10 C 175/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že dne [datum] v době kolem 23 hod. ve [příjmení] [jméno] ve Slovenské republice v areálu kempu [název instituce] I. na terase baru [název instituce] byl žalobce napaden žalovaným slovně a poté i fyzicky, přitom utrpěl zranění, a to otřes mozku, tržně zhmožděné rány levého očního víčka s těžkým zhmožděním okolí oka a očnice, tržné rány dolního rtu velvo, pohmoždění a oděrky čelní oblastni halvy, levé části krku, levé tváře, břišní stěny a subluxaci tří dolních řezáků, přičemž druhý dolní řezák vlevo bylo nutné extrahovat. Žalobce byl v pracovní neschopnosti do [datum]. Žalovaný byl rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], shledán vinným z přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví. Žalobce uplatnil v trestním řízení nárok na náhradu škody v celkové výši [částka] a byla mu přiznána náhrada škody ve výši [částka], tj. náhrada bolestného ve výši [částka] a náhrada ušlého výdělku ve výši [částka] a částka [částka] za vystavení posudku o bolestném. Se zbytkem náhrady škody byl žalobce odkázán na civilní řízení. Dle znalkyně [titul]. [jméno] [příjmení] byl žalobce v důsledku vytrpění zranění omezen ve svém obvyklém způsobu života a dle žalobce je tedy prokázána příčinná souvislost mezi útokem žalovaného a újmou na zdraví žalobce. Po úrazu žalobce musel podstoupit ošetření chrupu a dále navštěvoval psychosociální centrum z důvodu přetrvávajících bolestí hlavy a nespavosti. Stomatologické ošetření provedla [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], za které žalobce uhradil částku v celkové výši [částka]. Z důvodu bolestí hlavy a nespavosti mu byla lékařem předepisována hypnotika a analgetika. Dle [titul]. [jméno] [příjmení] jsou tyto potíže v příčinné souvislosti s úrazem. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka]. K nemajetkové újmě uvedl, že tuto uplatňuje za vytrpěné duševní útrapy dle § 2956 občanského zákoníku oceněné částkou [částka], když tyto útrapy přetrvávají dodnes, nastaly v důsledku fyzického napadení ze strany žalovaného a představují zásah do jeho přirozených práv dle ustanovení § 19 občanského zákoníku. Od napadení trpí nespavostí, nervozitou a bolestmi hlav a tyto potíže jsou v příčinnné souvislosti s utrpěným úrazem. Od úrazu až dosud žalobce trpí duševními útrapami vlivem zásahu do jeho přirozených práv člověka, z těchto důvodů žalobce žádá přiměřené zadostiučinění. Vzpomínky na událost vyvolávají u žalobce pocit ponížení a pocit ztráty důstojnosti, stále se mu vrací v představách vlastní děj napadení, přetrvává u něho strach navštěvovat hromadné kulturní a společenské akce, když má strach, že tam dojde k podobnému incidentu. Zažívá pocity úzkosti, bolí ho hlava a v noci se často budí a trpí nespavostí. V důsledku těchto negativních pocitů a emočních stavů je omezen v prožívání běžného života, ale i mimořádných prožitků, jako například sportovní utkání, plánovaných akcí v souvislosti s jeho končíky, např. motorismus.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. K nárokům za stomatologické ošetření žalovaný namítá, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi vynaloženými náklady a incidentem ze dne [datum]. Rovněž není zřejmé, jaké konkrétní poškození ústní dutiny žalobce bylo napraveno za vynaložení částky [částka]. Pokud jde o nárok na nemajetkovou újmu, žalovaný má za to, že nárok prokázán nebyl a žalovaný rovněž vznáší námitku promlčení. Rovněž vznáší námitku promlčení ohledně nároku za extrakci zubu.

3. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum] soud zjistil, že [název soudu] rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci ve vztahu k žalovanému dne [datum], uznal žalovaného vinným z přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v době kolem 23:00 hod. ve [příjmení] [jméno] ve Slovenské republice v areálu kempu [název instituce] I na terase baru [název instituce], fyzicky napadl žalobce tak, že jej uchopil oběma rukama za krk, strhl ho z lavičky na zem, kopal ho do oblasti břicha, zad a hlavy, čímž mu způsobil zranění, a to otřes mozku, tržně zhmožděnou ránu levého očního víčka s těžkým zhmožděním okolí oka a očnice, tržnou ránu dolního rtu vlevo, pohmoždění a oděrky čelní oblasti hlavy, levé části krku, levé tváře, břišní stěny a subluxaci tří dolních řezáků, z nichž druhý dolní řezák vlevo bylo nutné v průběhu léčby extrahovat. Žalobce byl s těmito zraněními v pracovní neschopnosti do [datum], do této doby byl výrazněji omezen ve svém běžném způsobu života bolestivostí a sníženou hybností. Žalobce uplatnil v trestním řízení nárok na náhradu škody v celkové výši [částka] a soud vyhověl co do částky [částka], tj. bolestné [částka], náhradu ušlého výdělku za dobu pracovní neschopnosti ve výši [částka] a náhradu za vystavení posudku o bolestném ve výši [částka]. S další škodou byl žalobce odkázán na civilní řízení (tj. [částka] za poškozený fotoaparát zn. Panasonic). Znalkyně [titul]. [jméno] [příjmení] vypracovala znalecký posudek z oboru zdravotnictví k vytrpěným zraněním žalobce, kdy dle znalkyně žalobce utrpěl komplex zranění, která představovala přechodné a nepříliš závažné poškození jeho zdraví. Při ukončení pracovní neschopnosti žalobce na jeho vlastní žádost si žalobce stěžoval na bolestivost krční páteře a špatné usínání. Léčba žalobce byla definitivně ukončena dne [datum]. Dle znalkyně byl žalobce omezen v běžném způsobu života, omezení bylo po celou dobu pouze částečné, významnější bylo v prvních až třech týdnech, v dalším období bylo jeho omezení nepříliš významné spočívající v občasných bolestech hlavy a v nutnosti dodržovat částečně klidový režim. Z připojení poškozeného k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se připojil k trestnímu řízení s náhradu škody spočívající v bolestném ve výši [částka], ušlém výdělku za dobu pracovní neschopnosti ve výši [částka], v nákladech za vypracování lékařského posudku ve výši [částka] a majetkové újmě za zničení fotoaparátu zn. Panasonic ve výši [částka]. Z lékařské zprávy z trestního spisu [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce při napadení utrpěl zhmoždění čelní oblasti hlavy vlevo, tržně zhmožděná ránu na dolním očním víčku vlevo, zhmoždění oka a očnice, tržnou ránu dolního rtu, oděrky levé tváře, zhmoždění a oděrky vlevo na krku, pohmoždění břišní stěny, subluxace dolního řezáku vlevo, pohmoždění hrudníku. Od [datum] do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti, uschopněn byl na vlastní žádost, léčba pokračovalo do [datum]. Zranění se pojevovalo bolestmi hlavy, závratěmi, krátkodobou ztrátou vědomí, bolestmi hrudníku, otokem obličeje a kolem oka, bolestmi při jídle kvůli poškození chrupu. Zranění nezanechalo trvalé následky. Bolestné bylo ohodnoceno celkem [číslo] body. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v důsledku napadení musel být extrahován [číslo] dolní levý řezák.

4. Ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce při napadení dne [datum] utrpěl zhmoždění měkkých tkání v levé čelní krajině, drobnou tržnou ranku na dolním víčku levého oka se zhmožděním a podkožním krevním výronem v okolí, zhmoždění a 2 mm dlouhou ranku na dolním rtu vlevo, otok obou rtů, podlouhlou oděrku před levím ušním boltcem, dvě podlouhlé oděrky na krku vlevo, subluxace (vykloubení) tří dolních řezáků s nutností vytržení 2. dolního levého řezáku a bolestivou pohmatovou citlivost v oblasti pravé poloviny hrudníku a krajiny břišní pod pravým žeberním obloukem. Komplex těchto poranění představoval přechodné a nepříliš závažné poškození zdraví. Žalobce byl po napadení ošetřen v chirurgické ambulanci, následujícího dne si v chirurgické ambulanci stěžoval na bolesti halvy, pocity závratí, bolesti hrudníku, bylo mu doporučeno fyzické šetření a ordinovány léky proti bolesti. Při kontrolách [datum] a [datum] lékař konstatoval zlepšení stavu a doporučil ukončit pracovní neschopnost k [datum]. Pracovní neschopnost byla ukončena na žádost žalobce, který si stěžoval na přetrvávající bolestivost krční páteře a špatné usínání. Praktický lékař diagnostikoval tzv. postkomoční syndrom po podvrtnutí páteře. Dne [datum] bylo konstatováno celkové zlepšení, doporučen šetřící režim a užívání analgetik. Léčbu žalobce ukončil dne [datum]. Dne [datum] byl [číslo] dolní levý řezák vytržen. Žalobce byl způsobenými zraněními omezen v běžném způsobu života, toto omezení bylo po celou dobu léčení pouze částečné, významnější bylo v prvních dvou až třech týdnech, po dobu tří týdnů nebyl schopen vykonávat svou profesi, v dalším období i vzhledem k tomu, že byl schopen pracovat jako řidič, lze jeho omezení dle znalkyně označit za nepříliš významné spočívající v občasných bolestech hlavy, omezení sledování televize, četby a v nutnosti částečně dodržovat celkový klidový režim. Znalkyně při výslechu uvedla k dotazu, zda lze objektivně lékařsky doložit stížnosti poškozeného na bolesti hlavy a diskomfort při usínání, že nelze vyloučit, že by tento poskomoční syndrom přetrvával déle než rok. Postižené to ale natolik obtěžuje, že je znalkyně přesvědčena, že by vyhledal lékařskou pomoc a bylo by provedeno další lékařské vyšetření. Vzhledem k tomu, že lékařská pomoc nebyla vyhledána, pak tam znalkyně souvislost objektivně nespatřuje. K tomu ji vede i dvouletá absence vyhledání lékařské pomoci.

5. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce si stěžoval na bolesti hlavy a závratě, byl mu doporučeno fyzické šetření, analgetika.

6. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se u lékařky registroval dne [datum]. Diagnostikovala parodontis adultis, zuby 42,31 viklavost 1. stupeň, CPI [číslo], byla mu doporučena extrakce zubu 42, 41, 31, pokračovala sanace chrupu a léčba paradontu. [datum] extrakce 42,31 v důsledku pokročilého poškození parodontu, nikoliv jako přímá příčina úrazu. [datum] byl extrahován zub 32 jako přímá příčina úrazu podle zprávy [titul]. [jméno] [příjmení]. Lékařka dále uvedla, že nezná zdravotní stav žalobce před úrazem a bezprostředně po něm, proto nemůže objektivně zhodnotit, zda provedená extrakce po více jak dvou letech byla důsledkem úrazu.

7. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná zprávu ošetřujícího lékaře bezprostředně po napadení, kdy došlo mimo jiné k subluxaci dolního řezáku 2 vlevo.

8. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že dle lékařky měl žalobce před napadením dne [datum] chrup funkční, sanován, dolní frontální zuby byly vitální, nebyly naplánovány žádné extrakce zubů ani protetické řešení v dohledné době.

9. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl stálý zub 32 extrahován v důsledku úrazu /napadení, ohodnoceno 10 body.

10. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že ve zprávě se uvádí, že žalobce od úrazu dne [datum] trpí intermitentními bolestmi hlavy a nespavostí, pro které jsou mu do dnešního dne předepisována hypnotika a analgetika. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce od úrazu dne [datum] trpí intermitentními bolestmi hlavy a nespavostí, pro které jsou mu do dnešního dne předepisována hypnotika a analgetika.

11. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl vyšetřen s dg. tinnitus vlevo.

12. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce absolvoval od července [rok] dvě prohlídky dne [datum] a [datum], u obou prohlídek měl posudkový závěr, že je zdravotně způsobilý s podmínkou pro skupinu řidičského oprávnění [příjmení] – s korekcemi brýlemi, žádné jiné omezení shledáno nebylo.

13. Ze zprávy [právnická osoba] o vyčíslení ušlé mzdy za období [datum] do [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

14. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku [částka] [titul]. [jméno] [příjmení] za úkon 2 x kompozitní čep. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku [částka] [titul]. [jméno] [příjmení] za odevzdání můstku. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku [částka] [titul]. [jméno] [příjmení] za úkon 3 x endodoncie. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku [částka] [titul]. [jméno] [příjmení] za úkon 2x ? (dle žalobce rotační opracování kořenového kanálku). Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku [částka] [titul]. [jméno] [příjmení] za úkon 2 x kompozitní čep.

15. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že byl extrahován zub v důsledku úrazu. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že:” F2 v důsledku úrazu vikl. III. stupně, extrakce....”.

16. Z lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že ve zprávě se uvádí, že [datum] napaden útočníky a dostal pěstí, otok horního a dolního rtu, oděrky......

17. Z lékařské zprávy Psychosociálního centra ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce navštívil lékaře.

18. Z poukazu na vyšetření ze dne [datum] soud zjistil, že lékař [titul]. [jméno] [příjmení] vystavil žalobci poukaz na psychiatrické vyšetření s odůvodněním, že od traumatu v roce [rok], kdy byl pobit známým útočníkem, trpí úzkostnou poruchou s poruchami spánku.

19. Ze zprávy Psychosociálního centra – [právnická osoba] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl vyšetřen v říjnu [rok] [titul]. [příjmení] se závěrem F51.8 jiné neorganické poruchy spánku. Druhé vyšetření proběhlo dne [datum] s tím, že žalobce trpí od napadení v roce [rok] nespavostí, nervozitou a bolestmi hlavy, které se stupňuje hlavně v období kolem soudního řízení nebo při okolnostech kolem této záležitosti. Dle žalobce datováno od napadení v roce 2015, zhoršující se při opakovaných soudních procesech a setkávání s agresorem.

20. Z odborného vyjádření [titul] [titul]. et [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D. ze dne [datum] a ambulatní zprávy [titul] [titul]. et [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D. ze dne [datum] soud zjistil, že dle lékaře s přihlédnutím na klinický stav, anamnestické údaje a [spisová značka] vyšetření nelze vyloučit parodontopatii v návaznosti na poranění závěsného aparátu zubů 31, 31, 41 jako následek úrazu. U poranění závěsného aparátu bakterie mohou pronikat přes poškozený dentogingivální uzávěr do periodontální štěrbiny, kde negativně ovlivňují hojení poškozených periodontálních vláken a přispívají k rozvoji zevní zánětlivé resorpce kosti. Pokud by v období před úrazem byla přítomna počínající parodontitida, nutno brát v úvahu spojitost mezi úrazem způsobenou situací závěsného aparátu zubů a dalším rychlým zhoršením stavu.

21. Ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], Ph.D. ze dne [datum] soud zjistil, že znalec při zpracování posudku vycházel ze zdravotní dokumentace [titul]. [jméno] [příjmení] z období od [datum] [datum], zdravotní dokumentace [titul]. [jméno] [příjmení] z období od [datum] do [datum], ze záznamu z návštěvy dentální hygienistky [jméno] [příjmení] z [datum] a rentgenového snímku [titul]. [příjmení] z [datum], na němž jsou zachyceny dolní přední zuby 42, 41 a 31. Dle znalce je dokumentace [titul]. [příjmení] nepoužitelná, čerpaná péče je chaotická bez snahy o včasnou diagnostiku a řešení problémů, chybí RTG snímky, chybí zmínky o stavu parodontu s výjimkou záznamu datovaného [datum] až [datum], kdy na druhé straně je rukou psaný text“ parodontis” a pokus o index CPITN, který nedává smysl. Slovo“ parodontis” se opakuje s daty [datum], [datum], [datum] a dále již není čitelné. Na RTG snímku z [datum] je vidět chybění kosti v rozsahu minimálně ½ délky kořene, tedy značná parodontis u zachycených zubů. Na dentální hygieně [datum] byl proveden běžný index CPITN s hodnotami [číslo], což je ukazatel pokročilé parodontitidy (hodnota 4). Dle znalce je stav chrupu žalobce před úrazem možné odhadovat pouze ze stavu po úraze, kdy vycházel hlavně z RTG snímku z [datum], který prokazuje pokročilou parodontitidu na dolních řezácích. Indexy provedené na dentální hygieně a ordinaci [titul]. [příjmení] v hodnotách 3 – 4 svědčí pro pokročilou parodontitidu. Rozdílné hodnoty 3 – 4 jsou zapříčiněny silou ruky vyšetřujícího, každopádně se jedná o rozmezí hloubky parodontálních chobotů kolem 5-6 mm, což je významné poškození parodontu vyšetřovaných zubů. Dle znalce žalobce trpěl pokročilou parodontitidou již dle snímku RTG z [datum], přičemž tento stav trval již roky. Parodontitida je způsobena nahromaděným zubním mikrobiálním povlakem na postižených zubech, z čehož lze usuzovat na špatnou péči o zuby ze strany žalobce i ošetřujícího lékaře. Pokud by chrup nebyl oslaben parodontitidou, celý problém s chybějícím zubem 32 stačilo řešit můstkem v rozsahu špičák – špičák, tj. [číslo], pokud je chrup oslaben parodontitidou doporučuje se kotvení plošné, aby došlo k rozložení kousacích sil na více zubů (do plochy – přidání zubů 44, 45, 34, 35). Znalec by v případě žalobce zvolil řešení snímací náhradou, která by mohla za zlomek ceny nahradit již chybějící zuby 36, 46 a případně další dolní přední zuby. Znalec dospěl k závěru, že řešení stavu chrupu žalobce zvolené [titul]. [příjmení] o náhradu zubu 32, ztraceného úrazem není ani tak důsledkem úrazu, jako celkového oslabeného stavu parodontu zbylých zubů, které si takto rozsáhlý zákrok vynutily. Znalec vypověděl, že následkem úrazu byl vytržen jeden zub, rozsah práce byl ovlivněn stavem okolních zubů. V případě paradentózy se bavíme o letech, u žalobce se neřešila, neléčila se, proto se na ni nepřišlo. [ulice] dolní řezáky jsou nejslabší zuby v chrupu, paradentóza většinou začíná u nich. V připadě zhmoždění měkkých tkání, dojde ke krvácení a bakterie se tam nemají jak dostat. Pokud by paradentóza byla způsobena nebo zhoršená úrazem, tak by nebyla na zadních stoličkách. Neexistuje žádný důkaz o tom, jak chrup vypadal před úrazem, je důkaz až po půl roce nebo po roce poté, kdy teprve tehdy se udělalo vyšetření, které ukazuje, že kost chybí generalizovaně v celém chrupu nejen u předních zubů. Kdyby tam paradentóza nebyla před úrazem, tak by kost byla všude jinde v pořádku a dolní řezáky budou špatné. Vzhledem k tomu, že špičáky byly poškozeny paradentózou (nebyly poškozeny úrazem), musel se můstek natáhnout ještě na čtyřku, pětku. Oba špičáky byly poškozené paradentózou z předchozího času, nikoliv po úrazu. Při úrazu přišel žalobce o jeden řezák. Náhrada byla ovlivněna stavem okolních zubů, špičáky nebyly poškozeny úrazem. Kdyby byly špičáky zdravé, tak by náhrada stačila přes lineární můstek a byla by o polovinu levnější. Index CPITN je index, kdy se sondou objede zub a tím se zjistí, v jakém stavu jsou tkáně kolem zubů, tzn. jestli teče krev z dásně a nic víc tam není, jedná se o prostý zánět dásně a index se hodnotí [číslo]. Pokud by tam bylo něco navíc, např. zubní kámen, tak by to byla 2. V momentě, kdy se sondou propadá do hloubky mezi 3,5 až 5 mm, tak už se to hodnotí 3, pokud se dostane pod 5 mm, tak už je to 4. [příjmení] vyšetření by mělo být rutinní vyšetření při každé preventivní prohlídce. [příjmení] onemocnění nebolí, člověk vůbec neví, že něco takového má. Toto vyšetření udělala dentalní hygienistka a [titul]. [příjmení]. Pokud se v zdravotních záznamech [titul]. [příjmení] uvádí slovo“ parodontis” s daty [datum], [datum], [datum], pak zřejmě lékařka dospěla k závěru, že tam parodontitida je, avšak z dokumentace není zřejmé, jak k tomu dospěla. Parodontóza je dlouhodobý proces, zejména takto generalizovaná, kdy kost ubývá horizontálně v celém rozsahu chrupu, na 99 % není reálné, aby se rozvinula během půl roku. Dle znalce to není otázka ani jednoho roku.

22. Z výslechu žalobce soud zjistil, že před úrazem byl v pořádku po psychické i fyzické stránce. Neměl žádné problémy se zuby, jejich viklavostí, chodil dvakrát ročně k zubaři. Po napadení se mu začaly viklat čtyři zuby, má problémy s nespavostí, bolestí hlavy, vybavuje se mu, co mohl udělat jinak a lépe. Chodil k obvodnímu lékaři a dvakrát nebo třikrát byl v [název instituce] [název instituce] v [obec]. V současné době nikam nedochází, jeho zdravotní stav je setrvalý, nic se nezhoršilo ani nezlepšilo. Lékař v psychosociálním centru nevěděl, co s ním, proto ho předal do péče obvodního lékaře, který mu předepisuje prášky na spaní a od bolesti. Dentální hygienistka se snažila zachránit zuby, ale nešlo to. Paradentózu měl jen na čtyřech zubech. Před únorem [rok] docházel pouze k obvodnímu lékaři, pak docházel do psychosociálního centra. Pracuje jako řidič autobusu, vypomáhal jako instruktor autoškoly. V této souvislosti absolvuje zdravotní prohlídky, u kterých prošel, lékaři mají k dispozici výpis z dokumentace od obvodního lékaře. Psychotestů se účastní každých pět let. Účastnil se jednoho nebo dvou koncertů, na motorkářské srazy přestal jezdit.

23. Z výpovědi svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla ošetřující lékařkou žalobce do úrazu [rok], poté k ní přestal chodit a přeregistroval se k [titul]. [příjmení]. Po této době si k ní žalobce chodil pouze pro zprávy pro policii, neboť [titul]. [příjmení] mu je odmítala psát. Zprávy, které vydala žalobci, se týkaly jeho chrupu před úrazem a v době úrazu. Žalobce k ní přišel dva dny po úrazu, měl pohmoždění dolního rtu vlevo a pohmoždění dásně, tři dolní zuby se mu viklaly. Vytrhla mu dvojku vlevo dole, ostatní zuby se stabilizovaly. Na preventivní prohlídce v roce [rok] nezjistila u žalobce příznaky pokročilé paradentózy, žalobce si nestěžoval, měl zuby odpovídající jeho věku, nebylo tam výrazné snížení funkčnosti či viklavost zubů, nebylo nutné dělat nějaký zákrok. Dva dny po úraze měl otok dásní, nebylo možné říci, zda to bylo spojené s úrazem nebo paradentózou, zkoušela viklavost zubů, dle svědkyně se jednalo o viklavost poúrazovou. Paradentózu nezjišťovala, nebylo to s ohledem na stav možné. Žalobce k ní chodil dvakrát ročně, paradentózu neřešili, neboť to nebylo potřeba. Rentgenové snímky chrupu žalobce k dispozici nemá, neboť to dle svědkyně nebylo potřeba.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný dne [datum] fyzicky napadl žalobce, čímž mu způsobil poranění spočívající v otřesu mozku, tržně zhmožděné ráně levého očního víčka s těžkým zhmožděním okolí oka a očnice, tržné ráně dolního rtu velvo, pohmoždění, dále utrpěl oděrky čelní oblastni hlavy, levé části krku, levé tváře, břišní stěny a subluxaci tří dolních řezáků, přičemž druhý dolní řezák vlevo bylo nutné extrahovat. Pracovní neschopnost žalobce byla ukončena na jeho žádost dne [datum]. Žalovaný byl rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], shledán vinným z přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví. Žalobce uplatnil v trestním řízení nárok na náhradu škody v celkové výši [částka] a byla mu přiznána náhrada škody ve výši [částka] (tj. náhrada bolestného ve výši [částka], náhrada ušlého výdělku ve výši [částka] a náhrada za vystavení posudku o bolestném ve výši [částka]). Se zbytkem náhrady škody byl žalobce odkázán na civilní řízení. Žalobce v důsledku napadení utrpěl komplex zranění, která představovala přechodné a nepříliš závažné poškození jeho zdraví. Žalobce byl částečně omezen v běžném způsobu života, významněji v prvních dvou až třech týdnech, po tuto dobu nebyl schopen vykonávat svou profesi. V dalším období i vzhledem k tomu, že byl schopen pracovat jako řidič, znalkyně [titul]. [příjmení] jeho omezení označila za nepříliš významné spočívající v občasných bolestech hlavy, omezení sledování televize, četby a v nutnosti částečně dodržovat celkový klidový režim. Žalobce nevyhledal lékařskou pomoc po dobu dvou let, proto dle znalkyně není dána souvislost mezi zraněním a těmito obtížemi. Léčbu žalobce ukončil dne [datum]. Dne [datum] byl žalobci vytržen 2. dolní levý řezák v přímé příčinné souvislosti s úrazem, což [titul]. [příjmení] ohodnotila 10 body. Lékařka [titul]. [jméno] [příjmení], u níž se žalobce registroval dne [datum], diagnostikovala parodontis adultis, zuby 42, 31 viklavost 1. stupeň, CPI [číslo]. Dne [datum] došlo k extrakci zubu 42, 31 v důsledku pokročilého poškození parodontu, nikoliv jako přímá příčina úrazu. Podle zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] žalobce od úrazu trpí intermitentními bolestmi hlavy a nespavostí, pro které jsou mu předepisována hypnotika a analgetika. Žalobce absolvoval dvě prohlídky u zaměstnavatele dne [datum] a [datum], u obou prohlídek měl posudkový závěr, že je zdravotně způsobilý s podmínkou pro skupinu řidičského oprávnění [příjmení]. Žalobce uhradil v době od ledna [rok] do března [rok] [titul]. [jméno] [příjmení] za stomatologické výkony celkem částku ve výši [částka]. Žalobce dne [datum] navštívil Psychosociální centrum. V říjnu 2018 byl žalobce vyšetřen [titul]. [příjmení] se závěrem F51.8 jiné neorganické poruchy spánku, druhé vyšetření proběhlo dne [datum]. Znalec [titul]. [celé jméno znalce], Ph.D. ve znaleckém posudku ze dne [datum] dospěl k závěru, že řešení stavu chrupu žalobce zvolené [titul]. [příjmení] o náhradu zubu 32, ztraceného úrazem není ani tak důsledkem úrazu, jako celkového oslabeného stavu parodontu zbylých zubů, které si takto rozsáhlý zákrok vynutily. Při výslechu znalec vypověděl, že následkem úrazu byl vytržen pouze jeden zub. Dle znalce pokud by byla paradentóza způsobena nebo zhoršená úrazem, tak by nebyla na zadních stoličkách. Pokud by tam paradentóza nebyla před úrazem, tak by kost byla všude jinde v pořádku, pouze dolní řezáky by byly špatné. Špičáky byly poškozené paradentózou z předchozího času, nikoliv v důsledkku úrazu. Dle znalce je takto generalizovaná parodontóza (kdy kost ubývá horizontálně v celém rozsahu chrupu) dlouhodobý proces a na 99 % není reálné, že by se rozvinula během půl či jednoho roku. Žalobce v současné době nikam nedochází, jeho zdravotní stav je setrvalý, nic se nezhoršilo ani nezlepšilo. Obvodní lékař mu předepisuje prášky na spaní a od bolesti. Před únorem 2020 docházel pouze k obvodnímu lékaři, pak docházel do psychosociálního centra, kde byl cca dvakrát. Pracuje jako řidič autobusu, vypomáhal jako instruktor autoškoly.

25. Podle ustanovení § 19 odst. 1, 2 o. z. každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

26. Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

27. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Podle ustanovení § 636 odst. 1, 2, 3 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného. Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2 nepoužijí.

30. Podle ustanovení § 2894 odst. 1, 2 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

31. Podle ustanovení § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

32. Podle ustanovení § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

33. Soud se v daném případě zabýval otázkou promlčení jednotlivých nároků s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovaným. Právo na náhradu škody se promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě (§ 629, § 620 o. z.) nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty a v případě úmyslné škody způsobenou uplynutím patnácti let (§ 636 odst. 2 o. z.). Obě promlčecí lhůty počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody (újmy) je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty. Marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví na finanční odčinění za zásah do těchto práv se promlčuje výhradně ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě a není limitováno žádnou objektivní lhůtou, neboť dle ustanovení § 636 odst. 3 o.z. se ustanovení § 636 odst. 1, 2 o.z. pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví nepoužije. Pro běh subjektivní promlčecí lhůty, upravené v ustanovení § 620 o. z. je významný okamžik znalosti či vědomosti poškozeného o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, přičemž běh promlčecí lhůty může začít též bez skutečné znalosti oprávněného o uvedených okolnostech v případě, že se oprávněný o nich objektivně dozvědět měl a mohl. Předpokládaná vědomost může nastat zároveň s vědomostí skutečnou nebo ji může předcházet a v takovém případě je rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty ten okamžik, který nastane dříve. Určení, kdy se oprávněný o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty objektivně dozvědět měl a mohl, závisí na okolnostech případu, přičemž je u něj přepokládáno vynaložení obvyklé míry pozornosti, pečlivosti i opatrnosti. Okolnosti rozhodné pro běh subjektivní promlčecí lhůty zahrnují vědomost o vzniku škody, resp. újmy, a o totožnosti odpovědné osoby, přičemž je nezbytné, aby oba tyto dílčí prvky byly naplněny současně. Dle judikatury [název soudu], zákon vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou. Postačuje, aby skutkové okolnosti, kterými poškozený disponuje, byly způsobilé takový závěr o možné odpovědnosti určitého subjektu učinit. Je tedy rozhodující, kdy poškozený prokazatelně získá vědomost o skutkových okolnostech, nikoli však, zda a kdy si na jejich základě utvoří právní závěr o odpovědnosti určité osoby či si ověří její identitu. Podle [název soudu] počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nezávisí na tom, zda a kdy si poškozený opatří dostatek důkazů nebo kdy se pro něj vytvoří příznivější procesní situace k tomu, aby skutkové okolnosti, o nichž nabyl vědomosti, uplatnil a prokázal v soudním řízení. Z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody dle § 620 o. z. není významný ani okamžik (datum) nabytí právní moci trestního rozsudku, jímž je rozhodnuto o vině obžalovaného (škůdce); znalost poškozeného o osobě škůdce, která je předpokladem pro počátek běhu této promlčecí doby, se váže již k okamžiku, kdy poškozený obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba za škodu odpovídá. V tomto ohledu lze též citovat [název soudu], který uzavřel:„ I když je správný závěr [název soudu], že teprve právní mocí trestního rozsudku je rozhodnuto o vině obžalovaného s tím důsledkem, že podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je jeho výrokem soud v občanskoprávním řízení vázán, neplatí automaticky, že teprve tímto datem se poškozený (…) dozvídá o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Datum právní moci rozhodnutí je závislé na procesních okolnostech, které nastaly v průběhu řízení, a s vědomostmi poškozeného o škodě a škůdci přímo nesouvisí. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba za škodu odpovídá.“ 34. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. Vrámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny. Přirozená práva člověka jsou definována v ustanovení § 19 o. z. jako vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva. Přirozená práva jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát. Přirozená práva má pouze člověk, nikoli právnická osoba. [obec] ochrany osobnosti člověka a všech jeho přirozených práv je vymezena v § 81 a násl. o.z., přičemž jako předmět ochrany jsou zdůrazněny zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. V případě porušení některého z přirozených práv člověka je nezbytné zajistit, aby byla poškozenému plně nahrazena jakákoli újma, která mu zásahem vznikla. Škůdci vzniká dle § 2956 o.z. povinnost nahradit nejen škodu, ale rovněž nemajetkovou újmu, kterou způsobil. V rámci nemajetkové újmy musí škůdce odčinit i způsobené duševní útrapy. Nemajetková újma se dle § 2951 o.z. odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, pokud jiný způsob nezajistí skutečné a účinné odčinění způsobené újmy. Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] sestávající ze tří nároků, a to částky [částka] představující žalobcem vynaložené náklady v období [rok] - [rok] spojené se stomatologickým ošetřením dle dokladů vystavených [titul]. [příjmení], kdy dle tvrzení žalobce se jedná o náklady vynaložené v přímé příčinné souvislosti s napadením dne [datum]. Dále z částky ve výši [částka] představující bolestné za extrakci zubu dne [datum] v přímé přičinné souvislosti s napadením a částky ve výši [částka] představující odčinění za nemajetkovou újmu za duševní útrapy v souvislosti s poškozením zdraví. K nemajetkové újmě žalobce tvrdil, že ji uplatňuje za vytrpěné duševní útrapy dle § 2956 občanského zákoníku oceněné částkou [částka], když tyto útrapy přetrvávají dodnes, nastaly v důsledku fyzického napadení ze strany žalovaného a představují zásah do jeho přirozených práv dle ustanovení § 19 občanského zákoníku.

36. V případě nároku na úhradu částky [částka] za extrakci zubu [číslo] byla prokázána příčinná souvislost mezi fyzickým napadením a touto škodou, resp. extrakcí zubu, k níž došlo dne [datum]. Žalovaný vznesl námitku promlčení tohoto nároku. S odkazem na ustanovení § 619 odst. 1 a ustanovení § 629 odst. 1, dle něhož promlčecí lhůta trvá tři roky a počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, ustanovení § 620 odst. 1, dle něhož okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě, a osobě povinné k její náhradě dospěl soud k závěru, že došlo k promlčení tohoto nároku, neboť již uplynula tříletá promlčecí subjektivní lhůta a nárok tak nelze žalobci přiznat. Žalobce totiž získal vědomost o škůdci ([datum]) a o vzniku škody nejpozději dne [datum], kdy došlo k extrakci zubu v důsledku fyzického napadení ze strany žalovaného, promlčecí lhůta tak začala běžet dne [datum]. Žalobce podal žalobu dne [datum], tedy až po uplynutí promlčecí lhůty.

37. Dalším nárokem, který žalobce v tomto řízení uplatnil, je náhrada nákladů, které žalobce v období [rok] – [rok] vynaložil na stomatologické ošetření [titul]. [příjmení] v celkové výši [částka]. Soud uzavřel, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání příčinné souvislosti mezi fyzickým napadením a těmito stomatologickými zákroky. Soud v daném případě nechal vypracovat znalecký posudek, v němž znalec [titul]. [celé jméno znalce] tuto souvislost vyloučil, když dospěl k závěru, že provedené zákroky mají příčinu spíše v pokročilé paradentóze žalobce. Znalec se vypořádal i s odborným vyjádřením [titul]. [jméno] [příjmení] předloženého žalobcem. Znalec rovněž závěry znaleckého posudku náležitě obhájil při svém výslechu a soud nemá důvod pochybovat o jeho odborných závěrech. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (např. rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).

38. Posledním nárokem, který žalobce v tomto řízení uplatnil je nárok na zaplacení částky [částka] představující nemajetkovou újmu za utrpěné duševní útrapy v souvislosti s poškozením zdraví podle § 2956 občanského zákoníku. Právo na na odčinění újmy se promlčuje uplynutím tříleté subjektivní promlčecí lhůty, která začíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o škodě a osobě povinné k její náhradě (§ 620 odst. 1 o.z.). V řízení bylo prokázáno, že k definitivnímu ukončení léčby žalobce došlo dne [datum], přičemž se jednalo o přechodné a nepříliš závažné poškození zdraví a žalobci ani nevznikly žádné komplikace spojené s jeho léčbou. Dle znalkyně [titul]. [jméno] [příjmení] subjektivní stesky žalobce nemají souvislost s fyzickým napadením, a to i s ohledem na skutečnost, že žalobce po dobu dvou let nevyhledal lékařskou pomoc. Z podkladů, které žalobce založil do spisu, plyne, že byl vyšetřen v [název instituce] [název instituce] v říjnu [rok], kde byl k opakované žádosti následně vyšetřen ještě v únoru [rok]. Pokud pak žalobce uplatňuje náhradu za nemajetkovou újmu za duševní útrapy v souvislosti s poškozením zdraví, pak se tento nárok začal promlčovat nejpozději dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni ukončení léčby, když z provedeného dokazování nevyplývá, že by v době od ukončení léčby došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce či nějakým komplikacím, když sám žalobce tvrdil, že jeho zdravotní stav je od napadení neměněnný, k žádnému zhoršení jeho zdravotního stavu nedošlo. Soud nesouhlasí s argumentací žalobce, že nemohlo dojít k promlčení tohoto nároku, neboť ho žalobce požaduje za tři roky zpětně od podání žaloby. V daném případě se jedná o jednorázové odčinění újmy, nejedná se o opětující se plnění, a nelze takové odčinění požadovat opakovaně za jednotlivá období (pokud nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce). S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že u tohoto nároku rovněž uplynula subjektivní tříletá promlčecí doba a nárok tak již nelze přiznat.

39. Soud se rovněž zabýval tím, zda v projednávaném případě není námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury [název soudu] platí, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen ve výjimečných případech, kdy by byla výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitkupromlčení. V projednávaném případě se o takový případ nejedná. V řízení nevyšly najevo žádné důvody ani okolnosti, pro které by žalobce nemohl své nároky uplatnit včas ještě v promlčecí lhůtě.

40. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako zcela nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

41. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalovaného učinil 10 úkonů právní služby (převzetí věci, odpor proti platebnímu rozkazu ze dne [datum], doplnění odporu ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], 4 x jednání ve věci dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 10 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 10 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za celkem 48 započatých půlhodin po [částka] za 4 cesty ze sídla advokáta ([obec]) do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Mercedes, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (ujeto 580 km za cestu tam a zpět) za dvě cesty k jednání soudu dne [datum] a [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 9,4 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka] (2 x [částka]). Dále mu náleží cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (ujeto 580 km za cestu tam a zpět) za dvě cesty k jednání soudu [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 9,4 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] dle předloženého dokladu, tj. cestovné ve výši [částka]. Dále mu náleží cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (ujeto 580 km za cestu tam a zpět) za dvě cesty k jednání soudu [datum] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 9,4 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] dle předloženého dokladu, tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (z částky [částka]), kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok II.).

42. O nákladech státu soud rozhodl podle výsledku řízení dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil v řízení neúspěšnému žalobci povinnost uhradit státu náklady řízení ve výši [částka] spočívající ve vyplaceném znalečném (výrok III.).