10 C 160/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o stanovení výživného,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně s účinností ode dne podání žaloby, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném placení výživného ve výši [částka] měsíčně s účinností ode dne podání žaloby. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný je její syn, řádně o něho pečovala a poskytovala mu výživu až doby, kdy byl schopen se sám živit. Od roku [rok] je plně invalidní bez nároku na výplatu důchodu. Ze zdravotních důvodů není schopna si zajistit příjem. V roce [rok] uzavřela s žalovaným kupní smlouvu na dům, žalovaný jí kupní cenu neuhradil, v současné době je s ním ve sporu o platnost kupní smlouvy. V současné době bydlí se svým bývalým manželem, který pobírá starobní důchod. Žalobkyně pobírá příspěvek na mobilitu ve výši [částka]. Její děti [jméno], [jméno] a [jméno] jí vypomáhají tím, že jí nakupují potraviny. Žalovaného žádala opakovaně o finanční pomoc, žalovaný s ní od července [rok] nekomunikuje. Žalovaný vlastní několik nemovitostí.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalobkyně jako matka se o něj nestarala, od narození byl v péči prarodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl svěřen do výchovy prarodičů [příjmení]. U sourozenců [jméno], [jméno], [jméno] a [jméno] byla nařízena ústavní výchova. Podle zjištění soudu se matka o děti nestarala, toulala se po městě. Rodiče dva roky bydlely u prarodičů, poté dostali byt a syna [jméno] nechali bydlet u prarodičů. Rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl svěřen do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla vkladní knížku u [obec] spořitelny s vkladem v celkové výši [částka], peníze vybrala v roce [rok]. Žalobkyně pobírá výživné od otce [celé jméno žalovaného]. K prodeji domu uvedl, že matka mu dům prodala z důvodu, že mu dlužila peníze. Mohla zůstat v domě bydlet s tím, že měla přispívat na elektřinu, což nechtěla, proto se dobrovolně odstěhovala.

3. Ze zprávy [obec] spořitelny a.s. soud zjistil, že žalobkyně měla vkladní knížku č. [bankovní účet], zůstatek ke dni zrušení [datum] činil [částka].

4. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že svědek je bývalým manželem žalobkyně, žalobkyně u něho bydlí a svědek ji v podstatě živí. K synovi má špatný vztah, protože mu neumožnil přístup k jeho osobním věcem v [obec]. Svědek pobírá starobní důchod ve výši [částka]. Žalobkyně má příjem [částka], ona občas něco koupí, jedenkrát ročně mu přispěje na energie. Žalobkyně vybrala peníze z vkladní knížky, byly tam i jeho peníze, ona dala peníze synovi. Svědek u toho nebyl, řekla mu to žalobkyně, které věří. Syna měli v péči prarodiče, s manželkou tam chodili. Za to, že děti byli v dětském domově, může paní [příjmení]. U kupní smlouvy na dům v [obec] nebyl.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalobkyně, soud zjistil, že ví, že matka bydlí u otce, za rodiči jezdí jedenkrát za 14 dní, je nezaměstnaný, občas udělá nákup.

6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno žalobkyně], dcery žalobkyně, soud zjistil, že s žalobkyní se navštěvují, s žalovaným se nevídá. Matce občas nakoupí, občas pomůže s úklidem. O problémy mezi žalobkyní a žalovaným se nezajímá.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalobkyně, soud zjistil, že neví, z čeho žije žalobkyně, nepomáhá jí. U ničeho přítomen nebyl.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalobkyně, soud zjistil, že příjmové poměry matky nezná, finančně jí nepomáhá, jezdí pomáhat otci. U ničeho přítomen nebyl.

9. Ze zprávy [název instituce] [název instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pobírá příspěvek na mobilitu ve výši [částka] měsíčně a příspěvek na živobytí ve výši od [částka] do [částka], celkem jí bylo vyplaceno od července [částka].

10. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že průměrný čistý příjem žalovaného za období od června [rok] činí [částka] včetně příplatků za přesčasy, práci v noci a o svátcích atd.

11. Z rozhodnutí [název instituce] [název instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že příspěvek na živobytí pro žalobkyni byl od [datum] snížen z částky [částka] na [částka] měsíčně.

12. Z posudku o invaliditě soud zjistil, že žalobkyně je od [datum] uznána invalidní, kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 %.

13. Z rozhodnutí [název instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni nevznikl nárok na výplatu invalidního důchodu.

14. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] bylo žalobkyni přiznáno výživné rozvedené manželky ve výši [částka] měsíčně.

15. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] byl tehdy nezletilý [jméno] svěřen do výchovy prarodičů, manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Matce nebylo výživné stanoveno. Z odůvodnění bylo zjištěno, že matka se o děti řádně nestará, toulá se po městě. Matka s otcem bydleli dva roky u prarodičů a syn [jméno] nich zůstal bydlet, navštěvují ho. [příjmení] se stává, že matka odejde z domu a vrátí se až večer, o děti se nestará. [příjmení] o děti je v rodině špatná. Prarodiče pečovali o [jméno] od malička. Dne [datum] podal [jméno] [příjmení] návrh, aby nezl. [jméno], [datum narození] byl svěřen do jeho na pěstounské péče. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl tehdy nezl. [jméno] svěřen do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Žalobkyně s pěstounskou péčí souhlasila, nacházela se v té době ve výkonu trestu odnětí svobody za týraní svěřené osoby a ublížení na zdraví. Tehdy nezl. [jméno], [jméno], [jméno] a [jméno] byli umístěni v dětském domově. Ze zprávy Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že nezl. [jméno] vyrůstal v rodině prarodičů od malička, jeho rodiče se později ze společné domácnosti odstěhovali a nezl. [jméno] nechali u prarodičů. Matka vyživovací povinnosti vůči nezletilému neplnila, dlužila výživné za dva roky a od března 1999 je ve výkonu trestu odnětí svobody. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] byla zrušena ústavní výchova u nezl. [jméno], [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] a děti byly svěřeny na dobu po rozvodu manželství do výchovy otce [celé jméno žalovaného]. Ze zprávy Městského úřadu Lipník nad Bečvou ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se vrátila do společné domácnosti, tehdy nezl. děti se netajily negativním vztahem k matce, dle dětí je přítomnost matky příčinou hádek. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] byl pravomocně zamítnut návrh žalobkyně na úpravu styk s nezletilými dětmi. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] byl zamítnut návrh matky na svěření nezl. [jméno], [jméno] a [jméno] do její výchovy. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka] byl nezl. [jméno], [jméno] a [jméno] svěřeni do výchovy otce [celé jméno žalovaného]. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] bylo manželství [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] rozvedeno. Usnesením ze dne [datum] byl zamítnut návrh žalobkyně na svěření nezl. dětí [jméno], [jméno] a [jméno] do její výchovy. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že situace nezl. dětí se velmi zhoršila po návratu žalobkyně z výkonu trestu, docházelo k denním konfliktům, docházelo k opakovaným výjezdům [stát. instituce], největším problémem byla matka [celé jméno žalobkyně], [územní celek] navrhla, aby nezl. děti byly rodičům odebrány. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že nezl. [jméno] žije se svým dědečkem, otec přispíval na jeho výživu, matka na jeho výživu nepřispívala. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo rodičům [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] uděleno napomenutí, aby zlepšili svou péči o děti, zamezili rodinným potyčkám a špatnému chování dětí na veřejnosti a nad výchovou nezl. [jméno] a [jméno] byl ponechán dohled.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně bydlí u svého bývalého manžela [celé jméno žalovaného], který pobírá starobní důchod ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně byla v roce [rok] uznána invalidní bez nároku na výplatu důchodu. Žalobkyně pobírá příspěvek na mobilitu ve výši [částka] a příspěvek na živobytí ve výši [částka] měsíčně. Děti žalobkyně [jméno] a [jméno] vypověděli, že občas rodičům přivezou nákup. [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] vypověděli, že matce finančně nepomáhají. Bylo prokázáno, že na vkladní knížce žalobkyně u [obec] spořitelny byl ke dni zrušení dne [datum] zůstatek ve výši [částka]. Žalobkyně potvrdila, že na vkladní knížce byla částka [částka], kterou v roce [rok] vybrala. Žalovaný je zaměstnaný, jeho průměrný čistý příjem činí [částka] včetně příplatků za přesčasy, práci v noci, ve svátky, prémii atd. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný byl od útlého dětství v péči svých prarodičů [příjmení]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] byl tehdy nezletilý [jméno] svěřen do výchovy prarodičů, manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Po smrti [jméno] [příjmení] byl v péči dědečka [jméno] [příjmení], který dne [datum] podal návrh na svěření [jméno] do pěstounské péče. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl tehdy nezl. [jméno] svěřen do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Bylo prokázáno, že žalobkyně na výživu nezl. [jméno] vůbec nepřispívala. Ostatní děti byly v ústavní výchově, následně pak byly svěřeny do výchovy otce, péče rodičů o ostatní děti nebyla řádná, bylo jim uděleno napomenutí a nad dětmi byl stanoven dohled.

17. Podle ustanovení § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle ustanovení § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Podle ustanovení § 915 odst. 2 o. z. dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

21. Podle ustanovení § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

22. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

23. Podle ustanovení § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

24. Podle občanského zákoníku § 915 platí, že dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Nelze dovozovat, že by tato povinnost vznikala bez dalšího ve chvíli, kdy dítě dosáhne zletilosti a je schopné se samostatně živit. Předpokladem je, že rodič se musí ocitnout ve stavu odkázanosti na pomoc a výživu dětí, tj. v situaci, kdy není s to sám se živit. Příkladem takové situace může být nízký starobní nebo invalidní důchod, který rodiči nestačí na zajištění základních (odůvodněných) potřeb. Intenzita vyživovací povinnosti dětí k rodičům je charakterizována zákonným požadavkem slušné výživy. Nevyžaduje se tedy od dětí, aby zajistily svým rodičům stejnou životní úroveň, jakou mají samy.

25. Při stanovení výživného je nutné rovněž zvažovat, aby přiznané výživné bylo nejen v souladu se zákonnými kritérii a hledisky, ale aby bylo i mravné, to jest, aby nebylo plněno v rozporu s dobrými mravy. Předpokladem pro vyživovací povinnost mezi předky a potomky je tedy odkázanost na výživu na straně oprávněného (§913), schopnosti, možnosti a majetkového poměry na straně povinného (§ 913) a soulad poskytování výživného s dobrými mravy.

26. Při úvaze o výživném by tedy měl být velmi pečlivě zvažován i princip dobrých mravů, zejména v případech, kdy se rodiče nepodíleli na výchově svých dětí, neplnili řádně povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti a vůči svým dětem nejednali v souladu s dobrými mravy. Posuzování souladu poskytování výživného s dobrými mravy nabude na významu např. tehdy, když povinný rodič zanedbával v minulosti výživu k dítěti, o dítě nepečoval apod.

27. Za„ dobré mravy“ ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. je třeba podle ustálené judikatury (srov. rozsudky [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] časopisu Soudní judikatura, a dále např. z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. V řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) [název soudu] vyložil, že východiskem úvah, zda je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, je okolnost, že ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu„ dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu s přihlédnutím k okolnostem toho kterého případu.

28. V projednávaném případě pak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když soud má za to, že poskytování výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy. Pro stanovení vyživovací povinnosti by zde sice byly splněny předpoklady, a to odkázanost na výživu na straně žalobkyně a schopnosti, možnosti a majetkového poměry na straně žalovaného, avšak výživné dle názoru soudu nelze přiznat pro rozpor s dobrými mravy. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalobkyně se na výchově žalovaného prakticky nepodílela, kdy žalovaný byl od útlého věku v péči prarodičů [jméno] a [jméno] [příjmení] a následně byl svěřen do pěstounské péče pana [jméno] [příjmení]. Bylo prokázáno, že žalobkyně dlouhodobě neplnila své povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti vůči žalovanému ani neplnila svou vyživovací povinnost vůči žalovanému. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

29. Soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení však nepožadoval.