Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

8 C 52/2020

č. j. 8 C 52/2020-316

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPZ:2023:8.C.52.2020.1

Citované zákony (23)

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. jméno příjmení a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, aby byli žalovaní povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. nepřiznal žalovaným náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s odůvodněním, že část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena započtením částky původně složené matkou žalobkyně jako záloha na kupní cenu na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní, přičemž mezi smluvními stranami za účasti zprostředkovatele prodeje došlo k dohodě, že byt zakoupí žalobkyně a nikoliv její matka. Žalovaní jako prodávající dne [datum] podepsali kupní smluvu, kde potvrdili přijetí částky [částka] od žalobkyně, kdy s ohledem na § 4 odst. 2 o. z. museli vědět, že jde o zjevnou nepřesnost, neboť tato částka byla složena matkou žalobkyně na podkladě smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Provedení zápočtu nepřímo potvrzuje i ta skutečnost, že dne [datum] prodávající přistoupili k předání bytu žalobkyni, kdy podmínkou předání bytu bylo právě úplné uhrazení kupní ceny. Po celou dobu ode dne podpisu kupní smlouvy až do doby uplatnění sankčních nároků ze strany žalobkyně žalovaní jako prodávající nenamítali, že nemají uhrazenou část kupní ceny. Provedení zápočtu pak bylo dvakrát potvrzeno prostřednictvím předchozího právního zástupce žalovaných 2. a 3. a úplná úhrada kupní ceny byla potvrzena i přímo žalovanými 2. a 3. v rámci jejich podání vysvětlení před policejním orgánem, přičemž žalovaná 2. ve vztahu ke své sestře, žalované 1. [celé jméno žalované] potvrdila, že tato byla o všem informována. [celé jméno žalované] pak sama v rámci podání vysvětlení před policejním orgánem nepřímo potvrdila svou informovanost ze strany zprostředkovatele prodeje. Soud prvního stupně z těchto listinných důkazů nesprávně neučinil žádná skutková zjištění. Ve vztahu ke svědecké výpovědi matky žalobkyně má žalobkyně za to, že obsahem výpovědi není popření jí tvrzeného zápočtu, kdy její matka minimálně konkludentně souhlasila se započtením jí složené zálohy na kupní cenu a to fakticky i tím, že se po žalovaných jako budoucích prodávajících nedomáhala vrácení jí složené zálohy ve výši [částka], kdy s ohledem na uzavření kupní smlouvy s její dcerou, které byl byt předán a byla zapsána jako vlastník, se v dobré víře domnívala, že i žalovaní jako prodávající souhlasili s provedením zápočtu zálohy na kupní cenu, kterou složila původně ona sama. V neposlední řadě i orgány činné v [anonymizováno] řízení, které prověřovaly [anonymizováno] oznámení podané matkou žalobkyně stran toho, jak bylo naloženo s částkou 150 tis. Kč složenou jako záloha na kupní cenu, shledaly, že žalovanými vybraný zprostředkovatel prodeje nakládal s touto částkou oprávněně, kdy tato částka byla s vědomím žalovaných použita ve prospěch jimi vybrané stavební firmy k hrazení nákladů výstavby (rozhodnutí policejního orgánu [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím OSZ [okres] [číslo jednací]). Pokud by i odvolací soud dospěl k závěru, že část kupní ceny není uhrazena, pak se žalobkyně domáhá toho, aby soud ke splnění této podmínky pro přiznání smluvní pokuty nepřihlédl, neboť to byli žalovaní jako prodávající, kteří žalobkyni uvedli v omyl o tom, že mají zcela uhrazenu kupní cenu a znemožnili proto splnění této podmínky, přičemž tvrzení o úplném zaplacení kupní ceny žalovaní 2. a 3. uváděli ještě v roce 2021 před policejním orgánem. Ve vztahu ke druhému nároku na smluvní pokutu za překročení termínu dokončení stavebních prací resp. kolaudace bytové jednotky, shledal soud prvního stupně tento nárok žalobkyně po právu, avšak s ohledem na zaujatý právní názor stran nezaplacení části kupní ceny v rozsahu [částka] přistoupil vzhledem k vznesené námitce započtení ke kompenzaci tohoto nároku žalobkyně s nárokem žalovaných. Žalobkyně má za to, že i pokud by i odvolací soud dospěl k závěru, že kupní cena nebyla v rozsahu částky [částka] uhrazena, pak s ohledem na jednání žalovaných jako prodávajících, jim tuto část kupní ceny nelze s ohledem na § 8 o. z. přiznat, neboť to byli žalovaní jako prodávající, kteří opakovaně uváděli žalobkyni jako prodávající v omyl o tom, že mají uhrazenou plnou kupní cenu a tím jí, resp. její matce znemožnili řešit vrácení částky [částka], o které věděli, že byla pro ně složena k rukám jimi vybraného zprostředkovatelele prodeje a použita k financování výstavby jejich bytového domu. Žalobkyně se jako odvolatelka dovolává i obecné zásady spravedlnosti a práva ve smyslu § 3 odst. 3 o. z., neboť sama při právním jednání s žalovanými a jimi vybraným zprostředkovatelem prodeje při koupi bytu jednala poctivě a v dobré víře o tom, že má celou kupní cenu uhrazenou, kdy nikdo z prodávajících až do uplatnění smluvních pokut z porušení podmínek kupní smlouvy nevznesl námitku o tom, že nemá zaplacenou jakoukoliv část kupní ceny. [celé jméno žalované] při podpisu kupní smlouvy, ani po předání bytu, ani po zápisu vlastnického práva pro žalobkyni nenamítala, že s matkou žalobkyně nepodepsala smlouvu o smlouvě budoucí kupní a že nemá zaplacenou část kupní ceny, přičemž všichni žalovaní jako prodávající přijali příslušnou část kupní ceny prostřednictvím advokátní úschovy na své bankovní účty a muselo jim proto být zřejmé (§ 4 odst. 1 a odst. 2 o. z.) jaké částky kupní ceny dle svých podílů obdrželi. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhoví.

3. Proti rozsudku podala odvolání i žalovaná 1. a to do výroku II. s odůvodněním, že rozhodnutí ve výroku II. je zcela překvapivé, neboť účastníci řízení se nemohli k použití § 150 o. s. ř. jakkoliv vyjádřit. Laxní přístup lze namísto dobré víry přisuzovat spíše žalobkyni, která platila statisícové částky neoprávněné osobě bez toho, aby si ověřila její kompetenci, např. předložením plné moci nebo osobním prohlášením žalovaných, jakožto prodávajících. Pokud Ing. [jméno] [příjmení] neformálně vyhotovila smluvní dokumentaci (kupní smlouvu), z ničeho nevyplývá, že by se mohla žalobkyně domnívat, že namísto prodávajících může inkasovat kupní cenu prodávané nemovitosti. Na tom nemění nic okolnost, zda žalovaní četli nebo nečetli důkladně či opakovaně text kupní smlouvy před jejím podpisem. Naopak, pokud žalobkyně považovala Ing. [jméno] [příjmení] za realitní makléřku, nemohla mít jakýkoliv důvod si myslet, že k jejím rukám může platit kupní cenu, namísto k rukám prodávajících, tedy žalovaných. O dobré víře žalobkyně pak nemůže být řeči, když částky placené její matkou [jméno] [příjmení], nejdříve vydávala za platby na kupní cenu nemovitosti a následně je její matka [jméno] [příjmení] vymáhá jako bezdůvodné obohacení v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu Praha západ. V jiném sporu se matka žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty, neboť s ní nebyla uzavřena kupní smlouva, která byla uzavřena se žalobkyní, když tyto osoby jednaly ve shodě. Počínání obou osob, matky žalobkyně i žalobkyně je od počátku čistě účelové, k zajištění svého co největšího prospěchu jakýmkoliv způsobem, a to v rozporu s dobrými mravy, s absencí jakékoliv dobré víry. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o nákladech změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů soudního řízení prvního stupně.

4. Proti rozsudku podali odvolání rovněž žalovaní 2. a 3. a to do výroku II. s odůvodněním, že procesní postup předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně nebyl správný, kdy bylo zasaženo do práva žalovaných na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], se podává, že pokud zvažuje obecný soud při rozhodování o nákladech řízení aplikaci moderačního práva, je povinen vytvořit účastníkům řízení prostor pro účinné uplatnění námitek a argumentů. Ostatně k takovému postupu obecný soud výslovně zavazuje i § 118a odst. 2 o. s. ř., podle kterého má soud v případě jiného právního názoru, než je názor účastníka řízení, jej poučit a vyzvat k vylíčení rozhodných skutečností, které jsou relevantní pro úvahy soudu. Žalovaní poučeni ze strany soudu prvního stupně nikdy nebyli. Poučena byla pouze žalobkyně. Je tedy zřejmé, že soud prvního stupně postupoval v rozporu s citovaným nálezem, neboť v situaci, kdy soud prvního stupně dospěje k závěru, že nárok žalobkyně není dán, jsou žalovaní v důvodném očekávání, že náhrada nákladů řízení jim bude přiznána v plné výši. Soud prvního stupně byl tedy zcela zjevně povinen poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. žalovaným dát. Skutečnost, že jej nedal, zakládá závažnou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Na straně žalobkyně a její matky existuje, pokud jde o správu vlastních záležitostí, značný chaos, který vylučuje, že by snad bylo možné uvažovat nad tím, že žalobkyně byla uvedena v omluvitelný omyl, na jehož základě by bylo možné rozhodnout o tom, že se žalovaným náhrada nákladů řízení ani z části nepřiznává. Soud prvního stupně si přitom byl dle odůvodnění napadeného rozsudku vědom, že ani žalobkyně nepostupovala s obvyklou mírou opatrnosti, přesto se ani nezaobíral úvahou, zda pouze náhradu nákladů řízení ve prospěch žalovaných poměrně nesnížit (byť i taková úvaha by byla dle názoru žalovaných nesprávná), a i přes 100% úspěch žalovaných ve věci rozhodl o tom, že se žádná náhrada nákladů řízení žalovaným nepřiznává. Navrhli proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném nákladovém výroku změnil tak, že bude žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovaným náklady řízení před soudem prvního stupně.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zatímco odvolání žalobkyně důvodné je, odvolání žalovaných s ohledem na změnu rozsudku ve výroku ve věci samé důvodné není.

6. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako kupující a žalovaní jako prodávající, uzavřeli kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] v bytovém domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [číslo], k. ú. [obec] za kupní cenu [částka]. Podle kupní smlouvy mělo k předání bytu dojít dne [datum], byt však byl předán až [datum]. Pro případ pozdního předání byla ve smlouvě v čl. VII. sjednána smluvní pokuta [částka] za každý den prodlení. Celková výše pokuty za prodlení s předáním tak činí [částka]. Dále se domáhala smluvní pokuty ve výši 5 % z kupní ceny, tedy [částka] dle čl. V. za prodlení se stavebními úpravami a kolaudací.

7. Žalovaná 1. navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že samotná skutečnost, že byt byl předán v jiný termín, než je uvedeno ve smlouvě, nezakládá důvod pro smluvní pokutu, stejně tak má žalovaná 1. nárok na smluvní pokutu ve stejné výši za pozdní převzetí bytu žalobkyní. Nedůvodný je i druhý uplatněný nárok. Článek kupní smlouvy, kde je sjednána smluvní pokuta za pozdní dokončení, odkazuje na ustanovení, kde žádný termín uveden není. Podmínkou pro vznik nároku na smluvní pokutu je navíc odstoupení od kupní smlouvy, k čemuž nedošlo.

8. Žalovaná 2. a 3. uvedly, že totožné částky se domáhá proti žalovaným v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] matka žalobkyně [jméno] [příjmení]. Podmínkou vzniku nároku je navíc úhrada kupní ceny, kterou žalobkyně dosud v plné výši neuhradila. Uhrazeno není nejméně [částka]. Později žalovaní 2. a 3. uplatnili proti nároku žalobkyně kompenzační námitku, a to nárok na doplatek kupní ceny ve výši [částka] (později zvýšeno na [částka]), případně nárok na smluvní pokutu podle čl. VII. odst. 1 kupní smlouvy, který byl posléze vyčíslen na částku [částka].

9. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako kupující a žalovanými jako prodávajícími uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s právem výlučného užívání parkovacího stání [číslo] na pozemku parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. V čl. 2 je uvedeno, že strana kupující složila částku [částka] v hotovosti dne [datum] jako zálohu na kupní cenu. Dle čl. III. odst. 2.2 kupní smlouvy zálohy 2 x [částka] měly být hrazeny na účet č. [bankovní účet] a měly být použity na rekonstrukční práce v bytové jednotce. [příjmení] [částka] (zbytek kupní ceny) měla být odeslána na účet schovatele do 10 pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy. Dále bylo v kupní smlouvě ujednáno, za jakých podmínek kdy a komu má schovatel částku vyplácet. V čl. V. písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 % z kupní ceny pro případ prodlení prodávajících s dokončením stavebních úprav, kolaudací či předáním. Předání jednotky mělo být nejpozději do [datum]. V čl. VII bod 4. kupní smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s předáním nebo převzetím jednotky ve výši [částka] za každý den prodlení. Podpisy všech podepisujících na kupní smlouvě byly úředně ověřeny. [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, uhradila na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně uhradila částku [částka] na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Společnost 2 [právnická osoba] vystavila [jméno] [příjmení] (matce žalobkyně) zálohovou fakturu na částku [částka] na zálohu na stavební práce na jednotce [číslo] v domě [adresa] v [obec]„ podle [anonymizováno]“. Matka žalobkyně zaplatila v hotovosti k rukám Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] částku [částka] jako zálohu na byt [číslo] [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně převzala na základě předávacího protokolu od žalovaných do užívání bytovou jednotku [číslo] v [obec] dne [datum] se závadami, které byly z velké části odstraněny ke dni [datum] [ulice] úpravy a přístavba rodinného domu [adresa] za účelem změny na bytový dům byly zkolaudovány rozhodnutím stavebního úřadu Městského úřadu Jesenice ze dne [datum]. Žalobkyně komunikovala formou e-mailových zpráv s Ing. [jméno] [příjmení] ohledně technických záležitostí vztahujících se k bytové jednotce (typ topení, barva a rozměry oken apod.), i ohledně textu a podpisu kupní smlouvy. Žalovaní udělili dne [datum] a [datum] Ing. [jméno] [příjmení] plné moci k veškerým jednáním se stavebním a katastrálním úřadem ve věci rodinného domu [adresa] v [obec]. Žalovaní a [právnická osoba] reality holding, a.s. zastoupená Ing. [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] dohodu o zprostředkování a poskytování služeb, na základě které měla společnost vykonávat činnost, v důsledku které vznikne žalovaným příležitost uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní se zájemcem o předmět převodu – dům [adresa] v [obec]. Žalovaní odstoupili od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] z tvrzeného důvodu nezaplacení části kupní ceny za jednotku, a to částky dle čl. III odst. 2.1, 2.2 písm. a) a b) kupní smlouvy. Ze smlouvy o smlouvě budoucí soud prvního stupně zjistil, že měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými a měla se týkat předmětné bytové jednotky. [jméno] [příjmení] dle smlouvy měla zaplatit částku [částka] v hotovosti jako zálohu na kupní cenu při podpisu smlouvy a částku [částka] na účet č. [bankovní účet] do dvou dnů od podpisu smlouvy, která je datována [datum]. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] č. MB [číslo] 2021 soud prvního stupně zjistil, že sporný podpis předpokládaného znění„ [celé jméno žalované]“ na smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] pravděpodobně není podpisem [celé jméno žalované]. Při podání vysvětlení u policie dne [datum] Ing. [příjmení] uvedla, že [jméno] [příjmení] jí při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí zaplatila v hotovosti částku [částka], na to jí vystavila doklad, následně ze strany žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byly provedeny dvě platby po [částka] na základě faktur vystavených společností 2 [právnická osoba] [anonymizováno] byly využity v rámci výstavby nových bytových jednotek, o čemž byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Do úředního záznamu ze dne [datum] žalovaná 2. [celé jméno žalované] sdělila policii při podání vysvětlení, že žalovaní zplnomocnili paní [příjmení] v plném rozsahu, co se týče prodeje bytových jednotek v bytovém domě [adresa] v [obec]. Ta nabízela dané bytové jednotky potencionálním zájemcům formou inzerce, žalovaní se o to nezajímali. Obecně to probíhalo tak, že [jméno] [příjmení] sdělila žalovaným, že našla kupujícího, s ním se uzavřela rezervační smlouva, pak smlouva o smlouvě budoucí a nakonec smlouva kupní. Smlouvy vždy připravovala [jméno] [příjmení]. Dále žalovaná 2. [celé jméno žalované] při podání vysvětlení u [anonymizováno] uvedla, že žalované informovala [jméno] [příjmení] o zájemcích o koupi bytu – šlo o matku s dcerou, rezervační smlouva a smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena s [jméno] [příjmení], kupní smlouva následně s její dcerou [celé jméno žalobkyně]. Finanční plnění probíhalo podle podmínek uvedených ve smlouvách. S tímto byli žalovaní seznámeni včetně žalované 1., která o podmínkách musela vědět, protože byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Do úředního záznamu ze dne [datum] žalovaná 1. [celé jméno žalované] při podání vysvětlení [anonymizováno] uvedla, že o existenci paní [jméno] [příjmení] nevěděla nic, neboť paní [jméno] [příjmení] s ní komunikovala jen o žalobkyni. Ve vztahu k ní také podepisovala kupní smlouvu, kterou připravovala paní [příjmení]. Až v souvislosti s žalobou podanou paní [příjmení] k soudu prvního stupně se dozvěděla o existenci smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Podpis na této smlouvě není jejím podpisem. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala proti žalovaným zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako smluvní pokuty dle smlouvy o smlouvě budoucí, neboť bylo prokázáno, že žalovaná 1. tuto smlouvu nepodepsala. Z výpisu z účtu společnosti 2 [právnická osoba] [bankovní účet] soud prvního stupně zjistil, že na tento účet byla připsána částka [částka] odeslaná žalobkyní dne [datum]. Z protokolu o kontrolní prohlídce provedených prací na bytové jednotce [číslo] soud prvního stupně zjistil, jaké práce byly na jednotce dosud provedeny a dále to, že prohlídka proběhla dne [datum] za účasti žalobkyně a [celé jméno žalovaného]. Na základě kolaudačního souhlasu s užíváním stavby, Městský úřad Jesenice, stavební úřad vydal dne [datum] rozhodnutí o povolení užívání stavby nazvané„ stavební úpravy a přístavba rodinného domu [adresa] za účelem změny užívání na bytový dům“ na základě žádosti [celé jméno žalované], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] ze dne [datum].

10. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení před soudem prvního stupně vypověděla, že kupní smlouvu, kterou účastníci uzavřeli, připravovala ona, se žalovanými spolupracovala na základě ústní dohody o zprostředkování celé záležitosti, vyhledávala klienty, předávala hotové byty atd. Od matky žalobkyně, [jméno] [příjmení], přebírala první zálohu v hotovosti, šlo o platbu určenou na rekonstrukci domu, s penězi disponovala společnost 2 [právnická osoba] Svědkyně žádný smluvní vztah se žalobkyní ani její matkou neměla. Žalobkyně jí pak telefonicky sdělila, že záloha zaplacená její matkou bude započtena na kupní smlouvu žalobkyně, její matka tuto informaci nerozporovala. V kupní smlouvě byly finanční toky uvedeny, žalovaní kupní smlouvu podepsali, nic nenamítali. Vydání zálohy se nedomáhali. Svědkyně si již nevzpomíná na podrobnosti, zda ji někdo pověřil ze strany žalovaných, aby převzala částku [částka] od [jméno] [příjmení], vše bylo na ústních dohodách.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně při svém výslechu u soudu prvního stupně uvedla, že uzavřela se žalovanými smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kdy zprostředkovatelkou uvedenou ve smlouvě byla Ing. [jméno] [příjmení]. Podmínkou uzavření smlouvy bylo složení zálohy [částka], kterou svědkyně zaplatila v hotovosti paní [jméno] [příjmení] v její kanceláři za přítomnosti žalobkyně. Dále měla zaplatit [částka] na účet uvedený ve smlouvě o smlouvě budoucí kupní, což též učinila. Následně bylo domluveno, že částky, která takto hradila, budou započteny na kupní cenu dle kupní smlouvy, kterou následně uzavřela přímo žalobkyně. Toto bylo domluveno s paní [jméno] [příjmení] osobně nebo telefonicky. Zda byli o zápočtu informováni žalovaní, svědkyně nevěděla. Zápočet ale žalovaní potvrdili v řízení o zaplacení smluvní pokuty. Při předání bytu se svědkyně nedomáhala vrácení částky [částka], věřila tomu, že k zápočtu došlo. Svědkyně neměla žádný smluvní vztah s paní [jméno] [příjmení], ta jí ani nepředložila plnou moc k zastupování žalovaných. Figurovala ale jako zprostředkovatel ve smlouvě o smlouvě budoucí. Žalobu na vrácení částky [částka] a trestní oznámení podala proto, že od žalovaných přišel dopis, kde tvrdí, že částka nebyla zaplacena a zpochybňují zápočet, a to pouze z opatrnosti. Paní [celé jméno žalované] nikdy neviděla, s [anonymizováno] se setkala, ale nehovořila s nimi o tom, co dohodla s paní [jméno] [příjmení]. Peníze, které platila za dceru, považuje za dar. U žádné stavební firmy si stavební práce neobjednávala.

12. Žalovaná 2. jako účastnice řízení vypověděla, že nejednala se žalobkyní ani paní [jméno] [příjmení] o vypořádání plateb na kupní cenu. S paní [jméno] [příjmení] žádnou smlouvu (o zprostředkování) uzavřenou neměli. Kupní smlouvu připravovala paní [příjmení], žalovaná jí důvěřovala. Rekonstrukční práce prováděla společnost 2 [právnická osoba], objednávali je žalovaní. Práce byly hrazeny ze záloh – takto bylo žalovaným řečeno paní [příjmení] – jejich vlastní peníze to nebyly, tehdy žalovaní tolik peněz neměli. [příjmení] [jméno] [příjmení] sháněla zájemce o byty a o zálohách říkala, že si je od nich bude vybírat zvlášť. Žalovaní proti tomuto návrhu nic nenamítali. Žalovaná 2. popřela, že by uzavřela s Ing. [příjmení] jako fyzickou osobou – podnikatelem nějakou smlouvu, která by měla za předmět zprostředkování, vyhledávání klientů, uzavírání kupních smluv apod. Poté, co skončila účinnost smlouvy o zprostředkování s M&M reality holding, a.s., Ing. [příjmení] začala vystupovat jako zástupce společnosti 2 [právnická osoba] Dále 2. žalovaná uvedla, že se nedotazovala při podpisu kupní smlouvy na osud částky [částka]. Při předání bytu žalobkyně ani její matka neříkaly, že je byt předán pozdě. Ona jim nesdělovala, že nemá zaplacenou zálohu kupní ceny, viděla je tehdy poprvé, vše zařizovala Ing. [jméno] [příjmení] sama. Ta ji neinformovala, že jejím jménem převzala nějakou zálohu.

13. Žalovaný 3. [celé jméno žalovaného] jako účastník řízení vypověděl, že záloha na kupní cenu [částka] mu zaplacena nebyla a ani si není vědom, že by se jednalo o nějakém zápočtu této částky. Kupní smlouvu před jejím podpisem příliš nečetl. [příjmení] patří účet uvedený v kupní smlouvě, tehdy nevěděl, až nyní ví, že jde o účet společnosti 2 [právnická osoba] S Ing. [jméno] [příjmení] neměl uzavřenou žádnou zprostředkovatelskou ani obdobnou smlouvu. Zda ji zmocnil nějakým způsobem k uzavírání smluv nebo k vybírání nějakých peněz v jeho prospěch, si nevybavuje. Žalobkyni k doplatku kupní ceny dříve nevyzýval, až v poslední době, záležitost má ale na starosti jeho právní zástupce. Žalobkyni přivedla Ing. [jméno] [příjmení], přišly s matkou, že chtějí koupit byt.

14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 2048 o. z., § 2002 odst. 2 o. z., § 8 o. z., § 6 o. z. tak, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, ve které byly sjednány různé smluvní pokuty v různé výši pro případ různých porušení smlouvy. Žalobkyně uplatnila v žalobě dva různé nároky na dvě různé smluvní pokuty. První nárok měl být smluvní pokutou za pozdní předání bytové jednotky. Dle čl. VI. odst 1 kupní smlouvy měla být jednotka předána do [datum] za předpokladu (podmínky) úhrady kupní ceny vyjma bodu c) ve výši [částka] dle čl. VII. odst.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že kupní cena, konkrétně pokud jde o částku [částka] dle čl. III. odst. 2.1 jako podmínka pro možnost domoci se požadované smluvní pokuty ve výši [částka], byla žalovaným uhrazena. Bylo prokázáno, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení] zaplatila v hotovosti Ing. [jméno] [příjmení] částku [částka] dříve, než účastníci podepsali kupní smlouvu. Žalobkyně dotvrdila po výzvě soudu podle § 118a o. s. ř., že částka takto zaplacená byla započtena vzájemnou dohodou všech účastníků, [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] na kupní cenu, kterou měla platit žalobkyně. Toto tvrzení však bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Takovouto vícestrannou dohodu nepotvrdila ani svědkyně [jméno] [příjmení], ani svědkyně [jméno] [příjmení]. Obě shodně vypověděly, že šlo pouze o dohodu mezi žalobkyní, její matkou [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] bez účasti žalovaných. Ing. [jméno] [příjmení] měla minimálně konkludentně pověření a souhlas žalovaných, aby za ně vyhledávala zájemce o koupi bytových jednotek, přípravu smluvní dokumentace o převodech vlastnického práva na zájemce o koupi (přípravu smluv Ing. [jméno] [příjmení] potvrdili všichni žalovaní buď ve výpovědích před soudem, nebo u Policie, obstarávání zájemců paní [jméno] [příjmení] také bylo potvrzeno žalovanými), nebylo však rozhodně zjištěno, že by měla Ing. [příjmení] přímé a jednoznačné svolení k výběru záloh kupních cen a k dalšímu nakládání s takovými zálohami. Žalobkyně ani její matka paní [jméno] [příjmení] neověřily, zda Ing. [jméno] [příjmení] má takové zmocnění od žalovaných. Pokud tedy žalobkyně nebo paní [jméno] [příjmení] něco hradily Ing. [příjmení], nešlo o plnění kupní ceny. Žalobu o zaplacení částky [částka] tak soud prvního stupně zamítl. Pro úplnost soud prvního stupně dodal, že ani z odporu žalovaných 2. a 3. ze dne [datum] proti platebnímu rozkazu v řízení u soudu prvního stupně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] neplyne odlišný závěr, když žalovaní pouze uvedli, že [jméno] [příjmení] platila rezervační zálohu [částka] O žádném zápočtu zmínka není. Druhý uplatněný nárok představuje smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení se stavebními pracemi a kolaudací, která měla proběhnout nejpozději do [datum]. Již z kolaudačního souhlasu vydaného [datum] je zjevné, že lhůta byla překročena, když žalovaní jako stavebníci o vydání kolaudačního souhlasu žádali až dne [datum], tedy několik měsíců poté, co měla být dle kupní smlouvy kolaudace již provedena. Nárok na smluvní pokutu pro prodlení s kolaudací by tedy byl obecně dán. Soud prvního stupně připustil, že článek V bod 1 písm. c) smlouvy je poněkud neurčitý, neboť odkazuje sám na sebe, nicméně ze znění kupní smlouvy jako celku je zjevné, že má být odkazováno na písm. a) uvedeného článku, jiný výklad by byl formalistický. Nárok na smluvní pokutu přitom není podmíněn odstoupením od smlouvy, nic takového z obsahu kupní smlouvy neplyne. Proti nárokům žalobkyně však žalovaní v rámci (původní) obrany uplatnili kompenzační námitky, mj. požadovali úhradu nezaplacené části kupní ceny. Co do částky [částka] byl nárok na zaplacení kupní ceny shledán důvodným, jde o částku vyšší, než je požadovaná smluvní pokuta za prodlení s kolaudací, proto nárok na smluvní pokutu nebyl soudem prvního stupně přiznán. Pokud v průběhu řízení žalovaní předložili odstoupení od kupní smlouvy, soud prvního stupně dospěl k závěru, že nejde o platné právní jednání, kdy odstoupení od smlouvy uvádí, že je žalobkyně v prodlení s platbou části kupní ceny ve výši [částka]. U částek 2 x [částka] bylo přitom v kupní smlouvě jednoznačně uvedeno platební místo označeným číslem účtu. Bez ohledu na to, komu účet náleží, je plněním na takto označený účet kupní cena co do výše [částka] uhrazena. Právo na odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy musí být uplatněno„ bez zbytečného odkladu“ poté, co je zřejmé, že k porušení smlouvy dojde. Doba tří let (splatnost části kupní ceny nastala v roce 2018, k odstoupení od smlouvy došlo v květnu 2021) rozhodně tuto definici nesplňuje. Pokud žalovaní nevyužili včas, bez zbytečného odkladu, právo od smlouvy odstoupit, toto právo jim již nepřísluší. Ze shora uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl v plném rozsahu, když první nárok nebyl shledán důvodným a proti druhému ve výši [částka] úspěšně žalovaní uplatnili započtení jejich nároku za žalobkyní, který požadovanou částku převyšuje ([částka]), a to pouze co do výše požadované částky. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř.

15. Odvolací soud zopakoval dokazování kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanými, jejímž předmětem byla koupě bytové jednotky [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] s právem výlučného užívání parkovacího stání [číslo] na pozemku parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. V čl. III. odst. 2.1 kupní smlouvy bylo uvedeno, že strana kupující složila částku [částka] v hotovosti dne [datum] jako zálohu na kupní cenu. Dle čl. III. odst. 2.2 kupní smlouvy smluvní strany sjednaly a učinily nesporným, že uvedená záloha je součástí kupní ceny a že se zaplacená záloha započítává v celém svém rozsahu na povinnost strany kupující uhradit kupní cenu za předmět převodu a povinnost uhradit kupní cenu je tím v rozsahu do výše uhrazené zálohy splněna. Dále bylo v témže článku dohodnuto, že částku [částka] kupující převedla do dvou pracovních dnů po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní jako zálohu [číslo] na kupní cenu a tyto prostředky budou použity na úpravy a rekonstrukční práce v bytové jednotce [číslo] na základě vystavené faktury na účet č. [bankovní účet]. Dále bylo dohodnuto, že částku [částka] kupující převede do 2 pracovních dnů po podpisu kupní smlouvy jako zálohu [číslo] na kupní cenu a tyto prostředky budou použity na úpravy a rekonstrukční práce v bytové jednotce [číslo] na základě vystavené faktury na účet č. [bankovní účet]. [příjmení] [částka] měla být odeslána na účet schovatele do 10 pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy. Bylo stanoveno, že v podrobnostech řeší podmínky složení a výplaty části kupní ceny dle této smlouvy příslušná smlouva o úschově peněz, kterou se strany zavazují uzavřít se schovatelem nejpozději do 10 dnů od podpisu této smlouvy. V článku V. se strana prodávající zavázala nejpozději do [datum] provést na vlastní náklady stavební úpravy bytové jednotky, která je předmětem převodu specifikované dále ve smlouvě. V čl. V. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 % z kupní ceny pro případ prodlení prodávajících s dokončením byť i jen části stavebních úprav, kolaudací či předáním. V článku VI. bylo dohodnuto, že předmět převodu bude straně kupující předán za podmínky splnění čl. III. odst. 2 kupní smlouvy nejpozději do [datum]. V čl. VII odst. 4. kupní smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s předáním nebo převzetím jednotky ve výši [částka] za každý den prodlení. Podpisy všech podepisujících na kupní smlouvě byly úředně ověřeny. Dále odvolací soud doplnil dokazování odpovědí na výzvu k úhradě smluvních pokut ze dne [datum], z níž zjistil, že žalovaní prohlásili, že [jméno] [příjmení] měla po celou dobu vědomost o tom, že předmětnou bytovou jednotku koupila, převzala a užívá její dcera a to [celé jméno žalobkyně], neboť byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny. V odpovědi na dopis ze dne [datum] žalovaní prohlásili, že [celé jméno žalobkyně] byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny bytu. Z podání vysvětlení před orgány činnými v trestním řízení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla osobně ze strany paní [příjmení] uhrazena při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní částka [částka] v hotovosti, kdy na tuto částku vystavila doklad [právnická osoba] [právnická osoba] Co se týká finančních prostředků, které byly jí, resp. společnosti 2 [právnická osoba] ze strany kupujících svěřeny, tyto byly využity v rámci výstavby nových bytových jednotek. Z žaloby [jméno] [příjmení] podané k Okresnímu soudu Praha-západ ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žaloba byla podána výhradně z důvodu změny postoje žalovaných, kteří až doposud vůči její dceři neuplatnili žádný požadavek na doplatek kupní ceny, kdy jednali tak, že mají zcela uhrazenu kupní cenu a došlo tak i k předání bytu v prosinci 2018 a nikdy nevznesli požadavek na doplacení kupní ceny, resp. nikdy žalobkyni ani její dceři nesdělili, že by se do jejich dispozice nedostaly částky původně složené žalobkyní jako zálohy na kupní cenu jimi prodávaného bytu. Ze smlouvy o úschově ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že v této smlouvě se žalovaní s žalobkyní a Mgr. [jméno] [příjmení] dohodli na úschově částky [částka] a na podmínkách výplaty této částky. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že žalovaná 1. prohlásila, že smlouvu na rekonstrukci měli uzavřenou s 2 [právnická osoba] Z předávacího protokolu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že na základě něho došlo k předání bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] k. ú. [obec] u [obec], obec Jesenice. Byly sepsány závady bytové jednotky a stanoveno, že budou odstraněny zhotovitelem.

16. V průběhu odvolacího řízení byla rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zamítnuta žaloba žalovaných na určení vlastnického práva k předmětnému bytu. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní 2. a 3. odvolání, žalovaná 1. odvolání nepodala.

17. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě bytové jednotky [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] s právem výlučného užívání parkovacího stání [číslo] na pozemku parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. V čl. III. odst. 2.1 kupní smlouvy bylo uvedeno, že strana kupující složila částku [částka] v hotovosti dne [datum] jako zálohu na kupní cenu. Dle čl. III. odst. 2.2 kupní smlouvy smluvní strany sjednaly a učinily nesporným, že uvedená záloha je součástí kupní ceny a že se zaplacená záloha započítává v celém svém rozsahu na povinnost strany kupující uhradit kupní cenu za předmět převodu a povinnost uhradit kupní cenu je tím v rozsahu do výše uhrazené zálohy splněna. Dále bylo v témže článku dohodnuto, že částku [částka] kupující převedla do dvou pracovních dnů po podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní jako zálohu [číslo] na kupní cenu a tyto prostředky budou použity na úpravy a rekonstrukční práce v bytové jednotce [číslo] na základě vystavené faktury na účet č. [bankovní účet]. Dále bylo dohodnuto, že částku [částka] kupující převede do 2 pracovních dnů po podpisu kupní smlouvy jako zálohu [číslo] na kupní cenu a tyto prostředky budou použity na úpravy a rekonstrukční práce v bytové jednotce [číslo] na základě vystavené faktury na účet č. [bankovní účet]. [příjmení] [částka] měla být odeslána na účet schovatele do 10 pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy. Bylo stanoveno, že v podrobnostech řeší podmínky složení a výplaty části kupní ceny dle této smlouvy příslušná smlouva o úschově peněz, kterou se strany zavazují uzavřít se schovatelem nejpozději do 10 dnů od podpisu této smlouvy. V článku V. se strana prodávající zavázala nejpozději do [datum] provést na vlastní náklady stavební úpravy bytové jednotky, která je předmětem převodu specifikované dále ve smlouvě. V čl. V. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 % z kupní ceny pro případ prodlení prodávajících s dokončením byť i jen části stavebních úprav, kolaudací či předáním. V článku VI. bylo dohodnuto, že předmět převodu bude straně kupující předán za podmínky splnění čl. III. odst. 2 kupní smlouvy nejpozději do [datum]. V čl. VII odst. 4. kupní smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s předáním nebo převzetím jednotky ve výši [částka] za každý den prodlení. Podpisy všech podepisujících na kupní smlouvě byly úředně ověřeny. [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, uhradila na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně uhradila částku [částka] na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Matka žalobkyně zaplatila v hotovosti k rukám Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] částku [částka] jako zálohu na byt [číslo] [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně převzala na základě předávacího protokolu od žalovaných do užívání bytovou jednotku [číslo] v [obec] dne [datum] se závadami, které byly z velké části odstraněny ke dni [datum] [ulice] úpravy a přístavba rodinného domu [adresa] za účelem změny na bytový dům byly zkolaudovány rozhodnutím stavebního úřadu Městského úřadu Jesenice ze dne [datum]. Žalobkyně komunikovala formou e-mailových zpráv s Ing. [jméno] [příjmení] ohledně technických záležitostí vztahujících se k bytové jednotce (typ topení, barva a rozměry oken apod.), i ohledně textu a podpisu kupní smlouvy. Žalovaní udělili dne [datum] a [datum] Ing. [jméno] [příjmení] plné moci k veškerým jednáním se stavebním a katastrálním úřadem ve věci rodinného domu [adresa] v [obec]. Žalovaní a [právnická osoba] reality holding, a.s. zastoupená Ing. [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] dohodu o zprostředkování a poskytování služeb, na základě které měla společnost vykonávat činnost, v důsledku které vznikne žalovaným příležitost uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní se zájemcem o předmět převodu – dům [adresa] v [obec]. Odstoupením od kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaní odstoupili od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] z tvrzeného důvodu nezaplacení části kupní ceny za jednotku, a to částky dle čl. III odst. 2.1, 2.2 písm. a) a b) kupní smlouvy. Smlouva o smlouvě budoucí kupní měla být uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými, měla se týkat bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] k. ú. [obec] u [obec]. [jméno] [příjmení] měla dle smlouvy zaplatit částku [částka] v hotovosti jako zálohu na kupní cenu při podpisu smlouvy a částku [částka] na účet č. [bankovní účet] do dvou dnů od podpisu smlouvy, která je datována [datum]. Znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] č. MB [číslo] 2021 bylo prokázáno, že sporný podpis předpokládaného znění„ [celé jméno žalované]“ na smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] pravděpodobně není podpisem [celé jméno žalované]. Při podání vysvětlení u [anonymizováno] dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že [jméno] [příjmení] jí při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí zaplatila v hotovosti částku [částka], na to jí vystavila doklad, následně ze strany žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byly provedeny dvě platby po [částka] na základě faktur vystavených společností 2 [právnická osoba] [anonymizováno] byly využity v rámci výstavby nových bytových jednotek, o čemž byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Do úředního záznamu ze dne [datum] žalovaná 2. [celé jméno žalované] sdělila [anonymizováno] při podání vysvětlení, že žalovaní zplnomocnili paní [jméno] [příjmení] v plném rozsahu, co se týče prodeje bytových jednotek v bytovém domě [adresa] v [obec]. Ta nabízela dané bytové jednotky potencionálním zájemcům formou inzerce, žalovaní se o to nezajímali. Obecně to probíhalo tak, že [jméno] [příjmení] sdělila žalovaným, že našla kupujícího, s ním se uzavřela rezervační smlouva, pak smlouva o smlouvě budoucí a nakonec smlouva kupní. Smlouvy vždy připravovala [jméno] [příjmení]. Dále žalovaná 2. [celé jméno žalované] při podání vysvětlení u Policie uvedla, že [jméno] [příjmení] informovala žalované o zájemcích o koupi bytu – šlo o matku s dcerou, rezervační smlouva a smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena s [jméno] [příjmení], kupní smlouva následně s její dcerou [celé jméno žalobkyně]. Finanční plnění probíhalo podle podmínek uvedených ve smlouvách. S tímto byli žalovaní seznámeni včetně žalované 1., která o podmínkách musela vědět, protože byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Do úředního záznamu ze dne [datum] žalovaná 1. [celé jméno žalované] při podání vysvětlení [anonymizováno] uvedla, že o existenci [jméno] [příjmení] nevěděla nic, neboť [jméno] [příjmení] s ní komunikovala jen o žalobkyni. Ve vztahu k ní také podepisovala kupní smlouvu, kterou připravovala paní [jméno] [příjmení]. Až v souvislosti s žalobou podanou paní [jméno] [příjmení] k soudu prvního stupně se dozvěděla o existenci smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Podpis na této smlouvě není jejím podpisem. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala proti žalovaným zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako smluvní pokuty dle smlouvy o smlouvě budoucí, neboť bylo prokázáno, že žalovaná 1. tuto smlouvu nepodepsala. Výpisem z účtu společnosti 2 [právnická osoba] [bankovní účet] bylo prokázáno, že na tento účet byla připsána částka [částka] odeslaná žalobkyní dne [datum]. Protokolem o kontrolní prohlídce provedených prací na bytové jednotce [číslo] bylo prokázáno, jaké práce byly na jednotce dosud provedeny a dále to, že prohlídka proběhla dne [datum] za účasti žalobkyně a [celé jméno žalovaného]. Na základě kolaudačního souhlasu s užíváním stavby Městský úřad Jesenice, stavební úřad vydal dne [datum] rozhodnutí o povolení užívání stavby nazvané„ stavební úpravy a přístavba rodinného domu [adresa] za účelem změny užívání na bytový dům“ na základě žádosti [celé jméno žalované], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] ze dne [datum]. V odpovědi na výzvu k úhradě smluvních pokut ze dne [datum] žalovaní prohlásili, že [jméno] [příjmení] měla po celou dobu vědomost o tom, že předmětnou bytovou jednotku koupila, převzala a užívá její dcera a to [celé jméno žalobkyně], neboť byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny. V odpovědi na dopis ze dne [datum] žalovaní prohlásili, že [celé jméno žalobkyně] byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny bytu. [jméno] [příjmení] v rámci podání vysvětlení před orgány činnými v trestním řízení dne [datum] uvedla, že jí byla osobně ze strany paní [jméno] [příjmení] uhrazena při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní cena [částka] v hotovosti, kdy na tuto částku vystavila doklad [právnická osoba] [právnická osoba] Co se týká finančních prostředků, které byly jí, resp. společnosti 2 [právnická osoba] ze strany kupujících svěřeny, tyto byly využity v rámci výstavby nových bytových jednotek. V žalobě podané k Okresnímu soudu Praha-západ ze dne [datum] [jméno] [příjmení] uvedla, že žaloba byla podána výhradně z důvodu změny postoje žalovaných, kteří až doposud vůči její dceři neuplatnili žádný požadavek na doplatek kupní ceny, kdy jednali tak, že mají zcela uhrazenou kupní cenu a došlo tak i k předání bytu v prosinci 2018 a nikdy nevznesli požadavek na doplacení kupní ceny, resp. nikdy žalobkyni ani její dceři nesdělili, že by se do jejich dispozice nedostaly částky původně složené žalobkyní jako zálohy na kupní cenu jimi prodávaného bytu. Ve smlouvě o úschově ze dne [datum] se žalovaní s žalobkyní a Mgr. [jméno] [příjmení] dohodli na úschově částky [částka] a na podmínkách výplaty této částky. Žalovaná 1. do úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] prohlásila, že smlouvu na rekonstrukci měli uzavřenou s 2 [právnická osoba] Na základě předávacího protokolu ze dne [datum] došlo k předání bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] k. ú. [obec] u [obec], obec Jesenice. Byly sepsány závady bytové jednotky a stanoveno, že budou odstraněny zhotovitelem.

18. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

19. Podle § 2128 odst. 1 věta první o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

20. Podle § 2131 o. z. v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

21. Podle § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

22. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

23. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odstavce 2 téhož ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

24. Podle § 2004 o. z. se odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

25. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Soud prvního stupně správně uzavřel, že mezi žalobkyní jako kupující a žalovanými jako prodávajícími byla dne [datum] platně uzavřena kupní smlouva podle § 2079 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2128 odst. o. z., jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] a na pozemcích parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] s právem výlučného užívání parkovacího stání [číslo] na pozemku parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Podpisy účastníků na této smlouvě byly úředně ověřeny. Tato kupní smlouva je soukromou listinou (§ 565 odst. 1 o. z.).

27. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána (§ 565 o. z.). Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] podepisuje-li někdo originál listiny, má vysokou míru kontroly nad jejím obsahem, a proto je možné v souladu s obecnou zkušeností předpokládat, že s obsahem listiny souhlasí a lze tedy stanovit domněnku správnosti listiny (jejího obsahu). V usnesení sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud v souladu se svou ustálenou praxí uvedl:„ Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá“.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaní kupní smlouvu ze dne [datum] podepsali, je dána podle § 565 věta druhá o. z. domněnka správnosti listiny, tedy že žalovaní projevili vůli v kupní smlouvě uvedenou. V článku III. odst. 2.1 kupní smlouvy prohlásili, že strana kupující složila částku [částka] v hotovosti dne [datum] jako zálohu na kupní cenu. V čl. III. odst. 2.2 kupní smlouvy smluvní strany prohlásili a učinili nesporným, že uvedená záloha je součástí kupní ceny a že se zaplacená záloha započítává v celém svém rozsahu na povinnost strany kupující uhradit kupní cenu za předmět převodu a povinnost uhradit kupní cenu je tím v rozsahu do výše uhrazené zálohy splněna. V této souvislosti je nutné připomenout, že v právním styku za normálních okolností každý jednající implicitně předpokládá, že druhá strana má takovýto "rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností" (§ 4 odst. 1 o. z.). Lze proto vyjít z toho, že žalovaní byli v době uzavírání kupní smlouvy osobami schopnými porozumět běžnému psanému textu a způsobilými zvážit dopady běžného právního jednání (jako je prodej majetku) na jejich postavení.

29. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. má soud skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Žádná taková skutečnost však v řízení najevo nevyšla. Naopak důkazy provedenými odvolacím soudem byla potvrzena domněnka správnosti kupní smlouvy, zejména pokud jde o úhradu částky [částka] na kupní cenu předmětu koupě. Tuto skutečnost ostatně potvrdila tehdejší zástupkyně žalovaných 2. a 3. v dopise ze dne [datum], když uvedla, že [jméno] [příjmení] měla po celou dobu vědomost o tom, že předmětnou bytovou jednotku koupila, převzala a užívá její dcera a to [celé jméno žalobkyně], neboť byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny. Tato skutečnost byla potvrzena i v odpovědi na dopis ze dne [datum], kde zástupkyně žalovaných 2. a 3. uvedla, že [celé jméno žalobkyně] byla přítomna jednáním ve věci kupní smlouvy a dále ačkoliv uhradila rezervační zálohu a zálohu na stavební práce za svou osobu, byly tyto platby s jejím souhlasem započítány při podpisu kupní smlouvy jako zálohy na úhradu kupní ceny bytu. [příjmení] [částka] byla osobně ze strany paní [jméno] [příjmení] uhrazena při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní v hotovosti a byla použita v rámci výstavby nových bytových jednotek, jak vyplynulo z podání vysvětlení [jméno] [příjmení] před orgány činnými v trestním řízení dne [datum]. [jméno] [příjmení], jako žalovanými vybraný zprostředkovatel prodeje nakládal s částkou [částka] oprávněně, kdy tato částka byla s vědomím žalovaných použita ve prospěch jimi vybrané stavební firmy k hrazení nákladů výstavby. [příjmení] [jméno] [příjmení] o oprávněnosti [jméno] [příjmení] přijmout zálohu na kupní cenu vyplývala jednoznačně z textu smlouvy o smlouvě budoucí, kde jako vedlejší účastník vystupovala [právnická osoba] [právnická osoba] zastoupená ing. [jméno] [příjmení] [jméno] zastupování žalovaných ostatně jednoznačně svědčí i výhradní dohoda o zprostředkování a poskytnutí služeb uzavřená mezi [právnická osoba] [právnická osoba] zastoupenou ing. [jméno] [příjmení] a žalovanými dne [datum]. Konečně úplná úhrada kupní ceny byla potvrzena i přímo žalovanými 2. a 3. v rámci podání vysvětlení před policejním orgánem, přičemž žalovaná 2. ve vztahu ke své sestře, žalované 1. [celé jméno žalované] potvrdila, že tato byla o všem informována. To, že jí byla úhrada částky [částka] na kupní cenu známa, potvrzuje i skutečnost, že žalovaná 1. nepodala odvolání do rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým byla zamítnuta žaloba žalovaných na určení vlastnického práva k předmětnému bytu po odstoupení od kupní smlouvy z důvodu neuhrazení kupní ceny.

30. Pokud žalovaní argumentovali v řízení tím, že matka žalobkyně se samostatnou žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ ze dne [datum] domáhá vrácení mimo jiné částky [částka] zaplacené na kupní cenu, odvolací soud uvádí, že žaloba byla podána výhradně„ z důvodu změny postoje žalovaných, kteří až doposud vůči žalobkyni jako její dceři neuplatnili žádný požadavek na doplatek kupní ceny, kdy jednali tak, že mají zcela uhrazenou kupní cenu a došlo tak i k předání bytu v prosinci 2018 a nikdy nevznesli požadavek na doplacení kupní ceny, resp. nikdy žalobkyni ani její dceři nesdělili, že by se do jejich dispozice nedostaly částky původně složené žalobkyní jako zálohy na kupní cenu jimi prodávaného bytu,“ jak vyplývá z textu samotné žaloby.

31. Vzhledem k tomu, že před podpisem kupní smlouvy byla dne [datum] uhrazena i další část kupní ceny ve výši [částka] a následně po podpisu kupní smlouvy dne [datum] částka [částka] a částka [částka] byla složena do úschovy u Mgr. [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o úschově ze dne [datum], došlo tím k plné úhradě kupní ceny. O této skutečnosti jednoznačně svědčí i předávací protokol ze dne [datum], na jehož základě došlo k předání bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] k. ú. [obec] u [obec], obec Jesenice žalobkyni. Jediný logický závěr vyplývající ze zákonné domněnky toho, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (§ 4 odst. 1 o. z.), je takový, že pokud by nebyla provedena plná úhrada kupní ceny, žalovaní by k předání bytové jednotky nikdy nepřistoupili. O plné úhradě kupní ceny jednoznačně svědčí i to, že se žalovaní úhrady kupní ceny nikdy proti žalobkyni nedomáhali. Pokud by jim žalobkyně nějakou část kupní ceny dlužila, jistě by se žalovaní práva na doplatek kupní ceny samostatně žalobou u soudu domáhali a nikoliv pouze uplatněnou námitku započtení jako tomu je v tomto řízení.

32. Na základě tohoto závěru, nelze než konstatovat, že k porušení povinnosti uhradit kupní cenu ze strany žalované, nedošlo. Protože není naplněna hypotéza ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. ve spojení s článkem III. odst. 2.1 a 2.2 kupní smlouvy, je odstoupení od kupní smlouvy provedené žalovanými dopisem ze dne [datum] neplatné. Kupní smlouva tak nebyla zrušena od samého počátku.

33. V kupní smlouvě byly sjednány podle § 2048 o. z. smluvní pokuty ve výši 5 % z kupní ceny pro případ prodlení prodávajících s dokončením byť i jen části stavebních úprav, kolaudací či předáním (čl. V. odst. písm. c) kupní smlouvy) jednak smluvní pokuta pro případ prodlení s předáním nebo převzetím jednotky ve výši [částka] za každý den prodlení (čl. VII odst. 4. kupní smlouvy). Odvolací soud přitom považuje taková ujednání o smluvních pokutách za platná s tím, že každá jednotlivá smluvní pokuta byla sjednána samostatně pro případ konkrétního porušení smluvní povinnosti v obou případech jiné. Nelze proto uzavřít, že by se obě smluvní pokuty vztahovaly k jednomu porušení smluvní povinnosti. Zároveň odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že článek V odst. 1 písm. c) smlouvy odkazuje sám na sebe, nicméně ze znění kupní smlouvy jako celku je zjevné, že má být odkazováno na písm. a) téhož článku, neboť jiný výklad by byl příliš formalistický. Ani okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, nenasvědčují tomu, že by ujednání o smluvních pokutách odporovalo dobrým mravům a že by tak ujednání o smluvních pokutách bylo absolutně neplatné.

34. První uplatněná smluvní pokuta byla vázána na povinnost strany prodávající předat předmět převodu straně kupující za podmínky splnění čl. III. odst. 2 kupní smlouvy nejpozději do [datum]. Vzhledem k tomu, žalobkyně uhradila na základě shora uvedených závěrů odvolacího soudu plnou kupní cenu a žalovaní jí předali předmět koupě na základě předávacího protokolu ze dne [datum], je nárok na zaplacení smluvní pokuty za 156 dnů prodlení s předáním předmětu koupě dán. Celková výše smluvní pokuty tak činí 156 x [částka], tj. [částka] Odvolací soud pouze pro úplnost doplňuje, že za situace, kdy žalovaní nesplnili povinnost vyzvat kupující k převzetí předmětu převodu a předat žalobkyni byt do [datum], nemohla se žalobkyně dostat do prodlení s převzetím bytu.

35. Druhá uplatněná smluvní pokuta byla vázána na povinnost strany prodávající provést nejpozději do [datum] na vlastní náklady stavební úpravy bytové jednotky, která je předmětem převodu specifikované dále ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že práce k [datum] nebyly dokončeny a byt nebyl zkolaudován, jak vyplynulo z provedeného dokazování, zejména z protokolu o soupisu provedených prací ze dne [datum] a z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], je nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5% z kupní ceny, tedy ve výši [částka] dán. Nárok na smluvní pokutu přitom není podmíněn odstoupením od smlouvy, jak namítala žalovaná 1., nic takového z obsahu kupní smlouvy neplyne.

36. Odvolací soud má přitom za tom, že výše smluvní pokuty 5% z kupní ceny je přiměřená povinnosti prodávajících dokončit stavební práce a rovněž smluvní pokuta [částka] denně pro případ prodlení s předáním bytu je přiměřená.

37. Proti nárokům žalobkyně žalovaní uplatnili kompenzační námitky, kdy požadovali úhradu nezaplacené části kupní ceny. Jak již bylo odvolacím soudem zprostředkováno stranám v průběhu odvolací jednání, odvolací soud má částku [částka] žalobkyní na úhradu kupní ceny za zaplacenou. U částek 2 x [částka] bylo přitom v kupní smlouvě jednoznačně uvedeno platební místo označené číslem účtu. Bez ohledu na to, komu účet náleží, je plněním na takto označený účet kupní cena co do výše [částka] kupní cena uhrazena. Platby byly uskutečněny dne [datum] a dne [datum]. Námitka započtení co do částky [částka] tak není dána. Pokud žalovaní uplatňovali proti žalované částce námitku započtení v podobě nároku na smluvní pokutu podle čl. VII. odst. 1 kupní smlouvy ve výši [částka], odvolací soud uvádí, že za situace, kdy se žalobkyně do prodlení se zaplacením kupní ceny nedostala, není nárok na zaplacení smluvní pokuty dán.

38. Úlohou soudu, zvláště posuzuje-li spory mající základ v závazkovém právu, je nalézt v konkrétním ekonomicko-právním vztahu jeho těžiště tak, aby byl nalezen jak optimální užitek pro smluvní strany, tak aby bylo dosaženo rovnovážného stavu, je-li to možné (nález [název soudu] sp. zn. [ústavní nález]).

39. Odvolací soud v dané věci uvádí, že přiznání částky [částka] žalobkyni z titulu smluvní pokuty je zcela přiměřené všem okolnostem dané věci, zejména výši sjednané kupní ceny ve výši [částka] a rozsahu a povaze konkrétních porušení smluvních povinností ze strany žalovaných (nedokončení stavebních prací a nepředání předmětu koupě) a zcela odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky. Žalovaní začali účelově až po té, co byla proti nim podána žaloba na zaplacení smluvní pokuty, tvrdit, že nedošlo k plné úhradě kupní ceny a vyvolali tak další spory a to spor na vydání bezdůvodného obohacení zahájený na základě žaloby matky žalobkyně, [jméno] [příjmení] a spor o určení vlastnického práva k bytové jednotce, který byl nepravomocně rozhodnut soudem prvního stupně tak, že žaloba byla zamítnuta (rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Zatímco žalovaní 2. a 3. odvolání proti tomuto rozsudku podali, žalovaná 1. odvolání nepodala.

40. Žalobkyni přiznaný úrok z prodlení z přiznané částky [částka] a částky [částka] vychází jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.) a ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení. Prodlení přitom nastalo nejpozději dnem [datum], resp. [datum] po doručení předžalobní výzvy ze dne [datum], jejíž doručení žalovaní potvrdili v odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum].

41. Na základě shora uvedeného, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

42. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen rozhodnout o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

43. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení představuje náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 14 úkonů právní služby po [částka] dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, repliku žalobkyně, vyjádření žalobkyně ze dne [datum], doplnění vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], [datum], [datum] trvajícím déle než dvě hodiny, dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), 14 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky a zaplaceného soudního poplatku z podaného odvolání ve výši [částka].

44. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] uložil odvolací soud žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení představuje náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky (odvolání a účast u odvolacího jednání), 2 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky a zaplaceného soudního poplatku z podaného odvolání ve výši [částka].

46. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] uložil odvolací soud žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.