10 C 12/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení -) ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec]. Žalovaná jako vlastník bytové jednotky je povinna dle části F odst. 1 a 6 a G prohlášení vlastníka a čl. 8 odst. 1 a 6 stanov hradit vždy do 25. dne v kalendářním měsíci zálohy na opravy a udržování společných částí a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Měsíční zálohy byly stanoveny ve výši [částka], tj. [částka] dlouhodobá záloha na opravy společných částí domu, [částka] splátka úvěru, [částka] pojistné domu a [částka] ostatní provozní náklady a dále je žalovaná povinna platit správci domu odměnu za zajišťování správy ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná od května [rok] přestala hradit splátku úvěru ve výši [částka] měsíčně, za období od května do prosince [rok] dluží [částka], když žalovaná provádí měsíčně jednostranný zápočet své údajné pohledávky vůči žalobci, kterou však žalobce neuznává. K jednostranným zápočtům ze strany žalované žalobce uvedl, že žalovaná nikdy žalobci nedoložila výši nákladů vynaložených na zateplení. [název instituce] [obec] sice v roce [rok] vydalo kladné stanovisko k povolení zateplení, avšak nikdy nebylo žalované přislíbeno zohlednění nákladů, zateplení mělo být provedeno na náklady žalované. Žalobce má za to, že pokud by mělo dojít k bezdůvodnému obohacení, pak by došlo k bezdůvodnému obohacení [název instituce] [obec], nikoliv žalobce. Žalobce dále vznesl námitku promlčení nároku žalované, když promlčecí doba počala běžet koncem roku [rok] po zhotovení zateplení ze strany žalované. V rámci projektové dokumentace sice bylo s částečným zateplením provedeným žalovanou počítáno, avšak při realizaci bylo zjištěno, že toto zateplení je prakticky nepoužitelné, kdy bylo nutné provést překotvení, dvojnásobnou armovanou stěrku a finální omítku. Žalovanou provedení zateplení tedy nijak neovlivnilo cenu díla.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. V roce [rok] si žalovaná nechala provést na své náklady zateplení bytové jednotky ze strany štítové stěny (cca 40 m2), balkonové stěny (cca 6 m2) a sklepu (cca 6 m2), které provedla přilepením polystyrenu a přestěrkováním polystyrenu armovanou stěrkou, kdy náklady na toto zateplení činily [částka]. Zateplení bylo realizováno po schválení žádosti žalované o povolení zateplení jednotky ze strany [název instituce] [obec] z [datum]. Mezi žalovanou a [název instituce] [obec] byla dohoda, že náklady vynaložené na zateplení budou žalované zohledněny v rámci případného budoucího zateplení celého domu, tento příslib obdrželi od paní [příjmení] z [název instituce] [obec]. V roce [rok] bylo rozhodnuto o zateplení domu a byla zpracována projektová dokumentace, v níž je uvedeno, že již v minulosti byly provedeny některé opravy – částečné zateplení jižní a východní stěny vnějším zateplovacím systémem a oprava balkonů, a to v úrovni 1. NP systémem ETICS s izolantem z EPS v tl. 150 mm, které je ukončeno pouze armovanou stěrkou a penetračním nátěrem. V roce [rok] bylo založeno [název žalobkyně] zapsané do rejstříku dne [datum], [název instituce] [obec] bylo pověřeno správou společných částí domu. Žalovaná dne [datum] odsouhlasila provedení zateplení domu, stavební práce proběhly na podzim [rok] Náklady na zateplení byly rozpočítány mezi jednotlivé vlastníky jednotek v závislosti na podílech vlastníků na společných částech domu, na žalovanou připadl podíl ve výši [částka]. Zateplení provedené žalovanou bylo použitelné a v tomto rozsahu nebylo nutné provádět zateplení znovu, žalovaná má zato, že žalobce se na její úkor bezdůvodně obohatil o částku [částka]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná požádala žalobce o vydání bezdůvodného obohacení formou úpravy jejího podílu na zateplení domu. Následně ho ještě vyzvala dopisem ze dne [datum] a [datum]. Žalovaná rovněž žalobce uvědomila, že pokud s žalovanou neuzavře navrženou dohodu, bude žalovaná svou pohledávku započítávat oproti v budoucnu splatným splátkám úvěru, což žalovaná činí. Navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], přítele žalované, soud zjistil, že v roce [rok] oslovili [název instituce] [obec] s žádostí o možnost zateplit část štítové stěny, neboť nemohli byt vytopit. Bylo dohodnuto, že mohou zateplení provést s tím, že vše musí doložit a že v budoucnu se to vykompenzuje. V září nebo v říjnu [rok] provedli zateplení za pomoci svého známého, zateplení neprováděla firma. Na základě dohody s [název instituce] použili polystyren tloušťky 150 mm, vše dali do fáze stěrky. Celkové zateplení se dělalo v roce [rok] – [rok] a z tohoto důvodu bylo založeno [název instituce] Cenu materiálu, který použili na zateplení, mu navrhl jeho známý dle rozpočtových cen, do ceny byla zahrnuta cena polystyrenu, penetrace, stěrky a lešení. Dle svědka byla dohoda s paní [příjmení] z [název instituce] taková, že částka vynaložená na zateplení bude odečtena z celkové ceny zateplení. Zateplení bylo pouze přestěrkováno a udělána finální vrstva. Svědek neviděl, že by něco odstraňovali.

4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [název instituce] [obec], soud zjistil, že žádost o povolení zateplení části štítové stěny podával pan [příjmení], který zastupoval paní [celé jméno žalované]. Technická komise vydala rozhodnutí s tím, že žalovaná musí doložit tloušťku zateplení, podmínky pro provedení zateplení byly vydány písemnou formou. Žádná jiná dohoda mezi [název instituce] a žalovanou nebyla. Svědkyně jako řadový zaměstnanec není kompetentní k uzavírání dohod. V době, kdy byl žalované vydán souhlas, byly byty družstevní. Teprve poté bylo založeno [název instituce], které realizovalo zateplení celého domu. Žalovaná nikdy nedoložila technický list, použité materiály, ani nedoložila doklady o výši vynaložených nákladů. Část zateplené fasády, kterou provedla žalovaná na své náklady, je zahrnuta v projektu a není zahrnuta do celkové ceny za zateplení domu. Zateplení provedené žalovanou nebylo technicky hotové, bylo nutné znovu provést překotvení, přestěrkování, stěrka nebyla dobře udělaná a provedené práce nebyly finálně upraveny. Žalovaná nikdy nepodala písemnou žádost o vyplacení náhrady a byla opakovaně upozorňována na to, že nic nedoložila.

5. Z vyjádření [název instituce] [název instituce] [název instituce] [obec] k žádosti o povolení stavební úpravy ze dne [datum] soud zjistil, že [název instituce] [obec] schválilo žádost žalované o povolení zateplení části severozápadní štítové stěny domu [adresa] v [obec] za podmínky, že práce provede odborná firma v souladu s příslušnými platnými montážními předpisy a technickými normami, práce musí být provedeny na náklady žadatele v co nejkratším termínu. Zateplení mělo být provedeno kontaktním zateplovacím systémem tl. 130 mm, šedý fasádní polystyren v úrovni 1. NP, v souladu s montážními předpisy použitého zateplovacího systému za dodržení veškerých platných norem a technologických postupů, mělo být provedena úprava střešního svodu a po dokončení prací měl být doložen protokol o řádném zpětném napojení hromosvodu, provedeno oplechování a založení zateplení ve výšce horní špalety sklepních oken. Souhlas byl podmíněn souhlasem všech spoluvlastníků domu s tím, že pozbývá platnosti v případě, že práce nebudou realizovány do [datum].

6. Z úhrnu měsíčních záloh vlastníka platného od [datum] soud zjistil, že celkový úhrn měsíčních záloh činil [částka], z toho splátka úvěru činila [částka].

7. Z informace o stavbě [adresa] [územní celek], k. ú. [obec], stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] soud zjistil, že podíl žalované činí [číslo]. Z informace o jednotce [číslo] byt v domě [adresa] [obec] soud zjistil, že výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] je žalovaná.

8. Ze zápisu ze schůze SVJ domu [adresa] [obec] konané dne [datum] soud zjistil, že na schůzi bylo schváleno přijetí stanov společenství, zvolen předseda společenství (tj. [název instituce] [obec]), na schůzi byla přítomna i žalovaná. Byla schválena odměna [částka] [spisová značka] měsíčně. Žalobce předložil stanovy společenství vlastníků jednotek domu [adresa] [obec] z [datum] a prohlášení vlastníka. Z čl. 8 stanov vyplývá, že pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku platí členové příspěvky formou měsíčních záloh, a to a) stejnou částkou za jednotku – na náklady vlastní správní činnosti společenství (§ 1180 odst. 2 o. z.) a b) ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech – na ostatní náklady, nedohodnou-li se vlastníci na jiném podílu na úhradě nákladů na správu domu a pozemku. Podle části F. Hospodaření domu, odst. 10 náklady na správu domu představují zejména a) náklady na údržbu a opravy společných částí domu, příp. pozemku, b) daň z nemovitosti, c) pojištění domu, d) spotřeba energií ve společných částech domu (voda, elektřina, teplo), e) ostatní náklady vztahující se k domu, příp. přilehlému pozemku. Na úhradě těchto nákladů se vlastníci jednotek podílejí v poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Dle odst. 11 vlastník jednotky je dále povinen hradit stanovenou částku za výkon správy domu. Dle odst. 8 vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dlouhodobá záloha na opravy společných částí domu se s vlastníkem jednotky zúčtovává pouze při změně správce. Správce je povinen informovat vlastníky jednotek o pohybu a stavu finančních prostředků na této záloze nejméně jedenkrát ročně. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že žalobce byl zapsán do rejstříku [datum].

9. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala [název instituce] [obec] k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

10. Z oznámení o jednostranném zápočtu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce oznámila [název žalobkyně], že započítává svou pohledávku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] oproti pohledávce [název instituce] z titulu jednotlivých splátek úvěru s tím, že takto bude žalovaná provádět jednostranný zápočet až do úplného zániku pohledávky ve výši [částka].

11. Z přípisu [název instituce] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [název instituce] [obec] v reakci na oznámení žalované o zápočtu uvedlo, že ze strany [název instituce] [obec] ani [název instituce] nikdy nebyl vysloven ústní ani písemný příslib na zohlednění prací a nákladů souvisejících s částečným zateplením štítové zdi. Žalovaná podepsala písemné prohlášení, že souhlasí se zateplením střešního pláště domu a že souhlasí s přijetím úvěru a podmínkami jeho splácení. Zateplení provedené žalovanou bylo provedeno neodborně a v rámci celkového zateplení nebylo možné dle stanoviska projektanta a realizační firmy zajistit technickou návaznost. Zateplení provedené žalovanou znamenalo vyšší náklady související s odstraněním zateplení. Vyzvali žalovanou k úhradě dlužné splátky úvěru.

12. Z výpisu plateb uživatele/vlastníka soud zjistil, že dlužná částka ke dni [datum] činí [částka].

13. Z úhrnu měsíčních záloha vlastníka na náklady spojené se správou bytu, domu a pozemku platného od [datum] soud zjistil, že celkový úhrn měsíčních zálohy vlastníka na náklady spojené se správou domu činí [částka], z toho splátka úvěru [částka], dlouhodobá záloha na opravy společných částí domu [částka], pojistné domu [částka], ostatní provozní náklady [částka], odměna za zajišťování správy [částka], paušál na vodoměry [částka], záloha na dodávku studené vody [částka] a záloha na elektřinu ve společných prostorách domu [částka].

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky spočívající ve splátkách úvěru za měsíce květen – listopad [rok].

15. Žalovaná u jednání předložila vyúčtování záloh na plnění za rok [rok] z [datum], z něhož soud zjistil, že se jedná o vyúčtování záloh na otop, teplou a studenou vodu, kdy nedoplatek žalované činí [částka]. Dále předložila výpis vyúčtování stavu krátkodobé zálohy za daný dům k [datum] a výpis vyúčtování stavu dlouhodobé zálohy za dané středisko k [datum], z těchto listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

16. Soud neprovedl důkaz smlouvou o dílo a položkovým rozpočtem, jak navrhovala žalovaná k prokázání výše nákladů vynaložených na zateplení v roce [rok], když tyto důkazy soud vyhodnotil vzhledem k prokázanému skutkovému ději za nadbytečné.

17. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 věta první zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle odst. 2 příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

18. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

19. Podle ustanovení § 107 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

20. Podle ustanovení § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobce je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Žalobce podanou žalobou uplatnil proti žalované nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím představující neuhrazené splátky úvěru ve výši [částka] měsíčně za dobu od května do prosince [rok]. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Dále bylo zjištěno, že žalovaná je jako vlastník bytové jednotky povinna platit měsíční zálohy na služby spojené se správou bytu, domu a pozemku ve výši [částka], z toho splátka úvěru činí [částka]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná v roce [rok] odsouhlasila provedení zateplení celého domu s tím, že náklady byly na jednotlivé vlastníky rozpočítány v závislosti na podílech jednotlivých vlastníků na společných částech domu. Žalovaná přestala hradit počínaje měsícem květnem [rok] splátku úvěru ve výši [částka] měsíčně, když prováděla vůči žalobci jednostranné zápočty oproti své tvrzené pohledávce vůči žalobci ve výši [částka], a to písemnými oznámeními adresovanými žalobci. V roce [rok] [název instituce] [obec] na základě žádosti vydalo žalované souhlas s provedením zateplení části severozápadní štítové stěny domu [adresa] v [obec] za podmínek stanovených v přípise ze dne [datum], zejména že práce provede odborná firma v souladu s příslušnými platnými montážními předpisy a technickými normami, práce budou provedeny na náklady žalované, dále byly stanoveny technické podmínky provedení. Na schůzi vlastníků jednotek dne [datum] bylo schváleno přijetí stanov společenství. [název žalobkyně] bylo zapsáno do rejstříku společenství vlastníků jednotek dne [datum]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná nedodržela podmínky provedení zateplení domu stanovené [název instituce] [obec], když dle svědka [titul]. [jméno] [příjmení] zateplení neprovedla odborná firma, ale svědek spolu se svým známým. Navíc z výpovědi svědkyně [příjmení], zaměstnankyně [název instituce] [obec], vyplynulo, že zateplení provedené v roce [rok] žalovanou nebylo provedeno technicky správně a zčásti muselo být opraveno či provedeno znovu. Pokud jde o tvrzenou částku [částka], kterou měla žalovaná vynaložit na částečné zateplení v roce [rok], pak tuto částku nedoložila žádnými doklady s tvrzením, že žádné nemá. Na výzvu soudu k prokázání výše této částky žalovaná navrhla smlouvu o dílo a položkový rozpočet, když dle svědka [titul]. [jméno] [příjmení] k této částce dospěli tak, že tuto cenu mu navrhl jeho známý dle rozpočtových cen. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] dále vyšlo najevo, že žádná dohoda mezi žalovanou a [název instituce] ani žalobcem uzavřena nebyla, pouze byl žalované vydán v roce [rok] souhlas s podmínkami tam uvedenými. V roce [rok] byly byty družstevní, v roce [rok] pak vzniklo společenství vlastníků jednotek, které požádalo o úvěr a realizovalo zateplení celého domu. V řízení vyšlo najevo, že část zateplení provedené žalovanou bylo zahrnuto do projektu a tato část nebyla zahrnuta do celkové ceny zateplení domu. Tak, jak uváděl svědek [titul]. [příjmení], že jimi provedené zateplení nemělo být dle dohody zahrnuto do ceny zateplení domu. Žalovaná nikdy nepodala písemnou žádost o vyplacení náhrady, ani nikdy nedoložila žalobci ani [název instituce] [obec] výši vynaložených nákladů, použitý materiál, technický list, na což bylo opakovaně upozorňována.

22. Žalobce vznesl námitku promlčení ohledně nároku vzneseného žalovanou, tj. bezdůvodného obohacení, když promlčecí doba dle něho začala běžet koncem roku 2013 po zhotovení zateplení žalovanou. Žalovaná k tomu uvedla, že dle ní bezdůvodné obohacení vzniklo až v okamžiku uzavření smlouvy o dílo, neboť tehdy se žalobce zavázal zaplatit o tolik méně. Dle názoru soudu se v daném případě pro posouzení běhu promlčecí lhůty uplatní ustanovení § 3036 o. z., dle něhož podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ustanovení § 107 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, pak platí, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Postačí pak, aby uplynula jen jedna ze lhůt (subjektivní či objektivní) a právo nelze v případě, že byla vznesena námitka promlčení, přiznat. V daném případě je z hlediska posouzení počátku běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby podle § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný v konkrétním případě skutečně dozvěděl o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. K tomu zpravidla dochází tehdy, kdy oprávněný zjistí takové skutkové okolnosti, které mu umožní uplatnit jeho právo žalobou u soudu. V projednávaném případě lze za takový rozhodný den považovat okamžik, kdy žalovaná na své náklady provedla zateplení části štítové stěny. Dle výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] zateplení bylo provedeno v září nebo říjnu [rok]. Nejpozději tedy prvním dnem měsíce listopadu [rok] začala běžet dvouletá subjektivní promlčecí doba ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák., lhůta pak uplynula nejpozději v listopadu [rok]. S ohledem na shora uvedené je námitku promlčení důvodná a právo nelze přiznat. Soud dále podotýká, že v daném případě chybí i věcná legitimace žalobce, pokud se jedná o nárok na bezdůvodné obohacení ze strany žalované, neboť v době, kdy žalovaná provedla zateplení části štítové zdi, byl předmětný dům družstevní a společenství vlastníků jednotek neexistovalo. Soud se s ohledem na shora uvedené již dále nezabýval tím, zda a v jaké skutečné výši bezdůvodné obohacení vzniklo a z těchto důvodů zamítl návrh na provedení důkazu smlouvou o dílo a položkovým rozpočtem.

23. Vzhledem k tomu, že soud nárok na vydání bezdůvodného obohacení nepovažuje za důvodný, žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.). Pokud jde o námitku žalované, že žalobce již nemůže v současné době žalovat na zálohy, když již došlo k vyúčtování služeb, soud uvádí, že žalovaná předložila soudu vyúčtování záloh na plnění za rok [rok] (tj. otop, teplou a studenou užitkovou vodu), z něhož vyplývá, že žalované vznikl nedoplatek ve výši [částka]. Dále žalovaná předložila výpis vyúčtování stavu dlouhodobých a krátkodobých záloh za daný dům k [datum], kdy se dle názoru soudu jedná o každoroční povinnost správce domu informovat vlastníky o pohybu a stavu finančních prostředků na zálohách nejméně jedenkrát ročně. Navíc žalobce se podanou žalobou nedomáhá zaplacení záloh, ale pouze zaplacení dlužných splátek úvěru, k jehož placení se žalovaná zavázala, nejedná se tedy o zálohy, které by se měli vyúčtovat.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka] a 1 úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].