10 C 103/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu,

I. Výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], kterou dal žalovaný žalobcům a), b) je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali určení, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] je neoprávněná/neplatná. Uvedli, že jsou na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemci bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Žalovaný jako pronajímatel doručil žalobcům dne [datum] výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] z důvodu dle § 2288 odst. 1 o. z., neboť dle žalovaného zde existuje jiný závažný důvod pro vypovězení nájmu spočívající v tom, že se jedná o sociální byt, který není využíván. Žalobci podali žádost o zpětvzetí výpovědi, které žalovaný nevyhověl. Žalobci s výpovědním důvodem nesouhlasí. Byt byl žalobcům pronajat za podmínky odkoupení pohledávky za předchozím uživatelem bytu ve výši [částka]. Podle žalovaných se nemůže jednat o sociální byt, když podmínkou pronájmu byla úhrada shora uvedené částky, kterou osoby v těžké finanční situaci nebo hmotné nouzi nemohou jednorázově zaplatit. Není pravda, že by byt neužívali, žalobci mají v bytě své věci, vybírají v bytě poštu a občasně přespávají na adrese [obec a číslo]. V předmětném bytě občas přespával [jméno] [příjmení], který byl veden jako člen domácnosti, který se již odstěhoval. Nájemné spolu s dalšími platbami za byt o výměře [výměra] činí [částka]. Je pravdou, že nájemné je nižší, nejedná se však o sociální byt, žalovaný má možnost toto nájemné kdykoliv zvýšit.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí. Uvedl, že nerozporuje skutečnost, že jednou z podmínek pro uzavření nájemní smlouvy bylo uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, na jejímž základě žalobci uhradili žalovanému částku [částka]. Žalobcům však bylo známo, že se jedná o sociální byt, neboť jim byla tato skutečnost sdělena při uzavření nájemní smlouvy. Navíc jim muselo být zřejmé, že nájemné není sjednáno ve standardní výši, když činilo včetně záloh [částka] měsíčně. Žalovaný prostřednictvím těchto sociálních bytů zajišťuje bytové potřeby zejména nemajetným osobám trvale žijícím v městě [obec]. Žalobci bytovou jednotku neužívají, dokonce ji poskytli k užívání třetí osobě panu [jméno] [příjmení]. Žalovaný eviduje zvýšený zájem o poskytování sociálního bydlení, z kapacitních důvodů není schopen zajistit bydlení všem zájemců, proto se rozhodl žalobcům nájemní smlouvu vypovědět z důvodu neužívání bytové jednotky dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., což považuje za závažný důvod pro vypovězení nájmu.

3. Ze změny nájemného z [datum] soud zjistil, že výše měsíční úhrady k [datum] za byt [číslo] činí [částka] měsíčně, základní nájemné činí [částka].

4. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobci jako nájemci soud zjistil, že pronajímatel přenechal nájemcům do užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec], v 2. nadzemním podlaží sestávající z 1 pokoje, kuchyně včetně příslušenství. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum]. V čl. III. smlouvy byla sjednána měsíční úhrada ve výši [částka], z toho [částka] nájemné. V čl. IV. smlouvy bylo ujednáno, že nájemce nesmí dát byt do podnájmu bez předchozího souhlasu pronajímatele.

5. Ze záměru [územní celek] na postoupení pohledávky soud zjistil, že [jméno] [územní celek] zveřejnila záměr, druh záměru postoupení pohledávky, kterou má město za svým vystěhovaným nájemníkem v bytě v [obec], [adresa], byt [číslo] o velikosti 1+0 ve výši [částka] za následujících podmínek: žadatel o postoupení pohledávky se zavazuje uhradit městu pohledávku ve výši [částka], žadatel se zavazuje městu uhradit případné náklady spojené se zřízením nového odběrného místa pro odběr elektřiny, dále se zavazuje uhradit městu případné náklady na opravu bytu, žadatel je povinen nejpozději 10 dnů před jednáním zastupitelstva města sepsat protokol o projednání a složit jistotu ve výši 10 % z ceny pohledávky. Pro případ odstoupení žadatele od žádosti před rozhodnutím zastupitelstva, aniž by se změnily podmínky, se žadatel zavazuje uhradit městu smluvní pokutu ve výši složené jistoty. Vybraný žadatel se zavazuje uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky do 14 dnů od doručení výzvy a uhradit doplatek za postoupení pohledávky do 30 dnů od podpisu smlouvy. V případě nesplnění těchto podmínek zaviněním žadatele, pozbude usnesení zastupitelstva platnosti a žadatel se zavazuje uhradit městu smluvní pokutu ve výši složené jistoty. Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou, kauce na byt se nehradí.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako postupitelem a žalobci jako postupníky soud zjistil, že postupitel na základě této smlouvy postoupil postupníkovi pohledávku ve výši [částka], kterou má město za dřívějším nájemníkem bytu [číslo] na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Cenu za postoupení pohledávky ve výši [částka] se postupník zavázal uhradit tak, že částku [částka] uhradí před podpisem smlouvy a částku [částka] do 30 dnů od podpisu smlouvy.

7. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo [územní celek] usnesením [číslo jednací] [číslo jednací] – [číslo jednací] [číslo jednací] ze dne [datum] schválilo postoupení pohledávky ve výši [částka] žalobcům za následujících podmínek: žadatel uhradí městu případné nedoplatky za vyúčtování topné sezóny za rok [rok], případné náklady za zřízení nového odběrného místa pro odběr elektřiny a náklady na opravy bytu; žadatel je povinen nejpozději 10 dnů před jednáním zastupitelstva města sepsat protokol o projednání a složit jistotu ve výši 10 % z ceny pohledávky. Pro případ odstoupení žadatele od žádosti před rozhodnutím zastupitelstva, aniž by se změnily podmínky, se žadatel zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši složené jistoty. Vybraný žadatel se zavazuje uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky do 14 dnů od doručení výzvy a uhradit doplatek za postoupení pohledávky do 30 dnů od podpisu smlouvy. V případě nesplnění těchto podmínek zaviněním žadatele, pozbude usnesení zastupitelstva platnosti a žadatel se zavazuje uhradit městu smluvní pokutu ve výši složené jistoty. Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou. Dále se zavazuje uzavřít nájemní smlouvu do 14 dnů od úhrady doplatku ceny za postoupení pohledávky, kauce se neplatí.

8. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel dal žalobcům jako nájemcům výpověď z nájmu bytu [číslo] na ulici [ulice] v [obec] podle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. z důvodu neužívání bytové jednotky. POdle pronajímatele se jedná o tzv. sociální byt, kdy nájemní smlouva byla uzavřena za nestandardních podmínek s ohledem na výši nájemného. Nájem k takovým bytovým jednotkám město sjednává pouze s osobami v tíživé finanční situaci, jejichž příjmy jim neumožňují zajistit si důstojné bydlení na trhu s nemovitostmi. Pronajímatel ve výpovědi poučil nájemce o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jim výpověď došla.

9. Z žádosti o zpětvzetí výpovědi nájmu bytu z [datum] soud zjistil, že žalobci podali žádost o zpětvzetí výpovědi, kterou odůvodnili tím, že po zaplacení postoupené pohledávky se stali nájemci předmětného bytu, kdy ve smlouvě není žádná zmínka, že se má jednat o sociální byt, rovněž odmítají tvrzení, že byt neužívají, když si v domě v [obec], který manželka zdědila, zřídili chatu.

10. Ze souhlasu [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že pronajímatel souhlasil s podnájmem bytu č [číslo] [adresa] v [obec] na dobu od [datum] do [datum].

11. Ze souhlasu [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že pronajímatel souhlasil s podnájmem bytu č [označení věci] [adresa] v [obec] na dobu od [datum] do [datum].

12. Ze souhlasu [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že pronajímatel souhlasil s podnájmem bytu č [označení věci] [adresa] v [obec] na dobu od [datum] do [datum].

13. Ze souhlasu [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že pronajímatel souhlasil s podnájmem bytu č [číslo] [adresa] v [obec] na dobu od [datum] do [datum].

14. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že [jméno] města nevyhověla žádostem žalobců o povolení podnájmu bytu.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [právnická osoba] [obec], soud zjistil, že svědkyně pracuje jako vedoucí správy bytů. Svědkyně se od své kolegyně dozvěděla, že žalobci byt nikdy neužívali, pronajímali ho třetím osobám. Chodili na faktické kontroly bytu, při kontrole byli žalobci vždy přítomni. Žalobci si poštu přebírali v [obec]. Poté, co jim byla dána výpověď, se žalobci účelově nastěhovali do bytu. Posledních pár let předmětný byt užíval pan [příjmení]. Žalobci nejsou jediní, kdo vydělávají na městských bytech. [jméno] města následně zakázala podnájem městských bytů z důvodu, že nájemci na tom vydělávali. Snaží se, aby městské byty dostávali ti, co to potřebují, nájemné je v nich minimální, město nemůže nájemné zvedat na tržní hodnotu. Město zvyšuje nájemné jedenkrát za tři roky, původně činilo nájemné 19 [spisová značka], nyní 60 [spisová značka]. Výpověď z nájmu dostali žalobci z důvodu, že byt neužívali, když ho fakticky pronajímali třetím osobám. V případě, že se byt uvolní mají 20 až 30 dalších zájemců, město nevlastí velké množství bytů. Jedná se o městské byty, o žádné speciální byty se nejedná. V současné době se vždy zvažuje konkrétní situace každého uchazeče. Dříve existoval pořadník. Odkoupením pohledávky získali zájemci přednost při získání bytu.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný jako pronajímatel uzavřel s žalobci jako nájemci dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec], v 2. nadzemním podlaží sestávající z 1 pokoje, kuchyně včetně příslušenství na dobu neurčitou od [datum]. Měsíční úhrada za byt činila [částka], z toho [částka] nájemné. Nájemní smlouva byla ze strany města uzavřena s žalobci za splnění podmínky, že žalobci uzavřeli s městem smlouvu o postoupení pohledávky ve výši [částka], kterou mělo město za bývalým nájemcem bytu [číslo] na nájemném a službách s tím, že 10 % této ceny (jistotu) žalobci měli uhradit 10 dnů před jednáním zastupitelstva a doplatek ceny nejpozději do 30 dnů od podpisu smlouvy o postoupení pohledávky. Dále se žalobci museli zavázat uhradit městu případné nedoplatky na vyúčtování topné sezóny [rok], náklady na zřízení nového odběrného místa pro odběr elektřiny či případné náklady na opravu bytu. Pro případ odstoupení žadatele od žádosti o postoupení pohledávky se žadatel zavázal uhradit městu smluvní pokutu ve výši složené jistoty. Dne [datum] byla mezi žalovaným jako postupníkem a žalobci jako postupníky uzavřena smlouva o postoupení pohledávky na základě, níž postupitel postoupil na postupníky pohledávku ve výši [částka], kterou mělo město za bývalým nájemníkem bytu [číslo] z titulu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, cenu ve výši [částka] za postoupení pohledávky se žalobci zavázali uhradit tak, že částku [částka] uhradili před podpisem smlouvy a částku [částka] do 30 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaný jako pronajímatel opakovaně souhlasil s tím, aby dali žalobci předmětný byt do podnájmu třetím osobám, a to až do [datum], po tomto období žalovaný již souhlas s podnájmem bytu nedal. Dne [datum] dal žalovaný žalobcům výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku z důvodu, který shledává v tom, že žalobci předmětný byt neužívají, přičemž dle žalovaného se jedná o tzv. sociální byt, k němuž město sjednává nájem pouze s osobami v tíživé finanční situaci, jejichž příjmy jim neumožňují zajistit si důstojné bydlení na trhu s nemovitostmi. Výpověď byla žalobcům doručena dne [datum]. Pronajímatel ve výpovědi poučil nájemce ve výpovědi o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jim výpověď došla. Žalobci dne [datum] podali žádost o zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu, které žalovaný nevyhověl. Měsíční úhrada za předmětný byt činí s účinností od [datum] [částka], z toho základní nájemné [částka]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [název instituce] [obec], vzal soud za prokázané, že žalobci byt neužívali, pronajímali ho třetím osobám. Posledních pár let byt užíval pan [příjmení]. Při kontrolách bytu jim však žalobci vždy otevřeli. [jméno] města následně zakázala podnájem městských bytů z důvodu, že nájemci na městských bytech vydělávali. Město nemůže nájemné zvedat na tržní hodnotu, nájemné zvyšuje pouze jedenkrát za tři roky, původně činilo nájemné [číslo] [spisová značka], nyní [označení věci] [číslo]. Výpověď z nájmu dostali žalobci z důvodu, že byt neužívali, když ho fakticky pronajímali třetím osobám. V případě, že se byt uvolní mají 20 až 30 dalších zájemců o byt. Jedná se o městské byty, o žádné speciální byty se nejedná. V současné době se při přidělení bytu vždy zvažuje konkrétní situace každého uchazeče. Dříve existoval pořadník, odkoupením pohledávky získali přednost při získání bytu.

17. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

18. Podle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

19. Podle § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

20. Nejprve soud zkoumal, zda žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi byla podána včas. Podle ustanovení § 2990 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu na přezkum oprávněnosti výpovědi, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. V daném případě byla výpověď žalobcům doručena dne [datum]. Pokud tedy žaloba byla podána u zdejšího soudu dne [datum], byla podána ve smyslu ustanovení § 2990 občanského zákoníku včas.

21. Poté se soud zabýval tím, zda výpověď obsahuje všechny zákonné náležitosti, a dospěl k závěru, že výpověď je po stránce formálně-obsahové platná. Provedenými listinnými důkazy bylo bez dalšího prokázáno, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] byla vyhotovena v písemné podobě a takto byla žalobcům řádně doručena dle požadavku § 2286 odst. 1 občanského zákoníku. Dále žalovaný řádně dostál své poučovací povinnosti dle § 2286 odst. 2 občanského zákoníku, neboť do textu výpovědi vtělil poučení o možnosti navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Taktéž byli žalobci řádně poučeni o počátku a délce lhůty k podání žaloby.

22. Pronajímatel může nájem bytu vypovědět pouze z důvodů uvedených v občanském zákoníku, což znamená, že z jiných, než v zákoně uvedených důvodů pronajímatel nájem vypovědět nemůže. Pronajímatel je povinen ve smyslu ustanovení § 2288 odst. 3 občanského zákoníku uvést ve výpovědi výpovědní důvod, který musí pronajímatel konkretizovat zejména po stránce skutkové takovým způsobem, aby tento důvod byl nezaměnitelný s jiným výpovědním důvodem a aby bylo možné výpovědní důvod přezkoumat v případném řízení o oprávněnosti výpovědi. Žalovaný v daném případě uvedl jako důvod výpovědi jiný závažný důvod podle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., který spatřuje v neužívání předmětného bytu žalobci, přičemž se dle žalovaného jedná o tzv. sociální byt. 23. [název soudu] ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že neužívání bytu nájemcem nelze zpravidla považovat za jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Z ustanovení § 2288 a 2291 o. z. je zřejmé, že okolnost, že nájemce byt bez vážných důvodů neužívá (či ho užívá jen občas), není výslovně jako důvod pro výpověď z nájmu takového bytu upravena. Naproti tomu podle úpravy ve starém občanském zákoníku (§ 711 odst. 2 písm. d) obč. zák.) se jednalo o jeden z důvodů, pro který mohl pronajímatel nájem vypovědět. Podstatou výpovědního důvodu upraveného v § [číslo] odst. 1 písm. a) a § 2291 o. z. je, že nájemce porušil své povinnosti (hrubě či zvlášť závažným způsobem). [příjmení] tedy neužívání bytu mohlo být důvod pro výpověď z nájmu podle těchto ustanovení, musel by mít nájemce povinnost byt (osobně) užívat. Z úpravy práv a povinností nájemce a pronajímatele při nájmu bytu v občanském zákoníku však takovou povinnost dovodit nelze; nájemce má právo, nikoliv povinnost byt užívat. [název soudu] již ve svých rozhodnutích (viz např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]) v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 zdůraznil, že účelem nájmu bytu je zajištění bytových potřeb nájemce (§ 2235 odst. 1 o. z.), a že je to primárně nájemce, který by měl byt užívat. Zákonná úprava počítá s tím, že nájemce nemusí byt užívat vůbec. Povinnost užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou vyplývající z § 2255 odst. 1 o. z. ve světle souhrnu všech práv a povinností upravených v občanském zákoníku, tak nelze vykládat jako povinnost nájemce uspokojovat svou bytovou potřebu jen v tomto bytě, tedy užívat jej„ osobně“. Lze uzavřít, že skutečnost, že nájemce byt neužívá, není sama o sobě porušením jeho povinností, a proto neužíváním bytu nemůže být naplněn výpovědní důvod podle § [číslo] odst. 1 písm. a) a § 2291 o. z. [název soudu] ve svých rozhodnutích (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) upozornil, že zakotvení výpovědního důvodu neužívání (či jen občasného užívání) bytu bez vážných důvodů (stejně jako výpovědní důvod„ dvou bytů“) ve starém občanském zákoníku vycházelo ze společenských poměrů, jež se významně lišily od těch současných; jednalo se o jeden z prostředků realizace státní bytové politiky při neexistujícím trhu s byty, tento výpovědní důvod sloužil k regulaci trhu s byty a zamezení zneužívání výhod regulovaného nájemného. S koncem regulace nájemného a obnovením trhu s byty se společenské poměry změnily a okolnost, že nájemce byt neužívá (či má dva byty), již nemusí být v rozporu se spravedlivým uspořádáním poměrů mezi pronajímatelem a nájemcem. Neužívá-li nájemce byt (má dva byty) v místě s fungujícím trhem s byty a platí v něm neregulované nájemné, není rozumný důvod omezovat jeho smluvní svobodu. A rozsahem (ne) užívání bytu nájemcem, který si jinak plní své povinnosti, není ve svých právech zpravidla nijak omezen ani pronajímatel. Zájem pronajímatele na řádném užívání bytu lze v současných společenských poměrech vykládat jen jako zájem na dodržování všech povinností nájemce (jejichž neplnění může vést k výpovědi podle § [číslo] odst. 1 písm. a), § 2291 obč. zák.) a jeho rozhodování o tom, kdo bude byt užívat, se předně promítá do rozhodování o tom, s kým uzavře smlouvu o nájmu bytu, a dále souvisí s § 2292 až 2295 obč. zák., neboť jen v mezích této úpravy může ovlivnit, kdo bude s nájemcem byt užívat. Není ani významné, z jakého důvodu nájemce byt neužívá. Jen v mimořádných případech, kdy by předmětem nájmu byl např. sociální či jiný obdobný byt pronajímaný za nestandardně zvýhodněných podmínek určených jen pro určité skupiny obyvatel a pronajímatel by nebyl schopen uspokojit všechny zájemce splňující podmínky pro nájem takovéhoto bytu a současně by nájemce byt neužíval, mohlo by být neužívání bytu ve spojení s těmito mimořádnými okolnostmi důvodem pro vypovězení nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. d) obč. zák.

24. Soud se dále zabýval otázkou, zda se v daném případě jedná o tzv. sociální byt. Definice, co je sociální byt neexistuje. Podle [stát. instituce] ([název instituce]) je sociální bydlení poskytované osobám v bytové nouzi nebo bytovou nouzí bezprostředně ohroženým, včetně lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřenou výši svých příjmů. Sociální bydlení je poskytování za specifických smluvních podmínek nájmu a v souladu s určitými principy. Sociální byt je standardní zkolaudovaný byt nacházející se (zpravidla) mimo sociálně vyloučené lokality, který je přidělován na základě posouzení bytové nouze. Poskytování bydlení v sociálním bytě je obvykle doprovázeno sociální prací, přičemž její míra závisí na potřebách klienta/domácnosti.

25. V daném případě z žádných provedených důkazů (nájemní smlouvy, záměru [územní celek] o postoupení pohledávek) nevyplývá, že by předmětný byt měl být tzv. sociálním bytem. Svědkyně [příjmení] uvedla, že se jedná o běžný městský byt s tím, že v současné době zvažují situaci uchazeče o byt, není si však vědoma, že by se tak činilo v době uzavření nájemní smlouvy s žalobci. Město sice tvrdilo, že tyto byty poskytuje pouze osobám v tíživé finanční situaci, jejichž příjmy jim neumožňují zajistit si důstojné bydlení na trhu s nemovitostmi, nicméně toto tvrzení je dle názoru soudu vyvráceno zejména okolnostmi uzavření nájemní smlouvy s žalobci v roce [rok], kdy podmínkou získání městského bytu byla úhrada pohledávky města za bývalým nájemníkem z titulu nájemného a služeb, v tomto případě ve výši [částka], resp. za podmínky uzavření smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce, kteří byli povinni uhradit cenu za postoupení ve výši [částka] městu tak, že částku ve výši [částka] byli povinni uhradit před podpisem smlouvy a částku [částka] do 30 dnů od podpisu smlouvy. Podle záměru [územní celek] se žadatelé museli zavázat k úhradě případné pohledávky z vyúčtování topné sezóny [rok], nákladů na zřízení odběrného místa pro odběr elektřiny, nákladů na opravy bytu a pro případ odstoupení od žádosti byli povinni uhradit smluvní pokutu ve výši jistoty, tj. 10 % z částky pohledávky. Tyto skutečnosti dle názoru soudu vylučují, že by se mělo jednat o tzv. sociální byt poskytovaný osobám v hmotné nouzi. Další skutečností, která dle názoru soudu vyvrací tvrzení žalovaného, že se jedná o sociální byt, je skutečnost, že od uzavření nájemní smlouvy až do [datum] město opakovaně dávalo souhlas s podnájmem předmětného bytu, což je dle názoru soudu v rozporu s účelem tzv. sociálního bytu, jehož prostřednictvím mají být zajišťovány bytové potřeby osob v hmotné nouzi. Pronajímatel tedy ve skutečnosti vědomě souhlasil s tím, že nájemci byt nebudou„ osobně“ užívat a budou ho užívat třetí osoby za podnájemné hrazené nájemcům, tedy souhlasil s tím, že nájemci budou na takovém bytě„ vydělávat“.

26. Soud v projednávaném případě uzavřel, že se o tzv. sociální byt nejedná. Samotná skutečnost, že žalobci jako nájemci předmětný byt osobně neužívali nemůže být důvodem pro výpověď z nájmu bytu, resp. jiným obdobným závažným důvodem ve smyslu ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. Judikatura se shoduje, že důvody, které by mohly vést k vypovězení nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. je třeba posuzovat restriktivně. Ani [název soudu] ve svých rozhodnutích netvrdí, že v okamžiku, kdy tzv. sociální (či jiný obdobný) byt není užíván, tak je to automaticky důvod, který lze zařadit pod ustanovení §2288 odst. 1 písm. d) o. z., pouze ve svých rozhodnutích konstatuje, že to důvodem v mimořádných případech být může. S ohledem na shora uvedené skutečnosti důvod pro výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. není dán a výpověď je tak neoprávněná. Ze všech těchto důvodů soud žalobě na určení neoprávněnosti výpovědi vyhověl (výrok I.). 28. 2 Soud o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení úspěšným žalobcům přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka] a [částka] při zastupování dvou účastníků v souladu s § 12 odst. 4 citované vyhlášky. V řízení před soudem advokát učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka] a 1 úkon (účast u jednání dne [datum]) ve výši [částka] za zastupování dvou účastníků, tj. odměna [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi dále náleží náhrada za ztrátu času za celkem 4 započaté půlhodiny po [částka] za cestu ze sídla advokáta do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné z [obec] do [obec] a zpět (ujeto 2 x 53 km) osobním vozidlem tovární značky Toyota, [registrační značka] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle §13 odst.4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 8,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru pohonných hmot dle § 4 písm. a) citované vyhlášky ve výši [částka], tj. cestovné ve výši [částka]. Advokát není plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení činí [částka].