8 C 91/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobcům , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -západ na náhradě nákladů řízení státu částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhali rozhodnutí soudu, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jim částku , částka, s příslušenstvím jako náhradu nemajetkové újmy. Uvedli, že byli nájemci bytu č. , hodnota, na adrese: Lesní ulice 66, , adresa, , který patří žalované. Účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu dne , datum, . Součástí bytu byl pokoj, který nebyl předmětem pronájmu. Žalobci byli společnými nájemci a byt vyklidili k , datum, . Zmocněnkyně žalované, paní , jméno FO, vstupovala nepřiměřeně často do bytu, a to: 5 – , datum, zůstala celé tři dny, poté ještě v dubnu na půl hodiny, v květnu až v říjnu 2023 vždy na 3-4 hodiny, v prosinci na 20 minut v lednu 9. a 13. a v únoru 6. Zmocněnkyně pobývala v pokoji, který nebyl předmětem nájmu. Takové návštěvy nebyly v nájemní smlouvě dojednány. Dne 13. 1. a 6. 2. vystříkala zmocněnkyně byt savem, ačkoli věděla, že žalobce je astmatik a způsobila mu zdravotní potíže, díky kterým musel vyhledat odbornou pomoc. Dle nájemní smlouvy mohla žalovaná vstoupit po předchozím požádání za přítomností žalobců do bytu. Návštěvou se jistě nerozumí stav, kdy pronajímatel zůstane v bytě několik hodin. Zmocněnkyně navíc měla klíče. Návštěvy představovaly zásah do soukromí a navíc ohrožovaly zdraví žalobce. Žalobci zaslali žalované 1 a , datum, dopisy (přičemž druhý byl zároveň předžalobní výzvou), které ale zůstaly bez reakce. Žalobci sice souhlasí, že nájemní smlouva byla sjednávána narychlo a že bylo potřeba odstěhovat pár věcí, ale dle nich nebylo nutné, aby tam matka žalované setrvávala 3 dny. Platby nájemného probíhaly nejprve v hotovosti, poté převodem na účet. Dle žalobců dluh na nájemném nevznikl, neboť z důvodu nekvalitní vody a narušování soukromí žalobci uplatnili slevu z nájmu. Závěrem žalobci navrhli, aby soud žalobě vyhověl, neboť bylo dle jejich názoru prokázáno, že do práva žalobců po dlouhou dobu trvání nájemního vztahu mezi účastníky i po jeho skončení bylo zasahováno zmocněnkyní žalované. Návštěvy sice byly dohodnuté, ale žalobci vždy namítali, že jsou příliš dlouhé. , právnická osoba, bylo potvrzeno, že zmocněnkyně žalované v bytě stříkala savo, tedy zasáhla do práv žalobců a ohrozila zdraví zejména žalobce. Žalobci dále požadovali náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná je sice vlastníkem bytové jednotky, ale bydlí ve Švýcarsku a se žalobci nebyla nikdy v kontaktu. Vše zařizovala její matka paní , jméno FO, . Žalovaná chtěla byt původně prodat. Dne , datum, obdržela matka žalované zprávu od žalobkyně, zda neví o někom, kdo by měl volný byt k pronájmu ideálně 2+1 s tím, že se musí ze svého bydliště vystěhovat ze dne na den. Matka žalované přemluvila žalovanou, aby dala žalobcům byt do nájmu. Matka žalované jela z , adresa, do Kozince, aby připravila byt k pronájmu a osobní věci svoje a žalované, které se v bytě nacházely, neboť se nepočítalo s pronájmem, přesunula do pokoje, který nebyl žalobcům pronajat. Žalobci zaplatili matce žalované na počátku nájmu , částka, , ač měli zaplatit , částka, (část nájemného za měsíc duben , částka, + kauci ve výši jednoho měsíčního nájmu , částka, ), žalobci se tak ocitli v prodlení s částkou , částka, . Zbylou částku se žalobci zavázali uhradit do konce dubna 2023, k čemuž však nedošlo. Od 5. 4. do 7. 4. zůstala matka žalované v bytě, neboť ho bylo třeba uvést do pronajímatelného stavu a s žalobci tak byla dohodnuta. Dne , datum, přijela matka žalované do bytu po předchozí domluvě s žalobci, neboť žalobci měli uhradit dlužnou částku plus nájem za květen. Matka byla navíc požádána o přemístění nějakého nábytku do třetího pokoje. Po celou dobu návštěvy byla matka ze strany žalobkyně v bytě vítána. Žalobkyně matce sdělila, že nemají na zaplacení doplatku na nájem a nájmu za květen, a že tak učiní nejpozději do konce května, což neučinili. Dne , datum, obdržela matka žalované jednak telefonický hovor vlastníka bytové jednotky bezprostředně sousedící s bytovou jednotkou žalované jednak email se stížností, že žalobce kouří, čímž obtěžuje sousedy a naistaloval na dělící přepážku mezi balkony igelit, který dělal hluk. Matka byla dále upozorněna, že došlo k výměně zámků u vchodových dveří a že klíče jí předají nájemci. Dne , datum, se matka žalované dostavila do bytové jednotky, a to po přechozí dohodě mezi matkou žalované a oběma žalobci. Předmětem návštěvy bylo jednak vyřešení stížností vlastníka sousední bytové jednotky, dále pak předání klíčů ke vchodu do bytového domu a dále pak řešení dlužného nájemného. Matka žalované se do bytové jednotky dostavila i s doprovodem další osoby, a sice pana , jméno FO, , který byl po příjezdu do bytové jednotky výslovně pozván oběma žalobci dále do bytu. O přítomnost pana , jméno FO, požádala matka žalované, a to z důvodu opravy, resp. výměny zámku na dveřích do třetího pokoje bytové jednotky, v němž byly uskladněny věci žalované. V rámci této návštěvy matky žalované uhradili žalobci k rukám matky žalované částku ve výši , částka, . V bytě byla zavřená a zatemněná okna, což mohlo vést k plísním. Od , datum, matka žalované v bytě čtyři měsíce nebyla. Matka se dostavila dne , datum, a to za účelem doručení výzvy k odstranění protiprávního stavu - výzvy před podáním výpovědi z nájmu a to za situace, kdy se žalobci setrvale ocitali v prodlení s úhradou svých finančních závazků vůči žalované spočívajících v povinnosti řádně hradit nájemné, kdy ke dni , datum, dosahoval dluh žalobců na nájemném částku ve výši , částka, s tím, že žalobci vždy jen opakovaně slibovali, že dluh na nájemném uhradí, nicméně k tomuto nedošlo. Jiné, než osobní doručení výzvy k odstranění protiprávního stavu, nepřicházelo v úvahu, neboť žalobci neměli na domovní schránce svá jména (což si od počátku nepřáli). Matka žalované doručila oběma žalobcům písemné výzvy k odstranění protiprávního stavu a znovu apelovala na uhrazení dlužného nájemného. Oba žalobci výslovně odmítli stvrdit převzetí výzvy svými podpisy. Kontrolou bytové jednotky byla opět zjištěna vysoká vlhkost v celém prostoru bytové jednotky a výskyt plísní na zdech bytové jednotky, na okenních rámech a v rozích stěn. Žalobce uvedl, že „teď peníze nemá, že má matka žalované počkat, a nebo nejlépe bude, pokud si žalovaná stoupne do fronty za ostatní věřitele a může čekat, až se na ni dostane, jestli se na ni dostane….“ Dne , datum, se matka žalované dostavila do bytu za účelem doručení výpovědí z nájmu bytu oběma žalobcům a to z důvodu hrubého porušení povinností nájemců spočívajících v prodlení s hrazením nájemného. Výpověď z nájmu z důvodu byla dána dle ustanovení § 2291 OZ a tedy bez výpovědní lhůty. Oba žalobci výslovně odmítli převzít výpověď z nájmu bytu a tato výpověď jim tedy byla právním zástupcem nahlas přečtena a byla zanechána na kuchyňském stole. Ke dni , datum, , bylo zjištěno, že proti žalobci je v současné době vedeno celkem , hodnota, exekucí. Vzhledem k tomu, že právní vztah nájmu oběma žalobcům zanikl, očekávala žalovaná, že žalobci byt vyklidí a současně uhradí dlužné nájemné, k čemuž ovšem nedošlo. Vzhledem k tomu, že žalobci byt dobrovolně nevyklidili, byla k Okresnímu soudu , adresa, - západ podána žaloba, jíž se žalovaná v tehdejším procesním postavení žalobkyně domáhala proti nynějším žalobcům vyklizení bytové jednotky. Věc byla vedena u Okresního soudu , adresa, - západ pod sp.zn. , spisová značka, . Matka žalované přijela dne , datum, k bytovému domu z , adresa, za situace, že byla telefonicky kontaktována sousedkou obývající vedlejší bytovou jednotku s tím, že z bytu žalované je stěhováno větší množství věcí a nábytku, z čehož matka žalované usoudila, že žalobci vyklízejí předmětnou bytovou jednotku a hodlají ji předat. Matka žalované po příjezdu zazvonila u bytové jednotky, přičemž jí otevřel prvý žalobce a sdělil, že žádné stěhování neprobíhá a že na vyklizení bytu má lhůtu tří měsíců od doručení výpovědi a do té doby byt neopustí. Žalobci vyklidili bytovou jednotku žalované dobrovolně dne , datum, a předali jí matce žalované. Následně na to vzala žalovaná zpět podanou žalobu, jíž se proti nynějším žalobcům domáhala vyklizení její bytové jednotky v návaznosti na skončení nájmu. Řízení bylo poté zastaveno. Žalovaná nezasáhla do osobnostních práv žádného ze žalobců, když tyto nezná a nikdy s nimi nebyla v žádném kontaktu a má-li jí být přičítáno i chování její zmocněnkyně, pak i v tomto případě je nutné nárok žalobců odmítnout, a to s poukazem na výše uvedené argumenty. Zmocněnkyně žalované do bytové jednotky vstupovala resp. v této setrvávala vždy na základě souhlasu žalobců a to vždy počasově omezenou dobu. Naopak je nutno negativně vyhodnotit chování obou žalobců, kteří se de facto od počátku trvání nájemního vztahu ocitali v prodlení s plněním svých peněžitých závazků, což vyústilo ve výpověď z nájmu a dále pak užívali pronajatou bytovou jednotku způsobem, z něhož žalované vznikala škoda v podobě vzniku plísní, které doposud žalovaná bezúspěšně odstraňuje. Žalobci doposud neuhradili dlužné nájemné. Tvrzený nárok na slevu z nájmu byl uplatněn až dlouho poté, kdy vznikl dluh na běžném nájemném. Voda je do celého domu dodávána Pražskými vodovody a nikdo s ní nikdy neměl problém. Žalovaná trvala na tom, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu náklad řízení. Žalovaná trvá na tom, že do práv nájemníka žádným způsobem nad míru přiměřenou poměrům nezasahovala. Pokud jde o návštěvy dne , datum, , 4. 6., 4. 10. a , datum, , jde o dobu trvání řádného nájemního vztahu. Uvádí, že tyto návštěvy byly všechny dopředu domluvené, konaly se po vzájemném odsouhlasení a sloužily také k tomu, aby zmocněnkyně žalované přijala hotovostní platby částek nájemného, se žalobci ostatně nebylo možné komunikovat jiným způsobem než telefonicky nebo přímo osobně, protože neměli instalovanou schránku a nebylo možné jim doručovat cokoliv poštou. Pokud jde o vstupy zmocněnkyně do bytu po podání výpovědi z nájemního vztahu, nesvědčil již žalobcům žádný právní titul k užívání a je třeba tedy na tyto návštěvy nahlížet jiným způsobem.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

4. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je matkou žalované a že s žalobkyní měla dříve přátelský vztah. Svědkyně jednala od počátku se žalobci místo žalované na základě zmocnění, neboť žalovaná žije v cizině. Byt žalované byl inzerován na prodej. Žalobci svědkyni prosili, ať jim žalovaná byt pronajme, že se ocitli v bytové nouzi. Žalovaná nakonec souhlasila s pronájmem bytu žalobcům. Dne , datum, žádala žalobkyně o možnost pronájmu. Dne 4. 4. došlo k prohlídce bytu s tím, že žalobce vůbec nezajímalo, jak byt vypadá, nebo který pokoj si žalovaná ponechá pro uskladnění věcí. Tento den byla podepsána nájemní smlouva. Žalobci ani nezaplatili částku, kterou dle dohody měli, slíbili, že bude doplaceno nájemné v krátké lhůtě. Dluhy žalobci však nakonec nikdy v plném rozsahu neuhradili. Dlužná částka nyní činí skoro , částka, . Dne 6. 4. došlo k nastěhování žalobců do bytu. Svědkyně nadále balila věci, které patřily žalované. Doufala, že jí s těžšími věcmi pomůže žalobce, ale ten toto odmítl. Svědkyně tak svépomocí dostala veškeré věci do nepronajatého pokoje. Dne 7. 4. už svědkyně uklízela jen nějaké drobnosti. , adresa, dveří do pokoje byl běžný, což svědkyně vzhledem k drahému vybavení nechtěla. Pokoj bylo tedy nutné zajistit při nejbližší návštěvě. Svědkyně odjela kolem poledne dne 7.

4. Svědkyně byla dohodnuta se žalobci, že může v bytě po dobu těchto tří dnů zůstat, jenom ať jim umožní se nastěhovat. Ze začátku to vypadalo, že žalobci vše doplatí a bude vše v pořádku, ale žalobci chtěli následně odklad s platbou nájmu. Svědkyně se s nimi dohodla, že dojede do bytu přehodit zámek od nepronajatého pokoje a odstěhuje další nábytek. Všechny návštěvy proběhly po dohodě v e-mailech. Další návštěva proběhla 29. 4., kdy měli žalobci zaplatit , částka, a zaplatili ani ne polovinu. , adresa, , který chtěla nechat svědkyně do dveří od pokoje namontovat, tam nepasoval, a proto muselo k výměně dojít při další návštěvě. V květnu chtěla svědkyně odvézt zařízení, sedací soupravu a komodu, ale nebyla vpuštěna do bytu. Další návštěva byla tedy 4. 6., kdy svědkyně musela řešit i problém, který měli sousedi s žalobci. Žalobce je totiž silný kuřák a jim šel kouř do ložnice. Žalobce nechtěl nic slyšet o tom, že by nesměl kouřit, když si byt pronajímá. Balkon mezi byty je rozdělený železnými tyčemi, na které dal žalobce igelit, který dělal neustále velký hluk. Na hluk si stěžovali i ostatní. Nájem za duben až červen žalobci nezaplatili. V bytě byla toho 4. 6. teplota snad 40 stupňů a bylo tam velké vlhko. Žalobci měli v bytě zvlhčovač vzduchu. V bytě už se tehdy začala tvořit plíseň. Dalším důvodem návštěvy bylo předání klíčů od vchodu do domu, neboť došlo k jejich výměně. Další návštěva proběhla až 4. 10., kdy svědkyně předávala žalobcům výzvu k zaplacení dlužného nájemného ve výši , částka, , s čímž žalobci nesouhlasili, neboť tvrdili, že žádný dluh nemají a uplatnili proti dluhu nárok na slevu na nájmu z různých důvodů. Svědkyně při té příležitosti znovu prohlédla byt a zjistila tam velký výskyt plísní. Byt byl zatemněný a nikdy se v něm nevětralo. I na tuto návštěvu žalobci svědkyni pozvali. Další návštěva v říjnu proběhla kvůli podání výpovědi z nájmu. Výpověď nešla doručit jinak než osobně, neboť žalobci nechtěli mít nikde na schránce ani na zvonku svoje jméno. Svědkyně i s advokátem předali žalobci výzvu k vystěhování z bytu, kterou žalobce odmítl převzít, a proto mu jí advokát nahlas přečetl. V lednu byla svědkyně upozorněna, že žalobci stěhují velké množství nábytku, a tak tam svědkyně 9.1. dojela. To bylo jedinkrát, kdy tam svědkyně dojela bez ohlášení. Žalobce svědkyni opakovaně nadával. Tři návštěvy byly za přítomnosti policie. Další návštěva byla až při předání bytu. Svědkyně prošla byt a udělala fotky, v jak zoufalém stavu byl byt zanechán. Návštěvy u žalobců byly vždy jen tak dlouhé, aby se vše vyřídilo. Svědkyně měla vždy zpáteční jízdenku do , adresa, už zaplacenou. Svědkyně vystříkala v lednu 2024 plíseň v bytě savem. Byla u toho i policie a další svědci. Žalobce s vystříkáním bytu nesouhlasil a sprostě při tom nadával. V průběhu nějakých návštěv chtěli žalobci, aby svědkyně odešla, ale ona po nich jen chtěla, aby jí zaplatili nájem. Svědkyně většinou přijela řešit jiné věci, ale při té příležitosti si přijela i pro nájem. Jen záležitost kolem nájemného trvala vždy tři čtvrtě hodiny, neboť se žalobci se svědkyní hádali. Do celého domu je jen jeden přívod vody, a kdyby nebyla v pořádku, tak to ostatní vědí. Sousedi si nechali vodu zkontrolovat a je pitná. Svědkyně ještě dodala, že když žalobci neměli na nájem, tak jim řekla, ať se vystěhují a žalobce jí na to řekl, že nikam nepůjde, že má platnou smlouvu. Celkově žalobci zaplatili ani ne první nájem a kauci a nějaké poloviční platby za další dva měsíce.

5. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že k účastníkům řízení žádný vztah nemá, zná pouze svědkyni. Do bytu jezdil svědek už dříve, kdy tam vykonával různé drobné opravy. Svědek se účastnil návštěv bytu v době, kdy tam bydleli žalobci. Svědek byl přítomen celkem čtyřem návštěvám – na jaře, začátku léta a na podzim roku 2023. Návštěvy byly vždy se souhlasem nájemníků, kteří je do bytu vždy pozvali. Vše bylo vždy dohodnuto. Na jaře šlo o demontáž nábytku, který bylo potřeba přinést ze všech pokojů do jednoho pokoje, kde se ten nábytek shromažďoval. Při další návštěvě se připravoval jiný nábytek na odvoz do , adresa, . Potřetí tam svědek jel kvůli výměně zámku ve dveřích do toho pokoje, kde měla žalovaná nebo svědkyně uskladněné své věci. Bohužel daný zámek nešel do dveří namontovat. Při další návštěvě si tam svědkyně vyřizovala svoje věci a svědek namontoval nový zámek. Na podzim se doručovala předžalobní výzva. Poslední návštěvu už si svědek nepamatuje. Do bytu nás žalobci vždy pustili dobrovolně. Žalobci namítali, že tam byli dlouho, ale ty práce nešli udělat rychleji. Vždycky je tlačil čas, aby se dostali zpátky na vlak. Dříve bylo v bytě uklizeno až moc, ale při první návštěvě u žalobců tam bylo přetopeno, vlhko a zápach. Většina návštěv trvala hodinu maximálně hodinu a čtvrt.

6. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobci si od žalované pronajali dne , datum, byt za , částka, měsíčně včetně záloh. Nájem byl sjednán na dva roky s tříměsíční výpovědní lhůtou. Pronajímatel má právo provést po předchozím požádání v doprovodu nájemce návštěvu bytu. Dne , datum, žalobci zaplatili , částka, , , datum, měli zaplatit , částka, a od května měli platit , částka, .

7. Z kopie nájemní smlouvy založené žalobci soud zjistil, že je obsahově stejná jako shora uvedená smlouva, ale že do ní byly vepsány různé poznámky. Ve smlouvě je napsáno, jaké částky měli žalobci platit a jaké zaplatili, dále stav vodoměru a elektroměru a jaký užívají druh topení. Za červenec žalobci asi zaplatili , částka, a za srpen , částka, . Dále zde byly zapsány dvě události, kdy byla přítomna i Policie ČR.

8. Z dopisu ze dne , datum, (předžalobní výzvy) soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě částky , částka, do týdne ode dne doručení výzvy z důvodu nemajetkové újmy způsobené zásahem do soukromí žalobců tím, že byt navštěvovala zmocněnkyně pronajímatelky (svědkyně).

9. Z emailové zprávy z , datum, soud zjistil, že žalovaná neodpověděla na dopis žalobců zaslaný dne , datum, a z toho důvodu zaslala právní zástupkyně žalobců právnímu zástupci žalované předžalobní výzvu.

10. Z dopisu z , datum, soud zjistil, že žalobci sdělovali, že v bytě byla nekvalitní voda, na jejíž opravu museli žalobci vynaložit , částka, , okna netěsnila a v bytě zůstala pohovka, která měla být odklizena. Žalobci proto uplatňují slevu na nájmu ve výši 20%. Byt navštěvovala zmocněnkyně pronajímatelky . Žalobci nakonec požadovali slevu na nájmu ve výši 40 % + , částka, jako náhradu nemajetkové újmy za zásah do soukromí.

11. Z lékařské zprávy ohledně zdravotního stavu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že mu bylo diagnostikováno astma.

12. Z lékařské zprávy ohledně zdravotního stavu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalobce přivezen do nemocnice pro dušnost, neboť den předtím měl údajně jeho bytný vystříkat byt savem a on od té doby cítí dušnost a pálení v dýchacích cestách. Žalobce má astma, ale při vyšetření nebyl zjištěn žádný problém.

13. Z ambulantní zprávy o vyšetření žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl přivezen do FN na , adresa, pro bolesti na hrudi. Nelze vyloučit podráždění dýchacích cest po inhalaci sava.

14. Z žaloby na vyklizení bytu soud zjistil, že žalobkyně (zde žalovaná) se svým návrhem, podaným soudu dne , datum, , domáhala vyklizení bytové jednotky č. 66/16 nacházející se budově č. p. 66 v , adresa, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako vlastníkem výše uvedeného bytu a žalovanými manžely (zde žalobci) byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, . Žalovaní se však dostávali do prodlení s hrazením sjednaného nájemného, proto jim byla dne , datum, doručena výpověď z nájmu bytu. Přes opakované výzvy žalovaní byt do okamžiku podání žaloby nevyklidili.

15. Z usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že řízení o žalobě na vyklizení bytu bylo zastaveno. Žalobkyně (zde žalovaná) vzala svou žalobu v plném rozsahu zpět, neboť žalovaní (zde žalobci) dne , datum, předmětnou bytovou jednotku vyklidili.

16. Z fotografií soud zjistil, že v bytě je na mnoha místech na zdech a oknech viditelná plíseň, dále je patrná promáčklina na dveřích.

17. Z výpovědi z nájmu bytu s datem , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedl, že žalobci měli povinnost hradit dle nájemní smlouvy , částka, vždy do 25. dne v měsíci na měsíc následující. Žalobci doposud zaplatili ve dnech , datum, částku , částka, , dne 29.

4. částku , částka, , dne 4.

6. částku , částka, , dne 28. 7. , částka, a dne 18. 9. , částka, . Žalobci tak dluží na nájemném částku , částka, . Do podání výpovědi ničeho dalšího neuhradili. Okamžikem doručení výpovědi nájemní vztah zaniká a žalobci byli povinni bez zbytečného odkladu vyklidit byt. Byt byli žalobci povinni předat ve stavu, v jakém se nacházel při jeho předání.

18. Z písemného potvrzení svědka , jméno FO, soud zjistil, že pan , jméno FO, převzal výpověď z nájmu dne , datum, v 15:05 ale odmítl převzetí výpovědi podepsat.

19. Z potvrzení o převzetí výpovědi žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně převzala výpověď z nájmu dne , datum, v 16:05 ale odmítla převzetí výpovědi podepsat.

20. Z dopisu z , datum, ve věci výzvy k nápravě protiprávního stavu před výpovědí z nájmu bytu, výzva ke zpřístupnění bytu za účelem kontroly řádnosti užívání bytu soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k zaplacení dlužného nájemného do 10 dnů od doručení výzvy, jinak že bude přistoupeno k výpovědi z nájmu bytu. Současně žalovaná žalobce vyzvala ke zpřístupnění bytu za účelem kontroly řádnosti užívání bytové jednotky.

21. Z výpisu z centrální evidence exekucí ohledně osoby žalobce ke dni , datum, soud zjistil, že žalobce měl na své jméno vedeno 6 pravomocných exekucí.

22. Z potvrzení o jednotlivých platbách nájemného soud zjistil, že žalobci zaplatili dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .

23. Z emailové zprávy ze dne , datum, od žalobkyně adresované zmocněnkyni žalované soud zjistil, že žalobkyně žádala o vytvoření kalendáře, kde by byl uveden den kdy a kolik mají zaplatit. Dále žádala vždy o vystavení příjmového dokladu za nájem. Žalobkyně potvrdila datum setkání , datum, a napsala seznam nábytku, který si má žalovaná (nebo její zmocněnkyně) odstěhovat. Nájem chtěla žalobkyně po žalované ponížit, neboť tam prý nemají pitnou vodu, ani teplou vodu v kuchyni a budou muset dělat úpravy.

24. Z emailové zprávy pana Kunce z , datum, adresované , jméno FO, soud zjistil, že uživatel vedlejšího bytu pan , jméno FO, měl s žalobcem ostrou výměnu názorů, neboť si žalobce na společném balkónu umístil na hrazení igelit, který dělá velký hluk a navíc tam žalobce denně kouří a všechen kouř jde panu Kuncovi do bytu. Balkón není součástí bytu, ale je společnou částí bytového domu a žalobce tak nemá právo omezovat ostatní vlastníky na jejich právech. Ve společných částech domu je navíc zákaz kouření.

25. Z whatsappové komunikace mezi paní , Jméno žalobce B, a , jméno FO, soud zjistil, že se domlouvali na příjezdu na dny 27 – , datum, . Žalobkyně žádala o to, aby paní , jméno FO, převzala od žalobců částku , částka, a aby počkala s platbou dalších , částka, do 10.

5. Žalobci sdělili, že museli nechat opravit vodu za , částka, . Žalobci také slíbili, že od dalšího měsíce budou platit 25. vždy , částka, . Žalovaná chtěla, aby jí zaplatili , částka, . Účastníci se nakonec dohodli na sobotě 29.

4. O schůzce dne 4. 6. žalobci také věděli.

26. Z úředního záznamu , právnická osoba, , Obvodní oddělení , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že dne 13. 1. zavolala paní , jméno FO, na policii, že žalobci mají rabovat byt žalované. Hlídka Policie ČR dojela na místo a žalobce jim tvrdil, že je šikanován ze strany pronajímatelky, nemůže užívat celý byt, pronajímatelka je chodí stále kontrolovat a žalobce se cítí být krácen na svých právech. Hlídka poté odjela a kontaktovala paní , jméno FO, , že se nic závadného neděje, přesto paní , jméno FO, hlídce sdělila, že tomu nevěří a přijede se přesvědčit sama osobně. Ten den večer přijela paní , jméno FO, do bytu a společně s policií zjistili, že z bytu se žádný nábytek pronajímatelky neztratil. , jméno FO, následně vystříkala plísně v bytě savem.

27. Ze zprávy paní , Jméno žalobce B, z , datum, adresované policii – Stížnost na zástupkyni pronajímatelky , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně chtěla nahlásit paní , jméno FO, , o které tvrdila, že od začátku nájmu dělá žalobcům schválnosti a narušuje jejich soukromí. , jméno FO, má dle žalobkyně šířit pomluvy a lži o žalobcích. Žalobci jí platí nájem, ona jim na oplátku nedává příjmový doklad a tvrdí, že nikdy žádnou platbu nepřijala. , jméno FO, lhala o kvalitě vody a neřekla žalobcům, že jim bude způsobovat různé kožní obtíže. , jméno FO, navíc nastříkala na stěny, které už byly ošetřeny proti plísni, savo, ač věděla, že je žalobce astmatik a že savo se jen tak nevyvětrá. V bytě navíc netěsní okna a žalobci budou vše řešit občanskoprávním sporem, protože jim paní , jméno FO, nechce dát slevu z nájmu.

28. Z vyrozumění policie o založení spisového materiálu z , datum, soud zjistil, že policie nezjistila během výjezd žádné trestněprávní jednání ze strany žalobců a spis byl proto založen.

29. Z oznámení přestupku policií na , právnická osoba, , adresa, s datem , datum, soud zjistil, že Policie oznámila úřadu, že se žalobce měl dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že několikrát nazval paní , jméno FO, nukleárním hovadem, neboť na něj podala žalobu na vyklizení.

30. Z úředního záznamu policie ze , datum, soud zjistil, že žalobce oznámil na Policii, že ho v pronajatém bytě obtěžuje pronajímatelka. Na místě hlídka ztotožnila pana , jméno FO, a paní , jméno FO, , která policii sdělila, že nájemníci už měli být vystěhováni a nechtějí jí vpustit do bytu. Žalobci prý dlouhodobě neplatí nájem. Žalobce po otevření bytu uváděl, že paní , jméno FO, nemůže uhánět žalobce, aby se vystěhovali. Naopak má nechat žalobce v poklidu se vystěhovat. Po intervenci advokáta paní , jméno FO, jí bylo umožněno překontrolovat si uzamčenou místnost v bytě. Po kontrole místnosti a dalších částí bytu opustila paní , právnická osoba, .

31. Z dalšího oznámení o přestupku s datem , datum, soud zjistil, že Policie oznámila úřadu, že se žalobce měl dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že několikrát nazval paní , jméno FO, hloupou zlou ženskou, sprostou a nejhorším člověkem, kterého kdy potkal.

32. Z úředního záznamu ze dne , datum, soud zjistil, že paní , jméno FO, oznámila na policii problémy s žalobcem. Hlídka vstoupila do bytu s paní , jméno FO, , která si nafotila v bytě místa, kde je plíseň, a zkontrolovala uzamčený pokoj. Žalobce jí po tu dobu urážel shora uvedenými nadávkami.

33. Zjištěný relevantní skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

34. Podle § 81 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

35. Podle § 90 o. z. zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

36. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

37. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

38. Soud má po zhodnocení provedených důkazů za to, že ani žalovaná ani její zástupkyně, za jejíž jednání v rozsahu zastoupení podle 436 odst. 1 o. z. žalovaná skutečně odpovídá, nespáchaly žádný protiprávní čin ve smyslu § 2956 o. z., nedopustily se nedovoleného zásahu do soukromí žalobců, nedošlo ani k porušení důležité právní povinnosti žalované úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Naopak to byli žalobci (zejména žalobce b), kteří povinnosti porušovali (neplacení nájemného v plném rozsahu, vulgární urážky, zasahování do práv dalších obyvatel domu porušením zákazu kouření apod.). Úvodní setrvání zmocněnkyně žalované v bytě může být sice obecně považováno za nestandardní, bylo však způsobeno tím, že se žalovaná snažila prostřednictvím své matky vyhovět naléhání žalobců na možnost brzkého nastěhování do bytu, přestože hned na úvod nebylo v plném rozsahu uhrazeno nájemné. Další návštěvy byly jednak plánované (doloženo emaily a whatsappovými zprávami mezi žalobkyní a zmocněnkyní), zmocněnkyně byla vpuštěna do bytu dobrovolně, určitá doba setrvání, kterou žalobci namítali, byla dána objektivní potřebou vyřešil různé záležitosti (zajištění majetku instalací bezpečnostního zámku, doodstěhování věcí), četnost návštěv byla způsobena porušováním povinností nájemce (dluh na nájemném, stížnosti sousedů). Cílem opakovaných návštěv nebylo rozhodně způsobit žalobcům újmu, zasahovat jim nadměrně do soukromí, ostatně i vzdálenost bydliště zmocněnkyně žalované (bytem v , adresa, ) od bytu užívaného žalobci a tím i časová náročnost znamená, že se jistě nejednalo o zbytečné návštěvy bez závažného důvodu, nepřiměřeně dlouhé setrvávání v bytě je též vzhledem k nutnosti stihnout zpáteční spoj prakticky vyloučeno. Dne 29. 4. přijela zmocněnkyně žalované do bytu kvůli doplacení nájmu ve výši , částka, , ale nedostala ani polovinu. Zmocněnkyně se také snažila vyměnit zámek na dveřích nepronajatého pokoje, což se nezdařilo, a proto přijela se stejným cílem znovu. Dne 4. 6. zmocněnkyně přijela pro dlužný nájem, výměnu zámku na dveřích, pro klíče od hlavních dveří a vyřešit stížnosti souseda. Dne 4. 10. předala zmocněnkyně žalobcům výzvu k zaplacení dlužného nájemného a později výzvu k vystěhování. Dne 13. 1. přijela zmocněnkyně z důvodu obavy o majetek, neboť byla informována sousedy, že zaznamenali vynášení nábytku z bytu. Nájemní vztah následně skončil, ani pak nevstupovala zmocněnkyně do bytu násilím, vždy byla vpuštěna, obavy žalované o možné poničení majetku po předchozích zkušenostech byly pochopitelné. Snad jen stříkání sava v bytě by za jiných okolností mohlo být považováno za zásah do práv žalobců, při zdokumentovaném výskytu (masivním) plísní v bytě, navíc užívaném v té době již bez právního důvodu, je však soudem považováno za omluvitelné a nemůže být podkladem pro vznik nemajetkové újmy, navíc v této otázce má soud pochybnost o pasivní legitimaci žalované, když těžko lze vyhodnotit, že plná moc žalovanou udělená (jednat se žalobci) se vztahuje i na odpovědnost žalované podle § 436 odst. 1 o. z. za jednání zmocněnkyně v tomto konkrétním případě. U deklarovaných zdravotních potíží žalobce je otázkou, zda je více zhoršuje plíseň či vlhkost v bytě nebo krátkodobá expozice savu. Soud proto žalobu ze shora uvedených důvodů jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalobcům, jejichž žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , kde , částka, je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., , částka, režijní paušál (1-3. úkon do , datum, byla paušální náhrada za , částka, a další 3 až po účinnosti novely zákona, kdy paušální náhrada činí , částka, .) podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalobce učinil v řízení 5,5 úkonu (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , doplnění skutkových tvrzení a účast na jednání dne , datum, ), proto odměna činí , částka, , , částka, za 6 režijních paušálů (3x po , částka, a 3x , částka, ), za cestovné na trase , adresa, a zpět dne , datum, při vzdálenosti 784 km, ceně nafty 38,7/l a ztráty času ve výši 20 půlhodin po , částka, celkově ve výši , částka, , 2x za cestovné na trase , adresa, a zpět dne , datum, a , datum, při vzdálenosti 784 km, ceně nafty 34,7/l a ztráty času ve výši 20 půlhodin po , částka, celkově ve výši 2x , částka, + náleží 21 % DPH z nákladů právního zastoupení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .

40. Výrokem III. rozhodl soud o povinnosti žalobců společně a nerozdílně nahradit náklady státu. Náklady státu, které nebyly kryty zálohami, a byly uhrazeny z prostředků soudu, sestávají ze svědečného ve výši celkem , částka, , které bylo přiznáno svědkům , jméno FO, a , jméno FO, usneseními Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a 82. Tato usnesení nabyla právní moci dne , datum, a , datum, . Soud má tedy dle § 148 o.s.ř. nárok na náhradu této částky. Soud povinnost k zaplacení částky ve výši celkem , částka, rozdělil mezi žalobce. S ohledem na průběh řízení a jeho skončení zamítnutím žaloby považuje soud uvedené rozhodnutí za spravedlivé. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní.