8 C 72/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo 00 obec proti žalovanému: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupen advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 236 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 236 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 236 350 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 95 928,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 236 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný objednal u žalobce ubytování v penzionu Puleček provozovaném žalobcem pro 12 osob na dobu cca dva měsíce, za to měla být zaplacena cena 348 000 Kč. K ubytování se sice pracovníci žalovaného dostavili, ale nelíbilo se jim společné příslušenství některých pokojů. Původně dle objednávky však žádné speciální požadavky na ubytování předem vzneseny nebyly. Žalovaný smluvní vztah ukončil, čímž žalobci vznikla škoda ve výši 266 350 Kč, když na původně rezervovaný termín se podařilo doobsadit pokoje jen z malé části, žalobce za dané období utržil pouze 81 650 Kč. Po odečtení žalovaným zaplacené zálohy 30 000 Kč požaduje žalobce náhrady škody ve výši 236 350 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný reagoval odmítavě s tvrzením, že vedle písemné objednávky měla existovat i ústní dohoda, která měla stanovovat požadavky na standard ubytování, který údajně nebyl naplněn. To však žalobce odmítá.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že podmínky ubytování byly sjednány a odsouhlaseny ústně, písemná objednávka pak již byla stručná. Objekt penzionu byl v rekonstrukci, zástupci žalovaného jednali se zástupcem žalobce přímo v penzionu o požadavcích na ubytování – maximálně tři osoby na pokoji a každý pokoj se samostatným příslušenstvím. Při příjezdu na ubytování žalovaný zjistil, že ubytování neodpovídá sjednaným požadavkům, přespali tedy jednu noc z 11. na [datum] a následně hledali ubytování jinde. Při osobním jednání žalovaný od smlouvy se žalobcem odstoupil. Následně se ještě pokusil žalovaný dne [datum] řešit situaci se žalobcem (i s ohledem na zaplacenou zálohu 30 000 Kč), kdy žalobce sice přislíbil částečné naplnění požadavků žalovaného, následně však bylo řečeno žalobcem druhý den, že to možné není. Dne [datum] proto žalovaný požádal o vrácení rezervační zálohy 30 000 Kč, což žalobce odmítl.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: provozovatel penzionu Puleček v [obec] nabízel ubytování ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s vlastním i společným hygienickým zázemím, konkrétně 4 pokoje hotelového typu a dva pokoje turistické se sdílenou koupelnou. Při zrušení pobytu méně než 30 dnů před příjezdem je účtováno 100 % z ceny rezervace (internetové stránky penzionu Puleček ze dne [datum]).

4. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, vypověděl, že se účastnil hledání vhodného ubytování pro pracovníky žalovaného při dlouhodobé zakázce. Byli i v penzionu Puleček, v únoru 2019, provedl je muž, který informoval, že pan [celé jméno žalobce] se nedostaví, ale on že je o všem informován. Některé pokoje byly ještě před rekonstrukcí. Výslovně zmiňovali požadavek příslušenství přímo na pokoji, což bylo přislíbeno. V den, kdy měli podle původní dohody nastoupit na ubytování, nebyly pokoje ještě připravené, bez postelí, neuklizené, nástup na ubytování byl o tři dny posunut. Ani pak neodpovídaly požadavkům, sociální zařízení nebyla na pokojích a vše bylo hlukově prostupné. Odbydleli jednu noc a hledali ubytování jinde, což se podařilo. Pak se ještě snažili domluvit na pozdějším ubytování v místě za splnění jejich podmínek, bylo to předběžně dohodnuto, ale na doobjednávku reagoval žalobce telefonicky, že to neplatí. Žalovaný proto od smlouvy odstoupil.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento zaměstnanec žalovaného vytipoval penzion Puleček provozovaný žalobcem jako možné ubytování pracovníků žalovaného, telefonicky sjednal se žalobcem schůzku na místě a domlouval parametry ubytování. V době schůzky byl na místě muž, kterého žalobce označil za svého zástupce. Požadavky na sociální zařízení na každém z pokojů jednak telefonicky řešil přímo se žalobcem, jednak na místě probíral s jeho zástupcem, který naplnění podmínek také potvrdil. Krátce před plánovaným nástupem na ubytování byl v místě znovu, kdy zjistil, že pokoje ještě nejsou připravené, chyběly i postele, žalobce slíbil nápravu do 11. 7., byť původně byl sjednán nástup již na 10.

7. Pokoje pak neodpovídaly požadavkům co do samostatného příslušenství, navíc nebyly dostatečně zvukově a částečně i vizuálně oddělené. O tom shodně vypovídal i další svědek [jméno] [příjmení]. Proto pracovníci žalovaného přespali v penzionu jen jednu noc a další ubytování si sehnali jinde. Později chtěli věc ještě se žalobcem řešit, žalobce přislíbil vyhovět požadavkům, k tomu ale následně nedošlo.

6. Svědek [jméno] [příjmení] tvrdil, že pouze na žádost žalobce umožnil pracovníkům žalovaného prohlídku penzionu v době, kdy žalobce v místě přítomen nebyl, žádné parametry ubytování s nimi neřešil, není k tomu kompetentní. Později se v penzionu ubytovali, dostali od něj večeři a snídani, zůstali jen jednu noc, přestože byli nahlášeni na dlouhou dobu. O důvod jejich odjezdu hned po první noc se nezajímal.

7. Z písemné objednávky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný u žalobce objednal ubytování pro 12 osob v penzionu Puleček v termínu od [datum] do [datum] v minimálně 4 pokojích s cenou 500 Kč na osobu.

8. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z penzionu Restaurace u Muzea soud zjistil, že byl kontaktován pracovnicí žalovaného dne [datum] s poptávkou ubytování pro 12 osob od [datum] v dvou a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Dohoda o ubytování byla následně uzavřena. Později mu žalovaný sdělil, že ubytování v jejich zařízení je náhradou za ubytování v penzionu Puleček, které neodpovídalo sjednaným podmínkám. Žalovaný zaplatit žalobci zálohu na ubytování ve výši 30 000 Kč (faktura č. 2019). V [příjmení] [příjmení] pošta objednal žalovaný ubytování pro 12 osob v termínu 16. 6. až [datum] v dvou a třílůžkových pokojích (objednávka [číslo]). Z čestného prohlášení provozní [příjmení] [příjmení] pošta bylo zjištěno, že žalovaný poptával ubytování v termínu 16. 6. až [datum] v dvou a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, ústně byla uzavřena dohoda, za několik dnů přišla i písemná objednávka, ubytování bylo realizováno a později prodlouženo do [datum].

9. Žalobce se domáhal po žalovaném náhrady škody ve smyslu § 2330 odst. 2 o. z. ve výši 236 350 Kč a k úhradě vyzýval předžalobní výzvou (dopis ze dne [datum], dodejka).

10. Další provedené listinné důkazy (o uskutečněných ubytováních a tržbách v období původně plánovaného ubytování pracovníků žalovaného) soud nerozebírá, když s ohledem na závěry shora uvedeného dokazování a právního posouzení již tyto listinné důkazy a zjištění z nich učiněná nejsou pro rozhodnutí o věci třeba.

11. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Zjištěný skutkový stav věci je následující: mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena konkludentně smlouva o ubytování, jejíž obsah a parametry byly sjednány jednak telefonicky mezi žalovaným a žalobcem, dále na osobním jednání mezi žalovaným a svědkem [příjmení], který byl přítomen v provozovně žalobce v době, na kterou byla sjednána schůzka účastníků. Na té byl namísto žalobce přítomen právě svědek [příjmení].

12. Soud má za prokázané z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], ve spojení s listinnými důkazy, že podstatným požadavkem na parametry ubytování ze strany žalovaného bylo samostatné hygienické příslušenství na každém z pokojů. Soud uvěřil uvedeným svědkům, že jak žalobce, tak i pan [příjmení] toto žalovanému přislíbil. Skutečnost, že žalovanému záleželo na standardu ubytování, je prokazována kromě výslechu dalšího svědka [jméno] [příjmení] i tím, že pověřený pracovník žalovaného předem vytipovaná ubytování objížděl a prohlížel. I další ubytovatelé pracovníků žalovaného písemně potvrdili, že podmínkou ubytování bylo příslušenství na pokojích. Svědkovi [příjmení] soud neuvěřil nejen proto, že jeho výpověď je zcela v rozporu s výpověďmi dalších svědků, ale i s přihlédnutím k tomu, že jeho výpověď je vnitřně rozporná a nepřesvědčivá. Těžko lze uvěřit podnikateli, který měl v souvislosti s nasmlouváním pobytu více osob na řadu týdnů v penzionu žalobce pro tyto ubytované připravovat stravu a za tímto účelem měl jistě nakoupenu řadu surovin ve větším množství, že by zrušení pobytu na poslední chvíli„ neřešil“ a nezajímal se, z jakého důvodu ke zrušení pobytu došlo.

13. Zájem žalovaného smlouvu uzavřít byl následně potvrzen stručnou písemnou objednávkou, obdobnou, jako v jiných případech ubytování na jiných místech. Při nástupu na ubytování bylo ze strany žalovaného zjištěno, že požadované parametry ubytování splňuje pouze částečně, ne ve všech pokojích.

14. Podle § 430 odst. 2 o. z. podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

15. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

16. Podle § 2326 o. z. smlouvou o ubytování se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle § 2330 o. z. ubytovaný může smlouvu vypovědět před uplynutím ujednané doby. Prokáže-li ubytovatel, že nemohl zabránit škodě, která mu vznikla předčasným zrušením ubytování ze strany ubytovaného, může žádat, aby mu ubytovaný škodu nahradil.

17. Podle § 2910 věta první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

18. V daném případě bylo žalovanému (jeho pracovníkům) poskytnuto ubytování, které nesplňovalo sjednané parametry. Tyto parametry byly domlouvány jednak přímo se žalobcem (telefonicky), dále také s panem [příjmení], který byl přítomen v provozovně žalobce v době, kdy žalovaný měl se žalobcem (jenž přítomen přesto nebyl) sjednanou schůzku, který pracovníky žalovaného vpustil dovnitř, ukazoval penzion. Bez ohledu na to, jaký byl vztah mezi žalobcem a panem [příjmení], je žalobce jednáním tohoto vázán podle § 430 odst. 2 o. z. Dohodu o požadavcích žalovaného na samostatné příslušenství nevylučuje obsah internetových stránek žalobce, když požadavky žalovaného bylo možné naplnit při nabídce 4 pokojů s vlastním příslušenstvím. Navíc v době sjednávání podmínek probíhala v penzionu rekonstrukce, tedy budoucí podoba pokojů se mohla i změnit. Žalobce nevyhověním objednávce v podstatném parametru (příslušenství pokojů) porušil smlouvu podstatným způsobem (kdyby žalovaný věděl, že pokoje nebudou parametry splňovat, nepochybně by smlouvu neuzavřel), proto byl žalovaný oprávněn od smlouvy odstoupit a žalobce nemůže požadovat náhradu škody podle ustanovení § 2330 o. z. (taková povinnost je dána z logiky věci pouze při odstoupení bez objektivního a ubytovatelem zaviněného důvodu, které je tímto ustanovením umožněno) ani podle obecných ustanovení o škodě (žalovaný neporušil žádnou smluvní povinnost na rozdíl od žalobce). Soud se již proto ani nezabýval tím, nakolik mohl či nemohl žalobce uplatněné škodě zabránit, a žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému přísluší náhrada za právní zastoupení – 9560 Kč je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 9 vyhl. 177/1996 Sb. z žalované částky, 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalovaného učinil v řízení 8 úkonů (podání odporu, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a [datum], účast u pěti jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), proto odměna činí 76 480 Kč, dále náleží 2 400 Kč za 8 režijních paušálů a 16 648,80 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem náklady právního zastoupení 95 928,80 Kč.