10 C 113/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském o půjčce číslo uzavřené dne datum peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso ve výši částka v 58 týdenních splátkách po částka. Dále s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě níž žalované poskytla půjčku ve výši částka. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úhrad ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky 23,66 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu dlužnou jistinu ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky 23,66 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že dne datum jí byla poskytnuta půjčka ve výši částka, v té době se nacházela v tíživé životní situaci, zdravotní stav jejího druh po dopravní nehodě byl velmi vážný, dosud o něho celodenně pečuje. Dostala se do dluhové spirály. V době uzavření smlouvy nebyla schopna vyhodnotit rizika, podmínky smlouvy a svoje možnosti. Nesouhlasí s ujednáními ve smlouvě, které dle ní odporují dobrým mravům, společnost si účtuje za hotovostní inkaso vysoký poplatek ve výši 40 % jistiny, dále nemravný administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny. Obchodní podmínky byly pro ni nejasné a nebyly jí vysvětleny. Dlouhodobě je bez zaměstnání, pečuje o svého přítele. Na svůj dluh uhradila částku ve výši částka.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši částka v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku ve výši částka (jistina částka, poplatek za administrativní činnost částka, úrok částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka) v 58 týdenních splátkách po částka. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši částka v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku ve výši částka (jistina částka, poplatek za administrativní činnost částka, úrok částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka) v 58 týdenních splátkách po částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly původní věřitelkou postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její příjem činí částka, výdaje částka (tj. nájem částka, výdaje domácnosti částka, splátky částka, výdaje na telefon částka), použitelný příjem činí částka. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že dle žalované činil její příjem částka, výdaje částka (tj. nájem částka, výdaje domácnosti částka, telefon částka), použitelný příjem částka.

4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve zněním účinném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 11. název soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle název soudu neplatná.

12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem byly uzavřeny spotřebitelské smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., které jsou spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě níž byly žalované poskytnuty dvě půjčky ve výši částka a částka v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posouzena zejména na základě informací získaných od žalované. K prokázání svých tvrzení pak předložila karty zákazníka vyplněné žalovanou. Z karty zákazníka z ledna rok soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má příjem ve výši částka s tím, že výdaje činí částka (nájem částka, výdaje domácnosti částka, telefon částka), použitelný příjem činí částka. Z karty zákazníka z dubna rok soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má příjem ve výši částka, výdaje činí částka (nájem částka, výdaje domácnosti částka, splátka úvěru částka, telefon částka), použitelný příjem činí částka. Příjmy ani výdaje žalované nebyly ničím doloženy, přičemž s odstupem cca tří měsíců se tvrzení žalované ohledně výdajů diametrálně liší. Soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo v daném případě než uzavřít, že smlouvy o půjčce jsou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Jedná se přitom o absolutní neplatnost, tedy neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

13. Nároky z neplatných smluv je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Od celkové částky poskytnuté jistiny půjčky je třeba odečíst platby realizované žalovanou. V daném případě byla poskytnuta první půjčka ve výši částka, na níž žalovaná zaplatila částku ve výši částka. Tedy v daném případě nevzniklo na straně žalované žádné bezdůvodné obohacení. V druhém případě byla žalované poskytnuta půjčka rovněž ve výši částka, na níž žalovaná uhradila částku v celkové výši částka, tedy žalovaná i v druhém případě uhradila více, než činí poskytnutá jistina. Ani v druhém případě tedy žádné bezdůvodné obohacení na straně žalované nevzniklo. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněn jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka a navazující sp. zn. spisová značka, spisová značka, nebo spisová značka a další). Platí, že musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy o půjčce, je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Opačný výklad § 2993 o.z., který trvá na aktivitě žalovaného (často nekontaktního) namítnout vzájemné plnění je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat, popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (viz rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí).

14. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly (výrok II.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.