8 C 47/2024
č. j. 8 C 47/2024-18
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl ve věci o nároku na zaplacení televizního poplatku, když žalovaná, jako držitelka televizního přijímače, byla povinená platit poplatek od prosince 2022. Soud potvrdil nárok na částku vyplývající z nezaplacených poplatků za období leden až červenec 2023, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 10 zákona o TV poplatcích. Požadavek na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky byl zamítnut, protože podmínky pro její přiznání podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nebyly splněny. Soud však přiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši odpovídající soudnímu poplatku, odměně za právní služby a režijním paušálům.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku v částce částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalobce zařadil dne žalovanou v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona o TV poplatcích do evidence poplatníků s povinností platit televizní poplatek. Žalovaná neplatila televizní poplatek ve stanovené výši částka měsíčně v období leden 2023 až červenec 2023 a dluží tak žalobci celkem částka. Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných poplatků.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud podle § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z přehledu předpisů a plateb bylo zjištěno, že od prosince 2022 byla žalovaná přihlášena jako televizní poplatník. Z předžalobní upomínky vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši částka + zákonného úroku z prodlení k datum. Z výpisu detailu plateb bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil poplatky za období leden 2023 až červenec 2023.
5. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
7. V daném případě soud dospěl k závěru, že je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení částka dle shora uvedeného zákona, když žalovaná se stala poplatníkem od prosince roku 2022, nezaplatila televizní poplatky za období shora uvedené a dluží tak žalobci žalovanou částku.
8. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinna podle § 1970 o. z. a podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. č. 351/2013 Sb ke dni počátku prodlení, úrok byl kapitalizován ke dni podání žaloby – tímto návrhem je soud vázán.
9. Pokud jde o požadavek úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, v této části byla žaloba zamítnuta, když právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky je dáno pouze v případě vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem (§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.), o takový vztah v daném případě nejde.
10. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v převážné části vyhověl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že ve věci téměř zcela úspěšnému žalobci (dílčí neúspěch žalobce je nepatrný) bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, kde částka představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, částka je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení dva úkony, proto odměna činí částka, dále přísluší 2 x režijní paušál částka podle § 14b odst. 2 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení (částka). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.