10 C 11/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka, částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši částka na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši částka ve lhůtě do datum. Žalovaný zápůjčku dosud nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa, na níž si žalovaný nastavil dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadal své osobní údaje, zaškrtl, že se seznámil se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky – příjmení zaslaným na telefonní číslo žalovaného. Žalobkyně požaduje zaplacení částky částka (tj. jistina + poplatek), zákonný úrok z prodlení, náklady vynaložené v souvislosti s prodlením v celkové výši částka dle čl. 2 smlouvy a dále smluvní pokutu ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši částka převodem na bankovní účet klienta č. bankovní účet. Klient se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, zápůjční úroková sazba činí 0 %. Zápůjčku se klient zavázal uhradit ve 3 splátkách ve výši částka splatné třicátý den ode dne poskytnutí zápůjčky, ve výši částka splatné šedesátý den ode dne poskytnutí zápůjčky a ve výši částka splatné devadesátý den ode dne poskytnutí zápůjčky. Dle čl. 2 smlouvy v případě prodlení klienta s plněním závazků se tento zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Dle čl. 2 smlouvy je klient povinen v případě prodlení nahradit věřiteli účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením klienta ve výši tam uvedené. Na místo podpisu žalovaného je uvedeno„ datum 10:38:09, příjmení kód: číslo“. Žalobkyně dále předložila všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s.r.o. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet převedena částka částka. Žalobkyně dále předložila k důkazu upomínky – pokus o smír ze dne datum, datum, datum, datum, datum a ze dne datum, přičemž nepředložila žádný doklad o jejich odeslání žalovanému. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka do tří dnů, výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

4. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet č. bankovní účet dne datum částku ve výši částka, přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaný žalobkyni tuto částky splatil. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaný projevil vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne datum. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka výzvou ze dne datum.

5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne datum k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalovaného na webových stránkách webová adresa), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.).

10. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.

11. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky částka), nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaný uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem.

12. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí) mezi žalovaným a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši částka posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit.

13. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne datum, odeslanou žalovanému dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když míra úspěchu obou stran byla téměř stejná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství v kapitalizované výši ke dni rozhodnutí soudu). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.