8 C 96/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví a na vrácení daru

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobci mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼ k pozemku parc. č. st. 107/1, jehož součástí je stavba č. p. 118 a pozemkům parc. č. 183/2 a parc. č. 184/3, vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, západ, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jsou vlastníky v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné čtvrtiny nemovitých věcí v Čisovicích uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci uzavřeli se žalovanou a se svým synem dne , datum, darovací smlouvu, na základě které darovali žalované spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼ pozemků v Čisovicích uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Poskytnutí daru žalovaná předtím nepřímo požadovala. Smlouva byla uzavřena s podmínkou, že se žalovaná bude v budoucnu ve stáří o žalobce starat. V letech 2020 a 2021 se změnilo chování žalované k žalobcům v negativním směru, s čímž souvisel zřejmě i rozvod žalované a jejich syna, na kterém se však žalobci nijak nepodíleli. V květnu 2021 se po vsi , adresa, začaly šířit pomluvy o žalobcích, že měli krýt a schvalovat násilnické chování jejich syna vůči žalované. Žalovaná takto začala žalobce pomlouvat. Tato prokazatelná lež šířená žalovanou žalobce zasáhla a ublížila jim, navíc v roce 2020 se žalobci žalovaná přerušila veškeré styky, což je překvapilo. Mají za to, že ze strany žalované šlo o zištné a předem naplánované jednání – přesvědčit žalobce, aby jí darovali podíl a pak spálit všechny mosty. Žalobci proto odstoupili od darovací smlouvy jednak pro nevděk, jednak proto, že byli uvedeni žalovanou v omyl při uzavírání darovací smlouvy, když je donutila k darování a následně s nimi přerušila veškeré styky a porušila podmínku, že se o ně bude ve stáří starat.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že při uzavření darovací smlouvy nebyla mezi stranami sjednána žádná podmínka, jak ostatně plyne z obsahu smlouvy. Žalovaná popírá, že by darování po žalobcích „požadovala“. Není pravdou, že by kdekoliv žalobce jakkoliv pomlouvala. Naopak to byla žalovaná, která se v širších rodinných vztazích mohla cítit poškozená, když syn žalobců , jméno FO, ml. žalovanou častoval vulgárními SMS a jinak jí ubližoval, nemohla proto dále setrvávat v soužití s ním a již proběhlo rozvodové řízení, kde je vše doloženo. Rozchod se synem žalobců nebyl žádným kalkulem, jak je podsouváno žalobci. Vůči synovi žalobců bylo též zahájeno trestní stíhání.

3. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Vzhledem k tomu, že projednávaná žaloba má povahu určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda existuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem a zda-li jsou účastníci ve věci věcně legitimováni. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o které v řízení jde.

5. Všichni účastníci jsou ve věci věcně legitimováni, neboť žalobci tvrdí, že se obnovilo jejich vlastnické právo po odvolání daru, přičemž jako spoluvlastník nemovitých věcí je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, postavení účastníků se tím stalo nejistým. Soud dále dospěl k závěru, že žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutí soudu by bylo podkladem pro zápis jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí. Jinak než touto žalobou by se žalobci změny údajů o vlastnickém právu v katastru nemovitostí nedomohli.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o celkovém skutkovém stavu: darovací smlouvou ze dne , datum, sepsanou formou notářského zápisu sepsaného notářkou v Praze , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. NZ 69/2018, N 41/2018 darovali žalobci jako dárci obdarovaným , jméno FO, ml. a žalované jako obdarovaným nemovité věci uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to každému podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny, obdarovaní dar přijali. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné podmínky.

7. Dopisem jejich právního zástupce ze dne , datum, adresovaným žalované žalobci odstoupili od darovací smlouvy, na základě které byl na žalovanou převeden spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech s odůvodněním, že odvolávají dar pro nevděk, když žalovaná jako obdarovaná svým chováním, výhrůžkami, vulgaritami, napadáním žalobců a jejich syna a pomluvami zasáhla do cti žalobců a jednala v rozporu s dobrými mravy. Darovací smlouva byla uzavřena v roce 2018, v letech 2020 a 2021 se změnilo negativně chování žalované k žalobcům, v roce 2021 došlo k pomluvě o tom, že syn žalobců měl žalovanou bít a znásilňovat a toto jednání mělo být kryto ze strany žalobců. Jedná se o nepodloženou a nepravdivou pomluvu, která dárce citelně zasáhla, v jejím důsledku došlo k jejich fyzickému a psychickému strádání a zásahu do jejich dobré pověsti. K odstoupení dochází i z důvodu absolutní neplatnosti darovací smlouvy pro omyl a pro jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná účelovým jednáním před uzavřením smlouvy měla za cíl dosáhnout jen vlastního prospěchu. Žalobci vyzvali žalovanou k poskytnutí součinnosti s vrácením daru, jinak podají žalobu (odstoupení od darovací smlouvy, doručenky).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako podílový spoluvlastník pozemku parc. č. st. 107/1, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. 118,pozemku parc. č. 183/2 a pozemku parc. č. 184/3, vše v kat. úz. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ, s podílem o velikosti ¼, stejné podíly náleží k uvedenému dni každému ze žalobců a další stejně velký podíl (vždy ¼) náleží synovi žalobců , jméno FO, ml.

9. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je sousedem žalobců, zná je již 30 let. Nebyl přítomen tomu, že by se žalovaná o žalobcích nepěkně vyjadřovala nebo je pomlouvala, nicméně poté, co se odstěhovala, ji tam viděl pouze jednou, což mu přišlo jako nevděčné jednání, hovořila se žalobci navíc zvýšeným hlasem, to mu připadalo neuctivé. Obsah rozhovoru nicméně neslyšel. V obci slyšel, že rozchod žalované a jejího manžela – syna žalobců, byl bouřlivý, že mělo docházet k fyzickým útokům a že žalobci o tom měli vědět, což považuje za nepravdivé.

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že účastníky zná, žalovanou ze zaměstnání, žalobce z vesnice, ale bližší vztah k žádnému nemá. Se žalovanou si nikdy příliš nepovídala. Žádné pomluvy o žalobcích neslyšela ani ve vsi ani na pracovišti. , jméno FO, je manželem její sestry. Neprobírala s ním vztahy mezi účastníky ani vztahy žalované s bývalým manželem.

11. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že k účastníkům nemá žádný bližší vztah, dříve byla zaměstnavatelem žalované. Osobní záležitosti s ní neprobírala. Žádným pomluvám a obecným tvrzením nenaslouchá, nemůže jmenovat nikoho konkrétního, kdo by si stěžoval na žalobce nebo žalovanou. Nevybavuje si, že by zaslechla něco ve smyslu, že žalobci něco provedli či něco kryli.

12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že se žalovanou jsou bývalé kolegyně a kamarádky. Vedly spolu i osobně zaměřené rozhovory. Na žalobce si žalovaná nestěžovala, nehovořila o nich ošklivě, stěžovala si na své manžela, syna žalobců, o kterém řekla, že ji napadal slovně i fyzicky. Svědkyně zaznamenala, že žalovaná opakovaně přišla z domova psychicky vystresovaná, některé konfliktní situace svědkyně přímo viděla. Třeba když jí žalovaná volala při cestě autobusem, že za ní jede její manžel autem, svědkyně ho na místě skutečně viděla. Svědkyně neslyšela, že by se po vsi šířily pomluvy, že měli žalobci krýt protiprávní jednání jejich syna, o to, co lidé povídají, se svědkyně nezajímá. Žalovaná jí říkala, že její manžel měl mít dluhy a že žalovaná je měla splácet.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalovaná je kamarádkou svědkyně a byla její podřízenou. Na žalobce neměla žalovaná nikdy žádné stížnosti a měla je ráda, stěžovala si jen na svého manžela, syna žalobců, ale až po delší době. Nejprve o něm nic neříkala, ale svědkyně poté, co ji pozorovala, že začala být nemluvná, na ni uhodila, co se děje a žalovaná se sesypala. Nechtěla se svěřovat, až později řekla, že jí ubližoval. Na policii se žalovaná obrátila až po incidentu, kdy na ni syn žalobců najížděl autem. Žalovaná svědkyni vyděšeně o tomto volala, na místě ji pak svědkyně našla vyděšenou, z ucha jí tekla krev. O žalobcích se žalovaná zmínila jen v souvislosti se svěřením, že byla po opuštění domácnosti pozvaná do předmětného domu na oběd od žalobců, byl tam i jejich syn a opětovně jí v patře ublížil. Žalovaná uvedla, že je divné, že by o tom nevěděli, když tam bydleli. Rozhodně neříkala, že by byla na žalobce naštvaná, měla stále pocit, že jim něco dluží, byla jim vděčná, že ji vzali s dcerami k sobě. Zmínila, že od nich dostala ¼ domu, o okolnostech darování spolu nehovořily. Žádné pomluvy svědkyně neslyšela, ani ve škole, ani v místě bydliště, nebydlí však v Čisovicích, nýbrž v Bojově cca 3 km od Čisovic.14. , jméno FO, jako svědek vypověděl, že žalobci jsou „bohužel“ jeho tchyní a tchánem, přátelské vztahy k nim nemá. Žalovaná si mu na žalobce nestěžovala, spíše je bránila, brala je jako rodinu. Nestěžovala si mu ani na manžela, syna žalobců, což ani nemusel, svědek ho zná dobře, viděl, jak se k žalované choval, např. se jí nikdy nezastal. Žádné pomluvy neslyšel.

15. V čestném prohlášení , jméno FO, bylo uvedeno, že pisatel prohlášení byl svědkem situace před restaurací v Čisovicích, kdy jeden ze skupiny lidí komentoval příchozího jako „hajzla, co mlátil a znásilňoval svou ženu“, kdy příchozím byl syn žalobců , Jméno žalobce A, , a vyjádření o něm mluvčí doplnil větou: “a ta stará kráva ho v tom podporuje“ (čestné prohlášení datované , datum, ).16. , jméno FO, uvedla v čestném prohlášení rukou psaném, že zaznamenala v autobusu hovor jí neznámých lidí, že žalobci byli s nevhodným chováním jejich syna k žalované (ubližování ve vztahu k plnění manželských povinností) seznámeni. Uvedené považuje za pomluvu, neboť je přesvědčena, že něco takového by žalobci nepřipustili (čestné prohlášení datované , datum, ).

17. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvali žalobci žalovanou k potřebné součinnosti pro vrácení daru ve lhůtě 7 dnů, jinak avizovali, že podají žalobu.

18. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že při vyšetření dne , datum, udala žalobkyně subjektivní obtíže – stres a nespavost, neboť syn se rozvádí se snachou, se kterou si žalobkyně nerozumí a soudně se budou přít o dům.

19. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství , adresa, – západ č. j. ZT 84/2022-56 bylo zjištěno, že na syna žalobců , Jméno žalobce A, , nar. , datum, , byla ke zdejšímu soudu podána obžaloba, dle které se měl vůči poškozené – zde žalované – dopustit několika skutků, kterými měl spáchat zločin týrání osoby žijí ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku, pokračující zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku. Mezi účastníky je nesporné, že v trestní věci vedené na základě shora uvedené obžaloby (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ) bylo soudem dosud nepravomocně rozhodnuto o částečném zproštění z obžaloby.

20. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že probíhalo řízení o rozvod manželství žalované a syna žalobců na základě žaloby podané ke zdejšímu soudu žalovanou, ve vyjádření k žalobě syn žalobců uvedl, že v průběhu manželství měl dojem, že se mu manželka odcizuje a nemá zájem s ním trávit čas, v důsledku čehož žárlil, postupný rozpad vztahu obtížně nesl, což vedlo k některým jednáním, která zpětně hodnotí velmi kriticky, kdy se zachoval k manželce verbálně vulgárně, a to jak v rámci osobního kontaktu, tak v rámci komunikace textových zpráv, což ho velmi mrzí a manželce se za takové jednání již omluvil.

21. Další provedený listinný důkaz (usnesení policie ze dne , datum, ) soud nerozebírá, když pro rozhodnutí věci jsou nadbytečné, když z nich nebylo zjištěno nic další nad rámec závěrů z již výše rozebraných důkazů.

22. Lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobce nebyly provedeny k důkazu, protože byly navrženy po skončení koncentrační lhůty (po , datum, ), aniž byla dána některá z výjimek z koncentrace.

23. Soud neprovedl další navržené důkazy – zejm. komunikace právních zástupců, čestné prohlášení žalobců a jiné listiny z trestního spisu – rovněž pro nadbytečnost – věci se přímo netýkají nebo z nich nebyly zjištěny další pro řízení podstatné informace, které by již nebyly zjištěny z provedených důkazů.

24. Právně soud posoudil uvedený skutkový stav podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. a podle ustálené judikatury. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda žalobci po právu odstoupili od darovací smlouvy, zejména zda se žalovaná při jednání vůči žalobcům dopustila úmyslného ublížení nebo ublížení z hrubé nedbalosti, dále (jako další předběžnou otázku ve vztahu k platnosti/neplatnosti darovací smlouvy) se zabýval tvrzeným omylem žalobců při uzavírání darovací smlouvy.

25. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

26. Žalovaná ve smyslu § 2075 odst. 2 o. z. nenamítala, že by dar byl odvolán po uplynutí lhůty uvedené v § 2075 odst. 1 o. z., soud se proto věcně odvoláním daru zabýval.

27. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák., předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ).

28. Nelze, při zvažování, zda jde o nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 o. z., tedy ublížení naplňující kritéria zjevného porušení dobrých mravů, které dárce opravňuje dar odvolat, přihlížet k (jiným) útrpnostem, které obdarovaný dárci způsobil mimo dobu vymezenou § 2075 o. z. (rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, ).

29. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího blíže dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, ).

30. V projednávané věci vytýkali žalobci žalované v listině obsahující odstoupení od darovací smlouvy, že obdarovaná svým chováním, výhrůžkami, vulgaritami, napadáním žalobců a jejich syna a pomluvami zasáhla do cti žalobců a jednala v rozporu s dobrými mravy. Takové označení tvrzeného závadného chování je zcela neurčité, když není uvedeno, kdy jaké výhrůžky, jaké vulgarity vůči kterému z žalobců za jakých okolností apod. měla sdělovat..

31. K platnosti právního úkonu (nyní jednání) dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaného. Jen tak, při současném naplnění zákonných předpokladů, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce (rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ).

32. V daném případě je odstoupení od darovací smlouvy z velké části zcela neurčité. Jediné konkretizované vytčené jednání se týká tvrzené pomluvy, že: „že syn žalobců měl žalovanou bít a znásilňovat a toto jednání mělo být kryto ze strany žalobců“.

33. Pouze touto dílčí částí odstoupení od darovací smlouvy se proto s ohledem na shora uvedené soud zabýval a bylo k ní vedeno dokazování. Soud se nemohl zabývat ani následně tvrzeným údajným dalším porušením dobrých mravů ze strany žalované – tj. že se neměla zajímat o zdravotní stav žalobce a neměla mu pomáhat v nemoci či se neměla starat o předmět daru. Žádné takové jednání však nebylo v předmětném odstoupení od darovací smlouvy vytýkáno.

34. V řízení pak nebylo tvrzení žalobců, že je měla žalovaná pomluvit, prokázáno. Naopak vyslechnutí svědci, a to i svědci, kteří nemají k účastníkům řízení žádný vztah, uváděli, že žalovaná o žalobcích hovořila vždy pěkně, zastávala se jich, měla k nim dobrý vztah, byla jim vděčná, jak ji přijali. Určité ochladnutí tohoto vztahu poté, co ze strany syna žalobců - manžela žalované – došlo k minimálně (bez ohledu na probíhající trestní řízení) nevhodnému jednání, jednání proti dobrým mravům, které sám připustil, je pochopitelné, logické a omluvitelné, byť svědek , jméno FO, jednání žalované vůči žalobcům posuzoval jako „nevděčné“, je ovšem otázkou, nakolik byl o rodinné situaci žalované informován. Nicméně ani svědek , jméno FO, nepotvrdil, že by se žalovaná dopustila nějaké pomluvy, ani to, že by se jakkoliv nehezky o žalobcích vyjadřovala (obsah hovoru neslyšel). Pokud se v obci, kde žalobci žijí, objevily neuctivé řeči, dehonestující žalobce, nebylo v řízení zjištěno, kdo byl jejich původcem, rozhodně nebylo prokázáno, že by jejich zdrojem byla žalovaná. Nebylo proto třeba ani řešit, zda výroky, které se žalobců dotkly, mají nějaký reálný základ nebo jsou zcela smyšlené. Pokud si před svědkyní , jméno FO, žalovaná povzdechla, že je divné, že by žalobci nevěděli o tom, že jí manžel ublížil, když se to dělo v jejich domě, rozhodně nemůže být považováno za pomluvu. Toto prohlášení se rozhodně nedá interpretovat jako výrok, že žalovaní jednání jejich syna schvalují. Nebylo tedy zjištěno, že by žalovaná žalobcům jakkoliv ublížila, natož se značnou intenzitou.

35. Odstoupení od darovací smlouvy proto není po právu, nemohlo vyvolat právní účinky, vlastnické právo žalobců k předmětu daru se pro odstoupení neobnovilo.

36. Podle § 583 o. z. jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

37. K tvrzenému omylu soud uvádí, že v darovací smlouvě, sepsané formou notářského zápisu, není uvedena žádná podmínka. I kdyby ústně mimo darovací smlouvu bylo sjednáno, co nyní žalobci tvrdí (závazek péče o žalobce, péče o darovanou nemovitou věc, podílení se na nákladech na ni), nic z toho nebylo zjevně žalovanou porušováno minimálně dva roky po uzavření darovací smlouvy, jak tvrdí sami žalobci, kteří výslovně uvedli, že ke změně chování žalované došlo později (zjevně v souvislosti s manželskou krizí). I svědky bylo potvrzeno, jak shora uvedeno, že se žalovaná k žalobcům chovala hezky. Tvrzení žalobců, že lživými sliby žalovaná vylákala na žalobcích dar, přičemž měla v úmyslu se k nim špatně chovat, tak bylo jednoznačně vyvráceno. Omyl se přitom musí vztahovat k době uzavření smlouvy, nikoliv na dobu roky po uzavření darovací smlouvy, již jen důvodu obecné logiky i potřeby právní jistoty – ostatně právě na pozdější jednání je v případě daru pamatováno institutem odvolání daru. Žalovaná neuvedla žalobce v omyl při uzavírání darovací smlouvy, darovací smlouva není neplatná.

38. Žalobu bylo ze všech výše uvedených důvodů třeba zamítnout jako nedůvodnou, když darovací smlouva, na základě které se žalovaná stala spoluvlastníkem předmětu sporu, není neplatná a dar nebyl platně odvolán, vlastnické právo žalované stále svědčí.

39. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívají v nákladech za právní zastoupení – , částka, je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 9 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., , částka, režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalované učinil v řízení šest úkonů (převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), proto odměna činí , částka, , dále náleží , částka, za 6 paušálních náhrad hotových výdajů, celkem , částka, , dále náleží náhrada 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem náklady řízení , částka, .