10 C 107/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, ve třech měsíčních splátkách vždy k 25. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, advokátky.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet , právnická osoba, v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit do , datum, společně s poplatkem ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně dále požaduje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádři tak, že úvěr ve výši , částka, si vzal, má dalších 6 úvěrů, spolupracuje s dluhovou poradnou, je schopen úvěr splatit ve 3 splátkách.

3. Z potvrzení o úhradě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet číslo , č. účtu, odeslána částka , částka, .

4. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za říjen , rok, , listopad , rok, , prosinec , rok, soud zjistil, že v říjnu , rok, měl žalovaný příjem ve výši , částka, z , právnická osoba, ., dále si vzal půjčku ve výši , částka, , výdaje celkem , částka, , konečný zůstatek , částka, . V listopadu , rok, činil příjem z , právnická osoba, . , částka, , výdaje , částka, , konečný zůstatek , částka, . V prosinci , rok, činil příjem z , název, , částka, , výdaje , částka, , konečný zůstatek , částka, .

5. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem smlouvy byl jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s poplatkem ve výši , částka, , celková splatná částka , částka, , doba trvání 28 dnů, RPSN 545 %.

6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

7. Z žádosti o poskytnutí úvěru , číslo, a vyhodnocení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný byl rozvedený, počet vyživovaných dětí 0, příjmy , částka, , výdaje , částka, , náklady na bydlení , částka, , jiné finanční závazky , částka, .

8. Z centrální evidence exekucí k , datum, soud zjistil, že nebyl nalezen žádný záznam.

9. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož Žalovanému byla dne , datum, na jeho účet č. , č. účtu, poskytnuta částka v celkové výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. Soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. K důkazu předložila listinu označenou jako „žádost o poskytnutí úvěru , číslo, a vyhodnocení úvěruschopnosti“, z níž vyplývá, že žalovaný měl mít příjem ve výši , částka, , jiné závazky ve výši , částka, . Nicméně z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období říjen–prosinec , rok, nevyplývá, že byl žalovaný měl mít příjem ve výši , částka, měsíčně, příjem činil kolem , částka, měsíčně, výdaje ve stejné výši, konečný zůstatek na účtu činil , částka, . O této povinnosti ji soud nemohl poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na její nepřítomnost u jednání.

17. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18. Za tohoto stavu je žalovaný povinen dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, ve 3měsíčních splátkách, když žalovaný není schopen uhradit tuto částku najednou, a to i s ohledem na existenci dalších splatných závazků (výrok I.).

19. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

20. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení , částka, (58,3 %) a neúspěšná co do zaplacení , částka, (41,7 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 16,6 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě , částka, , když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující , částka, a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , tj. , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení činí celkem , částka, . Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí , částka, .

22. Soud rozhodl o povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků.