovanou popřel a ohledně trvání partnerského vztahu se vyjádřil odlišně co do jeho dle něj mnohem dřívějšího ukončení, protože mu neuvěřil; a naopak uvěřil žalované, a to z několika důvodů. Svědkyně příjmení i příjmení po poučení podle § 126 o. s. ř. vypovídaly zcela spontánně a přesvědčivě, nebyly sice přítomny u dohody účastníků, nicméně žalovaná se jim s jejím obsahem svěřovala krátce po jejím uzavření v době, kdy vztah účastníků byl partnerský i podle žalobce, řadu let před zahájením soudního sporu, v době, kdy těžko mohla žalovaná vůbec budoucí spor předpokládat. Dohodu potvrdila i dcera žalované, byť při hodnocení její výpovědi musel soud přihlédnout nejen k tomu, že jde o dceru žalované, ale i k tomu, že zjevně k žalobci nemá minimálně v současné době příliš dobrý vztah. I tak jde ovšem o svědeckou výpověď, svědkyně byla poučení podle § 126 o. s. ř. a taková výpověď má jinou vypovídací hodnotu než účastnický výslech, když účastník nemůže být nijak sankcionován za to, že neuvedl pravdu. Dalším důvodem, proč soud neuvěřil žalobci, je to, že pokud by partnerský vztah žalobce a žalované skončil dříve, než v roce 2020, žalobce s právnickým vzděláním by jistě, nebylo-li by předchozí dohody, formálním (tj. písemným, do budoucna a pro případný spor lehce prokazatelným) způsobem vyzýval žalovanou k úhradě části společných výdajů, a to minimálně poté, co dle jeho slov ústní apely vyzněly do ztracena. To, že předžalobní výzva byla odeslána až koncem roku 2020, svědčí o pravdivosti výpovědi žalované a její dcery o ukončení vztahu účastníků koncem roku 2020 po konfliktu dcery žalované a žalobce v září 2020.

11. Další žalobcem navržené listinné důkazy již soud neprovedl, když s ohledem na závěry z provedeného dokazování a právní posouzení věci nejsou tyto další důkazy potřebné pro rozhodnutí této věci. Není třeba zejména prokazovat výši jednotlivým uplatněným nároků (výše vodného, spotřeba elektřiny atd.). Soud jako nadbytečné neprovedl ani svědecké výpovědi synů žalobce, kteří s účastníky nebydleli, když ani nebylo tvrzeno, k jakým konkrétním tvrzením měli být vyslechnuti.

12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl ostatním spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud má po zhodnocení provedeného dokazování za prokázané, že žalobce jako spoluvlastník nemovitých věcí v obec podal žalobu proti žalované jako druhému spoluvlastníku na úhradu tzv. režijních nákladů vznikajících při jejím užívání oběma účastníky. Žalobce netvrdil v žalobě uzavření žádné dohody o běžné správě společné věci. Mezi účastníky je nesporné, že oba účastníci užívají společné nemovité věci k bydlení. Vypořádání nákladů na společnou věc vynaložených bez dohody účastníků řeší ustanovení § 1136 o. z. Bez dohody spoluvlastníků není jeden z nich oprávněn požadovat od druhého žádný jiný náklad než ty uvedené v § 1136 o. z. Žádný z uplatněných nároků takovým nákladem nepochybně není. Uplatněné nároky ani nelze až na výjimky (daň z nemovitých věcí, pojištění nemovitosti) považovat za náklady na společnou věc, nýbrž za náklady na provoz společné domácnosti. Dle provedeného dokazování účastníci žili ve společné domácnosti v partnerském vztahu do doby krátce před podáním žaloby. Bylo na nich a jejich dohodě, jakým způsobem bude soužití a jeho náklady financováno. V partnerském soužití je obvyklé, že takový typ dohody je uzavírán ústně. Žalovaná prokázala, byť hlavně (kromě účastnické výpovědi a svědecké výpovědi její dcery) nepřímými důkazy, že dohoda zněla tak, jak tvrdila – tedy že ona bude splácet hypotéku, ostatní výdaje včetně daně bude platit žalobce. Žalobce nenavrhl žádné důkazy, které by mohly vést k prokázání dřívějších výzev k podílení se žalované na provozních nákladech před odesláním předžalobní upomínky. Pojistné pak platil každý z účastníků, a to na základě jím uzavřené smlouvy s různými pojišťovnami.

15. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů žalované se skládá z nákladů právního zastoupení – odměna za 6 úkonů právní služby dle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, písemná vyjádření ve věci samé z datum, účast u čtyř jednání soudu ve výši á částka, odměna tak celkem činí částka, z 6 režijních paušálů á částka dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále náleží náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši částka, celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).