10 C 143/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný řádně nehradil zákonem stanovené televizní poplatky ve výši částka měsíčně za dobu od prosince rok do června rok. Žalovaný nereagoval na výzvu, žalobkyně ho proto zařadila dle § 3 odst. 4 zákona do evidence poplatníků.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. právnická osoba provedeného dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním. Žalobkyně vyzvala žalovaného k přihlášení do evidence poplatků, nebo aby sdělil, z jakého důvodu poplatky nehradí, a to např. výzvou ze dne datum a datum. Žalobkyně zařadila žalovaného do evidence, což písemně oznámila žalovanému. Žalovaný za období ledna do června rok televizní poplatky ve výši částka měsíčně nehradil.

4. Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě 5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud právnická osoba nebo právnická osoba (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

5. Na základě těchto zjištění soud uzavírá, že žalovaný se ze zákona stal poplatníkem televizního poplatku podle § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., když nereagoval na výzvy žalobkyně. Výše poplatku v období, které je předmětem žaloby, činila částka měsíčně. Žalovaný televizní poplatky neuhradil a dluží žalobkyni částku částka. Soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši částka za dobu od prvního dne prodlení do datum.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a paušální náhrada výdajů za 2 úkony ve výši částka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Za účelně vynaložené naopak soud nepovažuje náklady advokáta, a to plně v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I právní předpis. Žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby sama vymáhala televizní poplatky, které tvoří hlavní složku jejího financování, nadto žaloby o zaplacení televizních poplatků jsou podávány na ustáleném vzoru a využití služeb advokáta tak není nezbytné, neboť nejde o skutkově či právně složitý spor. Proto soud žalobkyni přiznal toliko náklady nezastoupeného účastníka podle shora uvedených ustanovení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.