10 C 139/2022

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka], úroku ve výši 68,43 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 69,91 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 22. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem [rok] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mailové komunikace), žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a jedinečným kódem, který byl žalované za tímto účelem poskytnut. Žalovaná dne [datum] požádala o využití tzv. marketingové akce, čímž došlo k ponížení dvou splátek na jednu polovinu jejich výše a žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni jednu splátku navíc v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře, došlo rovněž k ponížení nominální úrokové sazby na 68,41 % p.a. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází ([příjmení], NRKI), z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované) a dospěla k závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Žalovaná nesplácela řádně úvěr a ocitla se v prodlení, na úvěr uhradila pouze celkovou částku [částka]. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, dle něhož vzniká právo na smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, ve výši [částka] (tj. za prodlení se splátkou [číslo]); právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka] (tj. náklady [částka] za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů – splátka [číslo]). Dle bodu 6.3 smlouvy došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], když žalovaná byla v prodlení o délce 65 dnů se splátkou [číslo] splatnou dne [datum]. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru celá nezaplacená jistina a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zepslatnění. [příjmení] jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy v případě, že žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tj. od [datum] do zaplacení. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu nové jistiny ve výši [částka] (tj. původní dlužná jistina ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši [částka]), smluvní pokuty dle 6.1 smlouvy ve výši [částka], náhradu nákladů dle 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení dle 6.5 smlouvy ve výši [částka] (od [datum] do data vyhotovení žaloby), úrok za poskytnutí úvěru z původní jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 68,43 % p.a., za dobu od 91. dne prodlení (od [datum]) žalobkyně požaduje dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. ve výši repo sazby stanovené ČNB, tj. 8,5 % p.a.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] vč. dodatku [číslo] předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, oznámení o schválen úvěru a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 69,91 % ročně splatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 97,29 %. Celková splatná částka činila [částka]. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala mu splátkový kalendář ke smlouvě. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet].

4. Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjem žalované ze zaměstnání činil [částka], životní minimum [částka], náklady na bydlení [částka], celkem výdaje [částka], rezerva [částka]. Z potvrzení o provedení platby z [datum] soud zjistil, že z účtu [právnická osoba] [číslo] na účet č. [bankovní účet] přišla částka [částka]. Z potvrzení o provedení platby ze [datum] soud zjistil, že z účtu [právnická osoba] [číslo] na účet č. [bankovní účet] přišla částka [částka]. Listina byla podepsána žalovaná dne [datum] prostřednictvím jedinečného kódu [číslo].

5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr celkem částku [částka].

6. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou opakovaně k úhradě dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím do 15 dnů od odeslání dopisu. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatněn úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky.

9. Žalobkyně dále předložila k důkazu kopii občanského průkazu žalované.

10. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] evidován žádný záznam.

11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná měla skóre 481, tj. kategorie III., což znamená maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů.

12. Žalobkyně dále předložila listinu podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), z níž soud zjišťuje, že je v ní popsán proces sjednávání úvěru na dálku.

13. Z výpisu z účtu žalované číslo [bankovní účet] za červen [rok] soud zjistil, že dne 17. 6. byla na účet připsána částka [částka] od [právnická osoba]

14. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 69,91 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalované byly prověřeny na základě výpisu z účtu, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměla žalovaná žádný záznam a NRKI, kdy byla hodnocena skórem 481, což znamená nízké riziko, nejlepší segment zákazníků. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalované schválen, což mu bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná uhradila žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalované dne [datum].

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru.

22. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, hodnocení klienta, výpis z účtu žalované za červen [rok]. Z těchto listiny pak bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba] s r.o. Příjem žalované v únoru [rok] činil [částka], v březnu [částka], v červnu [částka]. Žalovaná dále prohlásila, že má pravidelný čistý příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výdaje v celkové výši [částka] (tj. [částka] životní minimum a náklady na bydlení [částka]), rezerva činí [částka], forma bydlení vlastní, dále prohlásila, že je svobodná, žije samam, vzdělání střední s maturitou. Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaná neměla evidován žádný záznam a byla hodnocena skórem 481, tj. kategorie III., což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

23. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalované žádné doklady. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení s měsíčními náklady ve výši [částka], což je dle názoru soudu částka nereálná. Tato skutečnost nebyla ze strany žalobkyně žádným způsobem ověřena. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název instituce] [název instituce] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [název instituce] a [název instituce] [rok] [číslo] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

24. Za tohoto stavu je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná již uhradila částku [částka], soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, když žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a soud tak nemohl posoudit její možnosti ohledně vrácení jistiny.

25. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

26. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

27. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšné žalované v řízení vznikly náklady.