10 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], která byla dne [datum] zaslána na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný zápůjčku dosud nevrátil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na níž si žalovaný nastavil dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadal své osobní údaje, zaškrtl, že se seznámil se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky – [příjmení] zaslaným na telefonní číslo žalovaného. Žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka] (tj. jistina + poplatek), zákonný úrok z prodlení, náklady vynaložené v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka] dle čl. 2 smlouvy a dále smluvní pokutu ve výši [částka]. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že prověřila příjmy a výdaje žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do centrální evidence exekucí, kdy příjem žalovaného činil [částka], výdaje žalovaného [částka], použitelný příjem [částka].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet]. Klient se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], zápůjční úroková sazba činí 0 %. Zápůjčku včetně poplatku se klient zavázal ve lhůtě do [datum]. Dle čl. 2 smlouvy v případě prodlení klienta s plněním závazků se tento zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Dle čl. 2 smlouvy je klient povinen v případě prodlení nahradit věřiteli účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením klienta dle sazebníku. Na místo podpisu žalovaného je uvedeno„ [datum] 8:13:17, [příjmení] kód: [číslo]“. Žalobkyně dále předložila všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka [částka]. Žalobkyně dále předložila k důkazu upomínky – pokus o smír ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum], přičemž nepředložila žádný doklad o jejich odeslání žalovanému. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů, výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

4. K úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výplatní lístky žalovaného za měsíce červen a srpen 2018, z nichž vyplývá, že čistý příjem žalovaného za měsíc červen 2018 činil [částka] a z a srpen [částka]. A dále předložila sjetinu z nahlédnutí do [příjmení] ze dne [datum], z níž vyplývá, že žalovaný neměl vedeny žádné exekuce.

5. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalovanému převedla na jeho účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši [částka], přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaný žalobkyni tuto částky splatil. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaný projevil vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Žalobkyně rovněž před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřila úvěruschopnost žalovaného.

6. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

7. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalovaného na webových stránkách [webová adresa]), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.).

11. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaný učinil právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.

12. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky [částka]), nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaný uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem.

13. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí a smluvní pokuty) mezi žalovaným a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], odeslanou žalovanému téhož dne, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.