10 C 1/2022

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši repo sazby stanovené [název instituce], zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [název instituce] a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši repo sazby stanovené [název instituce], zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [název instituce] a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, na půjčku uhradila částku [částka]. Žalobkyně požaduje úhradu částky [částka], tj. dlužná jistina ve výši [částka] a dlužný souhrnný poplatek ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby od [datum] do zaplacení. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná na tuto půjčku neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu částky [částka], tj. dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby od [datum] do zaplacení. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno písemně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Celá půjčka včetně poplatku měla být žalovanou zaplacena v 52 týdenních splátkách po [částka] počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. RPSN činila 199,4 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že se žalované byla poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Celá půjčka včetně poplatku měla být žalovanou zaplacena v 52 týdenních splátkách po [částka] počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. RPSN činila 199,4 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni. Uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky žalobkyně oznámila žalované.

7. Poněvadž smlouvy uzavřené mezi žalovanou a původní věřitelkou byly sjednány přede dnem nabytí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dne [datum], řídí se právní poměry vzniklé z tohoto smluvního vztahu s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 věty první o. z. dosavadní právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (viz ustanovení níže).

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Soud předně konstatuje, že vztah mezi účastníky má podle obsahu práv a povinností povahu smlouvy o půjčce ve smyslu 657 obč. zák., přičemž s ohledem na postavení žalované jako spotřebitele se v daném případě použijí ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, směřující k ochraně spotřebitele vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na jejich společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaná jako dlužník uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem v písemné formě dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák., na základě nichž jí byly poskytnuty dvě půjčky ve výši [částka] a ve výši [částka] předáním v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalované z těchto smluv vznikla smluvní povinnost půjčky vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši [částka] v případě půjčky ve výši [částka] a ve výši [částka] v případě půjčky ve výši [částka] formou sjednaných 52 týdenních splátek. S ohledem na povahu smlouvy o půjčce (kterou lze sjednat i„ úplatně“, tedy s případně sjednaným úrokem), jakož i s ohledem na skutečnost, že ve sjednané smlouvě o půjčce absentuje cokoliv, z čehož by šlo dovozovat jiný účel sjednaného„ souhrnného poplatku“, než právě jeho účel jako„ úplaty“ za poskytnutí půjčky, soud tento souhrnný poplatek posoudil právě jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Žalovaná na půjčku ve výši [částka] neuhradila ničeho a na půjčku ve výši [částka] uhradila celkem částku [částka].

12. Úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání úvěrové jistiny. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při úvěru totiž platí ustanovení § 1 odst. 2 o. z., podle něhož jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy.

13. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. [rok], a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. [rok]), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], uveřejněným pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení [název soudu], roč. [rok], který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.

14. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při úvěru jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury soudů (srov. například usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (o tom, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nebo § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

15. Ve vztahu k úrokům [název soudu] judikoval, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. V souladu s dobrými mravy je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny, bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Pouze konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, tedy dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru zcela neadekvátním a neakceptovatelným způsobem. V daném případě považoval [název soudu] za rozporné s dobrými mravy a neplatné dle § 39 dřívějšího občanského zákoníku ujednání o úrocích ve výši 5 % měsíčně, tj. 60 % ročně, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici uvedené obvyklé úrokové míry (viz rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

16. V projednávané věci dále soud podle § 121 os.ř. vycházel ze skutečnosti známé soudu i z jeho úřední činnosti (desítky úvěrových sporů, které byly soudem projednávány a rozhodovány), že RPSN (která na rozdíl od samotné úrokové míry mnohem lépe vystihuje cenu úvěru) u tohoto typu úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o úvěru kolem 14 % ročně, což je ostatně i skutečností vyplývající ze statistických údajů [název instituce]. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě sjednaná výše RPSN (199,4 %) podstatně (více než čtrnáctinásobně) přesahovala obvyklou RPSN bank u tohoto typu produktu, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že ujednání o výši úroků a poplatků je v tomto případě ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. je absolutně neplatné.

17. Vzhledem k tomu, že ujednání o úrocích je ve smlouvě o úvěru jedním z nejzásadnějších ujednání, a je podstatnou náležitostí takové smlouvy, má soud za to, že neplatnost tohoto ujednání nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o úvěru, když nelze rozumně předpokládat dle § 576 o. z., že by obě strany smlouvu uzavřeli i bez tohoto ujednání, pokud by jeho neplatnost rozpoznali včas. Vzhledem k absenci ustanovení § 502 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, které nebylo přejato do nového obchodního zákoníku, nelze již vycházet z judikatury [název soudu] o oddělitelnosti ujednání o úrocích, a dřívější judikaturu např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, nelze aplikovat.

18. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

19. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] částku ve výši [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná na tuto půjčku neuhradila ničeho, soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení této částky včetně zákonných úroků z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené k plnění v předžalobní výzvě. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná uhradila částku [částka], jak žalobkyně sama tvrdila. Bezdůvodné obohacení na straně žalované tak činí [částka], které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené k plnění v předžalobní výzvě. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona s tím, že žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. Ve zbývající části soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smluv jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.