10 C 149/2020

Plný text

název soudu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul celé jméno řešitele a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném původně zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum], na základě níž vykonával práci pomocného dělníka v živočišné výrobě. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. V článku II. odst. 1 pracovní smlouvy byla sjednána mzda ve výši [částka] hrubého za odpracovanou hodinu a byla splatná v kalendářním měsíci po měsíci, ve kterém na ni žalobci vznikl nárok. Žalobce v období od [datum] do [datum] vykonával pro žalovaného práci, celkem za toto období odpracoval [číslo] hodin (květen [rok] 184 hodin, červen [rok] 176 hodin, červenec [rok] 152 hodin, srpen [rok] 184 hodin, září [rok] 160 hodin, říjen [rok] 176 hodin, listopad [rok] 93,5 hodin, prosinec [rok] 80 hodin). Žalovaný vyplácel žalobci v rozporu s pracovní smlouvou mzdu ve výši [částka] hrubého za hodinu. Žalobce nárokuje rozdíl ve výši [částka] za hodinu za [číslo] odpracovaných hodin, tj. [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě doplatku mzdy výzvou ze dne [datum]. Žalobce požaduje rovněž zákonné úroky z prodlení z této částky ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě. Podle žalobce byla pracovní smlouva uzavřena dne [datum] v místě výkonu práce a žalobci bylo předáno originální vyhotovení pracovní smlouvy, žalobce vylučuje uzavření více verzí pracovní smlouvy. Žalobce popírá, že by uzavřel smlouvu, v níž by byla sjednána mzda ve výši [částka] za hodinu. Není si vědom, že by u podpisu pracovní smlouvy byl přítomen kdokoliv další. Docházka byla zapisována do knihy příchodů a odchodů (předtištěný tiskopis), do níž si zaměstnanci vlastnoručně zapisovali příchod a odchod. Žalovaný nedával žalobci výplatní lístky, ač o to byl opakovaně žádán. Teprve po skončení pracovního poměru žalovaný vydal žalobci výplatní lístky najednou. Výplatní lístky, které předložil žalovaný, žalobce nikdy neviděl a nebyly mu předány. Za duben [rok] byla žalobci vyplacena mzda řádně ve výši [částka] za odpracovanou hodinu (viz výplatní lístek za duben [rok]), tato mzda byla žalobci vyplacena v hotovosti. Žalobce rovněž rozporuje výplatu mzdy dle seznamu vyplácených mezd předloženého žalovaným. Žalobce rozšířil žalobu o částku [částka] představující čistou mzdu za měsíc prosinec [rok], která mu vůbec vyplacena nebyla.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani zčásti, neboť dle smlouvy žalobci vznikl nárok na mzdu ve výši [částka] za odpracovanou hodinu, která mu byla řádně vyplacena. Není pravdou, že by byla ve smlouvě sjednána hodinová mzda ve výši [částka]. Žalobce dluží žalovanému za ustájení a krmení prasete [částka], za používání služebního telefonu a nevrácené nářadí částku přesahující [částka]. Žalovaný rovněž nesouhlasí s množstvím odpracovaných hodin, když dle žalovaného žalobce odpracoval ve skutečnosti pouze 1 121 hodin a měl odpracovat [číslo] hodin. Žalovaný potvrzuje, že byl žalobcem vyzván k úhradě rozdílu mzdy, žalovaný mu sdělil, že mzda mu byla řádně vyplacena dle uzavřené pracovní smlouvy a dále, že eviduje za žalobcem pohledávku za ustájení prasete, telefonní služby a neodevzdané nářadí. Dle žalovaného byla pracovní smlouva s žalobcem uzavřena dne [datum] na farmě [název instituce] [obec] ve 3 vyhotoveních, jedno vyhotovení obdržel žalobce a dvě žalovaný (jedno vyhotovení bylo uložena v místě výkonu práce a jedno v kanceláři žalovaného). Všechny tři vyhotovení byly v levém horním rohu přelepeny samolepkou a opatřeny razítkem a podpisem. Pracovní smlouvu podepsal [jméno] [příjmení] na základě stanov společnosti vlastníků a plné moci a u podpisu smlouvy byl osobně přítomen také pan [jméno] [celé jméno žalovaného]. Docházka byla vedena v knize evidence příchodů a odchodů, do níž každý zaměstnanec zapisoval svůj příchod a odchod, poté došlo k opisu docházky do elektronické evidence ke mzdovým účelům. Žalobce výplatní lístky nežádal a tyto byly uloženy v osobním spise žalobce. Po skončení pracovního poměru se žalobce dostavil osobně na pracoviště v podnapilém stavu, vulgárně urážel přítomné a žádal výplatní lístky. [jméno] [příjmení] odjel do kanceláře, vyzvedl výplatní lístky, které pak předal žalobci. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Z originálu pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] předložené žalobcem, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [název instituce] [název instituce] [název instituce] – společnost vlastníků, [IČO], se sídlem [adresa žalovaného], společníkem jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem. Ve smlouvě byl sjednán druh práce: pomocný dělník v živočišné výrobě ve dvousměnném cyklu (krmení, dojení, úklid, pastva, údržba, ošetřování hospodářských zvířat), místo výkonu práce [název instituce] – [název instituce] [název instituce] [název instituce] [část obce] v [obec] nad [příjmení] s datem nástupu do práce [datum]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od [datum]. V článku II. bodu 1. smlouvy byla sjednána mzda ve výši [částka] hrubého za odpracovanou hodinu splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vznikl nárok. Termín výplaty byl 25. den v kalendářním měsíci, v němž je mzda splatná. Mzda měla být vyplácena převodem na účet zaměstnance vedený u [název instituce] [název instituce] v [obec] č. [bankovní účet]. Délka pracovní doby 40 hodin týdně, týdenní pracovní doba rozvržená nerovnoměrně do sedmidenního týdne, ranní a odpolední směny. Smlouva je podepsána žalobcem a za zaměstnavatele je uveden [celé jméno žalovaného] s razítkem„ [název instituce] [spisová značka insolvenčního řízení] [část obce] [obec]“ a dále je zde podpis, který je podle sdělení zmocněnce žalovaného jeho podpisem. Originál pracovní smlouvy, který předložil žalovaný, je zcela stejného znění včetně podpisů s výjimkou článku II. bodu 1 smlouvy, v němž se uvádí, že mzda činí [částka] za odpracovanou hodinu hrubého.

4. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši rozdílu mezi mzdou ve výši [částka] za hodinu sjednanou v pracovní smlouvě a mzdou ve výši [částka] za hodinu, která byla žalobci vyplacena.

5. Z výplatních lístků za období duben – prosinec [rok] předložených žalobcem soud zjistil, že za měsíc duben [rok] byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka] za hodinu, tj. [částka] čistého. Za měsíc květen [rok] – prosinec [rok] byla žalobci přiznána mzda ve výši [částka] hod, tj. čistá mzda za měsíc květen [rok] činila [částka] (měsíční fond pracovní doby 168 hodin, odpracováno 23 dnů, 184 hodin), za měsíc červen [rok] činila [částka] (měsíční fond pracovní doby 176 hodin, odpracováno 22 dnů, 176 hodin), za červenec [částka] (měsíční fond pracovní doby 152 hodin, odpracováno 19 dnů, 152 hodin), za srpen [částka] (měsíční fond pracovní doby 168 hodin, odpracováno 23 dnů, 184 hodin), za září [částka] (měsíční fond pracovní doby 160 hodin, odpracováno 20 dnů, 160 hodin), za říjen [částka] (měsíční fond pracovní doby 160 hodin, odpracováno 22 dnů, 176 hodin), za listopad [částka] (měsíční fond pracovní doby 168 hodin, odpracováno 11,69 dnů, 93,50 hodin) a za prosinec [částka] (měsíční fond pracovní doby 160 hodin, odpracováno 10 dnů, 80 hodin). Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobci byla dne [datum] vyplacena mzda ve výši [částka], dne [datum] mzda ve výši [částka], dne [datum] mzda ve výši [částka], dne [datum] mzda ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] mzda ve výši [částka] a dne [datum] mzda ve výši [částka]. Dle výplatních lístků předložených žalobcem byla žalobci vyplacena mzda na účet ve stejné výši jako ve výplatním lístku za měsíc listopad [částka], za měsíc říjen [částka], za měsíc srpen [částka] a za měsíc červenec [částka]. Mzda nebyla vyplácena pravidelně ve výplatním termínu, kdy např. mzda za měsíc srpen mu byla vyplacena až dne [datum], mzda za září mu byla vyplacena až dne [datum], mzda za říjen mu byla vyplacena až [datum], mzda za listopad až [datum] a mzda za prosinec mu vůbec vyplacena nebyla. Za květen mu byla vyplacena mzda vyšší ([částka]), než mzda uvedená ve výplatním lístku ([částka]), naopak za měsíc červen mu byla vyplacen mzda nižší ([částka]) než dle výplatního lístku ([částka]), za září mu byla vyplacena mzda vyšší ([částka]) než dle výplatního lístku ([částka]).

6. Žalovaný předložil za období květen [rok] až prosinec [rok] jiné výplatní lístky, dle nichž v měsíci květnu [rok] fond pracovní doby činil 177,14 hodin, žalobce odpracoval 176,5 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci červnu [rok] fond pracovní doby činil 171,42 hodin, žalobce odpracoval 158 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci červenci [rok] fond pracovní doby činil 177,14 hodin, žalobce odpracoval 144,5 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci srpnu [rok] fond pracovní doby činil 177,14 hodin, žalobce odpracoval 185 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci září [rok] fond pracovní doby činil 171,42 hodin, žalobce odpracoval 171,5 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci říjnu [rok] fond pracovní doby činil 177,14 hodin, žalobce odpracoval 136 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci listopadu [rok] fond pracovní doby činil 171,42 hodin, žalobce odpracoval 88,571 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka]. V měsíci prosinci [rok] fond pracovní doby činil 165,71 hodin, žalobce odpracoval 61 hodin, hodinový tarif [částka], čistá mzda činila [částka].

7. Žalovaný dále předložil listinu„ seznam vyplacených mezd“, z níž soud zjistil, že žalobci byla mzda vyplácena v hotovosti, za duben [rok] mzda ve výši [částka], za květen [částka], za červen [částka], za červenec [částka], za srpen [částka], za září [částka], za říjen [částka], za listopad [částka] a za prosinec [částka].

8. Žalovaný rovněž předložil evidenci docházky, dle níž žalobce za květen [rok] měl odpracovat 176,5 hodin, za červen 158 hodin, za červenec 144,5, za srpen 185 hodin, za září 171,5 hodin, za říjen 136 hodin, za listopad 88,5 a za prosinec 61 hodin.

9. Z originálu faktury [číslo] [rok], kterou předložil žalobce, soud zjistil, že faktura byla vystavena dne [datum] [jméno] [příjmení], V [ulice] [číslo], je na ní podpis [jméno] [příjmení], kulaté razítko [název instituce] [název instituce] [obec] [část obce], [obec] (stejné razítko jako na pracovní smlouvě) a dále razítko [jméno] [příjmení] Touto fakturou [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci dodané zboží a služby (chléb, rohlíky, maso vepřové a hovězí, telefonní služby, zabitá koza, ustájení a krmení prasete) v celkové ceně [částka], vůči této pohledávce započetl mzdu za prosinec [rok] ve výši [částka], zbývá k úhradě [částka].

10. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně reagoval na doručení faktury [číslo] [rok], kterou byly žalobci vyúčtovány dodané služby a zboží v celkové hodnotě [částka], kdy žalobce tuto částku považuje za neodůvodněnou. Žalobce dále sdělil [jméno] [příjmení], že rovněž nesouhlasí se započtením mzdy za prosinec [rok].

11. Z přípisu [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] reagoval na přípis žalobce a uvedl, že mzda byla sjednána ve výši [částka] za hodinu, mzda byla řádně vyplacena. Dále uvedl, že má za žalobcem pohledávku za telefonní služby, nevrácení svářečky, zabitou kozu a ustájení a krmení prasete. Rovněž uvedl, že pracovní morálka žalobce byla špatná.

12. Žalobce dále k důkazu předložil originál pracovní smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalovaného] jako zaměstnavatelem a [jméno] [příjmení] jako zaměstnankyní, kterou získal přímo od paní [příjmení], a to k vyvrácení tvrzení žalovaného, že každé vyhotovení pracovní smlouvy bylo v levém horním rohu přelepeno samolepkou a opatřeno razítkem a podpisem. Z této pracovní smlouvy pak soud zjistil, že originál pracovní smlouvy není přelepen, ani opatřen razítkem a podpisem, mzda byla sjednána ve výši [částka] za odpracovanou hodinu hrubého. Žalovaný pak předložil rovněž originál pracovní smlouvy uzavřené s paní [jméno] [příjmení], která je v levém horním rohu přelepena, opatřena kulatým razítkem a podpisem. Mzda v této smlouvě byla sjednána ve výši [částka] za odpracovanou hodinu hrubého. Dle tvrzení žalovaného byla uzavřena s paní [příjmení] nejprve pracovní smlouva na mzdu ve výši [částka] za hodinu, zaměstnankyně ještě tentýž den požádala o změnu pracovní smlouvy (snížení mzdy), proto byla podepsána druhá pracovní smlouva na mzdu [částka] za hodinu a zaměstnankyni zůstala nedopatřením první verze pracovní smlouvy.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že svědek je zaměstnanec farmy, žalovaný je jeho synovec. Svědek pracuje jako vedoucí potravinářského provozu, masné a mlékárenské výroby. V době, kdy byl zaměstnancem žalobce, byl vedoucím pouze mlékárenské výroby. Jako společník měl na starosti potravinářský provoz, legislativu a vše s tím spojené, byl přítomen u sjednávání pracovních smluv včetně pracovní smlouvy s žalobcem. Dle svědka se smlouva podepisovala [datum] na farmě v prodejní hale. Smlouvu připravoval pan [příjmení], který měl generální plnou moc od [celé jméno žalovaného] a byl zmocněn i k uzavírání pracovních smluv. Zaměstnavatelem byl [celé jméno žalovaného], tvořili společné sdružení podnikatelů. Smlouvy byly dle svědka uzavírány na minimální mzdu a se zaměstnanci byla uzavírána ústní dohoda, že dostanou naturální bonusy (např. maso apod.). Při podpisu pracovní smlouvy s žalobcem seděl svědek v prodejní hale, kde má počítač. U podpisu pracovní smlouvy byl [jméno] [příjmení], smlouva se před podpisem předčítala, svědek však už neví, kdo ji předčítal, asi [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] podepisoval smlouvu před žalobcem, dal tam razítko a předal ji žalobci. Jedno vyhotovení smlouvy obdržel žalobce, jedno zůstalo na farmě a třetí v archivu v kanceláři. Svědek uvedl, že zhruba u každého zaměstnance si pamatuje datum uzavření smlouvy. Dle svědka byla v pracovní smlouvě sjednána mzda ve výši [částka] za hodinu. Mzda byla vyplácena dle dohody se zaměstnancem v hotovosti nebo na účet. Dle svědka žalobce chtěl vyplácet mzdu na účet. Pokud je mzda vyplácena v hotovosti pak se tak děje oproti podpisu výplatního lístku. V roce 2017 měli čtyři zaměstnance, tj. žalobce, paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení]. Dle svědka tam byly nějaké pohledávky za žalovaným za telefonní služby. Svědkovi byla předložena faktura [číslo] 2017, který k ní uvedl, že na faktuře je razítko pana [jméno] [příjmení] s jeho IČ, rovněž podpis by dle svědka mohl být pana [příjmení]. Dle svědka se jedná o fakturu, kterou používali před zakoupením programu Stereo, který zakoupili cca před 2 – 3 lety.

14. Soud neprovedl důkaz opětovným výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], když tento svědek byl již řádně vyslechnut a není možné svědka vyslýchat opětovně z důvodu, že svědek u prvního výslechu dle zmocněnce žalovaného neřekl pravdu. Navíc pokud se jedná o opětovný výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], pak již bylo po koncentraci řízení, přičemž žalovaný změnil svá tvrzení ohledně výplaty mzdy. Dále soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] k prokázání skutečnosti, že původně s ní byla uzavřena smlouva na [částka] za hodinu a následně druhá pracovní smlouva na mzdu ve výši [částka] za hodinu na její výslovnou žádost, když takový důkaz se jeví soudu jako nadbytečný a bez významu pro rozhodnutí soudu. Rovněž soud neprovedl výslech svědkyně [příjmení], která se opakovaně nedostavila k jednání a byla navržena k prokázání tvrzení o předání výplatních lístků žalobci a k jeho chování u tohoto předání, když rovněž tento důkaz soud považuje za nadbytečný.

15. Podle ustanovení § 1a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění účinném ke dni vzniku pracovního poměru, smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

16. Podle ustanovení § 33 odst. 1 ZP pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

17. Podle ustanovení § 34 ZP pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Podle odst. 2 pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Podle odst. 5 každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

18. Podle ustanovení § 36 zákoníku práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

19. Podle ustanovení § 40 odst. 1 zákoníku práce obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Pracovní smlouvu je tedy možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést vždy písemně.

20. Podle ustanovení § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda za podmínek stanovených tímto zákonem. Dle odst. 2 je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.

21. Podle ustanovení § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem.

22. V projednávaném případě bylo po provedeném dokazování prokázáno, že mezi účastníky vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu neurčitou, s datem nástupu do práce dne [datum], místem výkonu práce [název instituce] – [název instituce] [název instituce] [obec] [část obce] u [obec] a druhem práce – pomocný dělník v živočišné výrobě ve dvousměnném cyklu (krmení, dojení, úklid, pastva, ošetřování hospodářských zvířat). Zaměstnavatelem je [celé jméno žalovaného]. Pokud jde o společenství podnikatelů – fyzických osob, pak toto nemá žádnou právní subjektivitu. V článku II. pracovní smlouvy byla upravena výše mzdy. Dle smlouvy má zaměstnavatel právo mzdu navýšit na základě dohody a vystavení mzdového výměru, který se stane nedílným dodatkem této pracovní smlouvy. Pravidelný termín výplaty je 25. den. Mzda měla být vyplácena na účet zaměstnance u [název instituce] [název instituce] číslo [bankovní účet]. Délka pracovní doby činí 40 hodin týdně, týdenní pracovní doba je rozvržena do sedmidenního týdne, ranní a odpolední směny. Smlouva byla podepsána [jméno] [příjmení] na základě plné moci z [datum] (dle tvrzení [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]), z pracovní smlouvy však nevyplývá, že by [celé jméno žalovaného] jako zaměstnavatelem měl být zastoupen. Žalobce dle svého tvrzení o tom, že smlouvu nepodepsal [celé jméno žalovaného], nevěděl, byla mu předložena již podepsaná smlouva. Pokud jde o výši sjednané mzdy, pak soudu byly předloženy dvě verze pracovní smlouvy, jedna ze strany žalobce, v níž byla sjednána mzda ve výši [částka] za odpracovanou hodinu hrubého a druhá ze strany žalovaného, v níž byla uvedena mzda ve výši [částka] za odpracovanou hodinu hrubého.

23. Žalovaný tvrdil, že jím předložená verze pracovní smlouvy je ta správná a že byla sjednána hodinová mzda ve výši [částka]. Rovněž tvrdil, že každé vyhotovení pracovní smlouvy bylo vždy přelepeno, označeno razítkem a podpisem na místě přelepení. Pracovní smlouva předložená žalobcem, přičemž tento předložil soudu i originál smlouvy, však přelepena nebyla a z předložené pracovní smlouvy ani nevyplývá, že by se smlouvou bylo nějakým způsobem manipulováno, neboť pokud by byla pracovní smlouva skutečně přelepena, pak by muselo být zřejmé, že s ní manipulováno bylo (zůstalo by tam přelepení, otisk razítka apod.). K vyvrácení tvrzení žalovaného, že každé vyhotovení pracovní smlouvy bylo přelepeno a opatřeno razítkem a podpisem, žalobce předložil originál pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnankyní [jméno] [příjmení], od níž žalobce získal pracovní smlouvu, tato smlouva přelepena nebyla. Žalovaný opět předložil jinou verzi pracovní smlouvy uzavřenou s touto zaměstnankyní, přičemž tato verze byla opět přelepena a byla v ní ujednána nižší mzda (70 [spisová značka]) než v pracovní smlouvě předložené žalobcem (80 [spisová značka]). Žalovaný tento rozpor vysvětloval tím, že tato zaměstnankyně ráno po nástupu do práce podepsala pracovní smlouvu s hodinovou mzdou [částka], v průběhu pracovní doby si to rozmyslela a požadovala po zaměstnavateli, aby s ní uzavřel smlouvu na mzdu ve výši [částka] /hod, kdy nedopatřením jí zůstala první verze pracovní smlouvy.

24. Soudu byly dále předloženy dvě verze výplatních lístků. Jednu verzi předložil žalobce s tvrzením, že tyto obdržel od zaměstnavatele po skončení pracovního poměru, když dříve mu je nechtěl vydat. Žalobce tvrdil, že mzda mu byla vyplácena na bankovní účet uvedený v pracovní smlouvě s výjimkou měsíce dubna [rok], kdy mu byla mzda vyplacena v hotovosti ve výši [částka] /hod dle výplatního lístku za měsíc duben [rok]. Podle tohoto výplatního lístku za duben [rok] náležela žalobci mzda ve výši [částka] za hodinu. Mzda za prosinec [rok] žalobci vyplacena vůbec nebyla. K prokázání svého tvrzení žalobce předložil výpisy ze svého účtu č. [bankovní účet], z nichž vyplývá, že mzda za měsíc červenec, srpen, říjen a listopad [rok] byla žalobci vyplacena ve stejné výši jako ve výplatních lístcích předložených žalobcem. Za ostatní měsíce, tj. květen, červen a září [rok] byla žalobci vyplacena na účet mzda v jiné výši, ve dvou případech se jednalo o mzdu vyšší a v jednom nižší. Dle těchto výplatních lístků pak žalobce odpracoval celkem [číslo] hodin.

25. Podle tvrzení žalovaného měla být mzda žalobci vyplácena tak, jak měla být, tedy v hotovosti nebo na účet dle výplatních lístků, které předložil. Pokud byl žalovaný dotazován na rozdíl ve výši mzdy dle výplatních lístků předložených žalobcem a mzdou vyplacenou na účet žalobce, žalovaný k tomu uvedl, že částky se liší z důvodu, že žalobci byly vypláceny náhrady za použití vozidla. U jednání dne [datum] začal žalovaný tvrdit, že pracovní smlouva byla uzavřena na mzdu ve výši [částka] za hodinu, avšak žalovaný doplácel žalobci mzdu do výše [částka] tzv. načerno v hotovosti bez dokladu, když chtěli žalobce takto odměnit. Přitom z dopisu žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že pracovní morálka žalobce měla být špatná, soudu tak není zřejmé, z jakého důvodu by ho pak žalovaný měl chtít„ odměňovat“. K tomuto svému tvrzení žalovaný navrhl opětovný výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] s tvrzením, že u minulého jednání se ještě se svědkem nerozhodli, že svědek řekne ohledně vyplácení mzdy pravdu a že teď by již svědek dle zmocněnce pravdu řekl. Soud však návrhu na opětovný výslech svědka nevyhověl, když svědek již byl řádně vyslechnut u prvního jednání, byl řádně poučen o následcích křivé výpovědi a k výplatě mzdy žalobci se vyjádřil. S ohledem na tuto skutečnost pak soud vyhodnotil výpověď tohoto svědka za nevěrohodnou (co do uzavření pracovní smlouvy a výše mzdy). Dle soudu tyto skutečnosti svědčí o tom, že svědek se na výpověď připravoval a byl žalovaným instruován, jakým způsobem a o čem má vypovídat.

26. Druhou verzi výplatních lístků pak předložil soudu žalovaný, kdy částky v nich uvedené se neshodují ani v jednom případě s částkami, které byly vyplaceny žalobci na účet. Dle těchto lístků měla žalobci být v měsíci květnu [rok] vyplacena čistá mzda ve výši [částka], v měsíci červnu [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci červenci [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci srpnu [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci září [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci říjnu [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci listopadu [rok] čistá mzda ve výši [částka], v měsíci prosinci [rok] čistá mzda ve výši [částka]. Žalovaný dále předložil soudu listinu„ seznam vyplacených mezd“, dle níž měla být mzda žalobci mzda vyplácena v hotovosti ve výši dle výplatních lístků předložených žalovaným. K této listině pak žalovaný tvrdil, že netvrdí, že mzda byla žalobci vyplácena v hotovosti, jde dle něho pouze o důkaz, že mzda byla vyplacena a řádně zaúčtována. Jedná se dle něho o daňovou evidenci, kdy veškerá evidence se vykazuje v hotovosti i v případě, že položky byly hrazené převodem. Žalovaný opakovaně v řízení tvrdil, že doloží, že mzda byla vyplacena žalobci ve výši uvedené ve výplatních lístcích a byl o tom poučen i soudem dle § 118a o.s.ř. Žalovaný přesto žádný důkaz k prokázání této skutečnosti soudu nepředložil. Soud uzavřel, že žalovaný ohledně této skutečnosti neunesl břemeno tvrzení ani důkazní. Nebylo prokázáno, že by dle výplatních lístků byla žalobci mzda jakýmkoliv způsobem vyplácena a tedy ani neodpovídá počet odpracovaných hodin, jak prezentoval žalovaný. Pokud jde o evidenci docházky pak žalovaný soudu, předložil pouze přepis docházky do elektronické podoby, když docházka měla být dle tvrzení žalobce i žalovaného vedena v knize příchodů a odchodů, kam tyto údaje zaznamenávali sami zaměstnanci, tuto knihu však žalovaný nepředložil. Počet odpracovaných hodin se neshoduje s počtem uvedeným ve výplatních lístcích, dle nichž byla žalobci vyplácena mzda na účet.

27. Jak vyplývá ze shora uvedeného, byly soudu předestřeny protichůdná tvrzení i důkazy, s nimiž se soud musel vypořádat. Takto soud uzavřel, že ve prospěch tvrzení žalobce svědčí následující důkazy a skutečnosti. Výplatní lístek za duben [rok], který žalobce předložil, a dle něhož mu byla vyplacena mzda ve výši [částka] (žalovaný za tento měsíc výplatní lístek nepředložil), tento důkaz dle názoru soudu podporuje tvrzení, že byla sjednána mzda ve výši [částka]. Výplatní lístky předložené žalobcem za ostatní měsíce (květen – prosinec [rok]), dle nichž byla žalobci uhrazena mzda ve stejné výši za 4 měsíce a ve třech případech byla mzda v jiné výši, což žalovaný vysvětloval tak, že pokud byla mzda vyšší, než uvedená ve výplatním lístku pak byly žalobci uhrazeny náhrady za použití vozidla. Další skutečností svědčící ve prospěch žalobce jsou neustále se měnící tvrzení žalovaného ohledně výplaty mzdy, kdy žalovaný svá tvrzení ohledně výplaty mzdy žalobci vůbec neprokázal a rovněž jeho tvrzení, že žalobci měla být tzv.„ načerno“ doplácena mzda do výše [částka] za hodinu svědčí spíše ve prospěch žalobce, přestože žalovaný na začátku neustále tvrdil, že mzda byla sjednána ve výši [částka] za hodinu a takto byla žalobci i vyplacena. Ve prospěch žalobce svědčí i výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], kterou soud vyhodnotil jako nevěrohodnou. Ve prospěch žalobce nakonec svědčí i předložená faktura [číslo] [rok], jejíž pravost sice žalovaný zpochybňoval, když tvrdil, že podpis vypadá jako jeho, ale nemůže říct, zda je jeho a že razítko se od roku 2016 nepoužívá. Pokud byla tato faktura předložena svědku [jméno] [celé jméno žalovaného], tak tento potvrdil, že se jedná o faktury, které používali před zakoupením programu Stereo, který zakoupili před 2 – 3 lety, rovněž uvedl, že razítko a IČ na faktuře je [jméno] [příjmení] a podpis vypadá jako jeho. Soud má za to, že tvrzení zmocněnce žalovaného ohledně faktury je účelové, neboť v této faktuře započetl na úhradu pohledávek za žalobcem mzdu za měsíc prosinec ve výši [částka], jejíž výše odpovídá výplatnímu lístku za tento měsíc, který předložil žalobce. Navíc zmocněnec žalovaného sám potvrdil, že žalobci hodil do schránky vyúčtování dodaných služeb a zboží. Žalobce na vhozenou fakturu reagoval ve svém přípise adresovaného žalovanému, který pravost faktury nezpochybnil. Žalovaný dále tvrdil, že žalobce zneužil doklady a razítka, což se však rozhodně nepotvrdilo. Soud nerozumí tomu, z jakého důvodu by si žalobce sám sobě vystavoval fakturu na vyúčtování zboží v celkové hodnotě [částka].

28. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo, že by došlo ke změně pracovní smlouvy co do výše mzdy, ani nebyl předložen mzdový výměr, z něhož by vyplývalo snížení mzdy ze [částka] na [částka] za odpracovanou hodinu, soud vyhověl žalobě, když má za prokázané, že žalobci vznikl nárok na doplatek mzdy ve výši rozdílu mezi hodinovou mzdou ve výši [částka] a mzdou ve výši [částka] v hrubé výši, tj. [částka] v hrubé výši včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. od [datum], když žalobce vyzval výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Soud vyhověl žalobě i ohledně částky [částka], která představuje čistou mzdu za měsíc prosinec [rok], když žalobci dle výplatního lístku za tento měsíc vznikl nárok na úhradu hrubé mzdy ve výši [částka] a soud je návrhem žalobce vázán, proto soud vyhověl žalobě i ohledně částky [částka] (výrok I.).

29. Tvrzení žalovaného o existenci pohledávky vůči žalobci prokázána nebyla, tvrzení žalovaného zůstala pouze v obecné rovině, přičemž žalovaný netvrdil, že by svou pohledávku chtěl uplatnit či případně započíst vůči pohledávce žalobce, soud toto posoudil pouze jako obranu žalovaného, kdy žalovaný žádné konkrétní skutečnosti netvrdil. Navíc z předložené faktury vyplývá, že pohledávku za žalovaným uplatnil [jméno] [příjmení], nikoliv žalovaný jako zaměstnavatel žalobce. Započtení v pracovním právu je sice možné, avšak pouze při dodržení určitých zásad uvedených v § 276 a násl. a § 299 o.s.ř., kdy nesmí být započtena mzda v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani započtení, ani že by částku požadoval a jeho obranou ve sporu bylo pouze tvrzení, že byla sjednána mzda [částka] [spisová značka], soud se tímto dále nezabýval.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby bylo původně peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka], u jednání dne [datum] pak byla žaloba rozšířena o částku [částka] na celkovou částku [částka], tj. mimosmluvní odměna ve výši [částka]. V řízení před soudem advokátka žalobce učinila 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva, doplnění žaloby z [datum]) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. odměna ve výši [částka] a 4 úkony (účast u jednání dne [datum] trvající déle než dvě hodiny, doplnění tvrzení ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny [částka] a 1 úkon (účast u vyhlášení rozhodnutí) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 9 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].

31. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení a uložil žalovanému, který byl v řízení neúspěšný, povinnost uhradit částku ve výši [částka] představující přiznané svědečné.