8 C 47/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. Doc. MUDr. celé jméno žalovaného , Ph.D., datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o určení vydržení věcného břemene,

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníku stavby [adresa], umístěné na pozemcích parc. č. st. 1 a st. 217, v katastrálním území a obci [obec] (pošta), svědčí věcné břemeno pozemkové služebnosti užívacího práva k pozemku parc. st. 217, v katastrálním území Tursko, spočívající v právu vlastníka uvedené stavby (předmětné pošty), ať už osobně či prostřednictvím svých oprávněných zástupců, zaměstnanců nebo jím pověřených osob, zatížený pozemek užívat, zdržovat se na zatíženém pozemku, provozovat zde poštu, spravovat ji a udržovat, vjíždět na zatížený pozemek motorovými a nemotorovými vozidly, po zatíženém pozemku chodit, v nezbytném rozsahu na něm parkovat motorovými vozidly, se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyni svědčí věcné břemeno (tj. věcné břemeno„ in personam“) v podobě služebnosti užívacího práva k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Tursko, spočívající v právu žalobkyně osobně či prostřednictvím svých oprávněných zástupců, zaměstnanců nebo jím pověřených osob, zatížené pozemky užívat, zdržovat se na zatížených pozemcích, provozovat zde fotbalové hřiště, spravovat jej a udržovat, vjíždět na zatížené pozemky motorovými a nemotorovými vozidly, po zatížených pozemcích chodit, v nezbytném rozsahu na nich parkovat motorovými vozidly, a to v rozsahu umístění [příjmení] hřiště, jak je zakresleno dle geometrického plánu [číslo] 2020, vyhotoveném [právnická osoba] a [jméno], geodetické práce, s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] a ověřeném Ing. [jméno] [příjmení] jakožto úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, číslo položky seznamu úředně oprávněných zeměměřických inženýrů: [číslo], pod [číslo] 2020, se zamítá.

III. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyni svědčí věcné břemeno (tj. věcné břemeno„ in personam“) v podobě služebnosti užívacího práva k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Tursko, spočívající v právu žalobkyně osobně či prostřednictvím svých oprávněných zástupců, zaměstnanců nebo jím pověřených osob, zatížený pozemek užívat, zdržovat se na zatíženém pozemku, provozovat zde zastávku autobusů, spravovat ji a udržovat, vjíždět na zatížený pozemek motorovými a nemotorovými vozidly, po zatíženém pozemku chodit, v nezbytném rozsahu na něm parkovat motorovými vozidly, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 74 197 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyni svědčí věcné břemeno ve čtyřech v žalobě podrobně popsaných případech jako vlastníku staveb ČOV, pošty, fotbalového hřiště a zastávky autobusů – služebnost užívacího práva k pozemkům, na kterých uvedené stavby stojí, a to na základě vydržení. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně spatřuje v existenci rozporů ohledně vzájemných práv účastníků týkající se užívání nemovitostí žalovaných za účelem provozování ČOV a občanské vybavenosti. Bez požadovaného určení by postavení účastníků zůstalo nejistým. Žalobkyně občanskou vybavenost, která se nachází na pozemcích žalovaných, potřebuje řádně užívat pro uspokojování veřejných potřeb, které zajišťuje, přičemž je nutné postavit na jisto podmínky, za kterých může občanskou vybavenost provozovat.

2. V průběhu řízení byl uplatněný dílčí nárok žalobkyně týkající se užívacího práva k pozemkům sloužícím k provozu ČOV vyloučen k samostatnému projednání, rozhodnutí ve věci se tak týká pouze třech zbývajících uplatněných nároků.

3. Ke třem tvrzeným nárokům na určení vlastnictví, které zůstaly předmětem tohoto řízení, žalobkyně v žalobě uvedla následující. Pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných, na kterém se nachází pošta, žalobkyně oprávněně užívá od roku 1985, a to nejprve pro účely výstavby pošty a následně pro její provoz. Stavba byla postavena v souladu se stavebním povolením, dokončena v roce 1987, kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Užívání všech předmětných pozemků žalobkyní je patrno i z výpisu z pozemkového katastru ze dne [datum]. Pozemky parc. [číslo] (vyčleněný z původního [parcelní číslo]) ve vlastnictví žalovaných na kterých se nachází fotbalové hřiště, žalobkyně oprávněně užívá od roku 1940. Tehdy si od původních majitelů pronajímal pozemky TJ [anonymizováno] [obec]. V roce 1979 se počítalo již s užíváním pozemků MNV [obec], aniž by byla uzavřena nájemní smlouva, což plyne z polního náčrtu z roku 1979 a polního náčrtu z roku 1987. Pozemek parc. [číslo] který byl oddělen od pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných, na kterém se nachází zastávka autobusu, oprávněně žalobkyně užívá. Užívání plyne z kopie listu vlastnictví z roku 1963 a z polního náčrtu z roku 1979.

4. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není dostatečně odůvodněn naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobkyně v jiném řízení dříve navrhovala, aby bylo věcné břemeno zřízeno soudem, těžko tak může být v dobré víře, že ho služebnost vydržela. V žalobě chybí tvrzení, kdy mělo k vydržení dojít a na základě jakého titulu; veřejnoprávní rozhodnutí takovým titulem být nemohou.

5. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.

7. Všichni účastníci jsou ve věci věcně legitimováni, když žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků a žalobkyně tvrdí, že jí svědčí služebnost pozemky zatěžující. Podle názoru soudu je rovněž dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť mezi účastníky proběhlo od roku 2016 ve vztahu k předmětným pozemkům již přes deset soudních sporů; pokud by byla žalobkyně úspěšná v tomto řízení, předešlo by se do budoucna sporům dalším. Postavení účastníků se tvrzeními žalobkyně stalo nejistým, rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis tvrzeného práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Jinak než touto žalobou by se žalobkyně změny údajů v katastru nemovitostí nedomohla.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu: Žalovaní jsou spoluvlastníky – 1. žalovaná, 2. žalovaná a 3. žalovaný s podílem o velikosti [číslo] a 4. žalovaný s podílem o velikosti ¾ - mj. pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. 217, parc. [číslo] parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec], žalobkyně je vlastníkem stavby [adresa] na pozemku parc. č. st. 1, st. 217 v kat. úz. [obec] a budov bez č. p. na pozemcích parc. č. st. 220 a parc. č. st. [číslo], st. 385 tamtéž (informace a výpisy z KN). Žalobce všechny pozemky užívá, a to provozováním fotbalového hřiště, autobusové zastávky a budovy pošty a dále čistírny odpadních vod (mezi účastníky nesporné).

9. Ze stavebního povolení ze dne [datum] bylo zjištěno, že MNV [obec] povolil přístavbu a přestavbu budovy MNV. Stavba sloužící jako úřadovna pošty byla poté zkolaudována dne [datum] (rozhodnutí [anonymizováno] úřadu MNV [obec] [číslo jednací]).

10. Z výpisu z pozemkového katastru – identifikace parcel ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní pozemek parcelní [číslo] – role byl rozdělen na pozemky parcelní [číslo] jehož uživatelem bylo JZD [anonymizována dvě slova] [obec], pozemky parc. [číslo] jejichž uživatelem bylo MNV [obec] provozující hřiště a parcelní číslo st. 217, jehož provozovatelem bylo též MNV [obec].

11. Z kopie listu vlastnictví [číslo] pro obec Tursko plyne, že vlastníky pozemků st. 220, st. 221, st. 217 a [číslo] byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], každý s podílem ½, v poznámce bylo uvedeno, že ostatní pozemky v kat. úz. [obec] včetně st. p. 49 jsou v užívání socialistické organizace. MNV [obec] objednal polní náčrty pro zaměření vjezdu autobusu (polní náčrt ze dne [datum]) a pro zaměření přístavby MNV (polní náčrt ze dne [datum]).

12. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům bezdůvodné obohacení za užívání části předmětných pozemků v období únor 2013 až únor 2016. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] poté, co odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvr, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům bezdůvodné obohacení za užívání všech předmětných pozemků v období let 2016 až 2017 (rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). V žádném z uvedených řízení žalovaný netvrdil, že by mu svědčilo užívací právo k předmětným pozemkům a nezmínil existenci ani vydržení věcného břemene. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se žalovaný domáhal zřízení věcného břemene – služebnosti užívacího práva ohledně kterého nyní tvrdí, že ho nabyl vydržením; rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], když odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně, byla žaloba zamítnuta (rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

13. Z prohlášení o přechodu vlastnického práva k nemovitostem na obec s datem [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně mj. prohlásila, že nabyla vlastnické právo k budově bez č. p. (poštovní úřad) na pozemku parc. [číslo] když budova byla ve vlastnictví České republiky, ke dni [datum] k ní příslušelo právo hospodaření MNV [obec] a vlastnické právo žalobkyně nikdo nezpochybňuje.

14. Další provedené důkazy soud blíže nerozebírá, když pro rozhodnutí věci, která zůstala předmětem řízení, význam nemají.

15. Právně soud posoudil uvedený skutkový stav podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) ve vztahu k tvrzení o mimořádném vydržení, dále podle zák. č. 40/1964 Sb. k alternativnímu tvrzení o řádném vydržení v dřívější době (vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 2 o. z.), a dále podle ustálené judikatury.

16. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

17. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 1992 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že je držba oprávněná. Podle § 134 odst. 1 uved. zákona oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

18. V projednávané věci žalobkyně alternativně tvrdila, že právo, jehož určení se domáhá, nabyla buď na základě mimořádného nebo i (již) na základě řádného vydržení. Mimořádné vydržení je předem vyloučeno, protože po celou vydržecí dobu 20 let (která přitom nemohla skončit dříve než pět let po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tedy [datum]) žalobkyně nebyla zcela jednoznačně poctivým (dobrověrným) držitelem služebnosti bezplatného užívacího práva, když jednak v uvedeném období nikdy netvrdila, že by jí takové právo svědčilo, a to ani v soudních řízeních probíhajících v letech 2016 až 2020 týkajících se požadované náhrady za užívání pozemků žalovaných žalobkyní bez právního důvodu, dále žalovaní se opakovaně úspěšně domohli náhrady za takové užívání, a v neposlední řadě žalobkyně musela vědět, že jí žádné takové právo nesvědčí proto, že sama podala žalobu na zřízení takového věcného břemene či služebnosti (věc projednávaná u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 158/2020).

19. V souvislosti s tvrzením o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo služebnosti (bezplatného) užívání netvrdila žádný ani domnělý (putativní) soukromoprávní titul, na kterém se její držba práva odpovídajícího věcnému břemeni bezplatného užívání zakládá. Při posuzování otázky, zda byl držitel "se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří", je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, resp. mohl mít během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází se z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk při zachování obvyklé opatrnosti). Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Držitel není "vzhledem ke všem okolnostem" v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Ze slov zákona "se zřetelem ke všem okolnostem" vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Žalobkyně nabyla ani schopna jednoznačně určit, a to ani v jednom ze tří případů, od jakého konkrétního data a na základě čeho měla začít běžet vydržecí doba. Pokud počátek vydržecí doby datuje vydáním veřejnoprávního rozhodnutí, ať již stavebního povolení nebo kolaudačního rozhodnutí (ke stavbě využívané jako poštovní úřad), žádné takové rozhodnutí nemůže z uživatele pozemku, na kterém je budována veřejným právem„ povolená“ stavba, učinit dobrověrného držitele, ať již práva užívacího nebo jiného. Na právní vztahy ve smyslu soukromoprávním k libovolné věci žádné veřejnoprávní rozhodnutí nemůže nic změnit. U pozemků užívaných jako zastávka autobusu nebo fotbalové hřiště dokonce ani žádné veřejnoprávní rozhodnutí označeno nebylo, není tak vůbec jasné, kdy a na základě čeho se měla žalobkyně chopit držby práva.

20. Je sice nepochybné, že existenci písemné smlouvy, která se nedochovala, lze prokázat i nepřímými důkazy, žalobkyně však žádné nepřímé důkazy svědčící o existenci soukromoprávní smlouvy, která měla zakládat žalobkyni užívací právo odpovídající věcnému břemeni k předmětným pozemkům, ani v jednom případě nenavrhla. Prohlášení žalobkyně, že nabyla vlastnické právo k budově pošty, takovým nepřímým důkazem o právu k pozemku, na kterém je postavena, není, stejně tak nepřímými důkazy nejsou shora uvedená veřejnoprávní rozhodnutí.

21. K vydržení práva, jehož určení se žalobkyně domáhá, tedy ani v jednom případě nedošlo, soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl 22. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli v řízení zcela úspěšní. Náklady žalovaných představují náklady právního zastoupení – [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalovaných učinil v řízení úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci samé z [datum], nahlížení do spisu a účast na 2 jednáních), odměna proto činí 4 x [částka] sníženo o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy [částka], dále náleží [částka] za 6 režijních paušálních náhrad hotových výdajů, celkem [částka], k tomu přísluší náhrada za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka], celkem [částka].