10 C 152/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určovací žaloba,

I. Určuje se, že žalobce není od [datum] vlastníkem osobního automobilu značky [příjmení], typ [označení věci], obchodní označení [příjmení] [jméno], [registrační značka], datum první registrace [datum], [VIN kód].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že žalobce není od [datum] vlastníkem vozidla tovární značky [příjmení], typ [označení věci], obchodní označení [příjmení] [jméno], [registrační značka], datum první registrace [datum], [VIN kód] s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s žalovaným kupní smlouvu na základě, níž žalovanému prodal shora uvedené osobní vozidlo, žalovaný však ani přes opakované urgence neprojevil součinnost k provedení změny zápisu údajů v registru vozidel. Žalobce má za to, že na tomto určení má naléhavý právní zájem, když pokud se mu podaří získat pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že není vlastníkem vozidla, pak bude moci dosáhnout změny zápisu v registru silničních vozidel s odkazem na nález [název soudu] [ústavní nález]. Dosavadní snahy žalobce o přepis vozidla nevedly k žádnému výsledku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ač byl řádně předvolán.

3. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím soud zjistil, že předmětem smlouvy je prodej [značka automobilu], typ [označení věci], [příjmení] [jméno], rok výroby [rok], [VIN kód], [registrační značka] za kupní cenu [částka]. Kupující se ve smlouvě zavázal zařídit přepis vozidla v registru silničních vozidel na svůj náklad. Na smlouvě jsou podpisy obou smluvních stran.

4. Z osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz) soud zjistil, že jako provozovatel a vlastník vozidla číslo technického průkazu [číslo], [registrační značka], tov. zn. [příjmení], typ [označení věci], obchodní označení [příjmení] [jméno] je v technickém průkazu uveden žalobce.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobce dne [datum] na základě písemně uzavřené kupní smlouvy prodal osobní vozidlo tov. zn. [značka automobilu], typ [označení věci], [příjmení] [jméno], rok výroby [rok], [VIN kód], [registrační značka] žalovanému za kupní cenu [částka] s tím, že žalovaný se zavázal zařídit přepis vozidla v registru silničních vozidel na svůj náklad, což dosud neučinil.

6. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom určení naléhavý právní zájem.

7. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle ustanovení § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

9. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na tomto určení dán je, a to z dále uvedených důvodů.

10. Podle rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má registr silničních vozidel pouze evidenční funkci a registrace vozidla, resp. změna údaje o vlastníku vozidla nemá žádné právní následky v oblasti soukromého práva, především práva vlastnického. Je tudíž možné, že vlastníkem silničního vozidla podle předpisů soukromého práva bude osoba odlišná od osoby, která je jako vlastník evidována v registru. To však není z hlediska možnosti podat žádost o zápis změny údajů v registru podstatné, neboť k zápisu změn, resp. vyřazení vozidla z registru může dojít také na žádost osoby odlišné od osoby, která je jako vlastník evidována v registru, pokud doloží, že se stala vlastníkem vozidla. [název soudu] připustil, aby byla změna údajů v registru učiněna na žádost skutečného vlastníka vozidla, který v registru evidován není, ale vlastnictví dostatečně prokázal, a to bez ohledu na splnění podmínek stanovených zákonem č. 56/2001 Sb. Je nutné analogicky připustit, aby byla změna údajů v registru učiněna i na žádost osoby, která je v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není. Takový přístup je nutné připustit tím spíše s ohledem na to, že osoba v této situaci již zpravidla nebude mít dokumenty požadované zákonem č. 56/2001 Sb. k dispozici, a nemusí mít ani možnost se k nim dostat. Není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem vozidla prokazatelně není, neboť v takovém případě se údaj v registru dostává do rozporu se skutečným stavem, což jej činí v podstatě zbytečným, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy i s právy třetích osob. Z toho důvodu je nutné upřednostnit stav, kdy v registru není vlastník evidován vůbec. 11. [název soudu] ve svém nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] dospěl k následujícím závěrům. [název soudu] v nálezu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] připustil, že stav zápisu údajů v registru silničních vozidel má dopady i do oblasti soukromého práva, byť registr není veřejným seznamem stricto sensu, jde nadále o veřejnoprávní evidenci, která má konkrétní dopady na výkon vlastnického práva. [název soudu] dále odkázal na rozsudek [název instituce] sp. zn. [spisová značka], dle něhož lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Za takové situace, kdy judikatura správních soudů dovoluje odstranit údaje o vlastníkovi vozidla, nelze považovat důsledky napadeného ustanovení za překážku proto to, aby se dosavadní vlastník nemohl domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. Ustanovení § 8a zákona č. 56/2001 Sb. poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka vozidla dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení. [název soudu] přitom neshledává nepřiměřeným, že případné negativní důsledky nesouladu údajů zapsaných v registru vozidel se skutečným stavem nelze odstranit přímo ve správním řízení dle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. V daném situaci je legitimní, ponechává-li právní řád řešení takové záležitosti na civilních soudech. [název soudu] ve svém rozhodnutí apeluje na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla dle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníku na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se o důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do právní sféry.

12. Ustanovení § 2079 občanského zákoníku stanoví základní povinnosti stran, které se vztahují k předmětu koupě, a to povinnost prodávajícího odevzdat věc, která je předmětem koupě, povinnost kupujícího převzít tuto věc a povinnost prodávajícího umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva k věci. Odevzdání a převzetí věci není součástí kupní smlouvy (koupě není tzv. reálnou smlouvou), nýbrž jde o způsob splnění povinností z ní plynoucích. Zákon nestanoví prodávajícímu bezprostřední povinnost převést vlastnické právo (tak, jak je tomu u převodu držby), protože převod vlastnického práva je automatickým důsledkem koupě (sjednání kupní smlouvy). V projednávaném případě žalobce prokázal, že pozbyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu, a to na základě kupní smlouvy uzavřené s žalovaným dne [datum]. Žalobce tedy již není od tohoto data vlastníkem předmětného vozidla, kterým se stal žalovaný, k zápisu změny v registru změny vlastníka však dosud nedošlo z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného. Stav zápisu v registru vozidel týkající se předmětného vozidla tedy v současné době neodpovídá skutečnému stavu a žalobce se dosud nedomohl změny tohoto zápisu, přičemž tento nesprávný zápis může mít dopady i do soukromoprávní sféry žalobce. Soud má za to, že za dané situace se žalobce nemůže domoci změny zápisu, resp. výmazu své osoby jako vlastníka a provozovatele předmětného vozidla z registru silničních vozidel jiným způsobem než na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla. Ze všech těchto důvodů soud žalobě na určení vyhověl (výrok I.).

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 6 započatých půlhodin po [částka] cestou ze sídla advokáta ([obec]) do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka] ze sídla advokáta do [obec] a zpět (ujeto 170 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění vyhl. č. 191/2023 Sb. při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok II.).