10 C 10/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka], úroku ve výši 44,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 44,88 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 18. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem duben [rok] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím jedinečného kódu, který mu byl zaslán žalobkyní. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřena na základě informací získaných od žalovaného a informací z databází ([příjmení], NRKI) a dále na základě jiných zdrojů (doklad o příjmu, prohlášení žalovaného atd.). Žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalovaného jsou dostatečné. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni 2 splátky ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaný ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, která k datu vyhotovení žaloby činí [částka], úrok za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kdy roční úroková sazba činí 44,88 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (od [datum]) žalobkyně požaduje tento úrok ve výši repo sazby vyhlášené [název instituce] zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 11,75 % p.a. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovaným jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 44,88 % ročně splatit ve 48měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 56,36 % Celkem splatná částka [částka]. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Smlouva byla ze strany žalovaného podepsána jedinečným kódem [číslo].

4. Z důkazu o odeslání [částka] soud zjistil, že platba [částka] byla odeslána dne [datum] na účet č. [bankovní účet] (bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru) s [variabilní symbol], v poznámce je uvedeno pojištěná půjčka [číslo], podpisový kód a identifikace klienta pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, [právnická osoba]

5. Z informace o vyplacení (výpisu z logu odeslaných SMS) soud zjistil, že na telefonní [číslo] byla dne [datum] v 15:42:10 odeslána SMS s textem:„ Vážený kliente, na váš BU jsme odeslali platbu [částka], VS teto platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru Souhlasím Jméno Příjmení Podpisový kód. Tímto z vaší strany dojde k podpisu těchto dokumentů: návrh smlouvy, dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru, prohlášeni klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář hodnocení klienta, cestné prohlášení politicky exponované osoby, souhlasy se zpracováním osobních údajů – přehled – další souhlasy.

6. Z důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) soud zjistil, že dne [datum] v 16:00 hodin byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] z telefonního čísla [číslo].

7. Ze základní informace o klientovi soud zjistil, že žalovaný podal žádost dne [datum], k podpisu došlo dne [datum] a k vyplacení dne [datum].

8. Žalobkyně předložila dále k důkazu kopii občanského průkazu žalovaného.

9. Z dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný požádal, aby smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy v dodatku je popsán proces podpisu.

10. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala mu splátkový kalendář ke smlouvě. Žalovaný si oznámení převzal dne [datum].

11. Z vybraných pohybů na účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla dne [datum] vyplacena mzda od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru ve výši [částka] došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě č. [bankovní účet].

13. Z listiny nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 14. 4. [rok] splátku ve výši [částka], dne [datum] splátku ve výši [částka].

14. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky [číslo] [číslo] upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru.

15. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k úhradě částky v celkové výši [částka].

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

17. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], zaměstnavatel [právnická osoba] pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, forma bydlení u rodičů, svobodný bez partnera, výdaje činí [částka] životní minimum, [částka] splátky [právnická osoba], [částka] náklady na bydlení, celkem výdaje [částka], [částka] rezerva.

18. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni [datum] evidován žádný záznam.

19. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl skóre 389, tj. kategorie II., což znamená vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů.

20. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě, níž byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 44,88 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalovaného byly prověřeny na základě výpisu z účtu žalovaného za období prosinec [rok] – březen [rok], databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměl žalovaný žádný záznam a NRKI, kdy byl hodnocen skórem 389. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalovanému schválen, což mu bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaný uhradil žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 44,88 % ročně.

28. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, hodnocení klienta, výpis z účtu žalovaného. Z těchto listiny pak bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] a.s., pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období prosinec [rok] – březen [rok] činil [částka]. Žalovaný prohlásil, že je svobodný, bydlí u rodičů, jeho výdaje činí celkem [částka] měsíčně, tj. náklady na bydlení ve výši [částka], splátky u [název instituce] [částka] a životní minimum ve výši [částka]. Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaný neměl evidován žádný záznam a byl hodnocen skórem 389, tj. kategorie II., což znamená nízké riziko, lepší segment klientů.

29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalovaného, spoléhala jen na jeho prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalovaného žádné doklady. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i Soudní dvůr [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

30. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný již uhradil na úvěr částku ve výši [částka], kterou soud započetl na poskytnutou jistinu ve výši [částka]. Soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a soud tak nemohl posoudit jeho možnosti ohledně vrácení jistiny (výrok I.).

31. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

32. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítl (výrok II.).

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení [částka], úspěšná byla co do zaplacení [částka] (61,1 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (38,9 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 22,2 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, doplnění tvrzení, 2 x účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 5 x [částka], tj. [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 5 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Dále mu náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání dne [datum] za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] Plus, [registrační značka], celkem ujeto 60 km, při kombinované spotřebě 5,6 l na 100 km, ceně paliva dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši [částka] a sazbě základní náhrady za 1 km dle § 1 písm. b) ve výši [částka], tj. cestovné [částka]. Dále mu náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání dne [datum] za cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tov. zn. Mazda 6, [registrační značka], celkem ujeto 98 km, při kombinované spotřebě 6,7 l na 100 km, ceně paliva dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši [částka] a sazbě základní náhrady za 1 km dle § 1 písm. b) ve výši [částka], tj. cestovné [částka]. Dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 za celkem 6 půlhodin á [částka], tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].