10 C 134/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 37,57 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posoudili příjmy a výdaje žalované, a další informace (věk, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd.), nahlíží do externích úvěrových registrů. K čerpání úvěru ve výši [částka] došlo [datum], první splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 37,57 %. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. K zesplatnění došlo k [datum], dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná celkem na úvěr uhradila [částka]. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky [částka] (tj. součet neuhrazených položek a zesplatněná jistina a náklady na vymáhání ve výši [částka] dle hl. 6 § 3 úvěrových podmínek. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] (tj. součet nezaplacených úroků do zesplatnění a kapitalizovaného úroku 37,57 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění od [datum] do sepsání žaloby, dále úrok 37,57 % p. a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, poplatků a smluvních pokut do sepsání návrhu a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka].

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena elektronicky podpisovým SMS kódem [číslo] ze strany žalované. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit ve 24 měsíčních splátkách po [částka] s roční úrokovou sazbou 37,57 %, RPSN 46,2 %, celkem měla žalovaná věřiteli uhradit [částka]. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná byla na mateřské dovolené s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti měl činit [částka]. Ve smlouvě je žalovaná označena jménem, příjmením, rodným číslem, dále je uvedeno telefonní číslo žalované [číslo], e-mailová adresa, rodinný stav, číslo [číslo pasu]. Jako doklad o elektronickém uzavření smlouvy žalobkyně předložila listinu„ dohledání informací o činnosti klienta“, z níž vyplývají údaje o tom, kdy došlo ke schválení smlouvy, datum registrace do homecredit ID, kód elektronického podpisu úvěru, telefonní číslo, na které byl kód zaslán apod. Z této listiny vyplývá, že registrace žalované proběhla [datum] 12:15:31, kód pro elektronický podpis [číslo] byl žalované zaslán na telefonní číslo [tel. číslo] [datum] 10:31:

9. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši [částka], dluh činí [částka]. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru v e výši [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů.

4. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaná podepsala smlouvu prostřednictvím SMS kódu, který jí byl zaslán žalobkyní na telefonní číslo uvedené ve smlouvě. K uzavření smlouvy v elektronické podobě se vyjádřil [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] takto:„ Podpis elektronického úkonu prostřednictvím SMS kódu předpokládá, že správnost a úplnost elektronicky vyhotoveného dokumentu potvrdí jednající tím, že odešle adresátovi právního úkonu či právního jednání z telefonního čísla spojeného s jeho osobou a známého druhému z účastníků právního jednání jako jeho identifikační znak, SMS ve tvaru známém příjemci, jehož doručením projeví vůli – souhlas být právním úkonem či jednáním vázán. Uvedený způsob potvrzení správnosti a úplnosti projevu vůle jednajícím, označeným v elektronickém právním úkonu dalšími identifikačními údaji, zpravidla jménem, příjmením, datem narození či rodným číslem a adresou bydliště, považuje [název soudu] za jednu z možných forem elektronického podpisu dokumentu, navíc běžně používaný bankovními institucemi v rámci internetového bankovnictví, jakož i v rámci nabídky jiných služeb po internetu a odpovídá současným trendům vývoje elektronické komunikace osob. Touto formou podpisu lze učinit i akceptaci elektronického návrhu smlouvy, pokud k němu dojde v navrhovatelem určené, jinak přiměřené době (§ 43 odst. 1 písm. a) a b) obč. zák. a § 1735 o.z.)“. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem.

5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickým nebo jiným technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

15. V daném případě žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřila prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posoudili příjmy a výdaje žalované, a další informace (věk, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd.), a nahlédli do externích úvěrových registrů. K prokázání svých tvrzení však žalobkyně žádné důkazy neoznačila. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalované (příjmy a výdaje), jaké doklady žalovaná předložila a jaké žalobkyně ověřila. Pouze v záhlaví smlouvy o úvěru se uvádí, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené, měla příjem ve výši [částka], měla jedno dítě, bydlela u rodičů a příjem ostatních členů domácnosti činil [částka]. Příjem žalované ani jiného člena domácnosti nebyly žádným věrohodným způsobem doloženy, žalobkyně ani netvrdila, jaké byly výdaje žalované. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její absenci u jednání. Soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak předpokládá zákon a současná judikatura.

16. Vzhledem ke shora uvedenému je smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku ve výši [částka] a žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na úvěr částku v celkové výši [částka], pak tuto částku soud započítal na poskytnutou jistinu úvěru ve výši [částka]. Žalovaná se v posuzovaném případě bezdůvodně obohatila o částku [částka]. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

18. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě (výrok I.).

19. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, jsou veškeré zbývající uplatněné nároky nedůvodné, soud proto ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.