8 C 435/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození b) celé jméno žalobce , datum narození oba bytem adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození 2. celé jméno žalovaného , datum narození oba bytem adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] ke stavbě budovy [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], se zrušuje.

II. V budově [adresa] postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] se v souladu s půdorysnými plány všech podlaží budovy [adresa] postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], které jsou vyhotoveny Ing. [jméno] [příjmení] a jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku (dále jen„ půdorysný plán“) vymezují bytové jednotky včetně podílů na společných částech domu takto:

1. Byt [číslo] umístěný v 1., 2. a 3. nadzemním a 1. podzemním podlaží o celkové podlahové ploše [výměra]. Umístění bytu je přitom znázorněno v půdorysném plánu jednotlivých podlaží [číslo]. Podíl na společných částech nemovité věci náležející jednotce, stanovený poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů a nebytových prostor v budově, činí 1/2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (potrubní rozvody vody včetně stoupacích šachet, plynu, kanalizace, topení včetně radiátorů, elektroinstalace silnoproudá i slaboproudá, domácí telefon a el. vrátný), vnitřní dveře, podlahová krytina, vnitřní osvětlení, obklady stěn a vnitřní omítky, poštovní schránka, zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do bytu [číslo]. K jednotce [číslo] náleží právo výlučného užívání společných částí - terasy a schodiště o výměře [výměra] přiléhajících k jednotce [číslo] v prvním nadzemním podlaží a dále terasy o výměře [výměra] přiléhající k jednotce [číslo] v druhém nadzemním podlaží a dále terasy o výměře [výměra] přiléhající k jednotce [číslo] ve třetím nadzemním podlaží.

2. Byt [číslo] umístěný v 1., 2. a 3. nadzemním a 1. podzemním podlaží o celkové podlahové ploše [výměra]. Umístění bytu je přitom znázorněno v půdorysném plánu jednotlivých podlaží [číslo]. Podíl na společných částech nemovité věci náležející jednotce, stanovený poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů a nebytových prostor v budově, činí 1/2. Součástí jednotky jsou veškeré její vnitřní instalace (potrubní rozvody vody včetně stoupacích šachet, plynu, kanalizace, topení včetně radiátorů, elektroinstalace silnoproudá i slaboproudá, domácí telefon a el. vrátný), vnitřní dveře, podlahová krytina, vnitřní osvětlení, obklady stěn a vnitřní omítky, poštovní schránka, zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do bytu [číslo]. K jednotce [číslo] náleží právo výlučného užívání společných částí - terasy a schodiště o výměře [výměra] přiléhajících k jednotce [číslo] v prvním nadzemním podlaží a dále terasy o výměře [výměra] přiléhající k jednotce [číslo] v druhém nadzemním podlaží a dále terasy o výměře [výměra] přiléhající k jednotce [číslo] ve třetím nadzemním podlaží. Společnými částmi v rámci bytového spoluvlastnictví je stavba [adresa] postavená na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v katastrálním území Černošice, obec Černošice, které nejsou součástí některé z jednotek, a dále společné části vymezené § 5 a 6 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, jako jsou vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních i vnitřních, komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče, balkony, lodžie, terasy, v prvním, druhém a třetím nadzemním podlaží, podlahy vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu, přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod, rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem, rozvody plynu až k uzávěru plynu pro byt. III. Žalovaným [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného] 1, jejíž součástí je podíl na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v katastrálním území Černošice, část obce Černošice, obec Černošice o velikosti 1/3. IV. Žalovanému [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného] 1, jejíž součástí je podíl na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], část [územní celek], [územní celek] o velikosti 1/6. V. Žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného] 2, jejíž součástí je podíl na společných částech budovy [adresa] postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v katastrálním území Černošice, část obce Černošice, obec Černošice o velikosti 1/3. VI. Žalobci [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce, žalované, žalobkyně a žalovaného] 2, jejíž součástí je podíl na společných částech budovy [adresa] postavené na pozemcích parcelního čísla [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], část obce Černošice, [územní celek] o velikosti 1/6. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou původně domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] dále stavbě [adresa] postavené na pozemcích parc. [číslo] vše v kat. úz. a obci [obec]. V části předmětu řízení, konkrétně v požadavku na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, bylo řízení již pravomocně zastaveno. Předmětem řízení zůstalo vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě [adresa].

2. Žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví odůvodnili žalobci tím, že jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, velikost jejich spoluvlastnického podílu ke stavbě je dohromady 3/6, 2. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/6 a oba žalovaní ve společném jmění vlastníky podíl o velikosti 1/3. Žalobci nadále nechtějí zůstávat se žalovanými ve spoluvlastnictví ke stavbě, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se žalovanými dohoda možná není, neboť vztahy účastníků nejsou ideální. Ve vztahu ke stavbě navrhli její reálné vertikální rozdělení, když mají za to, že velikost a vnitřní uspořádání toto rozdělení umožňují.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili, že je s podivem, že je žalobci před podáním žaloby o záměru podat žalobu neinformovali při běžném sousedském osobním styku, žádný pokus o smírné vyřešení věci neprobíhal. Dále se vyjádřili k historii vzniku spoluvlastnictví. K rozdělení domu, jak původně navrženo v žalobě, neměli žádné zásadní připomínky, poukázaly však na možné technické problémy spojené s jedinou elektrickou přípojkou, společným přívodem plynu apod.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro kat. úz. a obec Černošice soud zjistil, že všichni účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa], žalobci a 2. žalovaný jsou pak spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém předmětná stavba rovněž stojí ([list vlastnictví]). Žalobkyně a) je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální 1/3 ke stavbě [adresa] v kat. úz. [obec], žalobce b) je spoluvlastníkem s podílem o velikosti id. 1/6, žalovaní jsou vlastníky ve formě SJM podílu o velikosti 1/3 a 2. žalovaný sám vlastníkem podílu o velikosti 1/6 (výpisy z KN).

5. Žalobci se dopisem tehdejší právní zástupkyně obrátili na žalované s návrhem dohody o vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům i stavbě (dopis ze dne [datum]).

6. Ze sdělení Městského úřadu Černošice, stavebního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že z projektové dokumentace je patrné, že se konstrukčně v případě domu č. p [číslo] jedná o jednu stavbu, kterou není možné reálně rozdělit na dva samostatné rodinné domy. Stavba je napojena na jednu stavbu studny, jednu stavbu jímky na splaškové vody, jednu přípojku elektrické energie. Stavba byla povolena jako rodinný dům o dvou bytových jednotkách. V případě pozemků, dle územního plánu může být minimální velikost pozemku určeného pro hlavní stavbu menší než [číslo] m, pokud pozemek vznikl před rokem 2009, ovšem další dělení pozemku stavby hlavní na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné. Obdobné stanovisko sdělil příslušný stavební úřad k doplňujícím dotazům soudu sdělením ze dne [datum].

7. Z odborného vyjádření Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky, které se mají stát společnými částmi nemovité věci, musí být ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, nikoliv ještě další osoby. Nemusí sice přesně odpovídat budoucím velikostem spoluvlastnických podílů na společných částech nemovité věci, vždy je však třeba, aby okruh spoluvlastníků každého pozemku, který se má stát společnou částí nemovité věci, odpovídal okruhu budoucích vlastníků jednotek. Vymezení společných částí nemovité věci by mělo být konkrétní, odpovídající skutečným poměrům v domě.

8. Ze schémat vyhotovených Ing. [jméno] [příjmení], geodetem – podnikajícím jako podnikatel – fyzická osoba s předmětem podnikání výkon zeměměřičských činností (výpis ze živnostenského rejsříku), bylo zjištěno prostorové uspořádání vznikajících jednotek ve všech podlažích budovy [adresa] v [obec].

9. Z nedatovaného dopisu žalovaných odeslaného v roce 2023 byl zjištěn poslední mimosoudní návrh na dohodu se žalovanými a jeho parametry.

10. Další provedené listinné důkazy soud nerozebírá, když z nich pro část věci, která zůstala předmětem řízení, nebylo zjištěno nic podstatného, navíc historie vzniku spoluvlastnictví pro toto řízení nemá žádný vliv, stejně tak komunikace účastníků či jejich zástupců dokumentující pokusy o dohodu ve věci, proto ani všechny navržené listinné důkazy soud neprovedl.

11. V průběhu řízení žalobci změnili žalobu, respektive pouze procesní stanovisko – návrh způsobu vypořádání ve vztahu k vypořádání spoluvlastnictví k domu (v reakci na provedené důkazy), a to v souladu s rozhodnutím NS sp. zn. [spisová značka], kdy nově požadují rozdělení domu na bytové jednotky.

12. Ve vztahu k původnímu požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] s ohledem na nesouhlasná stanoviska - vyjádření Městského úřadu Černošice, odboru územního plánování ze dne [datum], a odborné vyjádření Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, vzali žalobci žalobu částečně zpět v části požadující zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemků parc. [číslo] v kat. úz. [obec]; nadále se domáhají pouze zrušení podílového spoluvlastnictví ke stavbě [adresa].

13. Soud se souhlasem žalovaných řízení v příslušné části zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

14. Žalovaní obecně neprotestovali proti vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě [adresa] rozdělením na bytové jednotky, namítali však, že toto není možné dříve, než bude odstraněn problém bránící nezávislosti nově vzniklých jednotek spočívající v umístění přívodního elektrického kabelu přivádějícího elektřinu do jedné z jednotek v podlaze druhé z jednotek. Ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. však k tomuto tvrzení nenavrhli žádné důkazy – ani k umístění ani k možným problémům, když odkázali pouze na technickou normu ČSN 33 [číslo] ed. 3, která sama o sobě žádným důkazem o tvrzení žalovaných být nemůže. Tvrzení žalovaných neučinili žalobci nesporným; opak nelze dovozovat z pokusu žalobců o mimosoudní dohodu, kde nabízeli určitý finanční příspěvek na přeložku kabelu.

15. Až v závěrečném návrhu pak žalovaní začali navrhovat, aby soud dočasně odložil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o dva roky s tvrzením, že může vzniknout závažná újma žalovaným, přičemž mají za to, že v průběhu let se problém přívodního kabelu vyřeší, neboť mají informace, že v dané oblasti bude probíhat jiné vedení elektrického vedení. Dále uvedli, že kdyby zrušení nebylo takto odloženo, je na místě žalobu zamítnout, protože návrh přichází v nevhodnou dobu a k újmě jen jedné části spoluvlastníků.

16. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Podle § 1155 odst. 1 o. z. na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

19. Podle § 1158 o. z. bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň se dvěma byty.

20. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

21. Podle § 1165 o. z. (bytová) jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění.

22. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

23. Rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví vznikem bytového spoluvlastnictví může soud v zásadě jen za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva byty (rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]).

24. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit rozdělení domu na jednotky (rozhodnutí NS sp. zn [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

25. V daném případě se soud v první řadě zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky soudem a dospěl k závěru, že podmínky jsou naplněny. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k předmětné stavbě, žalobci mají zájem na zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví se uzavřít nepodařilo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem vypočteným ve výroku ad I.) tohoto rozsudku zrušil.

26. K námitkám žalovaných až v závěrečném návrhu uvedeným proti možnosti zrušení podílového spoluvlastnictví soud uvádí, že kromě toho, že tyto námitky byly uplatněny dle soudu účelově pozdě, po dlouhotrvajícím sporu, po ukončení dokazování, hlavně však ke tvrzením nebyly navrženy žádné důkazy, ostatně ani tvrzení nebyla zcela určitá. Žádný objektivní důvod pro výjimku ze zásady, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, shledán nebyl. Tvrzení o možném budoucím odstranění neprokázaného problému s umístěním kabelu pod podlahou tím, že se v oblasti bude předělávat elektrické vedení, je zcela absurdní.

27. Dále se soud zabýval tím, jaký ze způsobů vypořádání zaniklého podílového spoluvlastnictví zvolit. Ustanovení § 1144 o. z. preferuje rozdělení věci, a pouze není-li to dobře možné – pak ostatní způsoby. V daném případě reálnému rozdělení věci možné je pouze v případě, že půjde o rozdělení na bytové jednotky. Je k tomu splněna podmínka, že dům [adresa] obsahuje alespoň (v daném případě právě) dva byty. Vztahy mezi účastníky jsou sice napjaté, veškeré pokusy o dohodu mezi nimi skončily neúspěšně, ostatně proto se již dlouhou dobu vede toto řízení, zároveň však nebylo zjištěno, že by konflikty byly nějakým způsobem vyhrocené, že by probíhala mezi účastníky jiná soudní řízení či že by bylo lze očekávat, že po rozhodnutí věci se situace významným způsobem vyostří. Fakticky se na soužití účastníků nic nezmění, pokud jde o to, že budou i nadále všichni obývat jeden dům.

28. Způsob rozdělení na jednotky navržený žalobci v jejich posledním návrhu, s korekcemi původního návrhu vyhovujícími námitkám Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, odpovídá zákonným požadavkům (§ 1166 o. z.).

29. Návrh žalovaných (opět až v závěrečném návrhu), aby soud rozhodl podle nedatovaného návrhu žalobců na smírné řešení, ve kterém žalobci nabízeli finanční vyrovnání žalovaným ve výši [částka] na vybudování přeložky elektrické přípojky, soud považuje za další pokus žalovaných o oddálení rozhodnutí, neboť jednak žalovaní již dříve tento návrh odmítli, navíc nebyl podroben přezkumu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a nebylo k němu provedeno ani jiné dokazování.

30. Soud shrnuje, že prakticky veškerá obrana žalovaných stojí na nekonkrétním a neprokázaném tvrzení. Soud se za daného stavu nedomnívá, že by rozhodnutím byl kterýkoliv z účastníků nespravedlivě a nedůvodně poškozen, neshledal ani důvody, aby bylo žalobcům uloženo na jejich náklady zřídit přeložku elektrického kabelu nebo snad aby zřizoval ve prospěch žalovaných povinnost žalobcům, případně i jejich právním nástupcům (zřejmě formou služebnosti), umožnit vstup žalovaných do jednotky žalobců (ostatně v závěrečném návrhu již nic takového žalovaní nenavrhovali). Rozdělení domu na jednotky je sice teoreticky řešitelné bez ingerence soudu dohodou stran, vzhledem k tomu však, že řízení bylo zahájeno již v roce 2019, žalovaní dosud na žádný návrh dohody ze strany žalobců nepřistoupili, jeví se žalovanými zmíněná teoretická možnost naprosto iluzorní.

31. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. až VI. rozsudku.

32. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v tomto typu řízení není jednoznačné, který z účastníků měl plný úspěch ve věci a kdo plný neúspěch, v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se každému z účastníků dostane hodnot srovnatelných s výši spoluvlastnického podílu.