8 C 45/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Dany Ovčáčkové a Věry Vojtíškové v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena anonymizována čtyři slova sídlem adresa adresa pro doručování adresa proti žalovaným: 1. anonymizováno 5 slov právnická osoba, přísp. org., IČO sídlem adresa žalované 2. Město Jesenice, IČO sídlem adresa žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byli žalovaní povinni zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že byla zaměstnancem 1. žalovaného (jehož je 2. žalovaný zřizovatel) v pozici ředitelky školy, v říjnu 2017 jí byl odejmut dříve přiznaný osobní příplatek ve výši částka měsíčně, opět byl přiznán od datum. Nebyly však splněny podmínky pro jeho odebrání. Žalobkyni byly sice doručeny vytýkací dopisy pro údajná porušení povinností ředitelky školy, s obsahem dopisů však žalobkyně nesouhlasí. Osobní příplatek je sice nenárokový, nicméně byl-li přiznán, je možné ho odebrat pouze ze zákonných důvodů, které nebyly naplněny. Žalobkyně v žalobě odkázala na četná rozhodnutí vyšších soudů.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že osobní příplatek žalobkyni byl sice určen platovým výměrem, ovšem předpoklady pro jeho poskytnutí nebyly splněny. Předpokladem pro jeho přiznání je dlouhodobost kvalitní práce, zde byl však přiznán hned při nástupu, nikdy dřív v takové funkci žalobkyně nepracovala. Nárok žalobkyně je tak proti dobrým mravům, naopak by mohli žalovaní po žalobkyni požadovat bezdůvodné obohacení. I kdyby však byl příplatek původně přiznán platně, stejně je třeba žalobu zamítnout, když k odnětí došlo z důvodů zhoršení pracovních výsledků, na které byla žalobkyně opakovaně upozorňována třemi vytýkacími dopisy, ve kterých byla popsána různá pochybení. Zejména žalobkyně nezajistila řádné vedení účetnictví a nepředložila účetní závěrku za rok 2016.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: první žalovaný je příspěvkovou organizací zřízenou druhým žalovaným (výpis z obchodního rejstříku). Druhý žalovaný jmenoval žalobkyni s účinností od dubna 2016 na pracovní místo ředitelky prvního žalovaného (jmenovací dekret z datum). Pracovní poměr žalobkyně u 1. žalovaného byl ukončen dohodou ke dni datum, když ke stejnému dni žalobkyně rezignovala na funkci ředitelky školy (dohoda ze dne datum).

4. Podle platového výměru ze dne datum byl žalobkyni s účinností od datum přiznán osobní příplatek ve výši částka měsíčně. Podle platového výměru ze dne datum byl žalobkyni s účinností od datum přiznán osobní příplatek ve výši částka měsíčně. Podle platového výměru ze dne datum žalobkyni nebyl přiznán osobní příplatek žádný s účinností od datum, stejně tak s účinností od datum. S účinností od 1. 2018 jí byl přiznán osobní příplatek ve výši částka měsíčně (příslušné platové výměry).

5. Vytýkacím dopisem ze dne datum 2. žalovaný vyzval žalobkyni k odstranění nedostatků v její práci a neopakování porušení pracovních povinností spočívajících v nesestavení a nepředání zřizovateli zprávy o čerpání závazných ukazatelů za rok 2017 a nesestavení výkaznictví školy k datum. Žalobkyně vyjádřila s vytýkacím dopisem nesouhlas (vytýkací dopis, dopis ze dne datum). Vytýkacím dopisem číslo ze dne datum 2. žalovaný vyzval žalobkyni k neopakování porušení a odstranění nedostatků spočívajících v neodevzdávání účetních výkazů v řádném termínu a v opožděném odevzdání žádosti o zřízení nového detašovaného pracoviště. Text výtky byl schválen usnesením Rady města Jesenice ze dne datum. Žalobkyně vyjádřila s vytýkacím dopisem nesouhlas (vytýkací dopis číslo usnesení, dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum 2. žalovaný vytkl žalobkyni, že v rozporu se zákonem byl na dveřích školy vyvěšen leták propagující politickou stranu. Text výtky byl schválen usnesením rady města Jesenice (vytýkací dopis číslo usnesení ze dne datum).

6. Žalobkyně vyzvala 2. žalovaného k úhradě čtyř měsíčních osobních příplatků za říjen 2017 až leden 2018 (dopis ze dne datum). Na tento dopis reagoval 2. žalovaný dopisem, ve kterém uvedl, že žalobkyni byl vrácen osobní příplatek s účinností od datum, nikoliv zpětně (dopis ze dne datum). Žalobkyně následně opětovně žádala o vrácení příplatku s odůvodněním, že původní odebrání příplatku považuje za neoprávněné (dopis ze dne datum). Následně žalobkyně zaslala 2. žalovanému předžalobní výzvu (předžalobní výzva z datum).

7. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že je jednatelem společnosti, která 1. žalovanému zpracovává účetnictví od přelomu června a července roku 2017. Nejprve zpracovával zpětně účetnictví za rok 2016 a 2017. Problémem byla neexistence účetní závěrky za rok 2016 a chybějící podklady pro její zpracování. Předchozího zpracovatele účetnictví kontaktovala škola, ale odmítal s ní jednat. Předávání podkladů pro zpracování účetnictví probíhá na školách různě, často je to na důvěře ve zpracovatele (předání a převzetí se nijak písemně nepotvrzuje), předává se fyzicky a zpětně vrací (to bývá tak po 14 dnech), někdy to má škola naskenované, ale je to velmi pracné. Postupně se přechází na elektronické vedení, dříve to však obvyklé nebylo. Lhůty pro zveřejňování účetních závěrek jsou vyhlašovány krajským úřadem pro každý rok, většinou jsou stanoveny v měsíci následujícím po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí.

8. Ing. jméno příjmení vypověděla jako svědkyně, že v letech 2014 – 2018 působila jako uvolněná radní obec, s žalobkyní často jednala, zejména o otázce navýšení kapacity školy (1. žalovaného) a o otázce účetnictví školy, to v roce 2017. Škola měla účetního pana příjmení, kterému dodala všechny účetní podklady včetně notebooku, účetní pak někdy během podzimu 2016 zmizel a nebyl k nalezení. Takové předání podkladů považuje za špatné rozhodnutí žalobkyně, byť jistě v dobré víře. Měla pak být i aktivnější v řešení toho vzniklého problému. I v mateřské škole působil pan příjmení a vznikl obdobný problém, ředitelka MŠ se však k tomu postavila mnohem aktivněji než žalobkyně a problém byl poměrně rychle napraven. Náklady na rekonstrukci účetnictví byly značné, možná částka. Pokud jde o otázku navýšení kapacity školy, žádost podávala svědkyně, vycházela z podkladů od žalobkyně. Vycházelo se vždy z únorového zápisu dětí, dle toho se posuzovala potřebnost. S hygienickou stanicí jednala zejména svědkyně a pracovnice úřadu paní příjmení. Problematické bylo jednání se stavebním úřadem i s majitelem prostor. Ke zdržení došlo na MŠMT z důvodu dovolených, možná i dodali pozdě nějaké podklady, ale to měla na starosti hlavně paní učitelka příjmení, nikoliv žalobkyně. Nepamatuje si již, co žalobkyni telefonicky říkala k otázce žádosti, pokud žalobkyně uvedla, že jí bylo řečeno, ať se dále neangažuje, že je to věc zřizovatele, asi to tak bude.

9. Účetní závěrku za rok 2016 žalobkyně předložila 2. žalovanému dne datum s odkazem na rekonstrukci účetnictví. Ke dni datum nebyla účetní závěrka schválena pro její nedodání (protokol o neschválení účetní závěrky).

10. Z protokolu 2. žalovaného ze dne datum byly zjištěny výsledky veřejnosprávní kontroly organizace – 1. žalovaného. Byla zjištěna řada pochybení. Žalobkyni bylo uloženo zajistit bezodkladně průkazné účetnictví za roky 2015 a 2016. Obdobné závěry byly zjištěny z dalších protokolů ze dne datum a datum. Dopisem ze dne datum informovala žalobkyně 2. žalovaného, že nebylo možné převzít účetnictví od bývalého účetního pana příjmení, proto nebyla účetní závěrka za rok 2016 sestavena.

11. Dopisy ze dne datum a datum žádala žalobkyně 2. žalovaného o řešení prostor školy. O otázce rozšíření kapacity školy žalobkyně intenzivně komunikovala s 2. žalovaným e-maily v dubnu 2017 (e-maily mezi žalobkyní a Ing. příjmení a tajemníkem Ing. příjmení). Dopisem ze dne datum žádala žalobkyně 2. žalovaného o zajištění detašovaného pracoviště. Usnesením ze dne datum rada města Jesenice souhlasila s navýšením kapacity žáků 1. žalovaného a uložila odboru kanceláře tajemníka zaslat žádost o navýšení krajskému úřadu.

12. Další provedené listinné důkazy (např. o dosaženém vzdělání žalobkyně, další usnesení Rady města Jesenice, listiny vztahující se k žádosti o navýšení kapacity školy a další) soud blíže nerozebírá, když z nich již nebylo zjištěno nic dalšího pro posouzení věci podstatného.

13. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Podle § 131 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP), zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

15. I když rozhodnutí o přiznání osobního příplatku je plně v kompetenci zaměstnavatel, který jej přiznat vůbec nemusí, může o snížení osobního příplatku, který zaměstnanci přiznal, rozhodnout jen tehdy, přestane-li zaměstnanec dlouhodobě plnit větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci nebo dlouhodobě dosahovat velmi dobrých pracovních výsledků (rozhodnutí anonymizována dvě slova sp. zn. spisová značka). Osobní příplatek, který zaměstnavatel přiznal zaměstnanci, se stal platovým nárokem zaměstnance, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci v určené výši poskytovat. Přiznaný osobní příplatek zaměstnavatel mohl snížit nebo odejmout, avšak jen tehdy, došlo-li v předpokladech a podmínkách, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňovala jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžadovala jeho odnětí (rozhodnutí anonymizována dvě slova sp. zn. spisová značka, obdobně sp. zn. spisová značka).

16. V daném případě soud nejprve uvádí, že sice přiznání osobního příplatku žalobkyni hned od počátku zaměstnání, kdy se těžko mohla projevit dlouhodobost vynikajících pracovních výsledků, neodpovídá znění zákona, nicméně neplatnost přiznání příplatku soud neshledává, a to zejména s ohledem na ustanovení § 19 odst. 3 ZP. Navíc později, již po uplynutí určité doby, byl osobní příplatek žalobkyni přiznán ve zvýšené výši.

17. Dále soud posuzoval, zda byly naplněny předpoklady pro odebrání osobního příplatku, konkrétně zda žalobkyně přestala dlouhodobě dosahovat velmi dobrých pracovních výsledků. Není přitom podstatné, zda všechny udělené výtky byly oprávněné a zda se týkaly pracovních výsledků. V případě výtky týkající se připuštění politické agitace na budově školy šlo sice o nevhodné jednání, ovšem jednorázové, a o zhoršení pracovních výsledků se nepochybně nejedná. Výtka týkající se tvrzeného opožděného odevzdání žádosti o zřízení nového detašovaného pracoviště pak s ohledem na výsledky dokazování, zejména výpověď svědkyně příjmení, ale i listinné důkazy nebyla soudem shledána oprávněnou. Ani to však není rozhodující.

18. Soud totiž shledal, že v ne nepodstatné části agendy, kterou měla žalobkyně jako ředitelka školy vykonávat, v zajištění řádného vedení účetnictví, v období let 2016 – 2017 (tedy déledobě) žalobkyně vynikajících pracovních výsledků nedosahovala. Bylo prokázáno, že již na podzim roku 2016 tehdejší účetní„ zmizel“ i s účetnictvím, nový účetní, který měl za úkol předchozí účetnictví zrekonstruovat, však byl zajištěn až po dlouhé řadě měsíců v polovině roku 2017 anonymizováno veřejnosprávních kontrol opakovaně po dobu více měsíců na problém rovněž upozorňovaly. Žalobkyni jistě nelze vinit z toho, že třetí osoba zadržovala, případně ztratila účetní podklady, lze však poukázat na nemalou neopatrnost. Dle svědka příjmení i v případě fyzického předávání (lze i pochopit, že k zálohování podkladů nedošlo pro značnou pracnost) se podklady běžně předávají a opět vrací po dílčích etapách (cca 14 dnů). Pokud by došlo ke ztrátě či přímo odcizení takové části podkladů, nebyly by následky tak fatální. Pravidelná kontrola řádného vedení účetnictví zjevně po delší dobu neprobíhala. Přitom při včasném řešení vzniklého problému (nikoliv až za několik měsíců) mohly být i vzniklé následky minimalizovány jako v případě mateřské školy, která se také s nesolidním účetním potýkala. Lze tedy uzavřít, že s ohledem na shora uvedené po určitou dobu přestala žalobkyně dosahovat takových vynikajících pracovních výsledků, které by jinak odůvodnily přiznání osobního příplatku. Proto odnětí příplatku bylo na místě. Žaloba tedy je nedůvodná a soud ji proto zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř.. V řízení úspěšným žalovaným náleží plná náhrada jejich nákladů řízení. Náklady řízení žalovaných sestávají z nákladů právního zastoupení – částka je odměna za jeden úkon právní služby za každého ze žalovaných podle § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalovaných učinil v řízení 2 x 11 úkonů (převzetí zastoupení, porada s klientem dne datum a dne datum, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum, datum, datum, datum a datum v rozsahu 2 úkonů), proto odměna činí částka, dále přísluší 22 x režijní paušál částka podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. + náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši částka, celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).